HUMAN FORTRESS - Reign Of Gold

Vsadit na zlato se v posledních letech vyplácí. Snad proto na novém albu německých power metalistů Human Fortress zlato vládne. Ovšem deska zároveň potvrzuje fakt, že ani takhle výnosná komodita se výkyvům kursu nevyhýbá. A v případě „Reign Of Gold“ by ta potenciální křivka létala docela intenzivně nahoru a dolů. A to i přesto, že se kapela tentokrát vyhnula jakýmkoliv snahám o vyklouznutí ze stylových hranic, jako tomu bylo v případě jejich dosud nejhůř přijatého (a za mě vůbec ne špatného) alba „Eternal Empire“ a svého výpravného power metalu se plně drží.

V první třetině alba vystřelí Human Fortress křivku kursu svého zlata velmi vysoko. Přitažlivou majestátností vonící intro „Imminence“ rozčísne v "Thuder" výkřik Guse Monsanta i akční nástup celé kapely, aby na melodické vlně chytlavé power klasiky, akčních bicích, energií nabitého a velmi příjemně nabroušeného vokálu, sklouzli k chytlavému refrénu i rozvážnější a procítěnější instrumentální pasáži. I o něco temnější a syrovější titulní skladba s přehledným refrénem má díky nadupané přímočarosti jasný tah na bránu. A navíc ukazuje, že jeden z hlavních problémů, který se v druhé polovině alba začne Human Fortress intenzivně motat pod nohy (totiž fakt, že kapele ze skladeb a zejména z refrénů utíká veškerá vzdušnost a tak se nahrávka plazí docela ztěžka při zemi), Human Fortress umí vyřešit. Ve valčíkovém rytmu s tajemnou atmosférou si pak hanoverské sexteto připraví nejsilnější kus své aktuální kolekce – v Lucifer's Waltz“ výpravnost, rozmáchlost, jedovatost a dramatičnost dosáhne absolutního vrcholu.

A pak to nabere poměrně strmý sešup. „Bullet Of Betrayal“ sice pseudo-folkovým motivem může pozornost přitáhnout, ale celkově vlažná nálada ji spolehlivě utlumí, suchopárná zpívánková balada „Shining Light“ je prostá jakýchkoliv výraznějších emocí a doráží ji velmi naivní klávesy, v „The Blacksmith“ jako by Gus Monsanto chtěl znít co nejpřízemněji, čímž zcela ztrácí kouzlo svého nabroušeného hlasu. Navíc ve druhé polovině alba jako by kapele zároveň docházely i jakékoliv nosné nápady. Až závěrečná „Victory“ pak naplno ukáže, jak funkční může být spojení při zemi držícího se Monsanta a vzletných sborů, tenhle kontrast ve spojení s živou melodičností a návratem k určité výpravné majestátnosti přece jen Human Fortress ze slepé uličky vyvede.

A teď si vyberte, která strana téhle houpačky vyletí výš. U Human Fortress už bylo lépe, ale díky skvělému úvodu a silnému závěru alba si „Reign Of Gold“ svoje fanoušky bezesporu najde. A snad i zaslouží.