TREAT - The Endgame

Titul devátého alba Treat „The Endgame“ nezní z hlediska budoucnosti příliš optimisticky, nicméně jak se zdá z prohlášení kytaristy Anderse Wikstroma, spíš než podprahové sdělení o blížícím se (dalším) konci hry švédské party, znamená tento název (mimo jiné) trvající boj o přežití bratrů ve zbrani v letech vzestupů pádů, slz i smíchu. Od svého šestnáct let starého comebacku Treat nevydali slabou desku, a i v minulém století se řadili k nepřehlédnutelným hard rockovým melodickým kapelám. Dokonce v první polovině devadesátek se ctí ustáli grungeovou vlnu, které čelili eponymní deskou, jež se sice přizpůsobila tehdejšímu trendu, ale nepůsobila jako nějaké zásadní zpronevěření se vlastnímu výrazu. K němu se Treat v pro hard rock příznivějších časech znovu vrátili a dnes patří k tomu nejlepšímu a nejspolehlivějšímu, co může severská scéna nabídnout.

Písničková „The Endgame“ tenhle status plně potvrzuje, i když fanouška kapely asi jen stěží něčím překvapí. Ale to se od dávno vyprofilované party, která své debutové album vydala víc jak před pětatřiceti lety, požadovat nedá. Proto je nová kolekce tradičně velmi přístupná, snadno návyková, a kdyby byla doba nakloněna tomu, aby skladby podobně laděných kapel burácely na stadionech, harmonická „Rabbit Hole“ se slastně dráždivou melodií, tajemnější „Both Ends Burning“ s naléhavým a krásně vypointovaným refrénem, „Wake Me When It's Over“ s typickým vnitřním napětím a melodií, která vás spolehlivě rozeskáče, či rafinovanější důrazná „Dark To Light“ by se staly stoprocentní jistotou. Treat přinášejí přesně to, co se od nich očekává – nakažlivé hymnické melodie, dráždivou symbiózu kláves a kytar, spolehlivě pulsující rytmiku, přesvědčivě čistý zpěv. Zkušenost, která z kapely jde cítit, asi největší sílu získá u v podstatě obyčejně pohodového cajdáčku, kterému ohromně sluší slastně houpavá elegance.

Veskrze pozitivní a příjemná nálada se skvělými melodiemi, podaná s patinou osmdesátých let a přesto velice svěže. Strategie Treat je už dávno jasná, kapela se jí na novince beze zbytku drží a výsledkem je tradičně chytlavé rockové album, vyzrále podané s chutí, vášní, i navzdory času s neutuchajícím mladickým (!) zápalem.