Od červencového vystoupení Salamandry v Netřebicích uplynulo už docela dost vody. Ale znáte to, sluníčko, dovolená, čas letí a tak na tenhle koncert zbyla už jen milá vzpomínka. I přes to, že doba trošku pokročila, Salamandra nás s vydáním novinkového alba stále ještě napíná (ale snad už už) a tak povídání s kytaristou Salamandry Karlem Řepeckým přijměte jako avízo na jednu z nejočekávanějších tuzemských desek letošního roku.

Karle, jak bys zhodnotil tenhle váš výlet do Čech a dnešní koncert?
Minimálně tak trojkou čtyřkou promile, co ti na to mám říct (smích). Ne, bylo to fajn, paráda, chtěli jsme se pobavit, pobavili jsme se a doufám, že i lidi, a o to šlo.

Tenhle rozhovor bych chtěl točit hlavně kolem vašeho nového alba. Takže jak to s ním vypadá?
Nebudu lhát, velmi dobře (smích). Co se týká nás, tak je všechno hotové, už se dokončuje práce na míchačkách, snažíme se, aby to bylo lepší, než deska předtím. Podladili jsme o půl tónu, uvidíš sám……

Já jsem tajně doufal, že album už přivezete s sebou.
My jsme na začátku, když jsme s nahráváním začínali, doufali taky, ale… na druhou stranu, proč, vezmi si jiné kapely, jsou ve studiu třeba rok.

Co sleduju, tak vy chystáte tu desku už taky poměrně dlouho.
Ve studiu jsme byli března od května. Ale jinak se na desce pracuje už dlouho, to je pravda.

Album bude znovu koncepční nebo zaměřené na jedno téma?
Zkusili jsme to trochu jinak než předchozí desku…

Hlavní autor je zase Pavel nebo jste tentokrát byli aktivnější i ostatní?
Většinu nápadů nosí Pavel, ale já tam mám taky skladby, basák tam má skladbu. Podívej, na každé skladbě, která tam je, ať je jako autor uveden kdokoliv, se podílí celá kapela. Nápad se pojí s nápadem, ty přineseš nějaký song a třeba ten zbytek nesedí a tak se to spojí s jiným nápadem od někoho jiného.

Textovala znovu Katka Pastorková?
Ne, tentokrát ne. Na textování se vrhnul náš nový basák „Pišta“, aby to album získalo taky jiný rukopis než předešlé CD. Texty překládá taky jiný človíček - Leona Borovská, která se nám snaží pomáhat i s promotion za hranicemi naší republiky.

Drží se Salamandra i nadále angličtiny?
Jistě.

Čeština u vás nehrozí?
Angličtina je zpěvnější, když pominu to ostatní – třeba prodejnost desek a koncerty venku.

Takže chystá Salamandra nějaké aktivity v zahraničí?
Hráli jsme několikrát v Polsku, na Slovensku a chceme dál, samozřejmě… Snažíme se něco zorganizovat.

Jak vlastně deska vznikala?
Deska vznikala normálně, standardně. Basák se chlubí tím, že měl vyhrazené na natočení basy tři dny, z toho se dva dny grilovalo a chlastalo a ten poslední jsme to všechno nahráli, žádný stres :-).
Ale teď vážně, Je za tím samozřejmě obrovský kus práce, jak před nahráváním na zkušebně (mezi tím koncerty, které jsme se snažili během nahrávání omezit, abychom se mohli soustředit právě na nové CD), tak i ve studiu samotném a tam už jsme v tom nebyli sami, velký kus práce odvedli taky zvukaři, překladatelka textů, sboristi a tak podobně.

