HAMMERFALL - Avenge the Fallen

Bylo to evidentní hned po prvním poslechu, a ani po těch dalších se rozhodnutí o výsledné známce pro novinku známých kovotepců nezměnilo. Fošna "Avenge the Fallen", kterou Švédi jako svůj třináctý studiový zářez zveřejnili 9. srpna, je plná nejočekávatelnějších klišé a kompozičních postupů, které byly naposledy restaurovány na začátku milénia. To by samo o sobě ničemu nevadilo, jelikož málokdo si pustí desku Hammerfall v očekávání intelektuálně kultivovaného povznesení, problém vězí jinde, a jeho přítomnost můžeme tentokrát vnímat zásadněji, nežli tomu bylo v případě předešlého alba "Hammer of Dawn".

Před dvěma lety ještě nebylo zřejmé, jestli náhlý pokles autorské kvality nebude pouze dočasnou indispozicí. Novinka potvrzuje, že nikoli. Čahoun Oscar Dronjak jako kdyby vydal to nejlepší z pozdější autorské formy na zápisech "Built to Last" a "Dominion", a od té doby už zase nutí fanoušky k velkorysé ohleduplnosti. Některé z nich chce obměkčit (obelhat) téměř totožným návratem k rukopisu prvních alb, čímž ale jenom potvrdí, že doby skladeb typu "Heeding the Call" jsou nenávratně pryč, a to nejen kompozičně, ale zejména v souvislosti se zasazením do časové roviny.

Vše zmíněné ani náznakem neznamená, že by Hammerfall nahráli špatné album. To by se při zkušenosti hudebníků rovnalo (anti)zázraku - zvláštní zmínku zaslouží pro kapelu neocenitelně jedinečný a dokonale civilní hlas Jocaima Canse, a tentokrát i příjemně tvořivý bicmen David Wallin. Jenom se při poslechu nelze zbavit pocitu dvakrát louhovaného kompozičního čaje, bez potřebné a nutné melodické nástavby (která tak zdobila výše zmíněné studiové počiny), navíc s několika momenty, jež nebezpečně připomenou tvorbu jiných kapel (zdá se, že Oscar při psaní refrénu "Hope Springs Eternal" hodně poslouchal nesmrtelného "Gatekeepera" od krajánků Cryonic Temple).

Třinácté album Kladivounů uspokojí hlavně fanoušky kapely. Je chytře poskládané tak, aby nebyl cítit nedostatek, a ještě se dostavil pocit nasycenosti, přestože jde převážně o prázdné heavymetalové kalorie. Ostatní nemají mnoho důvodů prozkoumávat noty písní, které tu už byly několikrát, a to mnohdy v lepší a atraktivnější formě. Jak poznamenal jeden fanoušek: "Nic nového pod sluncem, ale jako kulisa k makání v posilovně ideální."

Komentáře redaktorů