BROTHER FIRETRIBE - Feel The Burn

Kolem finských rockerů Brother Firetribe bylo letos celkem rušno. Nejenže aktuálně vydávají nové album „Feel The Burn“, ale v únoru je opustil kytarista a zakládající člen Emppu Vuorinen, aby se mohl věnovat pouze svým domovským Nightwish. Pro Brother Firetribe to mohla být smrtící rána, Vuorinen pro ně byl velmi důležitým členem. Jejich hudba sice neměla s Nightwish nikdy nic společného, ale přece jen přítomnost kytaristy finské hvězdné party přitáhne více pozornosti než začínající no name projekt. Zpočátku to Brother Firetribe potřebovali, po debutové desce „False Metal“ se rozhodně nejednalo o nejlepší kapelu a s „Heart Full Of Fire“ se jim začalo přezdívat „Journey pro chudé“, což se nedalo brát zrovna jako lichotka.

Následná „Diamond In The Firepit“ už ukázala, že v té kapele přece jen něco je, protože částečně opustila svět jednoduchých popěvků, fungujících na první dobrou a s velmi omezenou životností. Že to Brother Firetribe myslí vážně, ukázala naplno deska „Sunborn“, kde kapela polevila v rychlosti a upnula se spíše ke komplikovanější stavbě skladeb. Otázkou bylo, co se zbytkem party udělá odchod Vuorinena. Jistojistě se ale dá říct, že pokud kapele Vuorinenův odchod neprospěl, tak jí rozhodně neuškodil. Novic Roope Riihijärvi totiž funguje jako plnohodnotná náhrada a skladatelský proces, který ležel na bedrech zpěváka Pekky Ansia Heina a klávesisty Tomppy Nikulainena byl zjevně zvládnut bez větších obtíží.

Brother Firetribe se v něm naštěstí nevrátili na začátek kariéry, ale plynule pokračují ve své cestě, na které se sice ještě najde místo pro rozjuchané AOR/hairmetalové popěvky, ležící někde kus za Danger Danger z jejich raného období, ale ukazují se znovu i zajímavější, vrstvenější místa. Možná nejvíce v celé historii souboru. Jestli úvodní dvojice „I Salute You“ a „Arianne“ (bohužel z výborného ambiciózního refrénu Heino nedokázal vytěžit svým limitovaným hlasem maximum) zde stojí hlavně proto, aby uklidnila staré fanoušky a ukázala jim, že Brother Firetribe mají ještě v sobě hodně AOR optimismu, už „Night Drive“ ostře koketuje s podobným duchem jako The Night Flight Orchestra. Brother Firetribe se nebojí potemnělého diskotékového parketu a silných názvuků popu osmdesátých let. Není to sice pro jejich současnou tvář ta nejtypičtější poloha, ale projevuje se na desce stále více. Velký vliv na tom má klávesista Nikulainen, jehož nástroj leckde hraje důležitější funkci než kytara.

Ale vadí to někomu, když Brother Firetribe skladatelsky rostou? Ostré hrany jsou obrušovány stále více, ale „Bring On The Rain“, členitá „Battle Ground“ se skoro až progrockovou stavbou ve slokách, baladická „Love Is A Beautiful Lie“, nebo střednětempá hitovka „Candle In The Windows“ znovu se silným espritem pop rocku osmdesátých let, jsou velice přesvědčivé kusy. Nakonec ani nevadí, že Heino není nejcharismatičtějším pěvcem žánru, a že kde se nechá čekat razantní nástup, volí spíše střední hlasové polohy. Méně příjemné jsou otřepané rozjuchané popěvky, tak dobře známé z počátků kariéry, které zde zastupují skladby „Ticking Away“ a „Rock In The City“, v nichž jako kdyby se kapela potácela ve skladatelském bludném kruhu a kde nedostatek kvalitních nápadů supluje prvoplánovou líbivostí (v prvním případě) nebo dokonce vlezlostí (v případě druhém).

Ale i tak je „Feel The Burn“ velice slušné dílo, které sice stále splňuje parametry AOR/hard rock/hairmetalové střihu, ale ukazuje také jiné tendence, které desku dělají pestřejší. Opět to není dokonalá kolekce, ale je na ní vidět, že s důležitou personální změnou se kapela vypořádala velmi dobře a že pro ni je budoucnost světlejší, než se před pár měsíci mohlo zdát.