Můžeš porovnat Ivana a Dalibora…?
(Karel mě ani nenechá dokončit otázku…) Nemůžu, tady toto neporovnávej. Každý je jiný, každému sedí něco jiného. Ivan je typ zpěváka, který se víc projevuje v našem hudebním stylu. Jeho výšky do týhle muziky - to je dar. Každá kapela se novým zpěvákem změní……vezmi si zpěváka Helloween Derise a Shaman, kde zpívá André Matos….. když zpívali spolu duet ještě z první desky Helloweenu, což původně zpíval Hansen, Matos to dal spolehlivě ve výškách a Deris ani omylem a bylo to slyšet. Díky tomu myslím, že Helloween hodně strádá. Hansen šel za svým, takže Gamma Ray jsou dneska vlastně Helloween…

Když mluvíš o těhle kapelách, chystáš se v prosinci na jejich koncert?
Člověče, vím, že to tady je, ale mám za sebou tolik koncertů, že tohleto mě zrovna nijak neláká. Teď jsem byl v Ostravě na Maidenech, to byl velký zážitek.

Hraní před Ironama vám o kousek uteklo.
No to jo…, je to osud, dopadlo to, jak to dopadlo. Zahráli jsme si už před kapelama jako KREATOR, DORO, UDO, SHAMAN, GRAVE DIGGER, EDGUY, FREEDOM CALL, GAMMA RAY …… mohl tam být i Iron Maiden…

Jestli počítám dobře, blíží se deset let Salamandry, chystáte k tomuhle výročí nějakou speciální akci?
Dopředu moc neplánujeme, ale určitě……nějaký fesťáček a koncert s těmi, kteří se během těch 10 let vystřídali….

Na vašich stránkách jsem koukal, že se s bývalými členy Salamandry docela podporujete …
To je dobře, ne? Jsme lidi a proč bychom si měli házet klacky pod nohy? Někdo skončil a chtěl si jít svou cestou, my si jdeme svou cestou, ale to přece neznamená, že nemůžeme být kamarádi.

Členové Salamandry se objevují na nahrávkách a koncertech řady kapel. Neuvažujete někdo z vás o sólovém projektu?
Výhoda naší kapely je v tom, že každý má srdíčko v muzice někde jinde, každému se líbí něco jiného a přitom jsme si našli společnou řeč. Pavel je speeďák a vždycky byl, Hansen to je jeho, já jsem do progresu, do Dream Theater, Hanka má operu, ale jak vidíš, tak i tohle se v melodickém metalu uplatní. Pišta - Iron Maiden, Danek je do deathu, do doomu…

Vy už jste absolvovali koncerty před velkými jmény, před kým by sis ještě rád zahrál? Dream Theater?
Velmi rád, a hlavně bych u toho byl velmi pokorný, to jsou páni muzikanti. Podívej, já radši budu hrát muziku jako Iron Maiden, protože hraju muziku pro lidi. Dream Theater - to je muzika spíš pro muzikanty. Muziku, nebo jakoukoliv práci nemůžeš dělat tak, že se spokojíš s tím, co umíš, musíš jít dál. A to je zákon pro každého muzikanta, jestli chce, aby kapela fungovala, tak nesmí myslet na sebe, ale na celek, na kapelu…

Salamandra už zkušenosti a určité postavení v České republice má. Co dneska znamená udělat v České republice profesionální album?
Podívej, dneska to není o aparátech. Dneska jsou špičkové aparáty, špičkové nástroje a není to drahé. Ten, kdo chce dělat muziku, ten si cestu najde.
Nejdůležitější je mít ve studiu zvukaře, který slyší a rozumí muzice, kterou nahrává.

Přichází sezóna festivalů…
To je dobře. Když si vzpomenu, že před nějakými 15 - 20 lety byl problém se na nějakou metalovou smečku dostat…… a to už nemluvím o zahraničních kapelách. Dneska mi připadá, že lidi nějak zpohodlněli, mají za barákem koncert, či fest, ale radši budou sedět v hospodě a brečet, že se nic neděje a že je všechno drahý. Naštěstí ne všichni !!!

Máš rád festivaly?
Určitě, velké festivaly mám rád, hlavně když jsou dobré kapely. Lidi musí mít radost z toho, když na něco jdou, nemůžeš jít jenom zapařit pod stan, aby ti tam někdo pouštěl nějaké Holki…

Když jsem koukal na váš koncertní kalendář, tak ze Salamandry se stává pomalu festivalová kapela. Co máš radši, jednorázové akce jako tady v Netřebicích nebo festivaly?
Mám rád velká pódia, raději než kluby. Máme vysílačky, můžeme běhat…Ale pravda, že kluby mají taky něco do sebe… máš lidi blízko a víš pro koho hraješ.

