SLADE II - Keep On Rockin`
To, že kapela nemá ani jedno desiatkové album,...

Ladislav KŘÍŽEK - Kam hvězdy chodí spát
Za mě strašně promarněná příležitost k tomu, aby...

SLADE II - Keep On Rockin`
Nač recenzovat kapelu která kupodivu nemá ani...

THUNDERSTONE - Apocalypse Again
Člověk se pořád učí, k tomuhle albu jsem se...

SLADE II - Keep On Rockin`
Měll jsem rád kapely 70. let a stále si jejich...

MARILYN MANSON - One Assassination Undxer God - Chapter 1
Jednu z nejočekávanějších desek tohoto roku...

WITHIN SILENCE - The Eclipse of Worlds
od Čezka, kde je úplně marné hledat metalové...

TO/DIE/FOR - Jaded
Neviem ci by som tomuto dal az 10, ale je to...

MAYHEM - Grand Declaration Of War
Tato deska mne v době vydání úplně fascinovala...

AS I LAY DYING - Through Storms Ahead
Přesně, stejně jako na minulých deskách se o to...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Loučení bylo těžké a dojemné. Nicko však ví, že věk nezastaví

Že by Nicko McBrain odcházel z Iron Maiden na vrcholu sil se říct nedá. Na těch byl někdy kolem alba „Fear Of The Dark“, kdy s prstem v nose vypálil bubenickou salvu v „Be Quick Or Be Dead“ způsobem, který mu mohl závidět lecjaký mladý borec. Tehdy bylo Nickovi čtyřicet let. S Iron Maiden za všechna léta srostl a stárnul při nich. Jenže bubeník pozná ubývání sil rychleji než kytaristé nebo basista, obzvlášť, když je od ostatních o něco starší. A Nicko jej poznal právě teď. Ne dřív, než to poznali fanoušci, protože už několik let, minimálně od desky „The Book Of Souls“ se vedly debaty o jeho úderu, který se stával méně razantní a jeho hra jako kdyby v některých chvílích kapelu zpomalovala.

Nicko dřel, snažil se věci postavit čelem, ovšem přidružené zdravotní problémy mu dělaly čím dál větší problémy. Zázračně se zotavil z lehké mrtvičky a vrátil se zpět, jenže přišel prosinec 2024 a ten vláček po dvaačtyřiceti letech dojel do konce. McBrain je srdcař a s Iron Maiden zůstane alespoň občas v zákulisí, kde jistě bude sledovat, jak se na bubenické stoličce potí jeho nástupce. O tom, zda byla volba Simona Dawsona správná a zda jej nepostihne podobný osud jako nešťastného Blaze Bayleyho, je zatím předčasné mluvit. V tuto chvíli je třeba před Nickem smeknout a vyjádřit hlubokou úctu k jeho letité práci.

Jan Skala, 10.12.2024

TO DIE FOR - IV


Na to, jaký průchoďák se stal ze sestavy To/Die/For, je svým způsobem fascinující, že si kapela udržela vlastní výraz, nezaměnitelný styl a silnou formu po celou dobu existence. Ani na počtvrté kapela nezměnila stálý rytmus vydávání alb, takže počin s lakonickým názvem „IV“ vyšel s dvouletým odstupem od předchozí desky. Opět u toho byl Jape Perätalo, jenž o rok dříve kapelu opustil, nicméně jeho odchod a následný návrat znamenal stopku pro do té doby zdánlivě nepostradatelné členy - kytarista Joonas Koto se znovu vrátil o rok později,..více

[recenze]

[26.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


MAYHEM - Ordo ad Chao


U Mayhem nikdy nešlo nic podle plánu či běžných norem. Nikdy se nich neřídilo vnějšími faktory a vše bylo dílem nespoutaného chaosu, která v řadách kapely vládl od nepaměti. Společnost Season Of Mist, pod kterou kapela spadla při comebacku se zcela netradiční nahrávkou „Grand Declaration Of War“ se celému fungování snažila dát řád, ale narážela na rozporuplnost povah i osobnostních rozdílů členů formace. Euronymův skon sice vymýtil destruktivní prvek..více

[recenze]

[26.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AMYL AND THE SNIFFERS - Cartoon Darkness


Svébytné pošuky z australského Melbourne jsem zaregistroval na YouTube před několika lety, kde mi poněkud obskurní soubor tato platforma doporučila ke zhlédnutí na základě AI klíče. Od té doby jsem byl ztracen – Amyl and the Sniffers, trojka muzikantů s blonďatou zpěvačkou Amy Taylor, ze které srší energie, rovnající se výkonu několika bloků jaderné elektrárny, se trvale usídlila v centru mého hudebního radaru...více

[recenze]

