SLADE - Whatever Happened To Slade
Desku mám rád.Nejsou tam asi hity na první dobrou...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Hellhammer díky za objasnění. Tahle informace mě...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Brichta měl původně otextovat píseň Vzdálená od...

RISK - The Reborn
Pre mňa je zase uťahané nič doska nasledujúca,...

RISK - The Reborn
Já bohužel nemohu s recenzí souhlasit,pro mně je...

RISK - The Reborn
U nás šířil osvětu místní majitel CD půjčovny....

Jack RUSSELL - Shelter Me
Tyhle reedice vůbec nekupuj, to nemá...

Jack RUSSELL - Shelter Me
Koukám, že dnes je na netu za 15 euro, což není...

RISK - The Reborn
Výborná deska od začátku do konce nemá chybu...

Jack RUSSELL - Shelter Me
Jo jo, nejdražší cd mojí sbírky. Tehdy jsem za ní...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Negativní recenze jako forma psychického násilí?

Často přemýšlím, jaký dopad mohou mít recenze na konkrétní autory. Ať už jde o filmy, knihy nebo muziku, většina umělců se shoduje, že je reakce na jejich dílo zajímá, a "ten, kdo říká opak, nemluví pravdu". Věřím tomu, když totiž - zcela nevhodně - vztáhnu dané tvrzení na sebe, pak i mě zajímají reakce na mé články, přičemž pozitivní ohlas zahřeje na duši, a negativní komentář rozladí, třebaže se člověk během let přece jenom trochu otrkal. V tomto ohledu mě zaujal výrok režiséra a herce Ondřeje Sokola, jenž v jednom nedávném rozhovoru tvrdí, že čistě negativní recenze je vlastně způsob psychického násilí. Tento na první pohled nepřiměřený výrok má své hluboké opodstatnění. Nikdo není vůči názorům okolí imunní a každý rýpanec vleze kousek pod kůži, zanechá nepatrný, ale citelný otisk. Možná by na to měl brát kritik při psaní recenze ohled, samozřejmě v souvislosti s tím, kdo jeho slova může reálně číst. V našem případě se asi nemusíme ohlížet na recenze zahraničních alb. Jejich autoři o naše slova zavadí velmi sporadicky, a pokud ano, pak půjde spíše o pozitivní hodnocení, jenž jim sami nabídneme k přečtení. Při recenzování domácích alb je ale jistá míra ohleduplnosti na místě. Za každou deskou, za každou skladbou a za každým tónem se ukrývá obrovské množství práce a prostředků. Nikdo přitom nenahrává své dílo se záměrem stvořit odpad nebo terč posměchu. Sám za sebe přiznávám (aniž bych přeceňoval dosah mých recenzí!), že mně podobný odstup sem tam chybí. Tento úvodník budiž závazkem, že se na tom pokusím trochu zamakat.

Petr Štěpnička, 15.11. 2024

THANATEROS - Tranceforming


Před třiadvaceti lety vstoupili gotičtí folkaři Thanateros na scénu albem „The First Rite“, jež zasvětili magii, uctívání přírody, starých bohů a šamanismu. Ne, že by se na následujících pěti albech těmto tématům zcela vyhýbali, ale že výběr námětu na debutu nebyl náhodný, podtrhli až letos s novinkou „Tranceforming“. A stejně jako při vymýšlení názvu kapely prokázali, že jim nechybí důvtip a smysl pro hravost (jméno Thanateros je sloučeninou jména boha smrti (Thanatos)..více

[recenze]

[24.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání


Po zásadních počinech „Thrash The Trash“, „Schizofrenie“ a „Apage Satanas“ došlo při průletu diskografií Arakainu i na nové vydání alba „S.O.S“ z roku 1996. To nemá takový status jako zmíněné tři desky, ale rozhodně patří do zlaté pokladnice Arakainu. Když deska původně vyšla, měl Arakain pevně ukotvené místo na české hudební scéně, a co se týče tvrdé hudby, stále byl jejím tahounem i přes řadu trendů, ať šlo o grunge, alternativní rock či death metal, které se v polovině devadesátých let ..více

[rozhovory]

[24.11.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]


ALKONOST - Дар саламандры


Historie tatarstánců Alkonost se začala psát už téměř před třiceti lety. Projíždět kompletní seznam těch, kteří za tuhle dobu kapelou prošli, by zabralo hodně dlouhou dobu, podstatná jsou však dvě jména – kytarista Andrey Losev (tehdy ještě po pseudonymem Elk) v druhé polovině roku 1995 rozběhl vlastní projekt, v němž se chtěl zaměřit na středověkou evropskou hudbu a ruské lidové melodie, a když se mu o rok později podařilo dát dohromady muzikanty, kteří měli podobnou touhu, vznikli Alkonost. V roce 2012 se k Alkonost ..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


