KISS, ZZ TOP - Praha, Sinobo Stadium, 19. 6. 2019

„End Of The Road“ - „Konec cesty“… Tedy konec Kiss? Takových řečí jsme od Genea Simmonse slyšeli až až a proč jim tedy věřit teď? Protože jemu a Paulu Stanleymu už táhne sedmdesátka, aby pak obratem oba tvrdili, že vlastně Kiss můžou existovat dál i bez nich? Ať už budoucnost přinese cokoliv, aktuálně se Kiss skutečně loučí a to byl důvod, proč se na jejich show přišlo do pražského Edenu podívat pětadvacet tisíc lidí. Nebylo úplně plno, ale i tak je to číslo úctyhodné, obzvlášť, když se v tomto případě jednalo už o jedenáctý koncert této legendární newyorské party. Navíc s sebou tentokrát vezli další legendu z největších, texaské fousáče ZZ Top.

Z plzeňského autobusového nádraží vyrážíme pár minut po třetí odpoledne. Že bysme mohli stihnout vystoupení Kamila Střihavky, Michala Pavlíčka a Oty Baláže, tedy BSP, nevypadalo příliš reálně. Nebylo však vidět, že by to v autobuse někoho zvlášť mrzelo, i když naživo slyšet tak skvělou věc jako je „Země vzdálená“, to by mohl být dobrý zážitek. Klasická zastávka na benzince na Rudné ještě proběhla podle časového harmonogramu, který byl nastavený tak, že na místo dorazíme kolem páté, tedy hodinu před vystoupením ZZ Top. Ovšem tento plán vzal rychle za své. Kolony kamionů táhnoucí se směrem k Praze se sunuly takřka krokem a v nich uvízl i náš autobus. V plánovaných pět hodin projíždíme teprve kolem břevnovského kláštera a před námi další nekonečná kolona. Pomalu jsme se začali loučit i se ZZ Top…

Cesta trvala tři a půl hodiny a proto z koncertu legendární trojice vidíme jen její závěr. Ten ale nastínil mnohé. ZZ Top jsou ve své obvyklé formě, jakou se prezentují už minimálně poslední desetiletku. Jejich koncert proto není tak energický, jak by si člověk představoval z dávných videí, show je prakticky nulová, ovšem všechny tyhle nedostatky vyváží fakt, že setlist Gibbons, Hill a Beard napěchovali největšími hity své kariéry. Závěr vystoupení byl proto skutečně velkolepý. „Sharp Dressed Man“, „Legs“, „La Grange“ a „Tush“ dokázaly návštěvníky přitáhnout na svou stranu a obligátní Elvisův cover „Jailhouse Rock“ už působil jako třešnička na dortu. ZZ Top, tyhle tři fosílie z dávnověku, si publikum dokázali získat, přestože o fanoušcích Kiss se tvrdí, že jsou těmi nejméně tolerantními na světě.

Playlist: Got Me Under Pressure , I Thank You , Waitin' For The Bus, Jesus Just Left Chicago, Gimme All Your Lovin', Pearl Necklace , I'm Bad, I'm Nationwide, I Gotta Get Paid, My Head's in Mississippi, Sixteen Tons, Beer Drinkers & Hell Raisers, Just Got Paid, Sharp Dressed Man, Legs, La Grange, Tush, Jailhouse Rock

Ovšem také se o nich říká, že budou za svou kapelu kopat i v případě, že odehraje příšerný koncert. To se Kiss v Praze nestalo, přestože vystoupení zmalovanců mělo k dokonalosti ještě daleko. Působivý nástup, kdy se za zvuků „Detroit Rock City“ snesla legendární čtveřice na pódium, ale působil fantasticky. V tu chvíli to vypadalo, že je kapela ve formě. V čele samozřejmě Paul Stanley, stále se kroutící jako barová kurva, kontrolovaný z druhé strany pódia Genem Simmonsem. Už od první chvíle je slyšet, že Stanley opět není v takové formě jako v době největší slávy, i když na totální propadák nedošlo.

