HELLOWEEN - 25.11.2017 - Tipsport Aréna, Praha

helloween171 25. listopad 2017 si český fanoušek melodického metalu může zapamatovat jako den, kdy se mu splnil jeho největší hudební sen. Do Prahy totiž zavítala kapela Helloween v rámci "Pumpkins United World Tour" v téměř původní sestavě v čele s Michaelem Kiskem a Kaiem Hansenem (tímto tě zdravím tam nahoru, drahý Ingo!). Můžeme polemizovat o tom, jak velkou roli v tomto "reunionu" sehrály finance, ale věřím, že si tím nikdo nechtěl kazit dojem ze samotného koncertu, na který kdo nedorazil, tak velmi prohloupil.

Pražská Tipsport Aréna doslova praskala ve švech (koncert byl dlouho dopředu vyprodán) a jelikož se do haly nakonec vměstnalo dvanáct tisíc fanoušků, musím pochválit pořadatele, že vstup do haly na stání u pódia (alespoň tedy v mém případě) proběhl zcela bez problémů. Posléze už zbývalo jen nekonečné čekání na hlavní aktéry, neboť kvůli délce jejich setu nebyla na celém turné žádná předkapela ani speciální host.

Samotný koncert měl začít ve 20:00, ale jak už to tak bývá, tak se čekalo přibližně o půl hodiny déle. Před samotným začátkem byla (pro mě zcela nepochopitelně) spuštěna skladba od britského zpěváka Robbieho Williamse a po jejím skončení začaly znít první tóny dýňové klasiky "Halloween". Na pódium jako smršť vběhla celá kapela a hala začala vřít. Hlavní pěvecké party si skvěle rozdělili hlavní tahouni večera Michael Kiske a Andi Deris. Atmosféra by se dala krájet a husí kůže mě snad od této skladby neopustila. Na úvod dodám, že přestože mám pro Michaela Kiskeho slabost a považuji ho za nejlepšího zpěváka planety, tak musím smeknout před současným zpěvákem Andi Derisem, který v Praze podal výborný výkon a velmi příjemně mě překvapil. Michael Kiske se samozřejmě nechtěl nechat zahanbit a tahal to doslova až z paty. Ve výškách však často nebyl příliš dobře slyšet a vzhledem k tomu, že právě vysoké tóny jsou jeho parketou, považuji to za malou kaňku. Na druhou stranu je fakt, že několik dní před pražským koncertem měl vážné zdravotní potíže. Musel být převezen do nemocnice a jeho hlasivky zřejmě dostaly co proto. Stále však smekám před jeho hlasem, neboť má skutečně v hrdle dar od boha a na svůj věk mu to stále zpívá neskutečně. Snad bude příští rok na festivalu Masters Of Rock v lepší zdravotní kondici.

