Budějovičtí Dark Angels pro mě dlouhá léta byli neodmyslitelně spojeni s ženským vokálem. V loňském roce přišel radikální řez a do kapely přišel stylový univerzál s charismatickým hlasem, Radek Popel. Předpokládám, že jsem zdaleka nebyl sám, kdo na tuhle změnu nahlížel s určitými obavami. Už první vlaštovky spolupráce naznačily, že úplně zbytečně a album “Bittersweet Devotion” to jen potvrdilo. Na moje otázky ohledně Dark Angels odpovídal právě Radek Popel.
Medvědi se potkali u Kolína, kde jsi se potkal ty s Vencou Votrubou a jak došlo k vaší spolupráci?
Do kontaktu jsme se dostali díky mému účinkování v teplickém Motorbandu. Venca dostal na starosti udělat se mnou rozhovor a jelikož jsem se zmínil o tom, že mou největší srdcovkou jsou Black Sabbath, tak mě následně oslovil ke spolupráci na songu pro projekt After Rain. Nahrávání probíhalo ve velké pohodě, vypili jsme při tom asi 3 lahve vína a zjistili, že máme velmi podobný vkus na muziku a podobné názory. A také jsme od té doby bratři...
Než ses přidal k Dark Angels, znal jsi jejich tvorbu? Jak bys jí zhodnotil a co tě na tvorbě Dark Angels, případně na spolupráci s kapelou, zaujalo nejvíc?
Ano, znal, dokonce jsem si občas zazpíval v duetu s Evou na několika koncertech. Líbilo se mi, jak kapela naživo působí a i hudba měla dobrý potenciál. Ale rozhodně bych nečekal, že za pár měsíců budu v kapele. A co mě na Dark Angels zaujalo nejvíc? Asi Kuba a jeho úžasná sóla, která vnáší do muziky něco, co člověk u podobných kapel moc neočekává.
Dark Angels jsem naživo viděl ještě s Luckou Avramovou, takže nevím, jak to v současné době máte s playlistem. Zpíváš věci ještě z doby, kdy v Dark Angels působily holky a jak moc velký je problém přizpůsobit si jejich party? A jak vlastně příznivci kapely reagovali na fakt, že u mikrofonu poprvé v historii kapely stojí chlap?
Samozřejmě, že než jsme dokončili desku, tak jsem zpíval pouze věci po holkách. Někdy bylo třeba trochu položit vokály jinak, přece jen nemám tak vysoko posazený hlas, ale dalo se to. Mám výhodu, že zním úplně jinak než zpěvačky, tak to nakonec takový problém nebyl. Tím mohu odpovědět i na zbytek otázky – příznivci reagovali zprvu rozpačitě, ale jakmile slyšeli kapelu naživo, tak snad nevím o žádné negativní reakci. Taková razantní změna a přijatá s takovou odezvou, to jsme nečekali. O to větší máme radost z pozitivních ohlasů.
Venca si tě „vypůjčil“ i pro After Rain, který se nese v hodně blackovém duchu. Jak sis užil nahrávání „Hammered To The Ice“?
Ono to bylo spíše obráceně, prvotně jsem zpíval v AR až následně v Dark... :-) Nahrávání je vždy velmi vzrušující záležitost, navíc u AR je to dobrodružnější, protože, alespoň u mě, jde prakticky o improvizaci, nemívám vokální linky připravené, takže tvoříme na místě.
Zpíval jsi v Motorbandu, v deathových DieVision, koketoval jsi s blackovými After Rain, máš působiště v stylově otevřených Dark Angels. Který z metalových stylů ti je s ohledem na tvojí pěveckou minulost vlastně nejbližší? Co musí muzika nebo kapela mít v sobě, abys měl chuť domluvit se na spolupráci?
Jelikož mám široký záběr, tak úplně se to specifikovat nedá, ale asi nejblíž je mi dramatická hudba se spoustou energie a vnitřním kouzlem. Musí to prostě mít něco do sebe, být tvořené od srdce a ne s chladnou vypočítavostí. To mě strhne a baví, takže se dá říct, že pokud je hudba dobrá, nemám problém se podílet. Ale úplně nejbližší je mi asi to, co nyní tvoříme s DA. Nové skladby jsou tvrdé a se silnými refrény, i naživo fungují skvěle, další deska přijde brzy a tušíme, že by mohla být daleko silnější něž „Bittersweet Devotion“.
