STRYPER - When We Were Kings

img src="pic/rec4/stryper24.jpg" class="al" align="left"> Kvalita alb amerických Stryper je kolísavá a ač tuto skutečnost fanoušci víceméně tolerují, shodnou se, že zejména v druhé vývojové etapě to byla vždycky trochu sázka do loterie. Když pomineme vrcholová osmdesátá léta, kdy kapela slavila hitparádové úspěchy se svatou trojicí „Soldiers Under Command“, „To Hell With The Devil“ a „In God We Trust“, z nového tisícletí nejvíce zabodovala alba „No More Hell To Pay“ a „Fallen“, která představila heavymetalověji orientované Stryper. Obě desky se starým klasikám nevyrovnaly,..více

[recenze]

[27.09.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

A FOREST MIGHTY BLACK – The Hedonist

Taliansky tvorcovia nálad A Forest Mighty Black vydávajú svoj druhý album "The Hedonist". Pomerne nie moc kapela, ktorá by hýbala mainstreamom to na novinke hobľuje farebne. Milovníci post-grunge scény by si mohli prísť na svoje.

„Animals & Warriors“ album otvára a dokresľuje farebnú škálu zvukov, ktorá by sa dala položiť do charakteru niekde medzi staré albumy Sonic Youth alebo Queens of the Stone Age. ..více

[recenze]

[27.09.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

THEATRE OF TRAGEDY - Aégis

Ani zdaleka se nedá tvrdit, že by Theatre Of Tragedy druhým albem „Velvet Darkness They Fear“ řekli v rámci doom death gotického metalu vše, takže by bylo potřeba začít stylové mantinely odbourávat a rozšiřovat. Jenže přišel zásah shůry v duchu antického starořeckého divadla a na scéně se objevila Deus Ex Machina. Dva měsíce před vydáním alba „Aégis“ vydala Liv Kristine první sólovku „Deus Ex Machina“, a byť Rohonyi se od zpěvaččiny sólové tvorby poměrně tvrdě distancoval ..více

[recenze]

[26.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

GREAT WHITE - ...Twice Shy

Když sjetý, ožralý a úplně vyřízený Lorne Black zmizel z Geat White, bylo třeba zapřemýšlet, kým zaplnit jeho místo. Cestu kapele zkřížil Tony Cardenas, říkající si Tony Montana. S Great White rychle odjel na turné, které pro kapelu znamenalo další zlom na cestě k popularitě. „Po rozdání hromady podpisů v Minnesotě jsme naskočili do autobusu, který pronásledovala asi stovka ječících fanynek… Byl to jeden z mocných okamžiků,“ svěřil se v životopisné knize zpěvák Jack Russell. ..více

[recenze]

[26.09.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

EUROPICA - Part Two

Sedm let stará prvotina maďarské kapely Europica možná leckomu utkvěla v paměti díky hostujícím zpěvákům. Na debutu se mihly hvězdy jako Fabio Lione, Ralf Scheepers, Blaze Baley nebo Tim Ripper Owens. Také na druhém počinu s prozaickým titulem "Part Two" uslyšíme Fabia s Ralfem, což společně s ostatními - o něco méně známými - zpěváky dává jistotu vokální variability, u které zbývá jediné, a to doufat v podobně atraktivní hudební obsah...více

[recenze]

[25.09.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

OCEANS OF SLUMBER - Where Gods Fear To Speak

Říkal jsem to už minule. Na otázku, kam dokráčí Oceans Of Slumber nikdy nebude jasná odpověď a s každým dalším albem se spektrum možností rozšiřuje. Americká pětice si dělá věci po svém, kašle na konvence, kašle na jakoukoli pevnou strukturu a kašle na jakékoliv svazující žánrové mantinely. Že je díky tomu poměrně těžko uchopitelná je nabíledni, ale argumenty, kterými posluchače snadno přesvědčí jsou jasně dané a velmi silné – nápaditost, díky které nenechají posluchače ani na moment vydechnout, precizní provedení, ..více

[recenze]

[24.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

THE DEAD DAISIES - Light`Em Up

Poslední roky se na důvěryhodnosti The Dead Daisies podepsali nebývale velkým způsobem. Že v kapele něco není v pořádku naznačilo dění před deseti lety, kdy australský kytarista a miliardář David Lowy vyhodil původního zpěváka Jona Stevense, přičemž předtím využil síly svých peněz, aby zalovil v rockové první lize a dokázal získat muzikanty, kteří byli spjati s Guns N`Roses, Mötley Crüe či Whitesnake, čímž ukázal, o čem celá záležitost je. Původně životaschopná epizoda s Johnem Corabim za mikrofonem vyšuměla ..více

[recenze]

[24.09.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

AMBROSE SLADE - Beginnigs

Když se z hlubin průmyslového Wolverhamptonu ve střední Anglii vynořila z mlhoviny poloviny šedesátých let kapela The N`Betweens, nikdo ji nebral vážně. Byla to parta mladých neumětelů, která si chtěla hrát na další The Beatles či The Rolling Stones, měla ráda staré rock n`rolly a blues, ale za živého boha nevěděla, jak do věci proniknout. Bubeník Don Powell a kytarista Dave Hill spolu hráli od začátku šedesátých let jako součást kapely The Vendors, ale pořád k sobě nemohli najít správné parťáky. Měli vyhlédnutého zpěváka Noddyho Holdera,..více

[recenze]

[23.09.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]