Po úvodní hymně kapela sázela českému publiku jeden velký hit za druhým a Andi Deris nezapomněl dodat, že se pražský koncert natáčí na budoucí koncertní DVD. Čerpalo se z většiny desek celé helloweenské kariéry. Bohužel nedošlo na žádný kousek z desek "Chameleon" (ano, chtěl jsem slyšet alespoň "Giant" nebo "Longing"), Rabbit Don't Come Easy (proč sakra vypustili "Hell Was Made In Heaven"?), "Keeper Of The Seven Keys: The Legacy" či poslední studiové album "My God-Given Right". Chápu, že je nemožné se zavděčit všem a navíc při tom množství skladeb je téměř nemožné vybrat playlist, který by sedl na míru každému fanouškovi. Za sebe bych rád do playlistu zařadil songy "Twilight Of The Gods", "March Of Time", "We Got The Right", "Mankind", "Secret Alibi", či společně zazpívané "The King For 1000 Years" a "My Life For One More Day". Na druhou stranu stranu jsme se dočkali hned několika velkých překvapení, která jsem rozhodně nečekal.("Livin Aint No Crime", "Why?" či "How Many Tears"). helloween172 Během téměř tříhodinové show nebyla téměř žádná šance se nudit, neboť playlist byl sestaven více než šikovně. Navíc byl koncert rozdělen do několika částí, které rozdělovala poměrně vtipná videa o tom, co nás bude čekat dále. Naprostým balzámem pro duši i uši byl bezesporu epos "Keeper Of The Seven Keys" v Kiskeho podání, perfektní medley Kaie Hansena a zejména "How Many Tears", při které jsem si doslova chrochtal blahem a děkoval bohu za to, že jsem tyhle songy mohl slyšet. Michael Kiske si střídal party společně s Andi Derisem a Kaiem Hansenem a to vyvolalo v publiku takovou euforii, že skandovali i fanoušci v tribunách. Celá kapela šlapala jako skvěle namazaný stroj a bylo vidět, jak si to každý užívá na plné pecky. Kai Hansen s Michaelem Weikathem střídali sóla jako na běžícím pásu, až mi naskočila husí kůže, když se oba předháněli ve skladbách "Im Alive", "Eagle Fly Free" nebo "Dr. Stein". A Sascha Gerstner? Můžeme si o něm myslet, co chceme, ale on zkrátka do Helloween patří! Jeho kytarová hra byla skvostná a po celou dobu koncertu držel kytarový tandem pohromadě. Na bubnové výkony Daniho Lobleho jsem slyšel již několik kritik, ale v Praze nic neošidil a po celou dobu koncertu řádil jako smyslů zbavený. Navíc jeho bubenické sólo bylo nádherně spojeno se sólem bývalého bubeníka Inga Swichtenberga. To muselo dojmout každého, kdo se v hale nacházel.

Během koncertu se samozřejmě našel čas i na to, aby každý zpěvák odzpíval něco z dob svého působení v kapele. Michael Kiske tak zapěl např. "Kids Of The Century", Andi Deris "Waiting For The Thunder" a Kai Hansen již zmíněné medley. Kai byl podle mého vůbec nejopěvovanějším členem sestavy, protože směs "Starlight-Ride The Sky"-Judas-Heavy Metal (Is The Law)" vyburcovala celou halu do absolutního speedového běsnění.

helloween173 Samozřejmě se nejelo pouze ve svižném tempu, ale dočkali jsme se i několika balad. "Forever And One (Neverland)" proběhla jako akustický duet, kde to však Michael Kiske od Andiho nepěkně schytal. Spojení jejich hlasů v této skladbě na mne působilo spíše rušivě. Procítěné party v této skladbě jsou zkrátka Andiho parketa a podle mého názoru ji měl zazpívat jen on sám. Za to "A Tale That Wasnt Right" s hlasem Michaela Kiskeho mě posadila na zadek (i slza ukápla). V téhle úžasné jízdě se konec hlavního setu přiblížil až nečekaně rychle. Mohl by však koncert skončit bez zásadních hitů "Future World" a "I Want Out"? To NIKDY! Celá hala zpívala společně s kapelou a při závěrečném refrénu "I Want Out" se rozjela plejáda konfet a dýňových balónků.

Okamžitě bych šel na koncert znovu. Podobných koncertů člověk za život moc nezažije, přesně takové večery vám vynahradí vše, co vás v danou chvíli trápí. Na tři hodiny jsem zapomněl na radosti a strasti a jen si užíval tu nezapomenutelnou show v dýňovém světě. Teď už nezbývá nic jiného, než čekat, co přinesou budoucí léta. Za sebe musím říci, že "Pumpkins United" bych velmi rád slyšel i na budoucí studiové desce kapely a na dalším turné (ve své sbírce mají ještě spoustu hitů, které by si zasloužily zaznít živě v této sestavě). Helloween jsou v životní formě a jsou právem považováni za největší legendu a zakladatele speed metalu. Otázkou však je, co bude s kapelami Unisonic (Kiske, Hansen) a Gamma Ray (Hansen). Gamma Ray jsou v současné době uloženi do zimního spánku a studiové album chystají až na konec roku 2019. Unisonic na tom bohužel nejsou lépe, ale menší útěchou může být letos vydané koncertní album "Live In Wacken". Na druhou stranu: není současný stav přesně takový, jaký jsme si my fanoušci melodického metalu od Kaie Hansena a Michaela Kiskeho vždy přáli? Jsou opět pevnou součástí Helloween společně s Andim Derisem a tohle spojení funguje na výbornou! Snad v této sestavě skutečně vyjde připravované studiové album, o kterém se často hovoří, protože Helloween jsou v nejlepší formě.