POWERFLO - Gorilla Warfare


Situace, v jaké se Powerflo nachází, je zcela odlišná než ta, v níž byli v době vydání senzačního debutu z roku 2017. Je s podivem, že se vůbec vrací, protože před sedmi lety působila jako ventil pro kytaristu Billyho Graziadeie, který ještě neměl rozjetý projekt Billybio a jeho domovští Biohazard byli u ledu. Bez angažmá byl také exbasista Fear Factory Christian Olde Wolbers, a ani rapoví Cypress Hill, k nimž patří zpěvák Senen Reynes (známější jako Sen Dog), neoplývali překotnou aktivitou, či spíše nedělali vlbec nic. ..více

[recenze]

[23.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


HUMAN ZOO - Echoes Beyond


Asi by těžko byl v podání Human Zoo saxofon tak silnou zbraní, kdyby neměli jako základ vydařené skladby. Německé sexteto však má talent k tomu psát silné hard rockové písně s chytlavými refrény a jelikož zrovna netrpí workoholismem, nehrozí, že by mohli své posluchače utahat žánrovým stereotypem. Po poměrně rychlém startu, při kterém Human Zoo v první dekádě tohoto století vydali rychle za sebou dvě alba, začali se pauzy mezi jejich nahrávkami natahovat. Ta aktuální dosáhla osmi let, nicméně obligátní otázka, ..více

[recenze]

[22.11.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


WITHIN SILENCE - The Eclipse of Worlds


I když jsem si v rámci recenze na minulou desku Slováků Within Silence neodpustil jisté remcání, na nový, v pořadí třetí studiový zápis s titulem "The Eclipse of Worlds" jsem se hodně těšil. Přece jenom československých power metalových uskupení není mnoho, zvlášť těch dobrých, k nimž musíme partu ze sousedního státu (i přes drobné zakolísání na minulé fošně) zcela jistě počítat. Slováci si krom nesporného řemeslného talentu umí pohlídat marketingové i produkční zázemí, a přitom se obklopit mistry svého řemesla. ..více

[recenze]

[22.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Jack RUSSELL - Shelter Me


Pro rockového muzikanta, který byl bytostně srostlý s losangeleskou scénou osmdesátých let a v téže době slavil i největší úspěchy, nebyl horší rok než pětadevadesátý. Předchozích pár let takový hudebník dostával po hubě nejen od vydavatelství a médií, ale i od bývalých fanoušků třeba za to, že kdysi nosil natupírované vlasy, ale rok 1995 byl zlomovým, neboť většinou upadl do nezájmu širší veřejnosti. Scéna se zmítala jako v horečce, ..více

[recenze]

[21.11.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


RISK - The Reborn


Kalijuga… věk degenerace je naší současností. Lidé jsou zlí, hádaví otroci, chudí a nešťastní, neboť si nezaslouží štěstí… Dominují jim ženy, které jsou povrchní, upovídané, chlípné a mají příliš mnoho dětí… Jsou utlačováni svými vládci a sužováni přírodními katastrofami, hladomorem a válkami. Jejich neštěstí skončí až znovuzrozením ničitele Ravany. Tak je psáno." ..více

[recenze]

[21.11.2024]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


THE CURE - Songs Of A Lost World


Skutečnost, že se The Cure vrací s novým albem, nevyžaduje žádné další konstatování, aby tato zpráva mohla plnit přední stránky hudebních médií. Návrat britské formace kolem podivínského frontmana Roberta Smithe je na hudební scéně bezesporu jednou z nejdůležitějších událostí pomalu končícího roku, protože dlouhá léta se v to vůbec nedoufalo. Od doby, kdy kapela slavila největší úspěchy, uplynulo už více než třicet let a od chvíle, kdy vydala poslední album „4:13 Dream“ rovných šestnáct. ..více

[recenze]

[20.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Thrashmetalové novinky roku 2024 - část V. - kapely HATCHET, HAVOK a PUBLIC INTOXICATION


