THE HALO EFFECT - Days Of The Lost

Melodický death metal je dnes jedním ze stěžejních stylů tvrdé hudby, a ačkoliv vykazuje velkou životaschopnost, s postupujícími léty se v něm hromadí stále více klišé. V polovině devadesátých let to bylo jinak. Když s takto laděnými díly přišli At The Gates, Carcass, nebo finští Sentenced vydali přelomové dílo „Amok“, zdálo se jako skvělý nápad spojit klasický death metal s melodickými kytarovými vyhrávkami jako z dílny Iron Maiden. Jenže postupem času se z toho stala norma, šablona, kterou začalo využívat obrovské množství kapel, bažících po patnácti minutách slávy, které by jim parazitování na stylu mohlo o kousek přiblížit. Na první pohled by taková mohla být i letošní nová stylová akvizice The Halo Effect. Jenže skutečnost je složitější i zajímavější.

The Halo Effect je projekt ostřílených mazáků, kteří stáli u zrodu melodického death metalu, či mu pomáhali na svět. Hlavní postavou v The Halo Effect je švédský kytarista Jesper Strömblad, kdysi ústřední postava In Flames v dobách, kdy se tato parta drala mezi elitu scény skutečně zajímavými alby. Druhým zásadním členem je zpěvák Mikael Stanne, frontman stylově spřízněných Dark Tranquillity, další party, která byla u toho, když se melodický death metal vyloupl na svět. Jelikož oba tahouny doplňují další bývalí členové In Flames, jsou The Halo Effect (na první pohled a když si odmyslíte, že to nejzásadnější tito umělci řekli v devadesátých letech) papírově silná kapela. Debutová deska The Halo Effect posluchače zavede spolehlivě do zlatých časů melodického death metalu a stačí ji k tomu jen zkušenosti a kompoziční talent zúčastněných muzikantů.

Kapela se brání rutině zuby nehty a není z ní cítit snaha uspět za každou cenu. Není vystajlovaná jako Arch Enemy a proto místo hrané dokonalosti a produkčního patosu je ke slyšení více upřímný materiál, který jede v přesných stylových mezích, ale v jejich rámci patří k tomu nejsympatičtějšímu, co bylo letos ke slyšení. Z debutu „Days Of The Lost“ je cítit uvolněná radost ze společného hraní a z toho, jak chemie mezi bývalými členy In Flames a zpěvákem Dark Tranquillity zafungovala. I když album není jiné, než by se od těchto muzikantů čekalo, dokáže překvapit tím, jak silné skladby obsahuje. Strömblad svůj velký talent ještě zcela nerozpustil v láhvi vysokooktanového špiritusu, i se svými někdejšími kumpány dokáže navázat stejně dobrou souhru jako kdysi, a také je velmi důležité, že jako dobře namazané kolečko do precizního stroje zapadl i Stanne. Možná v jeho projevu lze nakonec nalézt více entuziasmu než na posledních pracech s Dark Tranquillity. Dost možná se projevilo vzrušení z nové kooperace, protože výsledek je skutečně přesvědčivý.

Při poslechu „Days Of The Lost“ vyvstane na paměti kultovní deska „The Jester Race“ od In Flames, stejně jako další monolity melodického death metalu, ale není to na škodu. The Halo Effect si berou ze stylu to nejlepší a spojují to do modernějšího hávu soudobé produkce, do skladeb, které jsou v základu staromilské až běda, ovšem ve výsledku zní svěže a energicky. I když deska neobjevuje dříve neobjevené, má velkou výhodu v tom, že se skvěle poslouchá. Má silné hitové ambice, obzvlášť ve chvíli kdy Mikael Stanne vyjede se svým hlasem do čistých poloh. Výsledkem jsou velice příjemné "A Broken Trust“ nebo „A Truth Worth Lying For“, ukazující přívětivější tvář kapely. Deska ale funguje i na místech, kde se podobné výlety snad až někam k hard rocku nekonají a proto si i tvrdší skladby „Getaways“, singlová „Shadowminds“ nebo dravá „Feel What I Believe“ udržují vysokou kvalitu ani nemluvě o epickém finále, v němž se s „The Most Alone“ dostáváme k vrcholu debutové nahrávky.

Start mají The Halo Effect mají velmi dobrý. Je cítit, že „Days Of The Lost“ tvořili muzikanti, kteří ví, co hrají, jejich bohatá kariéra a zkušenosti zaručují nadstandartní nahrávku. Díky účasti Stanneho či Strömblada je jasné, že se jedná o jednu z událostí sezóny na severské metalové scéně. Muzikanti potvrzují svůj vysoký kredit, což z The Halo Effect dělá velice příjemné překvapení a z jejich debutové desky to nejvyhledávanější v letošní úrodě melodického death metalu. Mladé kapely se zase mají kde učit…