Tak na tenhle koncert jsem se těšil od chvíle, co se mi do rukou dostalo album RIMORTIS - „Stín Křídel“. Ale protože se koncerty poděbradských speed metalistů zatím západním Čechám vyhýbaly, první možnost živého setkání s kapelou se naskytla až 14. dubna v Plzni „Pod Kopcem“. Původně byly plánovány celkem 4 skupiny, ale nakonec se dostalo pouze na vystoupení RIMORTIS a místních HARLET. Po mírně komplikované cestě a troše bloudění jsme konečně dorazili na místo a byť nějaký ten čas do začátku akce zbýval, začalo mě jímat zlověstné tušení, co se návštěvnosti týče. V sále se skromně krčilo několik postav a rozhodně to nevypadalo na nějaký rekordní počet fanoušků.
Jak jsem se později dozvěděl z éteru, tak většina lidí přijela z různých koutů republiky a plzeňáků bylo asi opravdu minimum. Trochu mě zarazilo, když jako první se na podium začali chystat RIMORTIS, ale vzhledem k tomu, že to měli domů přeci jen kus cesty, tak to nebylo až tak nepochopitelné a nakonec jsem byl rád, že zbylo více času na povídání se samotnou kapelou. Po zvukové zkoušce se konečně ozvaly zvony a bylo jasné, co přijde. Sobotní set RIMORTIS začal stejně jako jejich zatím poslední deska, a to peckou „Zvony fantazie“. Zvuk byl zpočátku docela nevyrovnaný, ale během prvních songů se zlepšil, a i když ještě několikrát během večera zakolísal, nebyl až tak špatný. To však nic nezměnilo na tom, že hudba RIMORTIS má na živo ještě více energie než na albech a musím říct, že od prvních tónů mi bylo jasné, že jsem se na tenhle večer těšil oprávněně. Playlist se pochopitelně opíral o poslední dvě nahrávky „Stín křídel“ a „Vesmírem plout“, které přinesly kapele největší úspěch, ale dostalo se i na starší věc v podobě „Rozcestí osudu“. Ta však v ničem nezaostává za hitovostí nových skladeb. I přes malý počet lidí před podiem nenechaly na sobě RIMORTIS nic znát a hráli celý set jako by před sebou měli zaplněnou halu. Byl jsem hodně zvědav na výkon zpěváka Milana Hloucala, ale veškeré obavy byly naprosto zbytečné. Nemám vůbec co vytknout a po tomhle večeru se opět trochu pozměnil můj osobní žebříček českých metalových zpěváků. Stejně tak se ve skvělém světle předvedl nový kytarista David Vaněk, který zdá se skvěle zapadl do sestavy. Když se pak dostalo na cover verzi Krylovy „Písně Neznámého Vojína“, začínal jsem litovat, že se koncert chýlí ke konci. Po závěrečné „Hunting High And Low“ od STRATOVARIUS následovala jen děkovačka a začali se připravovat HARLET.
Jejich hudba pro mě byla velkou neznámou, ale po několika písních jsem se raději vydal popovídat si s RIMORTIS, neboť se jednalo o klasický vesnický „bigbítek“, postavený na zlatých melodiích rockové a metalové historie. Občas s původním textem, jindy v české verzi. Každopádně po výkonu předchozí kapely působil HARLET dost rozpačitě, což dokazovaly i velmi vlažné reakce „publika“.
Doufám, že na další akci se sejde přeci jen víc lidí a zažiji i pořádnou atmosféru. Hudba RIMORTIS by si jí rozhodně zasloužila.
|