[25.12.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


DIRTBAG REPUBLIC - Bad Decisions


I když se to nemusí v tuzemských zeměpisných šířkách zdát, na opačné straně světa - v Kanadě -se z Dirtbag Republic začíná stávat docela obstojná hvězda v rockově undergroundových kruzích, ale na to, že kapela začínala před necelými deseti lety jako obskurní dvoučlenný projekt a kopírka finských Hanoi Rocks, je to pokrok docela slušný. Dirtbag Republic jsou už plnohodnotnou kapelou a vydávají čtvrté album. U nás zůstaly nepovšimnuté i předchozí tři nahrávky, ale to je docela škoda, ..více

[recenze]

[25.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


LUMINARE CHRISTMAS! - Misletoe Madness


Vánoce jsou svátky klidu a míru, při nichž by na sebe lidé mohli být aspoň chvíli hodní, a tak je asi na místě přistoupit k albu „Mistletoe Madness“ od projektu Luminare Christmas! přesně v tomto duchu. Neb se na nás koledy a vánoční melodie sypou ze všech stran, je někdy osvěžující sáhnout po nahrávkách, které by rockerovu uchu mohly být blíž, než jejich klasické zpracování. Bylo by celkem snadné říct, že „Mistletoe Madness“ si v podstatě ani jiný cíl neklade, nicméně neodbytné „ale“ zazní hned, jen co zhasnou světla na stromečku. ..více

[recenze]

[24.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Ladislav KŘÍŽEK - Kam hvězdy chodí spát


Rok 1995 byl pro Ladislava Křížka zlomový. Vyšla čtvrtá deska Kreysonu „Zákon džungle“, ovšem posluchači kapele vystavili nezájmem rychlou stopku, kterou zpěvák nesl velmi těžce. Byl zvyklý na slávu, kterou mu vybudoval debut „Anděl na útěku“, album „Křižáci“ i sólovka „Zlatej chlapec“ a věděl, že v explozi grunge, všudypřítomné alternativy a stále populárnějšího eurodisca mu už pšenka nepokvete. „Karel Gott kdysi řekl, že jsem zpěvák, co zazpívá všechno, tedy stejně jako on,“ vzpomínal před časem na dobu před třiceti lety Křížek. ..více

[recenze]

[24.12.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


ILLUSION FORCE - Halfana


Na světě existují záhady, které zdravý rozum prostě nechce pobrat. Proč si například někdo i ve 21. století myslí, že je země placatá a hodlá se kvůli tomu zabít, proč má ještě někdo potřebu koukat na romantické komedie s Jiřím Langmajerem, nebo proč si celkem renomovaný label Frontiers Records vzal pod svá křídla japonskou power metalovou kapelu Illusion Force, když její hudba nejen že není valná, ale svojí autorskou podstatou míří spíše na druhý konec kvalitativního spektra. ..více

[recenze]

[23.12.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


SLADE II - Keep On Rockin`


Když se kapela v březnu 1992 sešla ve studiu, aby se podílela na vzniku nové verze skladby „We`ll Bring The House Down“, tentokrát v podobě módního tanečního stylu house, považoval to Noddy Holder za hodně špatný vtip. Takřka ihned po dokončení prací, které slíbil, udělal konečné rozhodnutí a Slade opustil. Po létech dohadování o finance i hudební směřování značně nestabilní kapela zůstala bez frontmana, a věci se chopil Jim Lea. Jenže nevydržel. ..více

[recenze]

[23.12.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


Marc STORACE - Crossfire


Rozjíždět sólovou kariéru okolo sedmdesátky, to už chce mít náturu. Kromě bývalého kytaristy Mötley Crüe Micka Marse se do toho pustil i dlouholetý frontman švýcarských Krokus Marc Storace. Stejně jako Mars patří k lidem, kteří navzdory životním držkopádům přijímají výzvy, a tohle je jedna z nich. Kolem Krokus je situace velice nepřehledná, ale jak tvrdí Storace, je velmi pravděpodobné, že kapela dojela do svého konce, přestože oficiální rozpad zatím nikdo neohlásil. Ale fakt, že poslední deska „Big Rocks“, která navíc obsahovala převzaté věci,..více

[recenze]

[22.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Marc STORACE (STORACE, KROKUS) - Blues je v mé DNA od chvíle, co jsem začal hrát


Zpovídat Marca Storaceho je velice příjemná a spontánní záležitost, na druhou stranu také docela náročná. Marc je velmi otevřený a upovídaný člověk a proto se mu lehce podaří skočit do jiného tématu a pak se zase, jako by se nechumelilo, vrátit zpět k původnímu vyprávění. Z připraveného rozhovoru jsou rázem trosky, protože Marc otázku, která byla připravená později, už zodpověděl dříve. I tak třičtvrtě hodinka s ním strávená byla velice sympatická, navíc když má zpěvák venku nové podařené album. ..více