Jak bys dneska s určitým odstupem času „Bittersweet Devotipn“ zhodnotil, jsi s ní na sto procent spokojený? Co řekneš k jednotlivým skladbám, kterou bys označil za svého koncertního favorita?
Mám jí moc rád, jsou na ní velmi silné momenty a na to, že vznikala velmi hekticky, tak dopadla nad očekávání dobře. Odvážím se tvrdit, že to je zatím nejlepší počin, na kterém jsem měl možnost se podílet. Přijde mi vyvážená, není tam žádná vycpávková či slabá skladba. Nejraději mám asi „Bittersweet“ a když jí zpívám, tak mám občas husí kůži :-). To už musí něco znamenat. Na koncertě výborně funguje „Fear kills me“, to je jasný hit od prvního tónu.
Pokud vím, tak většina textů na desce je tvoje dílo. Takže o čem vyprávíš na „Bittersweet Devotion“, jakým tématům se rád věnuješ?
Ano, je to tak, většina textů je z mé hlavy. „Bittersweet Devotion“, čili „Hořkosladká oddanost“ vypráví o tom, že není dobré se na věci dívat černobíle, vždy existují nitky souvislostí, o kterých nemáme tušení. To, že je někdo toho času spokojený a šťastný znamená to, že stoprocentně někde existuje někdo, kdo je na tom úplně obráceně a ty role se ve zlomku vteřiny mohou úplně otočit. Proto by se člověk měl chovat tak, aby se mohl podívat do zrcadla za každé situace. Nikdo nedokáže vidět do úplných důsledků a s tím bychom měli počítat a nesoudit zbytečně dopředu, jak co dopadne. Na všem zlém je vždy něco dobrého a obráceně, to je hlavní myšlenka textů na „Bittersweet Devotion“.
V době tvého příchodu do Dark Angels už byl materiál na desku rozpracovaný. Předpokládáš, že se v dalším kole budeš na skládání víc podílet a lze odhadnout, jakým směrem se hudební chutě Dark Angels budou ubírat?
Podílím se hodně na aranžování skladeb, funguje mezi námi skvělá chemie, v současné době máme hotové 3 nové skladby a další budou určitě rychle následovat. Určitě přitvrdíme, ale na druhou stranu přidáme více melodí a techniky. Důležité je, že to jde vše přirozeně, nikam se nenutíme a zbytečně se v jednotlivých nápadech nešťouráme. Máme skvělý motor v podobě Stresora, jeho hra je velmi silová a na první pohled jednoduchá, ale není tomu tak. Občas až zírám, co dokáže na bicí zahrát.
Jaké jsou plány kapely pro nejbližší období?
Čekají nás teď koncertně velmi nabité měsíce, na jaře bychom chtěli dokončit přípravy na novou desku a co nejdříve jí následně vydat. Samozřejmě bychom se chtěli prosadit na nějaké letní festivaly či případně do zahraničí, odkud jsou velmi pozitivní ohlasy.
Jaké máš s Dark Angels ambice?
Ambice? To je těžké, člověk musí mít cíl, bez toho nic nedokáže, ale zase není dobré příliš tlačit na pilu, už jsem zažil jak ambice pohřbily celou kapelu. Nejde o život, tak to beru. Dám do toho maximum, ale zároveň nepůjdu za každou cenu za úspěchem. Ale rozhodně chci hrát a točit desky a hlavně se tím bavit, je to pro mě zásadní, že to co dělám mě baví, bez toho to asi neumím. A věřím, že takovéto ambice máme v Dark Angels všichni stejné.
Co pro tebe byl dosud největší zážitek spojený s hudbou?
Rozhodně možnost zahrát si dva vyprodané koncerty na Slovensku po boku Europe. To byl zážitek, pánové jsou velkými profesionály a hlavně jsou úplně v pohodě. Skutečné osobnosti!
Velmi rád na to vzpomínám.
A závěrečný prostor pro Tebe, abys řekl to, co bys rád řekl a já se tě na to nezeptal
Byl bych rád, aby se konečně lidé přestali zabývat úspěchy nebo neúspěchy ostatních a zaměřili se hlavně na sebe, to je jediná správná cesta. To se týká všeho, nejen hudby. A hlavně bych rád vzkázal, choďte na své oblíbené kapely, bude to prospěšné pro obě strany :-)
|
