ALKONOST - Дар саламандры

Historie tatarstánců Alkonost se začala psát už téměř před třiceti lety. Projíždět kompletní seznam těch, kteří za tuhle dobu kapelou prošli, by zabralo hodně dlouhou dobu, podstatná jsou však dvě jména – kytarista Andrey Losev (tehdy ještě po pseudonymem Elk) v druhé polovině roku 1995 rozběhl vlastní projekt, v němž se chtěl zaměřit na středověkou evropskou hudbu a ruské lidové melodie, a když se mu o rok později podařilo dát dohromady muzikanty, kteří měli podobnou touhu, vznikli Alkonost. V roce 2012 se k Alkonost připojila zpěvačka Ksenia Pobuzhanskaya..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

POWERFLO - Gorilla Warfare

Situace, v jaké se Powerflo nachází, je zcela odlišná než ta, v níž byli v době vydání senzačního debutu z roku 2017. Je s podivem, že se vůbec vrací, protože před sedmi lety působila jako ventil pro kytaristu Billyho Graziadeie, který ještě neměl rozjetý projekt Billybio a jeho domovští Biohazard byli u ledu. Bez angažmá byl také exbasista Fear Factory Christian Olde Wolbers, a ani rapoví Cypress Hill, k nimž patří zpěvák Senen Reynes (známější jako Sen Dog), neoplývali překotnou aktivitou, či spíše nedělali vlbec nic. ..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

HUMAN ZOO - Echoes Beyond

Asi by těžko byl v podání Human Zoo saxofon tak silnou zbraní, kdyby neměli jako základ vydařené skladby. Německé sexteto však má talent k tomu psát silné hard rockové písně s chytlavými refrény a jelikož zrovna netrpí workoholismem, nehrozí, že by mohli své posluchače utahat žánrovým stereotypem. Po poměrně rychlém startu, při kterém Human Zoo v první dekádě tohoto století vydali rychle za sebou dvě alba, začali se pauzy mezi jejich nahrávkami natahovat. Ta aktuální dosáhla osmi let, nicméně obligátní otázka, ..více

[recenze]

[22.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

WITHIN SILENCE - The Eclipse of Worlds

I když jsem si v rámci recenze na minulou desku Slováků Within Silence neodpustil jisté remcání, na nový, v pořadí třetí studiový zápis s titulem "The Eclipse of Worlds" jsem se hodně těšil. Přece jenom československých power metalových uskupení není mnoho, zvlášť těch dobrých, k nimž musíme partu ze sousedního státu (i přes drobné zakolísání na minulé fošně) zcela jistě počítat. Slováci si krom nesporného řemeslného talentu umí pohlídat marketingové i produkční zázemí, a přitom se obklopit mistry svého řemesla. ..více

[recenze]

[22.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Jack RUSSELL - Shelter Me

Pro rockového muzikanta, který byl bytostně srostlý s losangeleskou scénou osmdesátých let a v téže době slavil i největší úspěchy, nebyl horší rok než pětadevadesátý. Předchozích pár let takový hudebník dostával po hubě nejen od vydavatelství a médií, ale i od bývalých fanoušků třeba za to, že kdysi nosil natupírované vlasy, ale rok 1995 byl zlomovým, neboť většinou upadl do nezájmu širší veřejnosti. Scéna se zmítala jako v horečce, ..více

[recenze]

[21.11.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

RISK - The Reborn

Kalijuga… věk degenerace je naší současností. Lidé jsou zlí, hádaví otroci, chudí a nešťastní, neboť si nezaslouží štěstí… Dominují jim ženy, které jsou povrchní, upovídané, chlípné a mají příliš mnoho dětí… Jsou utlačováni svými vládci a sužováni přírodními katastrofami, hladomorem a válkami. Jejich neštěstí skončí až znovuzrozením ničitele Ravany. Tak je psáno." ..více

[recenze]

[21.11.2024]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

THE CURE - Songs Of A Lost World

Skutečnost, že se The Cure vrací s novým albem, nevyžaduje žádné další konstatování, aby tato zpráva mohla plnit přední stránky hudebních médií. Návrat britské formace kolem podivínského frontmana Roberta Smithe je na hudební scéně bezesporu jednou z nejdůležitějších událostí pomalu končícího roku, protože dlouhá léta se v to vůbec nedoufalo. Od doby, kdy kapela slavila největší úspěchy, uplynulo už více než třicet let a od chvíle, kdy vydala poslední album „4:13 Dream“ rovných šestnáct. ..více

[recenze]

[20.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2024 - část V. - kapely HATCHET, HAVOK a PUBLIC INTOXICATION

Americká skupina Hatchet za to vždy uměla vzít. Jenže autorská kvalita není tím, co čtveřici borců ze San Francisca občas dělá problémy. V případě minulé řadovky "Dying to Exist" to byl zvuk, který totálně zazdil veškerý hudební potenciál. Od té doby uplynulo šest let, během nichž měla sestava dostatek času na zpytování svědomí. Pokud můžeme soudit z obsahu říjnového EP "Leave No Soul", pak se zdá, že to vyšlo. Nejnovější kraťas láká už na obalovou malůvku,..více

[recenze]

[20.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

ČAD - Veľký tresk

Slovenská úderka Čad vznikla v roku 1994 a novinka "Veľký tresk" je ich ôsmy radový album. Kapela pokračuje presne tam, kde skončil album „Medvede“ z roku 2021 a kapela ešte viac zatlačila na pílu. Pritvrdila aj v textoch a výsledok je famózny. Mix sviežeho thrash metalu, ktorý sa točí vo výborných melodických linkách, je výborná vec na dobrú hopsavú tancovačku.

