Vilém ČOK & BYPASS - 4 kruhy

cok21 Věčný puberťák Vilém Čok patří mezi nejvýraznější showmany naší rockové scény a koncerty jeho kapely jsou vždy plné živočišné energie a zábavy. Přestože jeho studiová tvorba od přelomu milénia už nemá takový účinek, jako desky z devadesátých let, vždy při vydání nové desky lze s napětím očekávat, co Čok fanouškům naservíruje.

Nejpozději od alba „Běž pro ty šproty“ se největším problémem Čokových nahrávek staly texty. V mnoha případech působí až dětinsky a sráží celkový dojem skladeb. Texty nikdy nebyly silnou stránkou Čokovy tvorby, ale při poslechu posledních desek se dá polemizovat nad tím, zda některé slovní obraty myslí Vilda skutečně vážně. Díky tomu se i z relativně vážně pojatých skladeb jako „Živá voda“ či „Zachraňte Ježíška“ vytrácí myšlenky, které chtěl autor posluchači předat. Mnozí mohou namítat, že kapely jako Alkehol, Harlej, Totální nasazení, či Vypsaná fixa mají texty na podobné bázi, ale u nich poznáte, že se jedná o nadsázku a vážněji pojaté texty nepůsobí jako pěst na oko.

Deska „4 kruhy“je oficiálně pátým studiovým počinem Viléma Čoka s partou Bypass, která se v roce 2004 stala nástupcem kapely Delirium Tremens, která v roce 2002 ukončila činnost. Obsah alba měl být dle slov zpěváka návratem ke kořenům heavy metalu a hard rocku. Na desce se pracovalo téměř téměř let, a přestože mělo být vydáno již v roce 2020, vlivem pandemické situace vyšlo až o rok později.

Album otevírá mluvené intro, které s úspěchem (na rozdíl intra na albu „Živá voda“) láká posluchače k úvodní skladbě „Roky jdou“. Ta je klasickou vypalovačkou, která bude na koncertech skvěle fungovat. S titulní skladbou „4 kruhy“ se vracíme k výše naznačenému problému. Text celou skladbu hází do šedého průměru. Refrén má silně hitový potenciál, ale ani Čokův vokální výkon body navíc nepřidává. Od té chvíle album jede v jednotné linii, poměrně zajímavé hudební nápady sráží nezajímavé texty. Výjimkou je „Nebylo to mezi náma vždycky růžový“, která (navzdory nevkusné hlášce o nastavení plachťáků) má potenciál k tomu stát se největším hitem desky.

cok group21 V případě skladeb „Jménem lásky“, která má zajímavý refrén a střídání nálad, „Až budou tlustý lidi hubený“ a „Já terminátor“, jež vyniká svými slokami, se dá ještě mluvit o poměrně solidních kouscích. U písně „Zlatokopka“ hutný začátek naprosto rozdrtí nefunkční refrén a tím je domalováno. Náladu nezlepší ani fádní sázka na jistotu v podobě položek „Otevři náruč“ a „Rychlost a prachy“. V závěru čeká už jen legrácka „Vajíčko“, jejíž humor jsem nepochopil (zřejmě nejsem cílovka), a zbytečná povídačka s ultradlouhým názvem „Kterak Vilém, jdouce pacifikovati kytaráka svého Míšu, do tajemna prostor nezemských znenáhla zabloudil“.

Cýraznější rozdíl mezi aktuální deskou a předchozími počiny nevidím. Vilém Čok je obrovský sympaťák a showman, ale také je důkazem faktu, že nestačí mít jen dobrý hudební podkres, ale že také záleží na kvalitě samotných textů. Jeho zpěv je kapitolou sám o sobě – buď se vám líbí nebo ne. Co se Vildových hlasových možností týká, má Čok nejlepší období sice za sebou, ale ze svého osobitého kouzla toho naštěstí mnoho neztrácí.

Fanoušky nové album nezklame, pokud se jim líbila předchozí alba, aktuální je přirozeným následovníkem. Očkávání sice úplně nenaplňuje, ale v autě na cestách funguje skvěle a na koncertech budou mít některé skladby úspěch.

František Šafr
★ 5/10

www.vilemcok.cz.

YouTube ukázka - Nebylo to mezi náma vždycky růžový

Seznam skladeb:
1. Pro lok (Intro)
2. Roky jdou
3. 4 kruhy
4. Jménem lásky
5. Zlatokopka
6. Až budou tlustý lidi hubený
7. Nebylo to mezi náma vždycky růžový
8. Otevři náruč
9. Já Terminátor
10. Rychlost a prachy
11. Vajíčko
12. Kterak Vilém, jdouce pacifikovati kytaráka svého Míšu, do tajemna prostor nezemských znenáhla zabloudil

Sestava:
Vilém Čok - zpěv
Michal Brož - kytara
Milan Libich - baskytara
Vítek Blažek - bicí

Rok vydání: 2021
Čas: 39:33
Země: Česká republika
Žánr: crazy hard rock

Diskografie:
2004 - Běž pro ty šproty
2008 - Černoška s obrovskejma kozama
2011 - Živá voda
2016 - Zbožňuju tvou buchtu
2021 - 4 kruhy

Související články

Foto: archiv kapely

Související články

Vydáno: 1. 2. 2022
Přečteno: 2658x

Komentáře

Josef, 6. 2. 2022, 10:44

Od roku 2000 nic extra od Čoka nepřišlo a to je fakt škoda. je to showman. souhlasím s názorem recenzenta že hlavní slabinou jsou texty. ty má fakt Čok marný.

janek, 5. 2. 2022, 18:13

Jasne, v ocich nas cechu je to svetova liga, ve svete to bohuzel nikoho nezajima....

