XIII. STOLETÍ - Nosferatu
Jen rok po rozporuplné desce „Gotika“ vrhá XIII. století na trh další řadovku. Sestava kapely žádných změn nedoznala, zato její hudební směřování se opět otřáslo v základech. Od klávesových zvuků a synťáků se pánové opět vrací k říznějšímu rocku, kde prim hrají kytary. Ovšem na rozdíl od debutu je deska s upírským názvem „Nosferatu“ výrazně temnější a také tvrdší. Více než hodinu trvající nahrávka se odvíjí ve středním tempu a její základ tvoří hutné a kovem obtěžkané kytarové riffy, prošpikované pochmurně znějícími vyhrávkami. Kapela si vždy zakládala na tom, že hraje gothic rock a nikdy si nepřála být spojována s označením „metal“. Nicméně v tomto případě se nejtvrdšímu hudebnímu žánru přiblížila natolik, že označení „rock“ může působit lehce zavádějícím dojmem. Duch sedmdesátkových Black Sabbath je z alba cítit na sto honů a skladby jako „Svatá válka“ či „Černý měsíc“ jsou toho jasným důkazem.
„To je ta víra vláda a moc,
znamení černá temná jak noc,
kde je tvá síla, kde je tvůj um,
Nosferatu přináší své evangelium.“
I přes svoji poněkud obsáhlejší stopáž nemá nahrávka jediné slabé místo a ani jedna z jedenácti skladeb nenudí. Největšími hity alba se staly šlapavá „Nosferatu is dead“, melancholická kytarovka „Nevěsta temnot“ a píseň inspirovaná osobností Niccoló Paganiniho „Upír s houslemi“. Své místo na slunci by si zasloužil i trochu opomíjený kousek „Torquemado“. Jeho silně návykový refrén nedostanete z hlavy, ani kdyby vás tento španělský inkvizitor natahoval na skřipec.
Jestliže jsem na začátku tvrdil, že „Nosferatu“ je nahrávka postavená na kytarách, musím upřesnit, že i zde se najdou výjimky, kdy muzikanti odložili strunné nástroje, a prostor dostaly temné tóny kláves. Kromě již zmíněné „Upír s houslemi“ se to týká skladby „Legenda o krysaři“ a závěrečné více než desetiminutové záležitosti „Květy zla“, ve které Petr Štěpán pološeptem promlouvá k samotnému Satanovi.
Na své třetí řadové desce ukázala jihlavská čtveřice svojí tvrdší a zároveň temnější tvář. „Nosferatu“ je tak výbornou nahrávkou, která si kromě příznivců gotického rocku našla cestu i k vyznavačům žánrů jako heavy, doom či gothic metal. Tuzemští metal fans si tak mohli do seznamu svých oblíbených uskupení připsat další jméno.
★ 9/10
YouTube ukázka – Nosferatu is dead
Seznam skladeb:
1. Intro
2. Nosferatu is dead
3. Nevěsta temnot
4. Antikrist
5. Evangelium
6. Svatá válka
7. Legenda o krysaři
8. Torquemado
9. Upír s houslemi
10. Černý měsíc
11. Květy zla
Sestava
Petr Štěpán – kytara, klávesy, zpěv
Michal Kourek – kytara
Jiří Šindelka – baskytara
Pavel Štěpán – bicí
Rok vydání: 1995
Čas: 1:04:37
Label: Happy Music Production
Země: ČR
Žánr: gotický rock/metal
Diskografie:
1992 – Amulet
1994 – Gotika
1995 – Nosferatu
1996 – Werewolf
1998 - Ztraceni v Karpatech
2000 – Metropolis
2004 – Vendetta
2009 – Dogma
2016 – Intacto
Foto: archiv kapely
Přečteno: 2649x
Komentáře
Pro mě osobně vrchol diskografie třináctky. Právě to spojení s až metalovým zvukem mě jako fanouška hard n heavy hodně oslovuje dodnes. A nekytarové věci jako Krysař nebo Upír s houslemi jsou taky špička.
Ano 10/10
Další výborná věc. Gotiku mám sice o něco radši, ale Nosferatu za ní v ničem nepokulhává. Osobně preferuji pomalejší a delší kousky od třináctky, takže to přitvrzení jsem až tak nekvitoval, ale není na škodu. Můj nejoblíbenější kus čeká na konci, Květy zla jsou prostě dokonalé, spojení dvou géniů, Baudelairea a Štěpána ještě znásobilo sílu jejich díla-úchvatné!
Do té doby suverénně nejtvrdší album Třináctky s nejlepším zvukem. Neskutečně semknuté album,které mám v obě auru středověku,zmaru a strachu. Opět naprosto geniální texty a projev Mistra Štěpána, a hudební magie člověka dokonale vtáhne do temnot tohoto arcidíla. Od Intra až po konečné Beaudlerovy Květy zla jde o naprosto monumentální dílo. Dokonalost