Když v druhé polovině druhé dekády pláchli Ashley a Bredley Edisonovi z britské kapely Dendera k power metalovým kolegům Power Quest, bylo pro Denderu poměrně obtížné navázat na dvě do té doby vydaná alba, byť vydané kraťasy v závěru desetiletí signalizovaly, že se parta, založená v roce 2007 Stephenem Mainem, se hodlá stále prát o svoje místo na slunci. Prapor Power Quest se nad hladinou udržet nepodařilo, southampští melodici to vloni definitivně zapíchli, a tak se Edisonovic duo k velké Mainově radosti mohlo znovu začít pilně věnovat podstatně agresivnější podobě metalu v rámci Dendery, výsledkem čehož je v červnu vydaná novinka „Mask Of Lies“.
Alternativa, moderní melodický metal, míchanice hardcoru a heavy metalu, nazvěte si hudbu Dendery jak chcete, ani s jedním pojmem nestřelíte příliš vedle. Byť klidné vybrnkávání, smyčce a napínavé vokály slibují v úvodním vtahování do alba s názvem „Face To Face“ nadýchanější atmosféru, až následná titulka naplno odhalí, co se bude dít – rytmická sekanice, uřvanost, hodně vytrvalý riff, syntezátory, vypjatost, dynamické střídání hlasů, které se kloužou po melodičnosti natolik, aby agresivita převládala, ale melodické háčky jsou dostatečně ostré, aby celkem snadno ulovily cíl. Na míchání skladeb podle tohoto receptu je (s výjimkou jemnější „Stare Into The End“, u níž alternativní prvek vystupuje ještě více do popředí) postavené prakticky celé silově pojaté album, u kterého každá z položek může fungovat jako reprezentativní vzorek. I když kapela v dříve zveřejněných singlech vsadila na titulní „Mask Of Line“ a „Fading“ s nervózně vyhrocenými kytarami, troufnu si tvrdit, že mohlo klidně jít při ochutnávkách desky o namátkou vybrané písně.
Je trochu paradoxní, že zatímco v promo materiálech se Dendera odkazuje na podobnost s Trivium, Parkway Drive, či Dream Theater, v internetovém světě poletují přirovnání k Nevermore, Panteře, či Soilwork, tak jediným hostem je kytarista Satchel ze Steel Panther. Takhle široce pojatý komparační materiál naznačuje, že záběr Dendery je docela rozsáhlý, ale o vlastní ksicht je postaráno, a intenzita skladeb je taková, že vám může spolehlivě vymlátit díru do hlavy. Podstatné je, že „Mask Of Lies“ drží pohromadě, takže třičtvrtě hodinka s Denderou a její velmi účinnou průrazností představuje docela zajímavě strávený čas.
|
