Členové švédské smečky KATANA si jsou evidentně dobře vědomi faktu, že prosadit se v dnešním světě je nadmíru složité a těžké. Nejenom že se nad ním stahují existenciálně temné mraky, ale rovněž se stahují mraky desek z internetu, díky čemuž je málokdo ochoten věnovat některému hudebnímu dílu nové kapely čas delší než je ten nejkratší možný. Chce-li pak to které uskupení oslovit alespoň NĚKOHO, musí mít přiravený bytelný, téměř až marketingový koncept. KATANA tak vsadila na heavy metalovou tradici osmdesátých let, a to nejen v muzice samotné, ale rovněž svoji celkovou imidží, at už jde o (téměř cirkusácky komické) oblečení nebo třeba vizáž jednotlivých členů. Aby vše bylo jisté, do názvu si vetkla japonský výraz pro samurajský meč (anglicky backsword), vědoma si dobře toho, že Japonci na metalové tradice velmi dobře slyší (a nebojí se to dát, na rozdíl od většiny Evropanů, najevo i finančně).
K mému potěšení se ale rubání heavy metalové podstaty nekoná na těch nejdřevnatějších planinách minulosti, ale často se kopne i do daleko dýchatelnější hard/pomp rockové zeminy, a občas se dokonce vše přizdobí nějakou tou power metalovou květinou. Ve výsledku je tak debutový počin „Heads Will Roll“ velice melodickým dílem, který o kostnatost prvních let NWOBHM téměř vůbec nezavadí.
Daleko více nám skladby připomenou kytarové trylky raných IRON MAIDEN. Na tento heavy a power metalový základ se pak vrší zmíněná hard rocková pompa s jasně čitelným hitovým rukopisem (např. songy „Blade Of Katana“ či „Heart Of Tokio“). Tvůrčí zápal tryskající z každého zahraného tónu pak nedovolí ani na vteřinu zapochybovat o upřímnosti nabízeného materiálu. Většina skladeb tak ve svém středně rychlém tempu uplyne jako voda. Najdou se ovšem i slabší položky („Asia In Sight“, „Quest For Hades“), které malinko krotí celkové nadšení. Z valné části je ale první album KATANY zdařilým dílem, které si zaslouží velice solidní hodnocení.
|