V., 5. 2. 2022, 15:25

Nevím, jestli je rocker (coz je uplně jedno), ale je to geniální muzikant a skladatel. Stromboli jsou světová liga.

Janek, 5. 2. 2022, 14:40

Ja Pavlicka nijak nehodnotim, Stomboli asi ok, ale obcas to byla tedy halucinace jak bic...Ale nemyslim si o nem, ze je to rocker, je to kvalitni muzikant, který zahraje vsechno, ale tezko rici, zda to jde od srdce.To je alespon muj nazor....Prazsky Vyber bylo povyseno jako na modlu cehosi nedoktnutelneho, ale popravde, je to vazne tak kvalitni, ze dodnes z toho mate orosene celo? Kdyby se Majkl nesral do politiky, tak by jej dneska uz ani nikdo neznal.

themooncrow.217, 5. 2. 2022, 12:56

U toho Výběru mi vadí, že to Kocáb tlačí do jakési intelektuální nadřazenosti, že dělají muziku, které když nerozumíš, tak jsi politováníhodnej nýmand, co nerozezná to jejich pravý zlatý zrno od ostatních podřadných otrub. Ale Pavlíčka bych se zastal, na jeho Stromboli nedám dopustit a dokonce bych i tvrdil, že nic lepšího u nás nevzniklo. Navíc i jeho filmová tvorba je hodně poslouchatelná a myslím, že má za ni i nějaká ocenění. Toho Vildy je mi až líto, že namísto muziky musí ze sebe v tolika letech dělat onoho přerostlého puberťáka, aby někoho zaujal, všiml si ho a zpropagoval CD na Nově či Primě jak skotačivě na zahradě skáče do bazénku. Třeba je tohle v dnešní době symbol rockertví. Prostě nemá na to postavit kapelu sám na sobě, ne utáhne to a nemá (hudebně) čím zaujmout. Zkouší to tolik let, pořád nic, a asi mu to ne a ne dojít. Za mě chodí pořád tam a zpět slepou uličkou. Tu Novou Růži mám v oblibě dodnes, dokonce mám i jejich originální první CD, vydané v edici (se poseru) : Diskotéka Mladého světa. A to se setsakramentsky počítá!!!

janek, 5. 2. 2022, 12:12

A co je vlastne Prazsky Vyber?Kapela, ktera se stala kultovni jen proto, ze jim zrovna nevysla nejaka deska. Kultovnost z tohoto udelala pouze doba, zadna pridana hodnota v tom neni, jelikoz se to vzdycky utapelo v bazine egoismu vsech zucastnenych. Kocab je asi kvalitni varhanik, ale urcite neni rocker. Jeho solove desky byly propadaky, uplne stejne jako Cokovy.

lukáš , 5. 2. 2022, 12:07

Nechápu, že člověk který založil Novou růži natočí takovej průser !
Cd mám doma . Ale ani jsem ho málem nevydržel poslouchat do konce.

2,5 / 10

adrian, 5. 2. 2022, 09:28

Vilda mi vzdycky prisel mnohem autentictejsi nez to velky umeni na co si hraje zbytek Prazskyho vyberu. Diky za pripomenuti Nove ruze, to jsem poslouchal jako decko a uplne jsem na ne zapomnel. To byl vynikajici bigbit.

themooncrow.217, 4. 2. 2022, 19:49

Tak jsem to konečně poslechl a... za mě to vidím tak, že jakmile má Vilda kopat sám za sebe, tak je to problém. Problém, který dost skřípavě rezonuje v uších. V Pražským výběru už léta přicmrdává duu Kocáb/Pavlíček, zkušeně basuje a tajtrlíkuje, sem tam mu dají čichnout, ale ke kormidlu ho nepustí. Fatální jeho chybou byla Nová Růže, kdy s Balážem nedokázali ukočírovat svá narůstající sobecká ega a kapelu, která měla slušně našlápnuto a před sebou slibnou budoucnost, poslali nepochopitelně do kytek. A to Roškaňuk s Honigem byli top muzikanti do party a jejich Nová Růže 1991 má dodnes fajnovej šmrnc. Ty následný sólovky už jsou víceméně marný, maximálně dvě tři skladby (když se zadaří), zbytek ocenění za odvahu to zveřejnit, svou nakašírovanou rádoby přirozenou infantilností to nezachrání, je to křiklavý balanc na hraně trapnosti. Jednoznačně postrádá onoho schopného principála, bez něhož evidentně tápe a tu cestičku, kterou si našel a snaží se jí zatím marně vyšlapat, není schopen ujít, natož se po ní dostat k cíli.

[ zpět nahoru ↑ ]