MEAN MESSIAH - In Infinite Illusion

Tuzemští Mean Messiah jsou na scéně více než deset let a za tu dobu stihli vydat tři desky a jedno EP. Když se podíváte na jména, která tvoří Mean Messiah, mohli byste si klidně říci, že jde o all-star sestavu. Lídrem kapely je Dan Friml, který kromě toho, že je muzikantský všeuměl, je známý především jako hudební producent, mistr zvuku a majitel nahrávací studia The Barn. Za bicími najdeme Miloše Meiera, jenž si zahrál ve spoustě hudebních projektů, ale nejznámější je díky působení v Dymytry. Baskytaru má na starost půvabná Lenka Čechová, ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

DARKTHRONE - It Beckons Us All

Co si počít s Darkthrone, kteří jsou stále vnímáni jako jedni z nejdůležitějších zástupců pure norwegian black metalu, ovšem dnes už takoví nejsou? Co si počít s kapelou, která je snad největší retro z celé metalové scény, protože se nevrací jen ke svým kořenům (i kdyby to bylo k deathmetalovému debutu "Soulside Journey"), ale ještě tak o dekádu dále? Norská dvojice kašle na všechny předsudky a dělá desky takové, jak to cítí. Že leckdy nejsou úplně nejlepší je jedna věc, že jsou proklatě upřímné je věc druhá. ..více

[recenze]

[07.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MAD HATTER - Oneironautics

Se švédským powermetalovým spolkem Mad Hatter to nemají fanoušci žánru jednoduché. Zatímco na jednu stranu by mohli být rádi za přísun obstojných rychlomelodických vzorců, na druhou musí každého byť jenom lehce kriticky naladěného posluchače dráždit zpěv Pettera Hjerpeho (Morning Dwell). Ten si vzhledem k pozici vrchního kapelníka dělá za mikrofonem co se mu zlíbí, nikým evidentně nenapomínán a nekorigován. Což není dobré, protože Petter nepatří mezi extra nadané nebo charismatické frontmany...více

[recenze]

[06.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

MONTROSE - Mean

Dlouhá léta se soudilo, že odchod zpěváka Boba Jamese v poslední den roku 1976 byl pro Montrose definitivní ránou a kapela byla považována za nenávratně pohřbenou. Ronnie Montrose sběhl nejprve k sólové tvorbě a vytvořil album "Open Fire" ve stylu jazz - fusion, aby na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let přivedl k životu hard rockovou formaci Gamma, s níž natočil tři slušná alba a v níž se objevili i jbývalí spoluhráči z časů Montrose kromě zpěváků Boba Jamese a Sammyho Hagara, který už měl slušně rozjetou sólovou kariéru, ..více

[recenze]

[06.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

Paula TELES - Desencanto

Portugalská zpěvačka Paula Teles může být ve své zemi známa díky působení v kapele Waterland, do jejichž poměrně rozsáhlé diskografie se však ještě nestačila zapsat, či z působení v Lilith´s Revenge, s nimiž před dvěma lety nahrála debut "Children From Eden". Tahle skromná bilance zafungovala jako odrazový můstek k tomu, aby se pustila do svého prvního sólového alba. Debut „Desencanto“ splňuje limit pro dlouhohrající album s odřenýma ušima, nahrávka má takřka přesně třicet minut a obsahuje pouze sedm songů. ..více

[recenze]

[05.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Jiná

„Nová nahrávka je krom singlu průřezem písní alb minulých s neobvyklými aranžemi v akustickém kabátu. Kapela se dokáže ztišit a proměnit v pokorný potůček bezbožných elegií, aniž by rezignovala na svůj čitelný metalový rukopis“. Tolik velmi stručný výňatek z doprovodné zprávy k nové desce Silent Stream Of Godless Elegy s názvem „Jiná“, která je … prostě jiná. Jako kdyby kapela chtěla po šestiletém studiovém mlčení s pobaveným výrazem ve tváři podtrhnout konstatování, které zaznělo v souvislosti s albem „Smutnice“..více

[recenze]

[04.05.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Billy MORRISON - The Morrison Project

Přestože Billymu Morrisonovi je už pětapadesát let, dlouhou kariéru za sebou nemá, ačkoliv o sobě poslední dobou dává vědět čím dál hlasitěji. Nejen tím, že je členem doprovodné kapely Billyho idola, ve které spolu s legendárním Stevem Stevensem vytvořil kytarovou dvojici, po které Idol léta marně prahl, ale také tím, že na svou první, právě vydávanou sólovku „The Morrison Project“ přilákal v roli speciálního hosta Ozzyho Osbournea, a to ve chvíli, kdy se soudilo, že Madmanova kariéra je na konci. Ozzy přišel, ..více

[recenze]

[04.05.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

HELEVEN - New Horizons Pt.2

Zástupci progresivního groove metalu Heleven před rokem vydali povedené album „New Horizons Pt.1“, které časem uzrálo a jeho plná krása se rozvinula až po systematickém dlouhodobějším poslechu. Nyní Španělé předkládají pokračování v podobě duhého dílu, u něhož slibovali větší agresivitu a nové vokální polohy. „New Horizons Pt.2“ má prakticky stejný rozsah jako předchůdce a je to nářez, ale řádně sofistikovaný...více

[recenze]

[03.05.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NAPALM STRIKE - MK-Ultra

I když se crossover thrash může jevit jako jednodušší žánr, realita naznačuje pravý opak. Spolků, které tento styl zvládají na jedničku, je velmi málo. Zástupy snaživců neřídnou, většinou se ale sami vyřadí ze hry mizivou tvůrčí invencí, špatným zvukem, zpěvem, nebo rovnou vším dohromady. Kvůli tomu se zas a znova přesvědčujeme o tom, že vyskytne-li se kvalitní žánrová nahrávka, není to v žádném případě samozřejmost. Druhý zápis americké smečky Napalm Strike mezi takovou sortu desek spadá, přestože v jeho obsahu několik drobných mušek objevíme...více