Novinka začína výbornou skladbou „Veľký tresk“, podľa ktorej bol album pomenovaný. ..více

[recenze]

[19.11.2024]

[Ján Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

DEVIN TOWNSEND - PowerNerd

Jste nerd? Nebo dokonce „Mocný nerd“? To označení je nesmysl, ale u příležitosti nové skladby a alba ho vymyslel Devin Townsend. A každý, kdo si desku pustí, je alespoň trochu „PowerNerd“. Minulé album „Lightwork“ bylo pohodové a posluchačsky velmi přívětivé. A „PowerNerd“ ho tomhle ohledu následuje. Ačkoliv měl Devin Townsend pracovat na jiné desce (hovořilo se o nahrávce „The Moth“), přednost dostal „Nerdík“...více

[recenze]

[19.11.2024]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

VOLA, CHARLOTTE WESSELS, THE INTERSPHERE - 13.11.2024, PRAHA, MeetFactory

Je zajímavé navštívit během dvou týdnů jeden a ten samý klub a přitom na velmi odlišnou muziku. Zatímco nedávno to byl melodicko death metalový večer (Dark Tranquillity), tentokrát šlo o prog rock/metalovou show. Polovina týdne, téměř půlka listopadu a pražský klub MeetFactory. Sestava se tu sešla pozoruhodná. The Intersphere, Charlotte Wessels a Vola. Vyprodáno nebylo, ale klub se velmi slušně zaplnil a vlastně to i bylo příjemné, že se nekonala brutální tlačenice...více

[reporty]

[18.11.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

SLADE - We`ll Bring The House Down

„Byli jsme úplně na dně. A když bylo úplně nejhůř, rozhodl se Dave, že kapelu opustí,“ uvedl frontman Noddy Holder na adresu kytaristy Davea Hilla. Slade se nedařilo nic z toho, na co sáhli. Singly zmizely z hitparád, poslední dvě alba „Whatever Happened To Slade“ a „Return To Base“ nikdo nekupoval a jestliže punk před třemi lety znamenal pro kapelu pohromu, nyní to vypadalo, že jí nastupující heavy metal zasadí ránu z milosti. Jim Lea a Noddy Holder cvičně skládali nové skladby, ale vůbec nebylo jasné, ..více

[recenze]

[18.11.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

PARAGON - Metalanation

Veteráni Paragon prý měli na mále. V době, kdy světem otřásala covidová brebera, se otřásla v základech i sestava šestice hamburských heavíků. Vnitřní napětí nevydržel kytarista Günter Kruse, ani bubeník Sören Teckenburg, Ústřední autorská dvojice Jan Bünning and Martin Christian sice pracovala na nových skladbách, ale i Martin Christian měl zaječí choutky, takže se Paragon dohodli na tom, že za bicí posadí mlaďáka Jasona Wöbckeho, odehrají pár koncertů na rozloučenou s Martinem a kapelu rozpustí...více

[recenze]

[17.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore

Král je mrtev, ať žije král, říkali staří Angličané a s trochou nadsázky se jejich dávné rčení dá přenést i na britskou hudební scénu. Není nutné hned mluvit o vracejících se Oasis, v nichž ze staronového svazku bratří Gallagherů spíše čpí síla peněz než touha po vzájemném hraní či tvorbě nové hudby. Anathema byla kapelou mnohem menší, ale pláč fanoušků (ač značně užšího okruhu než v případě Oasis) byl při jejím konci možná větší, než když si Gallagherové vjeli do vlasů...více

[recenze]

[16.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

INNERWISH - Ash of Eternal Flame

Že bude nové album řecké kapely InnerWish dobré, bylo jasné dlouho před jeho vydáním. Tři vypuštěné singly potvrzovaly, že spolek, o který si z důvodu delší nečinnosti dělal starosti nejeden fanoušek, se vrátí na scénu ve velkolepé formě. Ve skladbách se zračila autorská nápaditost, řemeslná zručnost, a také mazácký klid, jenž dával na srozuměnou, že rychlým písním známým z rané éry kapely pravděpodobně definitivně odzvonilo. A že to vůbec ničemu nebude vadit.....více

[recenze]

[15.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

ANVIL - One And Only

Letité hořekování nad tím, že Anvil nikdy nedosáhli takového úspěchu jako třeba Metallica nebo Judas Priest, přestože s nimi v osmdesátých letech sdíleli jedno pódium, je notně obehraná písnička, která už ani moc nebaví. Nejde o to, že kapela pochází z Kanady, kde byl úspěch mnohem větším oříškem než v britsko-americké aglomeraci, a nejde ani o to, že by Anvil chybělo pověstné štěstíčko. Jde také o hudbu. Anvil nehráli špatně, heavy metal měli v malíku a frontman Steve „Lips“ Kudlow se „hard n´heavy“ slovy oháněl snad častěji než Joey DeMaio,..více

[recenze]

[15.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]