KRLEŠ dlouho nečekali a hned po dvou letech vypustili do tuzemského podhoubí následovníka debutu „Dejte plamenům co hoří“. Deska byla pokřtěna na „To“ a podle toho vypadá i samotný obal. Nevím, nevím, jestli to byla ale tenkrát dobrá volba. Přece jenom použít cover filmu a k tomu akorát „přilepit“ logo kapely, mi nepřijde příliš originální. Ale budiž...
Zatímco debut občas dokázal zatancovat značně tancovačkově, tak „To“ se od bigbítu víceméně snaží distancovat. Z celé diskografie je tahle placka nejvíce progresivní a nutno uznat, že to kapele slušelo.
Celý cirkus otevírá titulní vypalovačka. Výborná řežba, která ještě více graduje na aktuálním best of „Time To Rise“, kde dostala nový zvukový a jazykový kabát. Na rozjezd velice slušný vichr. „Čerti jdou“ může sice svým názvem evokovat právě nějakou vesnickou zábavu, ale až na text je to seriózní heavy metalová pecka. A propo, ty texty ke KRLEŠ prostě patří. Kritici se to musí jenom naučit akceptovat. „O čem vítr zpívá“ je naprosto výborná a hlavně příjemná hitovka. Nikterak rychlá, spíše riffová, ale hlavně nesmírně melodická. I takhle to jde. Škoda, že takhle dobrá skladba víceméně zapadla. O skladbě „Posledního kousne pes“ by se dalo napsat takřka to samé, jako o „Čerti jdou“. Prostě pohoda. Na plyn se opět šlápne peckou „Jen jednou!?“, která bohužel plní roli nejméně nápadné písně alba. Oproti ostatním ale nic neztrácí. Nebyli by to KRLEŠ, aby na desku nezařadili nějakou doslova ptákovinu. „Kráv´n´roll“ je největší hit kapely, tak proč by ne? Bohužel, „Ostrov dokladů“ na hitové ambice kultovního songu z debutu nedosahuje. Chtě nechtě, nejslabší věc desky... Naprosto překrásný power ploužák je „Carrie“ a já stále nechápu, proč tak dobrá skladba nedostala prostor na již zmiňované kompilačce „Time To Rise“. Nemá sice tak podmanivě romantickou atmosféru jako „Dejte plamenům co hoří“, ale má zase jiné atributy, které uchvátí. Tahle věc mě rozsekala hned při prvním očichání. Nádhera, nádhera, nádhera! Víc takových skladeb! Přesto to nejlepší ukrývá track číslo osm. O kvalitách „Kletby“ jsem sice nikdy nepochyboval, ale až nová verze mě naprosto přesvědčila, jak geniální heavy kompozice to vlastně je. Přesně tady se dá mluvit o nenápadně pokukující progresivitě a to nemluvím o skvěle vygradovaném baladickém konci! Celý komplet symbolicky uzavírá výpravná „To (Kruh se uzavírá)“ s výbornou klavírní vložkou.
„To“ je jednoduše naprosto nejlepší a nejvyspělejší řadová deska kapely. KRLEŠ již tenkrát neměli konkurenci. Ano, pracují s klišé, ale dokáží s ním pracovat s noblesou sobě vlastní. Není v tom žádná křeč a toho si cením nejvíc.
|