Nemrzí tě, že nejste na Masters?
Hráli jsme minulý rok na zimním… Věříme, že si zahrajeme i na letním…. třeba příští rok...

Máš radši studiovou práci nebo koncerty?
Kdysi jsem měl rád studiovou práci, dneska už je to naopak. Ve studiu to jsou experimenty, než to všechno vyzkoušíš. Ve zkušebně něco uděláš a ve studiu si říkáš: „to by ještě něco chtělo“. Samozřejmě musíš mít ve studiu základ, ale tam už to pak doděláš. Důležité je to postavit tak, aby to, co slyšíš na desce, bylo hratelné i na živo. To je podstatné, aby kdokoliv na kapelu přijde, neměl pocit, že je o něco ochuzený.

Podle mého osobního pohledu se tady dneska v Netřebicích na jednom pódiu sešli dvě nejlepší české speedové kapely.
Řeknu ti to takhle, vy novináři chcete stále něco škatulkovat, kdo je lepší a tak. Já tohle neřeším. Podívej se támhle. Baví se lidi? To je důležitý!

Jak vnímáš postavení speedu v České republice? Myslíš, že naše kapely jsou srovnatelné se zahraničními?
Já nevím… Já hrozně nerad škatulkuju muziku. My děláme speedek, ale to není o tom, dělat speed, uslyšíš u nás power, thrash…, no vidíš, už sám škatulkuju (smích). To už nám nikdo neodpáře. Muzika je dobrá nebo špatná… a na dobrou muziku si zajdu vždycky a rád.

Je možné se s muzikou, kterou děláte, v téhle republice někdy uživit?
Tady se velký kapely neuživí, musíš mít víc projektů. Záleží na tom, co si představíš pod pojmem uživit se, to je hodně relativní pojem. Záleží jaký máš životní styl a co ti stačí k životu, když vyděláš na koncertě pět tisíc a hraješ šestkrát do měsíce, tak s tím se žít dá, co si budeme povídat. Ale pokud jezdíš za párek a za rohlík, tak jak jezdí většina kapel, už je to horší. Ale o to nejde. Hudba je droga, životní styl a na druhý straně je to dar. Hudba je jazyk, který nepotřebuje překlad. Když se ti z muziky postaví chlupy na rukách, ááá, o tom to je!

Říkal jsi, že nijak dopředu neplánujete, takže jaké jsou nebližší plány Salamandry?
Podívej, samozřejmě, že nějaké sny jsou, ale všechno musí být nějak podložené. Když se naskytne nějaká výzva, vždycky nad tím uvažujeme, to jinak nejde. Máme volný termín, tak jedeme hrát a není co řešit. Ozývají se promotéři akcí, což je pro nás výhoda…

Věřím, že v poslední době posloucháš hlavně nově vznikající album Salamandry. Ale kromě toho, co aktuálně posloucháš?
Už jsem říkal, že jsem hodně do progresu. Moje kapela jsou Dream Theater, ale nepohrdnu třeba s AC/DC. Za skvělou záležitost považuju třeba „Once“ od Nightwish. Když si mám lehnout a něco poslouchat, musí to mít hloubku a duši.

Co pro tebe znamená Salamandra?
Na tohle ti nemůžu nějak odpovědět. Je to styl, je to rodina, takhle k tomu musím přistupovat, trávíme spolu hodně času. Je to pro mě pouto, je to hudba…, kdysi dávno jsem skončil s hraním, půl roku jsem nehrál a vytáhnul mě z toho Pavel, řekl pojď hrát … a takhle nějak vlastně vznikala před 10 lety Salamandra…

Co bys popřál do nejbližšího období Salamandře?
Hodně dobrých koncertů, pohodu, klid….. bavit se, žít život, takový jaký je. A to přeju všem lidem!