Kdyby byl mladej, tak by podle mě vůbec nevěděl, že nějaký grunge existoval, natož aby na něj měl takovou alergii.

B.wolf: Pro zajímavost - prozradíš nám věk, ať máme představu, jestli se bavíme s mladým klukem, nebo veteránem? :-)

Jinak nevím, jak to bylo tenkrát s punkem v 70. letech, když nebyla MTV, ale právě tato stanice tlačila grunge a velké společnosti vyházely hair metalové bandy, což znamenalo vlastně pád metalu jako takového z hlavního proudu - nepočítaje teda ty různé Metallicy a Ozzyho. Ti můžou vydat v podstatě už co chtějí - viz Lulu. I samotný grunge se stylizoval proti metalu, ač já to tak ze začátku nebral, že je to jako něco proti.

Ale klidně si pánové ten seriál mapující grunge rock udělejte, proč ne? Já jsem zhruba toho názoru, že jde o vývojovou větev v tvrdém rocku, která jistojistě své posluchače má, někteří protagonisté mohou mít i kvalitu, ale mně holt toto aparaturou projít nesmí, jednoduše proto, že se mi to nelíbí. Stejně jako nepůjdu na výstavu obrazů tvůrců jako byli Picasso, Kupka a další jim podobní, opět jednoduše proto, že jsem s jejich díly kdesi přišel letmo do kontaktu, vůbec se mi nelíbila a nevím proč bych se jimi měl zabývat. Nebudu na grunge kapely psát hanlivé odsudky; nepíšu obecně komentáře k něčemu, co neposlouchám, jen ke stylům a kapelám, které znám, a pokud je můj vstup negativní, je to proto, že mě něčím zklamali (např. letošní Magnum, nebo loňská Sonata Arctica). Ale trvám na tom, že svého času byl grunge nepřiměřeně protěžován.

Co díl, to kapela asi ne, protože odbýt Nevermind, Ten, Dirt nebo Badmotorfinger jedním odstavcem je sakra málo. Spíš bych to viděl na diskografie, protože ono těch desek (pokud si tedy odmyslíme Pearl Jam) zase tolik není. Myslím si, že prvotně je důležité obsáhnout Velkou čtyřku a pak možná jednohitový zázraky jako právě Green River, Mother Love Bone nebo Nymphs nebo projekty Temple Of The Dog a Mad Season. Ještě k tomu házení grunge od odpadu a přirovnávání k technu, house atd. Tohle mi přijde úplně zcestné, když někdo řekne, že má rád Black Sabbath, ale Alice In Chains je hnuj. To samé jako Led Zeppelin versus Soundgarden. Navíc si myslím, že úloha grunge, i když jsem ve své době tu módu rád neměl, byla důležitá, protože scéna se pročistila od zbytečných kapel a přežili jen ti silný. Grunge byl jako punk devadesátých let.

Klidně dejte grunge více prostoru. Zmínku by si jistě zasloužila i kapela Skin Yard, která údajně vydala první grunge album již v roce 1987 či kapela Green River.

Pokud by to mělo být co díl to kapela, tak bych to viděl na pořadí: Nirvana, Pearl Jam, Soundgarden, Alice In Chains.
Otázka ale je, jestli to nepostavit na letech např. 87-95 a v každém dile se věnovat konkrétnímu období a tomu co se v něm u jednotlivých kapel dělo.

Já znám vlastně jen Dirt, Nevermind a Unpludged :-)

I kdyz grunge muze nekdo brat jako odpad, je videt, ze tenhle styl porad viri emoce. Ted otazka do plena... premyslim o serialech kapel velke grungeove ctyrky u prilezitosti tricateho vyroci od vydani Nevermind. Kterou kapelou podle vas zacit?

Taky poslouchám hard and heavy, ale neomezuji se na jeden žánr a o žanrech které neposlouchám a nerozumím jim se nevyjadřuji jako o odpadu. V každém stylu se najdou díla kvalitní a díla nekvalitní. Pokud jde o grunge a zůstaneme u té velké čtyřky, tak ty kapely spojuje vlastně jen to, že jsou ze Seattlu. Hudebně jsou všechny dost odlišné. Nicméně tohle je vlákno o Pixies, kteří ze Seattlu nejsou a s grunge mají společného asi hlavně to, že se o nich Cobain vyjádřil jako o inspiraci. Naproti tomu u Soundgarden lze vysledovat inspirace v Led Zeppelin a u Alice In Chains v Black Sabbath.
Osobně se domnívám, že úspěch těchto kapel byl zapříčiněn tím, že po těch všech Ded Leppard, Europe, apod. se s grunge vrátila ta špinavá syrovost, která byla typická pro hard rock přelomu 60tých a 70tých let.
Ale zpět k Pixies. Nikdy jsem je moc neposlouchal, ale tahle deska mě baví. Doporučuju alespoň zkusit.

na tom taky nic složitého není, odpad je jednou odpad... Od školy jsem poslouchal hard and heavy (teď třeba Jenghis Khan) a i text na obalech má pro mě daleko větší hodnotu než celý grunge ... je to pochopitelně můj názor, nikomu ho nevnucuju, každý ať si poslouchá, co se jemu líbí, ale já zkrátka hrůzy jako grunge, acid, techno, o rapu nemluvě nepovažuji za hudbu ...

Punk versus hard rock? Heavy metal versus punk? Thrash metal versus hair metal?

Nepamatuji si snad situaci, kdy jeden druh tvrdší hudby stavěli proti jiným, než v případě grunge vs hair metal (atd.?)

A není to spíš tak, že grunge udržel plno mladých u kytarové hudby, místo aby zběhli k elektronice?

Souhlas s Kolotočářem. Taky jsem měl dlouho za grunge médii protěžovanou Nirvanu, ale mnohem zajímavější díla opravdu vydávaly kapely kolem ní. Rovněž comeback Alice in Chains se vyloženě povedl a ukázal tak, že grunge není mrtvý a že jej nehrají už jenom Pearl Jam :-).

On je grunge a grunge. Taky nemusím moc Nirvanu Naopak mám moc rád první alba Pearl Jam, Soundgarden a třeba poslední alba Alice In Chains.
Ono napsat, že grunge je odpad je hrozně jednoduchý. To samý bych mohl napsat já o metalu. Protože na některých metalových dílech, kterým tu ty B.Wolfe dáváš nejvyšší hodnocení, nevidím absolutně nic originálního a důvod s nimi ztrácet čas.

To b.wolf: Pro mě jako člověka, jehož hudební vkus formoval heavy rock (ale i disco) osmdesátek, byla celá grunge scéna (plus její klony) devadesátek neposlouchatelná; např. Kiss - Carnival of Souls. A asi nejen pro mě (Joe Elliot, Def Leppard: Když začneme hrát věci ze „Slang“, tak devadesát procent lidí odejde ze sálu). A nikdy jsem nechápal, proč byl grunge styl tak urputně, fanaticky protěžován hudebními vydavatelstvími a tlačen do médií. Byl to jeden z nejkřiklavějších případů 'mienkotvorné' manipulace.

"grunge" stačí, díky tomu vysmaženému magorovi, který sesmolil jeden trochu poslouchatelný track, který rádia i TV sjížděli dokola, šel metal ke dnu. Naštěstí dostal rozum a nechal si to projít hlavou... na grunge není NIC, co by stálo za poslech, odpad, stejný jako techno a podobné hrůzy.