Úvodník:

Když se potká metal a digitální punk...

Původně jsem chtěl toto provolání začít slovy „zřejmě jste si už všimli, že nám v poslední době stránky nefungují úplně ideálně…“. Ale kdo by si nevšiml, že? Věc se má tak. Už léta při správcování stránek jedeme těžký punk bez stálého (i nestálého) webmastera, a jednak nás občas navštíví nezvaná návštěva, co ví o fungování webových stránek zjevně víc, než celá redakce i s rodinami dohromady, a nechá za sebou někdy větší, někdy menší paseku, jednak se svět žene stále dopředu, a co nám na fungování ještě nedávno stačilo, je jako z digitálního pravěku. Letos nás to dohnalo. Už nestačí jen flikovat a záplatovat, a rozplétat labyrint, který se nám v průběhu let ze stránek stal, není v lidských silách. Hezké na tom je, že když už myslíte, že kolaps musí přijít každou chvíli, stránky jako zázrakem ještě jakž takž drží, a zároveň se najde dobrá duše, která nabídne čas i znalosti k tomu, aby naše cesta ještě neskončila (a že k tomu už několikrát moc nechybělo...). Těžké na tom je, že je to něco, co všichni děláme nad plán, a tak se sice suneme vpřed, ale tempem slimáčím. Chtěl bych si letos k Vánocům nadělit dárek v podobě nového (a funkčního) webu, a kdyby to snad nevyšlo, tak alespoň na Nový rok nad ním bouchnout šampáňo. Tak nám držte palce, prosíme o trpělivost a děkujeme za přízeň a podporu!

Savapip 4.12.2025

KRYPTOPORTIKUS - Dark Rainbow


Až do poslechu prvotiny dua Kryptoportikus mě pojem „argonaut“ (mořeplavec v řecké mytologii, usilující o zisk zlatého rouna, patřil mezi ně třeba Herkules či Orfeus) nechával zcela v klidu. Po poslechu alba „Dark Rainbow“ mě děsí. Nemohou za to argonauti, ale dvojice Franz Herde a Chris Techritz, která se dala dohromady před dvěma lety a dostala nápad napsat příběh, vycházející z řecké mytologie a zabalila jej do těžko charakterizovatelného hudebního hávu. ..více

[recenze]

[05.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]


HEAVY PETTIN - Rock Generation


Tahání kostlivců z dávné pokladnice Nové vlny britského heavy metalu pokračuje. Ke slovu se dostávají i kapely, o nichž se soudilo, že už dávno patří minulosti a které žádnou velkou díru do světa neudělaly ani v době, kdy byl styl na vrcholu a psaly se dějiny tvrdé hudby, které vynesly na vrchol Iron Maiden, Judas Priest, Def Leppard i Saxon. Heavy Pettin ze skotského Glasgowa byli vždy spíše za dělníky, kteří nebyli nijak objevní, ale tvořili docela obstojnou, melodickou hudbu. Z hegemonů vykazovali největší příbuznost s ranými Def Leppard nebo s pozdějšími Saxon,..více

[recenze]

[05.12.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


TIAMAT - Prey


Tiamat byli na rozcestí. Deska „Judas Christ“ nenaplnila jejich komerční ambice a přestože vygenerovala skvělý (avšak netiamatovský) hit „Vote For Love“, který naživo kapela hraje dodnes, projekt se minul účinkem a výsledná čísla zaostávala jak za „Skeleton Skeletron“, tak i za slavnými deskami z devadesátých let. Johan Edlund se netajil zklamáním, ovšem přestěhování do slunného Řecka mu stále podvědomě nutilo tvorbu optimističtější,..více

[recenze]

[04.12.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


Richard Andersson´s SPACE ODYSSEY - The Astral Episode


Švédský hudebník Richard Andersson byl před dvěma dekádami v tvůrčím laufu. V letech 2004, resp. 2006 zveřejnil dvě desky s formací Time Requiem, a mezi to stihl vklínit počin "The Astral Episode", druhé řadové album svého posledního projektu Space Odyssey (nemluvě o řadě nahrávek, na kterých figuroval v hostující pozici). Přestože debut "Embrace the Galaxy" z roku 2003 zaznamenal (relativní) úspěch u kritiků i fanoušků, Andersson měl opět nutkání zahýbat se sestavou...více

