DARK TRANQUILLITY - Moment

„Fiction“, „Construct“, „Atoma“ a teď „Moment“. Švédští pionýři melodického death metalu Dark Tranquillity si libují v jednoslovných názvech desek a pojem „Moment“ může znamenat strašně hodně věcí. Novinka je pro kapelu dvanáctou řadovkou a nabídne stejný počet skladeb.

Album začíná singlovou „Phantom Days“, která je ideálním otvírákem. Zní jako klasičtí Dark Tranquillity v dobré formě. Což ostatně platí pro celou první čtvrtinu nahrávky. Kapela sází na rychlejší tempo a kousavé songy. Kdo očekával nějaké experimenty, bude zklamán. Dark Tranquillity vědí, v čem jsou dobří a tak se toho také drží. S „The Dark Unbroken“ poprvé deska zpomalí a místy se zcela ponoří do gotických vod. Klávesy jsou výraznější než v předešlých skladbách a především poprvé na albu se Mikael Stanne rozezpívá čistě. Podobně pokračuje i „Remain In Unknown“, jen s tím rozdílem, že sloky jsou zpívané čistě a refrén growlem. Skladba má ještě větší příklon k doom metalu než předchozí kousek. Nijak zvlášť to ale nepřekvapí, stylově podobných kousků má kapela celou řadu.

Melodický prostředek alba završí jeden z vrcholů alba „Standstill“. Zní jako rozumný mix gothic a death metalu. Nejvýraznější zde jsou melodie, díky nim skladba připomíná období desky „Fiction“. Naprosto okouzlí nesmírně chytlavý refrén a Mikael zde předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. „Ego Deception“ správně přitopí pod kotlem, neboť ve slokách zní téměř thrash metalově. Možná škoda, že kapela skladbu nenechala celou v této ostré rovině. Refrén je opět čistě zpívaný a celkově potvrzuje fakt, že „Moment“ je jedna z nejmelodičtějších desek kapely. To ale neznamená, že by byla i „nejměkčí“. Spíše víc sází na kontrasty a změny nálad. Právě střídání kousavějších a melodičtějších pasáží je jednoduchý, ale fungující dramaturgický tah. „Eyes Of The World“ nabídne výraznější klávesy a znovu trochu brnkne na gotickou notu. Nemusíte se však bát, stále jsou to Dark Tranquillity každou notou. „Failstate“ je výborná především z dramaturgického hlediska. Kapela chce znít pestře a variabilně, po melodičtějších písních nabízí tvrdou pecku, která má za úkol vás rozhýbat k headbangingu. „Empires Lost to Time“ překvapí poměrně veselou a pozitivní melodií v úvodu. Skoro jak kdyby začala hrát nějaká speed metalová grupa. Jenže song je ryze melo-death metalový. Ústřední melodie je ovšem nesmírně chytlavá a ihned se uhnízdí v paměti. Konec alba obstará zasněná „In Thruth Divided“. Hudba osciluje mezi temnou gotikou a doom metalem. Nejmelancholičtějším prvkem je Mikaelův zpěv, který skladbu povyšuje na jednoho z favoritů desky. Jedná se o krásnou emotivní tečku za celou nahrávkou.

„Moment“ je pestré album. Nabídne ryze melo-death metalové kousky, i ty více gothic metalové, či dokonce doomově laděné. Deska ničím nešokuje, přesto je album velice zábavné a plné skladeb s hitovým potenciálem. Posun je znát především v dosud snad nejlepším pěveckém výkonu Mikaela Stanneho, ale také ve zvuku kytar, které jsou při bližším poslechu velice nápadité a zní skvěle. „Moment“ sází více na melodičnost, a co je nejdůležitější, poslouchá se vážně parádně.

Komentáře redaktorů