Americká skupina Hatchet za to vždy uměla vzít. Jenže autorská kvalita není tím, co čtveřici borců ze San Francisca občas dělá problémy. V případě minulé řadovky "Dying to Exist" to byl zvuk, který totálně zazdil veškerý hudební potenciál. Od té doby uplynulo šest let, během nichž měla sestava dostatek času na zpytování svědomí. Pokud můžeme soudit z obsahu říjnového EP "Leave No Soul", pak se zdá, že to vyšlo. Nejnovější kraťas láká už na obalovou malůvku,..více

[recenze]

[20.11.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


ČAD - Veľký tresk


Slovenská úderka Čad vznikla v roku 1994 a novinka "Veľký tresk" je ich ôsmy radový album. Kapela pokračuje presne tam, kde skončil album „Medvede“ z roku 2021 a kapela ešte viac zatlačila na pílu. Pritvrdila aj v textoch a výsledok je famózny. Mix sviežeho thrash metalu, ktorý sa točí vo výborných melodických linkách, je výborná vec na dobrú hopsavú tancovačku.

Novinka začína výbornou skladbou „Veľký tresk“, podľa ktorej bol album pomenovaný. ..více

[recenze]

[19.11.2024]

[Ján Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]


DEVIN TOWNSEND - PowerNerd


Jste nerd? Nebo dokonce „Mocný nerd“? To označení je nesmysl, ale u příležitosti nové skladby a alba ho vymyslel Devin Townsend. A každý, kdo si desku pustí, je alespoň trochu „PowerNerd“. Minulé album „Lightwork“ bylo pohodové a posluchačsky velmi přívětivé. A „PowerNerd“ ho tomhle ohledu následuje. Ačkoliv měl Devin Townsend pracovat na jiné desce (hovořilo se o nahrávce „The Moth“), přednost dostal „Nerdík“...více

[recenze]

[19.11.2024]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


VOLA, CHARLOTTE WESSELS, THE INTERSPHERE - 13.11.2024, PRAHA, MeetFactory


Je zajímavé navštívit během dvou týdnů jeden a ten samý klub a přitom na velmi odlišnou muziku. Zatímco nedávno to byl melodicko death metalový večer (Dark Tranquillity), tentokrát šlo o prog rock/metalovou show. Polovina týdne, téměř půlka listopadu a pražský klub MeetFactory. Sestava se tu sešla pozoruhodná. The Intersphere, Charlotte Wessels a Vola. Vyprodáno nebylo, ale klub se velmi slušně zaplnil a vlastně to i bylo příjemné, že se nekonala brutální tlačenice...více

[reporty]

[18.11.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]


SLADE - We`ll Bring The House Down


„Byli jsme úplně na dně. A když bylo úplně nejhůř, rozhodl se Dave, že kapelu opustí,“ uvedl frontman Noddy Holder na adresu kytaristy Davea Hilla. Slade se nedařilo nic z toho, na co sáhli. Singly zmizely z hitparád, poslední dvě alba „Whatever Happened To Slade“ a „Return To Base“ nikdo nekupoval a jestliže punk před třemi lety znamenal pro kapelu pohromu, nyní to vypadalo, že jí nastupující heavy metal zasadí ránu z milosti. Jim Lea a Noddy Holder cvičně skládali nové skladby, ale vůbec nebylo jasné, ..více

[recenze]

[18.11.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


PARAGON - Metalanation


Veteráni Paragon prý měli na mále. V době, kdy světem otřásala covidová brebera, se otřásla v základech i sestava šestice hamburských heavíků. Vnitřní napětí nevydržel kytarista Günter Kruse, ani bubeník Sören Teckenburg, Ústřední autorská dvojice Jan Bünning and Martin Christian sice pracovala na nových skladbách, ale i Martin Christian měl zaječí choutky, takže se Paragon dohodli na tom, že za bicí posadí mlaďáka Jasona Wöbckeho, odehrají pár koncertů na rozloučenou s Martinem a kapelu rozpustí...více

[recenze]

[17.11.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


WEATHER SYSTEMS - Ocean Without A Shore


Král je mrtev, ať žije král, říkali staří Angličané a s trochou nadsázky se jejich dávné rčení dá přenést i na britskou hudební scénu. Není nutné hned mluvit o vracejících se Oasis, v nichž ze staronového svazku bratří Gallagherů spíše čpí síla peněz než touha po vzájemném hraní či tvorbě nové hudby. Anathema byla kapelou mnohem menší, ale pláč fanoušků (ač značně užšího okruhu než v případě Oasis) byl při jejím konci možná větší, než když si Gallagherové vjeli do vlasů...více

[recenze]

[16.11.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : 1 / 637 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.58933 sekund.