František Šafr

www.helloween.org

Souvidející články

Foto: František Šafr

Související články

Všechny díly seriálu

Vydáno: 1. 12. 2017
Přečteno: 6310x

Komentáře

htaedas, 8. 12. 2017, 23:36

Pro ty, kteří tam bohužel nebyli, jako já, tak tady je náhrada (kompletní), než to vyjde ofiko https://www.youtube.com/watch?v=EKyBvyRV2zA.

Domy, 6. 12. 2017, 22:22

přesvědčen, že jde v první řadě o to, že jsme měli možnost slyšet songy naživo v podání toho kdo je nazpíval na desce. Mě o to šlo tedy určitě. Navíc jsme měli od Derise možnost slyšet fláky, které bůhví proč na živácích vždycky Helloween opomíjeli. Až příště přijedou jen s Derisem ať proboha hrají věci z jeho éry a na historii se už vykašlou. Ať klidně zahrajou 2-3 věci, který Derisovi sednou i z minula, ale materiálu na parádní koncert mají od Master Of The Rings fakt dost. Pro mě byl ten koncert i takovým rozloučením a doufám, že to tak kluci i pojmou do budoucna.

Crust, 6. 12. 2017, 21:35

Protože ten závěr I want out ukazuje názorně schopnosti obou zpěváků. U Forever and One jsem nezaznamenal u Kiskeho nějakej problém, jasně, jsme zvyklý tu písničku slyšet v podání Derise, ale on už to taky nedává tak jako na desce...

orre, 6. 12. 2017, 16:22

Proč zrovna I Want Out? Song, který je na míru šitý Kiskemu a song, který jak známo Andimu nepasuje. U Forever and One by zase spolehlivě pohořel Kiske.

Crust, 6. 12. 2017, 15:24

V Praze zpíval Deris skvěle, ale právě to dlouholetý koncertování se na jeho hlasu docela neblaze podepsalo. Jinak doporučuju porovnat třeba konec I Want Out, kdy obzvlášť na tomhle turné je možný krásně porovnat schopnosti obou zpěváků.

Anonim, 5. 12. 2017, 17:56

No nevím, mě vůbec nepřišlo, že by byl Kiske nějak nemocnej. Na jeho hlase to znát nebylo. A to, že je Deris vyzpívanější je prostě fakt. Vždyť už 25 let bez přestávky zpívá skoro denně narozdíl od Kiskeho, který si dal od aktivního vystupování pěkně dlouhou pauzu.

František Šafr, 4. 12. 2017, 12:17

Myslím, že tohle nemá cenu řešit právě zde. Každý zpěvák má své fanoušky a rozpory byly jsou a budou na denním pořádku. Andi Deris je skvělý zpěvák (jen nesmí zpívat "March of Time" a "I Want Out", u kterých s jeho zpěvem opravdu trpím!) a letos v Praze podle mě podal jeden ze svých nejlepších výkonů. Pravdou je, že Michael Kiske nebyl úplně ve formě a bylo to znát. Osobně si myslím, že na Masters Of Rock teprve pořádně ukáže Derisovi a Hansenovi záda. :-)

Crust, 3. 12. 2017, 11:59

Je dost krátkozraký porovnávat naživo Derise a Kiskeho zrovna z tohoto turné, když byl Kiske nemocnej. Byl slyšet míň z důvodů, který uvádím níže. Pusťte si třeba videa Unisonic z loňskýho Wackenu, kde je Kiske ve formě. Takže řeči o nevyzpívanosti a ztracených letech si radši fakt nechte.

orre, 2. 12. 2017, 22:19

Kiske prostě promarnil hodně let a dneska to už nedohoní! To je myslím jasně slyšet v porovnání s Derisem. Je to dost záhul ty dlouhé koncerty na jeho hlas.

