EMOTIONAL FIRE - Rising

Pokud nežijete ve vzduchoprázdnu a trošku se zajímáte o melodicko-rockovou scénu, asi pro vás debutové album švédské party Emotional Fire s názvem „Rising“ nebude kdovíjak velkým překvapením. Nachází se na něm jedenáct skladeb a sedm z nich už pětice v čele s půvabnou Therés Enström (a u kláves s Danielem Myhrem, bývalým klávesistou Sabaton, či stále aktivním členem Civil War) v průběhu předchozích tří let vypustila do éteru. Pokud jste kapelu přece jen v lavině čerstvých nahrávek přehlédli, tak vězte, že zmínka o Sabaton a Civil War je naprosto zavádějící a velmi přesnou charakteristiku si lze vypůjčit ze stránek Emotional Fire – AOR/melodický rock ze Švédska, určený pro fanoušky Heart, Robin Beck, Vixen a Journey. Vzhledem k blížícímu se vydání novinky Chez Kane bych si i jí dovolil přihodit mezi komparační kolegy, ale to jen proto, aby se mezi nimi objevil někdo, kdo za sebou nemá mnohaletou historii, protože Emotional Fire se snaží (a daří se jim to) znít v dávno prozkoumaném žánru dostatečně svěže a současně.

To, že na úvod alba Emotional Fire nasadili skladbu „Like A Phoenix“, je trochu polemický tah. V její prospěch hovoří fakt, že jde o jednu z menšiny, kterou kapela dosud neodhalila, i skutečnost, že Emotional Fire dobře reprezentuje, byť manévrovací prostor kapely není kdovíjak široký ani složitý, takže tuhle roli by mohla plnit téměř kterákoliv z písní. Na překážku může být trošku těžký zadek (v rámci toho, že Emotional Fire hrají na maximální melodickou lehkost a vzdušnost), i fakt, že Therés má tendence občas přitvrzovat ve zpěvu, což ji ohromně sluší v momentě, kdy Emotional Fire naplno sají dravější mateřské mléko od Vixen (tahle asociace je na albu nejsilnější, obzvlášť když vezmeme v úvahu, že kraťasová prvotina „Will You Be There“ vznikla v roce 2023 ryze v ženském obsazení), což dokládá především následná „Turn Around (And Walk Away“) a nejštiplavější kousek kolekce, dramatičtější „I Want You Here With Me“), ale do nasládlosti skladeb z ranku dospěláckého rocku to úplně nesedí.

Emotional Fire zjevně dobře vědí, v čem je jejich síla, takže s melodickou přitažlivostí v průběhu celé desky nešetří, a jsou s ní ochotní dojít až na taneční parket, prostřednictvím diskotékového rytmu a metod si v „The Beast In Me“ z repertoáru Bonnie Pointer důvěrně tykají s ingrediencemi osmdesátkových diskokoulí (byť v maličko rockovější podobě), čímž nastaví druhý mantinel svého kluziště, na kterém se poměrně obratně celou dobu pohybují. Že v tom velmi zásadní roli hrají Myhrovy klapky (byť v příjemných sólech i kytara občas převezme vůdčí roli i kytara) a jemné sbory nemůže být s ohledem na žánr vůbec žádné překvapení. A pokud v rozmávané „Neon Glow“ (také dosud nezveřejněné) identifikujete hlas Robina McAuleyho, odhalíte největší překvapení alba.

Hudebně sice nic nového pod sluncem (kdo by to čekal?), ale pár písní s neodolatelnými refrény, naprostý přehled o tom, co žánr vyžaduje a tomu odpovídající zpracování a smyslný hlas frontmanky jsou dostatečné důvody k tomu ochutnat kolekci známých singlů a několika nových jednohubek, shrnutých pod optimistický (a v podstatě pravdivý) název „Rising“.