[recenze]

[04.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


THE OTHER - Alienated


Nejdůležitější zpráva, týkající se deváté řadovky německých horror punkerů The Other, zní, že když si odmyslíte pomalované zombie tvářičky členů kapely a kdovíjak neřešíte textový obsah skladeb, tak i mezi čtyřmi stěnami obýváku jejich muzika spolehlivě funguje. Nehraje na žádné složitosti, v pohodě si u ní zaskáčete a pár refrénů se vám spolehlivě zavrtá do hlavy. Člověk by ani neřekl, že parta, která od posledního alba prožila tak intenzivní personální zemětřesení ..více

[recenze]

[03.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BLOODBOUND - Field of Swords


Švédští Bloodbound vydávají alba s pravidelnou dvouletou kadencí, a protože předešlý zápis spatřil světlo melodického světa v roce 2023, přišla letos řada na studiovou novinku. Při pohledu na její obal je zřejmé, že se na zavedených pořádcích rozhodně nic měnit nebude, kytarista Tomas Olsson dokonce o albu "Field of Swords" mluví jako o přímém následovníkovi minulého zápisu "Tales from the North". Týká se to jak textové úrovně (nyní se ocitáme bezprostředně v po-vikinské éře), ..více

[recenze]

[03.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


EUFORY - Eufory


Slovenští Eufory vydali debut před deseti lety. V případě aktuální, v pořadí čtvrté desky ale můžeme konstatovat, že kapela z naší bratrské země vstupuje do zcela nové etapy. Ne náhodou se pětice hudebníků rozhodla pro eponymní titul, jenž změnu vypichuje s důrazným symbolickým významem. Slováci změnili frontmana a začali zpívat v rodné řeči. Chtěli se tím přiblížit fanouškům, a dle prvních informací z koncertních štací se to prý skutečně povedlo...více

[recenze]

[02.12.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


1914 - Viribus Unitis


První světová válka se zdá být nevyčerpatelné téma. Pomiňme, že do této dob fušovali i Sabaton, protože jejich tvorba oproti partě 1914 připomíná spíše učebnice dějepisu základní školy, a soustřeďme se hlavně na ukrajinskou kapelu, která oproti Švédům téma uchopila mnohem šikovněji po hudební i obsahové stránce. Jak ukázala první tři alba party ze Lvova, dokáže jejich hudba věrně evokovat šmelc kulek zákopů východní u západní fronty, aby záhy sklíčenou atmosférou připomněla zoufalost a šílenství, všudypřítomné atributy, vznášející se po čtyři roky nad zákopy a bitevními poli, ..více

[recenze]

[02.12.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TREAT - The Wild Card


Pěkně se to u švédských Treat zakulatilo. Čtyřicet let od vydání debutu „Scratch And Bite“ kapela vydává desáté řadové album „The Wild Card“. Nevypadá to jako kdovíjak plodné tempo, ale je třeba vzít v úvahu, že Treat třikrát zastavili činnost a v hibernaci strávili téměř sedmnáct let. V poslední dekádě patří k jasným sázkám na jistotu. Na melodicky zpěvný hard rock, z nějž uhnuli jen jednou, v období, kdy scénou hýbal grunge (bylo z toho velmi zajímavé album, zároveň však také start největší díry v činnosti), fungoval v minulém století..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


BOSTON - Boston


Ačkoliv je to letos padesát let, co se pojem Boston objevil v souvislosti se stejnojmennou kapelou poprvé, v případě Toma Scholze je čas relativní pojem. O tom svědčí nejen skutečnost, že než se dopracoval k debutovému albu, bylo mu skoro třicet, a také to, že za padesát let vydal pouze šest desek, přičemž minimálně polovina byla nebývale úspěšná a dodnes tvoří synonymum pro nejdotaženější stadionový rock pro dospělé publikum, nebo-li AOR. Vzhledem k tomu, že Scholzovi je už skoro osmdesát, ..více