[recenze]

[03.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Kiss Of Death

Že Motörhead existují a vydávají desky se v době po roce 2000 bralo jako samozřejmost. Lemmy dosáhl takřka důchodového věku, pohodlně uveleben na štamgastské stoličce v Rainbow Bar & Grill vypadal spokojeně a začínajícím zdravotním neduhům nepřikládal žádnou větší váhu. Když je člověku šedesát a ráno vstává, už jej prostě bolí ledacos. Chuť do nové tvorby ale stále byla velká, ačkoliv inspirační zdroje byly staré jak rock n`roll a už nebylo moc kudy se vydat, aby mohl fanouškům nabídnout něco nového, vzrušujícího a jiného než dosud. ..více

[recenze]

[02.05.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

TIERRA SANTA - Mi nombre será leyenda

Hudební produkce Španělů Tierra Santa nedoznala v celé své historii výraznějších odchylek. Po reunionu kapely, ke kterému došlo v roce 2010, sice proběhly určité změny, ty však spadají do kategorie "ostatní". Zaprvé do kapely nastoupili nový bicmen David Karrika a klávesák Juan Antonio San Martín, přičemž oba v sestavě vydrželi do dnešních dnů. Dále se hudebníci přesunuli k vydávající firmě Maldito Records. A nakonec došlo ke kosmetickému, přesto však důležitému posunu. Někdo se totiž zamyslel nad prezentací obalů nahrávek,..více

[recenze]

[02.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

ACCEPT - Humanoid

Těžko dnes narazíte na nahrávku, která by ještě nějak zásadně pozměnila metalové dějiny. Pilíře, na kterých stojí heavy metalová scéna, byly vztyčeny hluboko v minulém století a přiblížit se k těmto monumentům se i pro kapely, které se na jejich budování intenzivně podílely, zdá nemožné. Třeba kvůli tomu, že svět se hnul, třeba i proto, že po hudební stránce vše zásadní už bylo vyřčeno. Jen velmi obtížně lze v srdcích fanoušků novou nahrávkou zažehnout tak jasný plamen jako před plus mínus čtyřiceti lety, ..více

[recenze]

[01.05.2024]

[Savapip]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

WITCHTRAP - Hungry as the Beast

Kdyby mi někdo řekl, že se borci z party Witchtrap upsali ďáblu, aby jejich muzika uhranula každého, kdo si ji pustí, nedivil bych se. Kompozičně nejde vůbec o nic převratného, trio Kolumbijců drhne neměnné postupy nejen v rámci blackened-thrash metalového žánru, ale i vlastní tvorby, přičemž se skladby a následně kompletní nahrávky podobají jako vejce vejci. Přesto to nějakým záhadným způsobem funguje, songy jsou uhrančivé a svůdné, jako by je posvětil samotný Satan. ..více

[recenze]

[01.05.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

NORTHERN GENOCIDE - The Point Of No Return

Northern Genocide razantně zrychlili kadenci vydávání alb. Debutovou desku připravili až po deseti letech své existence, na druhou si posluchači museli počkat už jen pět roků. Finští industriální metalisté si holt dávají na čas a nezbývá než věřit, že se to odrazí na kvalitě materiálu. První deska byla velmi dobře poslouchatelná a poměrně hitová. Druhá se jmenuje „The Point Of No Return“ a obsahuje deset songů o celkové délce čtyřicet minut. ..více

[recenze]

[30.04.2024]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ATTACKER - The God Particle

Attacker z New Jersey patří mezi kapely, jejichž původní členy uchvátili Judas Priest při průlomu do Ameriky s albem „Screaming For Vengeance“, a vše korunoval nástup thrash metalu, jehož dravost a rychlost kapela přijala za svou. Z toho se Attacker, ač v nich zbyl jediný původní člen, bubeník Michael Sabatini, těží dodnes, a z bodu, v němž došlo ke srážce klasického heavy metalu s thrashem, odmítá už čtyřicet let pohnout. Na debutové desce „Battle At Helm`s Deep“ to fungovalo znamenitě a tenhle počin je citován jako výborná ukázka..více

[recenze]

[30.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

EVOLUCIJA - The World Is Full Of Wrath

Svět je plný hněvu. Ještě že z téhle reality existuje únik třeba v podobě vydařené muziky. Být píárista u labelu 7hard, přesně v tomto duchu bych pojal reklamní slogan na čtvrté album kapely Evolucija. Podle názvu kapely lze odhalit, že nepochází z tradičních metalových destinací, její kořeny jsou v Srbsku, navzdory tomu, že pětice bývá spojována se Švýcarskem. Může za to zpěvačka Ilana von Arx, která pochází ze země helvétského kříže, do kapely přišla krátce po vydání debutového alba a na prvním nosiči s její účastí, ..více

[recenze]

[29.04.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MONTROSE - Jump On It

Nejvíce to v tisku slízl zpěvák Bob James, ale na pranýři byla de facto celá kapela, které byla vyčítána deska „Warner Bros. Presents Montrose!“ jako dílo, které nemůže dosáhnout kvality předchozích alb, jež zpíval Sammy Hagar. Hagarův expresivní vokál byl ve spojení s dráždivou a energickou hrou Ronnieho Montrose jedinečný, ale Bob James dokázal, že je slušným vokalistou. Nedosahoval Hagarovy kvality ani jeho jevištní prezentace, ale i přes nepřízeň kritiky vzala řada fanoušků kapelu po rozkolu původní sestavy na milost. ..více

[recenze]

[29.04.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]