Důvodem k tomu, abych sáhl po albu korejsko-německé bandy Krypteria byla skutečnost, že jsem kdesi nalezl poznámku o členech kapely, kdysi působících v řadách legendárních Accept. Mám takový pocit, že pokud bych se chtěl dohledat toho, kdo a kdy z krypteřanů vlastně dělal společnost skřítkovi Udovi, tak pokud bych neumřel, tak šťastně hledám dodnes. Nicméně, ať už to byla má šeroslepost, či chytrý reklamní tah, setkání s Krypterií nelituji. Tedy přesněji, o svých kvalitách a možnostech mě Krypteria přesvědčili až recenzovaným albem „Bloodangel´s Cry“. Předchozí počin (a nejen s ohledem na avizovanou acceptovskou říznost) „In Medias Res“ mi přišel, coby poměrně přeslazená a naprosto standardní záležitost, poměrně zbytečný.
Věřím, že se mezi námi najde víc takových, které lehce zaskočil vývoj holandských Within Temptation. Držíc se Darwinovy teorie postupného vývoje mi letošní skok téhle bandy přišel poměrně nepřirozený. A pokud bych chtěl pátrat po tom, po jakých cestách se Within Temptation při posunu od „Silent Force“ k letošnímu „The Heart Of Everything“ pohybovali, s velikou pravděpodobností bych zakopl právě o Krypteriu. Hudba na pomezí gotiky a power metalu, kde symfonické aranže, nadýchané chorály a křehkou strukturu jemného ženského vokálu řádně provětrávají nabroušené kytary, které oproti předchozímu počinu dostávají daleko víc prostoru. Zjednodušeně řečeno, pokud tenhle sound dokáže vstřebat i zpěvačka Ji-In Cho, která přece jen působí nejjistěji v rozvážných pasážích, kdy se nemusí nikam probíjet, honit ani šplhat, mohl by se nám tu vylíhnout potomek, křížený z kvalitního genetického základu zmíněných náladotvůrců z Holandska a rozdivočených Sinergy.
Z nabídnutého koktejlu těžko vybrat reprezentativní zástupce tvorby Krypterie. Kapela totiž zvládá nejen obě zmíněné polohy, ale i jejich mix suverénně a přesvědčivě, následkem čehož se má doporučení vlastně mohou dotýkat různých sfér vesmíru zvaného Krypteria. Příznivci kvapíkových a řízných melodií se důkladně namlsají v úvodní „All Systems Go“ i v rázné „Scream“. Fanoušci tajemných motivů a přitažlivých chorálů si užijí v „Lost“ a „Sweet Revenge“. Uctívači barevných výpravně epických kompozic mají připravenou vydatnou porci v závěrečné „At The Gates Of Retribution“. Zastánci přitažlivých (snad by se chtělo říct i v dobrém duchu komerčních), tedy již ozkoušených nálad, zaplesají u hitovek „Somebody Save Me“ a „That Night All Angel´s Cry“. A ač se z tohohle výčtu může zdát, že se jedná o poměrně roztříštěný pelmel, k vychutnání nálad Krypterie není zapotřebí žádná přehnaná dávka tolerance. Všechno do sebe přirozeně zapadá. Ač na konci alba zřejmě nebudete trpět pocitem, že „Bloodangel´s Cry“ nabízí něco dokonalého nebo neslýchaného, jde v jejich podání o všech 5P, tedy pořádnou porci příjemně poslouchatelných písní.
Předpokládám, že hybatelem dalšího vývoje u Krypterie bude zpěvačka Ji-In Cho. Na ní asi nejvíc bude totiž záležet, jestli se dokáže přizpůsobit naznačenému agresivnějšímu pojetí metalu, anebo zda vezme za vděk poklidnými, tklivými a křehkými vodami. Ať už tak nebo tak, zajímavé věci se u téhle party dějí už nyní.
|
