METAL FOREVER & METAL MAN Web Zine - reporty - GAMMA RAY

GAMMA RAY - KD Šeříkova Plzeň, 27.9.2005

Na GAMMA RAY jsem se opravdu velmi těšil. Tuhle německou speedovou legendu jsem měl vždycky moc rád a dá se říct, že mě nikdy nezklamali, spíše vždycky potěšili. Studio a koncert je ale rozdíl. GAMMA RAY jsem ještě neměl možnost živě vidět, tak jsem byl plný očekávání a musím říct, že se všechny splnily… Ale od začátku…

Na akci jsem dorazil kolem sedmé hodiny, čekal jsem víc lidí, ale to jsem ještě neviděl frontu na pivo… Před osmou se konečně otevřel sál, kde se měla akce konat. První předkapela NOCTURNAL RITES na sebe nedala dlouho čekat. Na hlavu těchto seveřanů jsem slyšel hodně chvály, tak jsem se těšil. A opravdu, kluci nezklamali… Sice chvílemi zněli až moc jako EDGUY, ale to mi nevadilo a ostatním lidem evidentně také ne. Zjistil jsem, že můj prvotní odhad o lidech byl značně mimo mísu. Sál praskal ve švech a doslova sálal potem. Opozdilci měli smůlu.. Museli se těsnit v předsálí a tam bohužel bylo vidět velké… Však víte… Po NOCTURNAL RITES se začíná připravovat podium pro hlavní hvězdy večera. Všem tedy dochází, že druhá avizovaná předkapela nebude. Škoda, ale hlavní byli přece GAMMA RAY a ti na to vlítli opravdu ve velkém! Po intru se rozjelo album "Powerplant" a klasická pecka "Gardens Of The Sinner". Hned od začátku měl koncert neuvěřitelnou šťávu… Plyn pěkně až na podlaze, paráda.. Následovala titulní šleha z předešlé desky "New World Order" a moje oblíbená hopsačka "Space Eater" z kultovního debutu. Čtyřkou "Fight" jsme se dostali k nové desce "Majestic" a u té kapela ještě nějakou dobu zůstala. Deska u nás vyšla den před koncertem, takže málokdo skladby znal, přesto sklidily velmi dobrý ohlas. Líbila se mi hláška fanouška, co stál vedle mě, když spustili "Fight" - "Ty vole, to je neuvěřitelná rychlost.. Slyšíte to?" Po exkurzi nové placky jsme se dostali opět trošku do historie prostřednictvím "One With The World" z nejméně pochopené desky "Sigh No More". Škoda, že nezazněla "Dream Healer"… Jednu chvíli mi připadalo, že se všichni v téhle věci tak nějak rozlétli, ale jinak ok. Rytmicky se vyřádil mistr Zimmermann, který si pak dal ještě sólo, zatímco ostatní nabírali síly na druhou a ještě lepší polovinu. Tu odstartoval opět nový kousek, toho večera poslední. Prostor byl poté již věnován starým osvědčeným peckám… Velmi mě překvapila "The Silence" z debutu. Na desce mi moc tenhle poloploužák nesedí, ale živě to bylo maso. Byl jsem velmi zvědav, jak Kai vyzpívá mezihru s klavírem a šlo mu to náramně.. Vůbec celý koncert odzpíval velmi dobře. Největší vrchol celého večera přišel titulní peckou "Somewhere Out In Space". Musím se přiznat, že i když samozřejmě celé album znám velmi dobře, tak až po tomto večeru mi došlo, jak je tahle věc geniální.. Nádhera, nádhera.. Přišel čas na povinné přídavky. Dvakrát došlo na album "Land Of The Free" a úplnou tečkou byla "Send Me A Sign" z "Powerplant". Jednu chvíli to vypadalo, že se ještě hrát bude, ale to byly jen plané naděje. Na HELLOWEEN tenhle večer prostě nebyl čas… Osobně jsem obrečel absenci mé nejoblíbenější kompozice - titánské "Heading For Tommorow", ale snad jindy…