Anonim, 2. 12. 2017, 20:31

Tipsport Aréna (stejně jako O2 aréna) není úplně ideální místo pro koncerty. Ty nehorázný fronty u všeho, byly fakt otravný, ale to byl snad jediný nedostatek na jinak perfektním sobotním večeru. Helloween jsem viděl živě už asi po osmé a tenhle koncert patřil k těm nejlepším. Stál jsem asi pět metrů od podia a byla to paráda - kapela v parádní formě, úžasná atmosféra, skvělý zvuk a hlavně fantastický set list. Je to trošku paradox, že zrovna na turné s Hansenem a Kiskem jsme se konečně dočkali léta opomíjených Derisovských hitovek jako "If I Could Fly", "Perfect Gentleman", "Why?" atd. I pro mě byl vrcholem koncertu Hansenův medley (škoda že pěvecky nedostal ještě větší prostor). A hlavně konečně jsme měli možnost krásně srovnat vokální projev Kiskeho a Derise. A jestli někdo čekal, že z něj Kiske vyjde jako suverénní vítěz, tak se dost mýlil. Kiske parádně dává extrémně vysoké tóny (viz třeba "Eagle Fly Free"), v tom fakt nemá konkurenci, ale když zpívali s Derisem oba dva, Kiske nebyl vůbec slyšet. Deris má prostě mnohem silnější a vyzpívanější hlas.

Jenos, 2. 12. 2017, 16:03

Kdysi tady někde byla vášnivá debata jak Helloween je jen a pouze ten s Kiskem. Moc hezký jak Deris teď mnohým zavřel klapačku. Helloween miluju, ale ten s Derisem, jak zpěvem, tak hudebně byl vždycky alespoň pro mě o level výš. Na koncert jsem nešel, právě proto, že takovej účelovej slepenec a trápící se popofil Kiske za mikrofonem mě nezajímal. Doufám, že tenhle nápad nechaj kluci už pro vždy u ledu. Helloween je super kapela právě ta v posledním složení a skládaj pořád skvělou muziku.. Kecy že na to serou jsou fakt totálně mimo. No upřímně, docela mě teď mrzí, že jsem si koncert nechal ujít...

čéééši do toho, 2. 12. 2017, 08:48

Já mám Helloween moc rád, ale na jejich koncerty už nějakou dobu raději nechodím a to ani třeba na MoR i když tam jsem. Prostě jsem poslední roky měl pocit, že na to chlapci serou a hudebně to byla na živo bída (a tím nemyslím Derise). Takže překvapení je že si to tu všichni chválí. Že by před turné pocvičili?

František Šafr, 1. 12. 2017, 22:29

Vysoké tóny nezpíval vždy Andi Deris. Vzpomeňte na skladbu "How Many Tears". Michael Kiske měl problémy s hlasivkami přibližně od čtvrtého koncertu a poté strávil několik dní v nemocnici, takže si zřejmě některé jeho party vzal Andi Deris. Viděl jsem na Youtube dokonce koncert, kde "How Many Tears" zpívá pouze Andi a Kai.

ToPi, 1. 12. 2017, 21:57

Sice jsem byl překvapen, že ve vyšponovaných vícehlasech zpíval ten vyšší hlas vždycky Deris (a výborně), ale celkově jsem žádnou Kiskeho indispozici nezaznamenal.

orre, 1. 12. 2017, 19:11

Mrkněte na video rozhovor ve Sparku s Kaiem a Weikim! Kai desku dokonce nevylučuje, ale Weiki jako by se částečně vyhýbal pozitivní odpovědi.

