Circle II Circle vydali své páté album, Povedené, pochopitelně, vždyť Zak Stevens by svým hlasem zřejmě dokázal udělat drama i ze znělky na Večerníček, jeho věrní souputníci basák Paul Michael Stewart (důležitý pro celkově hutný sound) a kytarista Andy Lee (některá jeho sóla jsou vskutku famózní) jsou mistři svého oboru a nováček v kapele, bicmen Johnny Osborn díky účasti na dostatečném počtu projektů (nutno zmínit zejména Dr. Butcher, na které – pomineme-li skutečnost, že Circle II Circle jsou poněkud vláčnější - si možná vzpomenete) rozhodně není žádný nazdárek. Hlavní mozci kapely, Zak a Mitch, stále ještě trpí dostatkem nápadů. Přesto na „Consequence Of Power“ vyhřezla na povrch jistá nepříjemná (jistě, jak pro koho..) skutečnost, která začínala z tvorby kolečkářů postupně a nenápadně vyčuhovat nejpozději u alba „Burden Of Truth“ (a kterou kluci beze zbytku potvrdili i na nedávném pražském koncertě).
Pokud totiž v tvorbě Circle II Circle vytrvale hledáte noblesu a jas z doby „Watching The Silence“, či snad nedejbože vzpomínáte na Zakovu pompéznost z dob Savatage, musíte (hm, musíme) pochopit jednu věc. Savatage byla jiná kapitola a na debutové desce zaschla kupa inkoustu z kalamáře Jona Olivy (nemluvě o tom, že ti, kteří první desku nahráli, následně pláchli za Jonem – nebylo v tom nakonec i lehce jiné hudební cítění dvou hlavních kohoutů na smetišti?). Zakovi jsou zjevně bližší hrubší, agresivnější a těžkopádnější nálady. I přes to, že se stále drží toho typického zaoceánského progresivního powermetalu, evidentně ho baví rýpat se v jeho ponuřejších odstínech.
Album „Consequence Of Power“ tak lze rozdělit prakticky na dvě části. Na tu složitější , kde se Circle II Circle vyžívají tu v přemýšlivých náladách, tu v zemitějších propracovanostech (i když při tom mají občas docela těžké nohy i zadek), kterou asi nejlépe prezentuje „Remember“. Sledujte jednotlivé linky a možná budete u vytržení – ale proč to jako celek nemá žádnou jiskru (alespoň na poměry „starých“ Circle II Circle), je mi záhadou. A pak je tu část druhá. Ta, kde si Circle II Circle pohrávají s melodiemi a atmosférou – dojemné (z toho piána prostě zase vykukuje kámoš Jon) metalové pohlazení „Blood Of An Angel“, klapkami odlehčené útočné riffování v „Take Back Yesterday“ s průzračně uvolněným Zakovým vokálem, titulní „Consequence Of Power“ - chytře vyskládaná klasika, plná děje a napětí s typickým melodickým sklouznutím, či kousavě uřvaná „Redemption“ s riffem jako z dílny starých Savatage. A někde mezi těmito póly se pohybují tu více (např. „Out Of Nowhere“, tu méně (např. „Anathema“) vydařené míchanice výše naznačeného.
Jsou to Circle II Circle, o tom není sporu. Jen se možná rozpačitě poškrábete za uchem nad otázkou, čím to, že je to stále stejná kapela a přitom je tak jiná. Neřešte to a užívejte fantasticky nazvučené tóny, melodie a výkony, které ze stevensovců padají. Jsou sice méně přístupnější, těžkopádnější a temnější než v dobách startu kapely (a proto se mé hodnocení jejich desek sune pomalinku dolů), ale co by jiní dali za to, kdyby první dekádu své existence završili takhle povedeným kouskem.
|