GAMMA RAY odehráli naprosto bezchybný koncert, který nemohl zklamat nikoho, snad jen lidi, co si přišli poslechnout nějaký ten HELLOWEEN. Když to srovnám právě s touto "konkurencí" a její loňském vystoupení na Lochotíně, tak Kaiova družina vítězí na jasné čáře! Uvidíme v listopadu, kdy se navrátí strážce sedmi klíčů…

Gamma Ray

Nocturnal Rites

Venca Votruba

Vydáním již osmého alba (po dlouhých třech letech pauzy) nesoucího název „Majestic“ odstartovala německá speed/power metalová legenda Gamma Ray evropské turné. České republice se samozřejmě vyhnout nemohli, a tak jsme měli možnost je zhlédnout v Plzni či Zlíně. Právě z plzeňské zastávky bude následující report.

Zahájení bylo dáno na 20:00 a již po devatenácté hodině se předměstí Plzně a hlavně okolí kulturního domu Šeříkovka začalo zaplňovat černooděnci. Bylo nemilosrdně vyprodáno a toho hned využili někteří jedinci, kteří vstupenku v hodnotě 490,- neváhali prodat zoufalým vyznavačům německé grupy i za 700,-. Přilehlá hospůdka byla narvaná k prasknutí a po kratším debatování s bývalým redaktorem tohoto zinu a v současnosti Metal Forever zinu Dark Angelem (placená reklama :o) se přesouvám přes nešacující ochranku a bar na parket. V Šeříkovce jsem byl asi pětkrát, a tak mě malý prostor už vůbec nepřekvapoval. Za to nad tím, co si mysleli nově příchozí, si raději nedovoluji ani popřemýšlet. Vybrání tak malého prostoru pro německého giganta byl velmi špatný tah. To prý i okomentoval sám Kai Hansen a slíbil, že příště se akce uskuteční ve větším prostoru. Ale nepředbíhejme. Fanouškové zaujali nejbližší místo k pódiu, které bylo vkusně vyzdobené dvěmi vstupními branami nejspíše z osvětlovací konstrukce. Zamaskované Zimmermannovo dělostřelectvo bylo na vyvýšené plošině a na pozadí za ní velikánské logo Gamma Ray. Větší logo jsem snad u žádné skupiny ještě neviděl a celý koncert byl vidět jen jeho střed. Bez extra zdržování byla po osmé vpuštěna na plac jak zuřící býci švédská power metalová formace Nocturnal Rites. Rumunsko-německá skupina Powerwolf, na kterou jsem se celkem těšil (a jistě nejen já ), jelikož o ní dosud nebylo slyšet, bohužel z nevysvětlených důvodů nedorazila. Ale nevadí, hraje se dál. Švédové do lidí hustili našlápnutý power metal a musím říci, že zvuk i nasazení byl o něco lepší než při jejich šňůře s Edguy (vystupovali též v Šeříkovce). O pódiovou šou se asi nejvíce staral zpěvák Jonny Lindkvist a basista Nils Eriksson hecující publikum. Kytaristé Fredrik Mannberg a Nils Norberg pařili jak o život. Bicmen Owe Lingvall si celý set náležitě užíval, ale výkonem nepřekvapil. Jeho bum čvacht od začátku až do konce mě začínalo běhěm celého setu pomalu unavovat. U publika měli ale Švédové celkem dobrý ohlas, a to je asi to hlavní. Mě oslovila až pecka „Shadowland“, která málem rozbořila kulturní dům. Zahráli i novinky z připravovaného alba „Grand Illusion“ a před devátou hodinou byl jejich set ukončen.

