Ten pravý vánoční koncert plánuje Aleš Brichta vždycky do pražské Barči, v Klatovech to bylo vystoupení vpravdě čertovské. Tradiční průvod Krampusů se stal pro rockového fanouška trochu jinou akcí, protože při ohlášení vystoupení Aleše Brichty se jeho pozornost upnula právě k této legendě tuzemského hard rocku a metalu. Před pár lety by to možná bylo jinak, to Brichta hrával skoro v každé Horní Dolní, dnes je možnost navštívit jeho koncert vzhledem k Brichtově zdravotnímu stavu mnohem omezenější. I když sám hlavní protagonista tvrdí, že je na tom líp, úplně v pohodě bohužel pravděpodobně už nebude...
Jak řekl moderátor akce v areálu Auto Nejdl v Klatovech, převlečený za Mikuláše, nebe se na Klatovy asi zlobí, protože místo gospelů a žalmů bude dunět pořádně tvrdá muzika. Aleš Brichta Project měl vystoupit ve čtyři hodiny odpoledne. Ovšem v tu dobu se ze šumavských kopců přihnala vichřice, doprovázená protivným deštěm, který při teplotách kolem nuly šlehal všem návštěvníkům do obličeje a naháněl je pod alespoň malou stříšku směrem od venkovního pódia, kde se koncert měl uskutečnit. Když vítr začal vyhazovat elektřinu, už to vypadalo, že celá akce skončí fiaskem. Počasí se ale nakonec umoudřilo a při improvizovaném vystoupení místních dětí, které návštěvníkům z(ne)příjemnily čekání zpěvem koled, už začínala zvučit Brichtova kapela.
"Jak asi má být jinak, když má přijít člověk, který zpívá "Pána bouře"," zmínil redakční kolega Dictypohor, ale to už byla za uplakaného soumraku kapela na svém místě a na pódium přiváděli Aleše Brichtu. O tom, že zpěvák potřebuje kvůli své slepotě a problémům s nohami pomoc, se ví už dávno, přesto vždy tenhle pohled zamrazí. Brichta vzal mikrofon do ruky, krátce pozdravil několik stovek přítomných a ohlásil první skladbu "Peklo už čeká", přičemž zvukař nasadil na Brichtův hlas takový efekt, jako kdyby mluvil sám rohatý. Kapela rozjela klasický úvod, v té chvíli bylo zřejmé, že zvuk nebude úplně ten pravý ořechový. Nejen díky tomu působil úvod rozpačitě, Brichta si navíc zhruba v polovině skladby neporozuměl s ostatními muzikanty a výsledkem byly smíšené pohledy zúčastněných.
"Poslední legionář" ovšem tuto chybu napravil a i na kost prokřehlé publikum se přiklonilo na Brichtovu stranu. Obzvláště, když přišla na řadu "Dívka s perlami ve vlasech", kterou se Brichta pokusil uvést jejím maďarským názvem a při níž Brichta usedl na připravenou židli a zbytek koncertu odehrál v sedě. Ještě lépe než klasika od Omegy vyzněla schelingerovka "Jsem prý blázen jen", která se stala prvním vrcholem koncertu. Brichta v ní zanechal velmi přesvědčivý dojem a i když bylo nutné uznat, že Zbyněk Haase nemůže nahradit ekvilibristiku Miloše Dodo Doležala, výsledek byl veskrze pozitivní. Proto bylo možné Brichtovi odpustit i drobné klopýtnutí v "Apage Satanas", kdy v refrénu nechal za sebe zpívat především kapelu a i se zdálo, že intonačně je v této skladbě poněkud nejistý. Ovšem finále "Nechte vlajky vlát" bylo velkolepé. V tu chvíli byl zvuk už naprosto vyvážený a notoricky známý refrén zpíval s Brichtou celý areál.
I když Brichtu (jak se zdá) dohnal rock n`rollový způsob života a na pódiu už nepůsobí jako lev salónů, své charisma nepozbyl. V Klatovech si naštěstí odpustil své politické názory, které by jen kazily předvánoční atmosféru a věnoval se pouze hudbě. Vystoupení to nebylo bezchybné, ale působilo velice sympaticky, což nakonec poznamenal i hlavní protagonista. Ono totiž jít na Brichtův koncert má stále ještě smysl, protože staré klasiky (zejména ty od Arakainu) mají v jeho podání úplně jiné kouzlo než když je přehrává současná sestava jeho někdejší domovské kapely.
|