[rozhovory]

[22.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


SUPER MONSTER PARTY - Rage Quit


Chlapi, a co se stane, když se vám rozbije joystick? Nějak se ztrácím v tom, jestli jsou američtí styloví mixátoři Super Monster Party ovlivněni videohrami, jestli se stávají inspirací pro tvůrce videoher nebo jestli si v reálu žijí svoji vlastní videohru, podstatné je, že herní svět je prostředí, ve kterém jsou jako doma a jejich hudba by teoreticky měla cílit na herní komunitu. Před čtyřmi lety zatáhli posluchače do videoherní říše Permadeath a cílem bylo zachránit ji před bezprecedentním zlem, ..více

[recenze]

[21.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


THE QUIREBOYS - Wardour Street


Kauza The Quireboys má konečně řešení. Jestliže v roce 2022 vše vypadalo dramaticky a mezi zpěvákem Spikem a kytaristou Guyem Griffinem (jedinými, kteří si pamatují památný a nepřekonatelný debut "A Bit Of What You Fancy") padala ostrá slova, situace se rychle uklidnila. Nejprve přišel šok, že údajně kvůli nespolehlivosti a takřka dětinskému přístupu kapela Spikea bez skrupulí vyhodila a na jeho místo se postavil Griffin. První ukázky nové tvorby naznačovaly,..více

[recenze]

[21.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ASTERISE - Tale of a Wandering Soul


Operně power metalový projekt, za kterým stojí polský hudebník Bartłomiej Mężyński, se před dvěma lety uvedl debutem "Two Worlds". Ten byl chvílemi zajímavý a kdesi v dáli bylo možné tušit slibný autorský potenciál, v celkovém měřítku ale o zásah do černého rozhodně nešlo. Letošní následovník dostal do rodného listu jméno "Tale of a Wandering Soul", na svět přišel 6. prosince a lze o něm napsat, že svého staršího bratříčka převyšuje, a to téměř ve všech ohledech. ..více

[recenze]

[20.12.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


PIXIES - The Night The Zombies Came


Z Pixies se pomalu stává kapela pro starší a pokročilé, neboť se stále více vzdaluje trochu nervnímu debutu „Surfer Rosa“, který byl prazákladem grunge a velkým obdivem k němu se netajil ani Kurt Cobain. Jistě spojnice s minulostí se na nových deskách čtveřice z Bostonu objevují, ale jak postupují léta, je jich čím dál méně a v hudebním výrazu je střídá příklon ke střednímu proudu. Stále značně alternativnímu, ale pořád posluchačky přívětivějšímu, ..více

[recenze]

[20.12.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


TO/DIE/FOR - Jaded


Budeme-li pátrat po nejrozporuplnějším období v dějinách To/Die/For, možností bude několik, ale zcela určitě mezi nimi nebude chybět rok 2003. V březnu kapela představila album „Jaded“ (dvouletý odstup dodržen), o kterém se bezprostředně po vydání mluvilo jako o dosud nejvydařenějším počinu kapely (a o tuhle auru deska nepřišla, ani když se diskografie To/Die/For rozrůstala), o necelého půl roku později ikonický Jape Perätalo poprvé To/Die/For opustil. Bylo to sice jen na chvíli, ale vznik kapely Tiaga, ..více

[recenze]

[19.12.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


MAYHEM - Grand Declaration Of War


10. srpna 1993 skončila jedna black metalová éra a scéna byla v troskách. Euronymova smrt neměla žádný globální dosah, jak by se mohlo soudit z kultu, který se kolem něho a Mayhem záhy vytvořil, ale bestialita činu a skutečnost, že jej spáchal výrazný člen black metalové komunity a Euronymův spoluhráč, byla ostře pikantní, takže bulvár měl sousto k nezaplacení. Pro Varga Vikernese si policie přišla velmi brzy, protože na místě činu našla jím podepsanou smlouvu s Euronymovým vydavatelstvím Deahtlike Silence Production..více

[recenze]

[19.12.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


ARIES DESCENDANT - From the Ashes of Deceit


Kdo by chtěl psa bít, v tomhle případě by si hůl patrně snadno našel. Pod křídly Frontiers vychází další projekt, v němž se schází hudebníci, jejichž životopis není úplně zanedbatelný, byť o přelomová jména metalová scény v nich jen zlehka zavadíte, tvoří příjemnou, přístupnou a líbivou muziku a pravděpodobnost, že skladby z debutu „From the Ashes of Deceit“ (případně z nějakého pokračování) budou někdy znít z pódia, není úplně vysoká. Na druhou stranu, argument pro hledání hole celkem snadno oslabí fakt, ..více

[recenze]

[18.12.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : 1 / 640 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.46598 sekund.