LILY LÖWE - Beautiful Disaster

Ve vydatné řadě příspěvků, týkajících se norské zpěvačky Lily Löwe a kapely, nesoucí její jméno, narazíte na přirovnávání téhle party k Halestorm. Má to jasné opodstatnění – v čele kapely stojí sebevědomá zpěvačka s lehce chraplavým, zpravidla nadrzle smyslným vokálem, muzika Lily Löwe má silný rockový základ, byť když Lily Löwe utlumí jemnou rebelii, lehounký popový opar umožní v některých momentech zavzpomínat i na holčiny z Vanilla Ninja, při porovnávání energie a poměrně moderního rockového pojetí by Lzzy Hale a Lily Löwe mohly klidně tvrdit, že jsou jednovaječná dvojčata.

Pokud Lily Löwe o novinkovém albu „Beautiful Disaster“ prohlašuje, že každá skladba je jiná, je to dobrá charakteristika desky. Tenhle výrok zazněl zhruba v době, kdy kapela masírovala fanoušky jednotlivými singly, nejméně třetina alba ještě nebyla odhalena, ale i nyní jej lze brát jako trefný popis alba. Důležité je, že i přes vydatnou barevnost „Beautiful Disaster“ drží pohromadě, především hlas Lily je velmi silným pojítkem devíti skladeb, takže s výjimkou závěrečné emotivní klidovky „Love Like This“, která příliš nekoresponduje s předchozí energií, tvoří většina odlišností chuťově vyvážený celek.

Lily Löwe hodně těží z faktu, že jen třetina skladeb z devíti položkové kolekce má hrací čas delší než tři minuty – v hudbě kapely nenarazíte na nějaké krkolomné složitosti, takže nahodit dobrý hudební nápad, navléct ho do lehce provokativního výrazu, vystřelit ho po posluchačích a už v momentě, kdy by se z něj ještě dalo něco málo vytěžit, lovit další štiplavý náboj, se jeví jako hodně podařená taktika. Víc než houpavě přímočará, úvodní „Demons“ zavoní temnější, syrovější, ukřičenější „Haunted House“, následná „Puppet Master“ se skákacím refrénem cílí přímo doprostřed mainstreamu, vydatně zhrublá „Beg For Your Life“ skvěle deklaruje, jak se Lily až chameleonsky dokáže přizpůsobovat charakteru písní, titulní pocitovka „Beautiful Disaster“ s baladickým nádechem a silnou intenzitou převrátí předchozí emoce naruby, aby v energií nabité glamovce „Glitter - Gore“ s výbornou sólovou kytarou došlo na další nespoutanou neposednost, „Our Secret“ s úžasně poťouchlým kytarovým motivem a nadrzlým vokálem se strašně snadno zaryje pod kůži a pozitivka „Wild“ s jasným sloganem a rozmávaným refrénem naznačí, že by se Lily Löwe mohli brzy stát festivalovou trefou do černého.

Největší nebezpečí – potenciální roztříštěnost – zvládli Lily Löwe s přehledem zkušených rutinérů, byť si dokážu představit, že kdyby se kapela víc zaměřila na svoje největší přednosti (čím víc slastné jedovatosti, tím lépe), mohla by udělat ještě přesvědčivější desku. Takhle alespoň deklarují, že jejich pole působnosti, na kterém se cítí velmi sebejistě, je značně široké, že mají kam růst a že by se s nimi do budoucna mělo počítat.