MORBID SAINT - Swallowed by Hell

Americká smečka Morbid Saint válčí na metalovém kolbišti od roku 1984, na kontě má ovšem pouhé tři plnohodnotné studiovky. S prvním zápisem kapela vyrukovala na sklonku vrcholné thrash metalové éry, a tak dílo s titulem "Spectrum of Death" už nestihlo vykvést do kultovního statusu, přestože jde dodnes o výživný žánrový počin, na který se nabalilo slušné fanouškovské jádro. Chvíli poté byli Amíci spláchnuti grungeovou vlnou, aby se po šestnácti letech na scénu opět vrátili...více

[recenze]

[23.09.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

THALARION - Cryopreservation

Slovenská legenda na poli doom death metalu Thalarion vydala nový album. Tento zárez je už ich siedmou nahrávkou od roku 1996. Novinka dostala názov „Cryopreservation“. Kapela z Topoľčian má hlboké korene, ktoré siahajú až do roku 1990. Vtedy vzniklo teleso, ktoré nieslo názov Bastard. Pod názvom Thalarion vyšiel prvý album v roku 1996 a dostal názov „Towards the Obsscure Slumberland“. Deväť skladieb, ktoré sú aj pri svojej apokalyptickej temnote veľmi pestrou paletou zvukových koláží, ..více

[recenze]

[22.09.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

SIRIUS - A Quest For Life

Jak se pozná, že je cesta kapely úspěšná? Tuto otázku přiválo prohlášení řeckých Sirius v souvislosti s jejich poměrně krátkým životopisem (a v kontextu k délce působení kapely) – „Sirius je heavy power metalová kapela z Atén, kterou založil Dimitris Napas v polovině roku 2007. O deset let později vyšlo debutové EP „Wings of Fire“. Cesta byla velmi úspěšná s mnoha živými vystoupeními! V srpnu 2019 kapela vydala akustickou verzi písně „The Last Angel“ a její první videoklip byl na světě!“ A nyní, sedmnáct let od založení,..více

[recenze]

[21.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

I HEAR SIRENS - Acheron

Horúce leto je minulosťou a posedenie pri krboch s našimi myšlienkami budúcnosťou. Pri tejto vete som sa prichytil, keď som počúval novinku od I Hear Sirens z ďalekého Salt Lake City. Dostala názov „Acheron“ a ponúka osem inštrumentálnych piesní. Ak máte radi Russian Circles, alebo The Ocean, ste na správnej adrese. Melancholický post rock, ktorý je podčiarknutý krásnymi melodickými linkami, to sú presne noví I Hear Sirens. Nežní a zádumčiví. Rešpektujem, že niektorí fanúšikovia muziky potrebujú k piesňam spev. Aj ja som jeden z nich, ..více

[recenze]

[21.09.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

WOLFHEART - Draconian Darkness

Jen jednou ve své historii melodeathaři Wolfheart porušili tradici edice desek tak, že se letopočet vydání neposunul o dva roky. Od čtvrtého alba „Constellation of the Black Light“ však tempo pravidelně dodržují, a jak je vidět, dokonale finské čtveřici sedí. Nenarušil jej ani fakt, že v mezičase od vydání velmi silného počinu „King Of The North“ trávila kapela nějakou dobu koncertováním po Spojených státech, Evropě i na okruhu po rodném Finsku, takže sedmá řadová deska „Draconian Darkness“ ..více

[recenze]

[20.09.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

David GILMOUR - Luck And Strange

David Gilmour patří k hrstce skutečných hvězd, které jsou stále činné a na jejichž desky se pořád ještě čeká. Čekají na ně fanoušci, čekají na ně i hudební kolegové, protože kromě Jimmyho Page, Keitha Richardse a možná ještě Ritchieho Blackmorea, je Gilmour posledním velkým kytaristou, který začínal v bájných šedesátých letech, stále vydává nové desky a má chuť tvořit. Už jen za to si vyslouží smeknutí klobouku. Když si každou novou desku (nevydává jích mnoho…) poslechnete, máte chuť smeknout pokrývku hlavy podruhé. ..více

[recenze]

[20.09.2024]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

THEATRE OF TRAGEDY - Velvet Darkness They Fear

„Když jsme nahrávali „Velvet Darkness They Fear“, vládl totální chaos…“ Není důvod tomuto dávnému tvrzení Liv Kristine nevěřit, ale soudě podle konečného výsledku, atmosféra při natáčení neměla na vyznění druhého alba Theatre Of Tragedy sebemenší vliv. Na druhém albu norského septeta je všechno ideálně uspořádané a srovnané, pro budoucí stylový posun nebylo dosud možné hledat důvod, stopy, či jakékoliv jiné znamení. Ačkoliv Theatre Of Tragedy poměrně úzce navazovali na rok a čtvrt starý debut,..více

[recenze]

[19.09.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

GREAT WHITE - Once Bitten

„Sunset Strip bylo to pravé místo… na pódiu nebylo nic jiného než spandex a kožené bundy, kovbojské boty, šátky, praštěné klobouky, glam rock ožil,“ vzpomíná ve své knize Jack Russell. „Já jsem si ale nikdy vlasy neupravoval, jako kdybych strkal péro do zásuvky. Ty třpytky, to nebyl můj styl,“ dodal zpěvák. S vyzněním Great White, jaké představili na albu „Shot In The Dark“ přesně zapadli do losangeleské scény a na rozdíl od přivandrovalců Poison či Guns N`Roses byli domovskou kapelou...více

[recenze]

[19.09.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]