[recenze]

[01.12.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


SUOTANA - Ounas II


Když vydavatelství Reaper Entertainment na přelomu letošního léta a podzimu vydalo kompilaci „A Tribute To The Reaper“, kruh se uzavřel. Jedním z těch, kteří vzpomínali na Children Of Bodom byla finská kapela Suotana, jež u německého labelu vydala dosavadní dvě třetiny diskografie a její účast na vzpomínkové výběrovce není vůbec náhodná. Kdyby se ze zúčastněných vybírala kapela, která by mohla při chůzi v kolejích Children Of Bodom vyhrát titul nejlepšího stopaře, Suotana by měla slušné šance na zlato. ..více

[recenze]

[30.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


WARRANT - The Speed Of Metal


Když se řekne Warrant, každému se jako první vybaví megahit „Cherry Pie“ a poté řada menších, dodnes přežívající tutovek amerického pop metalu - „Heaven“, „Down Boys“ nebo „I Saw Red“. Název Warrant symbolizuje ovšem také něco docela jiného, což milovníci evropského vysoce rychlostního metalu osmdesátých let dobře vědí. Ještě předtím, než Američané kolem zesnulého zpěváka Janiho Lanea vydali první album, působila na starém kontinentu kapela téhož názvu, která se řadila do jednoho šiku s ranými Helloween, ..více

[recenze]

[29.11.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


SKULL & CROSSSBONES - Time


Potřebujeme další kapelu, jejíž název je klišovitý, zvuk archaický, skladby začínají ohranými heavy metalovým riffy a na obalu desky vidíme miliontou variaci s motivem hodin? Takové myšlenky mě napadaly při velmi rychlém nástřelu alba "Time", druhého studiového zápisu německých Skull & Crossbones, kterou stvořili bývalí hudebníci relativně známé party Stormwitch. Jenže již u druhého - mnohem soustředěnějšího - poslechu se můj názor začal drasticky měnit ..více

[recenze]

[28.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


LYNCH MOB - Dancing With The Devil


Tohle je už druhá deska, o níž se nepředpokládalo, že někdy vyjde. Před pár lety slovutný kytarista George Lynch prohlásil, že v souvislosti s negativními konotacemi, které se objevily v souvislosti s militantními aktivisty z hnutí Black Lives Matter po smrti černošského feťáka George Floyda, navždy upustí od názvu Lynch Mob. Byl to krok nečekaný, ale v přecitlivělé Americe docela logický. Jenže George, vědom si toho, že jde o zavedenou značku, která sice neprodává miliony alb, ..více

[recenze]

[28.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Richard Andersson´s SPACE ODYSSEY - Embrace the Galaxy


Na začátku projektu Space Odyssey stálo opětovné setkání švédského klávesáka Richarda Anderssona s kytaristou Magnusem Nilssonem. Dva kamarádi a samouci, kteří spolu hráli už ve třinácti letech, se rozešli předtím, než Richard nastoupil do Majestic. Spolupráce s Magnusem mu ale nedala spát, protože mělo jít o hudebníka, jenž "dokáže hrát s talentem a lehkostí Malmsteena". V roce 2002 už existovala Anderssonova druhá skupina Time Requiem, kýžená kooperace s Nilssonem, ..více

[recenze]

[27.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


TIAMAT - Judas Christ


Obrovský respekt, jaký měly Paradise Lost, Anathema nebo Tiamat v polovině devadesátých let, kdy vydávali svá klasická díla, na konci stejné desetiletky takřka zmizel. Souviselo to s dramatickou změnou stylu, kterou si všechny kapely prošly a během ní se snažili znít spíše jako Pink Floyd (Anathema), Depeche Mode (Paradise Lost) nebo The Sisters Of Mercy (Tiamat), čímž ztratily část osobitosti a většinu toho, za co je fanoušci obdivovali. Všechny formace s tímto přístupem narazily a v případě Tiamat se tak poprvé stalo s albem „Skeleton Skeletron“,..více

[recenze]

[27.11.2025]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]


Listování : 1 / 673 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.03878 sekund.