Crust, 1. 12. 2017, 17:09

March of Time je fakt strašně vyšponovaná, nevím jestli hrát ji by byl při Kiskeho stavu ten nejlepší nápad. Vzhledem k jeho hlasový indispozici mu hlas při těch výškách buď vypovídal službu, nebo sám schválně netlačil tolik na pilu. Obojí je samozřejmě pochopitelný. Při Keeper Of The Seven Keys už to znělo jako že se docela trápí, ale nevynechával a bojoval statečně. Kaiův Jericho set byl totální pecka a všude na to slyším jen chválu, proto mě zarazilo, že odezva publika byla v tu chvíli poměrně vlažná (seděl jsem na tribuně, takže jsem to měl všechno jako na dlani). Jinak nechci nikomu kazit radost, ale myslím že žádné společné album nebude, tedy alespoň jsem o ničem neslyšel. Myslím že po turné, které bude asi dlouhé, se cesty rozejdou, ale třeba nás překvapí...

Prowler80, 1. 12. 2017, 11:51

10.července 1985, Hamburk, klub Logo.
Předkapelou jsou Warrant (pamětníci si jistě vybaví výborné album The Enforcer). Nadšení doslova extatické, je mi 17 let...25.listopadu 2017, Praha, Tipsport Aréna. Když se na scéně zjevuje Kai, neubráním se slzám. V únoru mi bude padesát...

Domy, 1. 12. 2017, 11:21

Stál jsem u pódia a podle mě bylo znát, že Kiske není úplně ve formě. Jednou se dokonce nepěkně zapotácel. Nos měl rudej jak alkoholik, takže možná i rýma. Koncert to byl ale bezesporu fantastickej. Souhlasím, že největším hrdinou dne byl Kai Hansen a Andi svým výkonem málem zastínil Kiskeho. Alespoň kolega (neznalec) historie si odnesl dojem, že "ten nejnovější" zpěvák je nejlepší. Připojím se jen k postesknutí, že nezaznělo March Of Time. Jinak 100% spokojenost. Možná by už na dalším koncertech mohl Andi zpívat většinu věcí ze svojí éry a tohle by mohlo být takovým důstojným rozloučením s minulou érou se kterou se na většině mnou absolvovaných koncertů jinak trápil. Byl to super zážitek a možná nejlepší koncert jakej sem vůbec kdy viděl a to jsem viděl fakt hodně :)

The Keeper XIV., 1. 12. 2017, 10:29

Životní zážitek. Jen jsem litoval, že nejsem u podia. :-) Místo těch skladeb ze 7 Sinners mohlo zaznít třeba něco jiného, hitovějšího. Trochu mě mrzelo, ež na některé klasické skladby bylo publikum trochu vlažnější.

Kája, 1. 12. 2017, 10:00

Skvěle napsané. Koncert byl nezapomenutelný. Už se na ně těším na Mástr. A souhlasim s Honzou. Kai Hansen ve svým medley málem zbořil halu. :D

Honza, 1. 12. 2017, 07:56

František nám vstal z popela? :) Fajn, že sou tu zase i tvoje články. Koncert byl fakt skvělej a Kai Hansen byl velitelem celé te skvadry.

Rainmaker, 1. 12. 2017, 06:30

Jsem asi jediny, který není z koncertu úplně nadsenej, při skladbách jsem se skvěle bavil a když už jsem byl na vrcholu blaha, tak tam pustili nesmyslný a trapný video, který se objevovalo po 2 - 3 písničkách. Z puštěnýho sola na bicí od Inga taky nejsem nějak odvarenej. Skladba The keeper of the Seven keys vrchol koncertu.

[ zpět nahoru ↑ ]