Začátek koncertu odsýpal slušně. Po „Detriot Rock City“ se vsadilo hned na „Shout It Out Loud“ a „Deuce“, které daly jasně na srozuměnou, že se bude těžit zejména ze sedmdesátých let, tedy z dob největší slávy kapely. I proto jedinou připomínkou comebacku z minulé desetiletky byla skladba „Say Yeah“ z alba „Sonic Boom“, která však ukázala, že materiál, se kterým Kiss v novém tisíciletí přišli, skutečně nesnese srovnání s jejich klasickými alby. Simmonsova „I Love It Loud“ pak fungovala na výbornou, když se její hromový sbor nesl celým Edenem, ovšem „Heaven's On Fire“, což mělo být jedno z vrcholných čísel Paula Stanleyho, vyznělo (zejména díky jeho projevu, kdy už nebyl schopen udržet výšky, ale i kvůli haprujícímu zvuku) nakonec vcelku nepřesvědčivě.

Situaci opět zachránil Simmons s „War Machine“ a dal Stanleymu čas na nadechnutí, aby pak zpěvák dal se ctí výbornou „Lick It Up“. Ale opět kapelu zradil zvukař, který jako kdyby Kiss obrousil jejich ostré drápy. Přitom kytarista Tommy Thayer pálil ze svého nástroje jedno klasické sólo za druhým a poukazoval tak na fakt, že Paul Stanley skutečně potřebuje mít za zády druhého, mnohem schopnějšího hráče. Ale ani Thayerova kytara nakonec nelezla z beden ven tak, jak by si on sám jistě představoval a navíc brzy však začal padat řetěz. Zbytečná sóla Simmonse, Thayera a nakonec i bubeníka Erica Singera (Stanley se do něj radši ani nepouštěl) zbrzdila spád koncertu a tak jeho střed, skkladby „Calling Dr. Love“, „100.000 Years“ a „Cold Gin“ fanoušky spíše uspávaly, než aby je nakoply k pořádnému skandování, přestože k němu Stanley neustále vybízel.

„God Of Thunder“ s klasickým pliváním umělé krve působila monstrózně, obzvláště, když Simmons vyjel vysoko nad scénu. Další přesvědčivý kousek v podobě „Psycho Circus“ nalil do Kiss tolik potřebnou energii, stejně jako „Love Gun“, kdy Stanley cestoval nad hlavami publika na místo poblíž zvukaře. V „I Was Made For Loving You“ ale nechal spíše zpívat diváky, čímž opět vyvolal otázky o své vokální formě. Nejlepší zpěvákem koncertu se tak ukázal být bubeník Eric Singer, při jehož interpretaci „Black Diamond“ a „Beth“ běhal mráz po zádech a skladby tak pasoval na jasný vrchol vystoupení. Problém přišel v „Crazy Crazy Nights“, jejíž tak úderný refrén deklasovaly pěvecké výkony jak Stanleyho, tak Simmonse. Závěrečná „Rock And Roll All Nite“ ale byla dostatečnou náplastí a vybuchující ohně (skoro ještě za plného světla) důrazně ukončily koncert kapely.

Ten nebyl špatný, to ani náhodou. Vzhledem k věku dvou hlavních tahounů se však nedal čekat ani pořádně nabušený set. I když většina příznivců odcházela spokojena, museli i tito přiznat fakt, že Kiss na našem území odehráli v minulosti už lepší show.

Playlist: Detroit Rock City, Shout It Out Loud, Deuce, Say Yeah, I Love It Loud, Heaven's On Fire, War Machine, Lick It Up, Calling Dr. Love, 100,000 Years, Cold Gin, God Of Thunder, Psycho Circus, Let Me Go, Rock N'Roll, Love Gun, I Was Made For Lovin' You, Black Diamond, Beth, Crazy Crazy Nights, Rock And Roll All Nite