Následně začala přestavba pódia, byla odkryta Danova veliká bící souprava a sundány dvě plachty s obaly nové desky „Majestic“ v kovových konstrukcích (mimochodem velmi povedený obal s maskotem Gammáčů na pozadí mapy světa). Následovalo zvučení všech nástrojů a odposlechů, o které se staral velmi zkušený tuzemský zvukař (zdravím Viktora). Zhasínají světla a na galaktické intro (něco mezi bitvou ve Star Wars a Terminátorem) se napojuje další intro „Welcome“ z „Heading For Tomorrow“ za doprovodu čtyř rotujících červených majáků. Opravdu majestátní úvod, na který navazuje jak jinak než „Gardens Of The Sinner“. Gamma Ray jsou v plné zbroji a parádě na placu v čele s Kaiem Hansenem vysmátým jak Večerníček :o) O sbory se starají Henjo Richter, Dirk Schlachter, Dan Zimmermann a hostující klávesista (jméno se mi bohužel nepodařilo zjistit). Podle toho, s jakým úžasem a nasazením si svůj celý set G.R. užívali, mi místy přišlo, jako kdyby si hráli pro sebe a fanoušci jen přihlíželi. Tím nechci říci, že byly reakce malé, ba naopak. Skandování, potlesky a řvaní Gamma Ray, Gamma Ray mezi písněmi vyvolaly na všech členech veliký a vděčný úsměv. Z počátku velmi hutný až přebasovaný zvuk se postupem času přesouvá do křišťálového, kterému není co vytknout (smekám před Viktorem a německým Panem zvukařem). Při zahrání novinek „Fight“ a „Blood Religion“ publikum ubírá na skandování jistě proto, že nové album „Majestic“ vyšlo den před koncertem a těžko někdo měl tu možnost si CD koupit či jej dokonce stačit naposlouchat. U skladby „Fight“ si troufám říci, že se jedná o nejrychlejší a nejzběsilejší skladbu v historii paprsků. Ultrarychlé pasáže, ve kterých pomalu nestíhal jak bubeník tak i kytaristé, se mohla Šeříkovka destrukcí propadnout přímo do pekel. Překvapila „Condemned To Hell“ hardcorovým úvodem, na kterou se mohlo i zaskákat (bohužel si to nikdo netroufnul). Velmi příjemná skladba. Zazněly klasiky z scheeperské éry jako „Space Eater“ , „One With The World“, tak i „The Silence“, kde svým hláskem na úvodu Kai moc nezvládal, a tak rozdával úsměvy pro nestoprocentní napodobení a zvládnutí toho, co nazpíval před patnácti lety Ralf Scheepers. Na ní navázala útočná „Valley Of The King“ ze „Somewhere Out In Space“ s brutálními a chytlavými sólíčky. Jako nejlepší koncertní hitovky mohu označit s čistým svědomím „Fight“, „Somewhere Out In Space“ a „Land Of The Free“. Nechybělo ani bezchybné a neobvyklé sólo na Danův válečný arzenál. Skvělé postupy a přechody by stačily nejméně na pět knížek o hře na bicí. Kvalitní výkony ostatně předvedli všichni instrumentalisté. Dirk se staral společně s Kaiem o show, Henjo si vychutnával každý tón ze své kytary. Překvapivě se fanoušci při přídavcích nedočkali žádné helloweenské pecky (já bych jistě uvítal megahit „Ride The Sky“, ale nevadí) a Gamma Ray se s poděkováním odporoučeli z pódia.

S koncertem jsem byl spokojený na jedničku a nenalézal bych co vytknout. Snad jen zvolení malého prostoru či občasné ani ne sekundové výpadky při hraní, které lišácky zamaskoval Kai úsměvem (sehranost asi nebyla 100% doladěná, ale při tolika změnách rytmu a zběsilých sólech se není ani čemu divit). Vystoupení Gamma Ray bylo pro mě nejlepším koncertem, jaký jsem doposud viděl (a to mám za sebou i takové Iron Maiden, Nightwish, Manowar, Rhapsody, Tristanii, Therion či Vader). Ani vteřinu jsem se nenudil. Ti kdo nepřišli, či na které se nedostaly vstupenky, mohou jen litovat. Power/speed metal stále žije. A na jaké úrovni.

Peter

foto:metalzone.info
www.gamma-ray.com

Vydáno: 28.09.2005
Přečteno: 4642x

K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Přidat komentář