Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Po vydání druhého alba se Kamelot ocitli ve složité situaci. Odešel zpěvák Mark Vanderbilt a bubeník a textař Richard Warner. Za bicí soupravu se následně posadil nezkušený Casey Grillo, který na tomto postu vydržel až dodnes. Hledání vokalisty bylo ale složitější, a nakonec se rozšířilo až za oceán. Pro nahrání třetí řadovky posílil Kamelot tehdy osmadvacetiletý Roy Sætre Khantatat (vystupující pod uměleckým jménem Roy Khan, čemuž se nikdo nemůže divit) z norského městečka Elverum. Ten už tenkrát zkušenosti měl. Už od roku 1991 působil v prog metalové kapele Conception..
Poslední album téměř klasické (u bicích už Stefana Kaufmanna nahradil Michael Cartellone) sestavy Accept je hodně zvláštní záležitost. Jako by jí Accept natočili jen ze setrvačnosti. Jako by na ní kromě pár chytlavých kompozic zároveň nametli ze šuplíků i nějaké zbytky, díky čemuž jde o nejméně konzistentní album v dějinách kapely. Jako by snad kapela ani nevěděla, kterému ze svých výhonků dát přednost a na kterou z odnoží své hudby vsadit. Jednoduše řečeno, Accept prostě nevěděli, jak dál ..
V pořadí teprve druhé album mladé nadějné kapely Thyreos by na první poslech mohlo znít jako kdejaká powermetalová řadovka, to by to ale nebyli Švédi, aby si nezahráli na hudební kuchaře experimentátory, a nepřimíchali do tohoto žánru vlastní kořeníčko. „I Don´t Live To Fail“ se tak klidně může zařadit mezi ty lepší (nejen) švédské powermetalové nahrávky letošního roku.
Už před časem se američtí groove metalisté dočista zbavili svých nu-metalových kořenů. Vždyť taky od dob jejich památného debutu „Revolution Revolucion“ uběhlo už jedenáct let. V dnešní tvorbě skoro ani není památky po rapovaném vokálu. Ill Niňo jsou samozřejmě stále pořádně hustý metal s hardcore a ethno prvky, kde se vokalista Cristian Machado nebojí střídat snad všechny druhy metalového zpěvu, od čistého vokálu, přes murmur až skoro k blackovému štěkotu. Prostě to, co už jsme..
Je tomu již čtyři roky, co se charismatický Wednesday 13 objevil se svými kumpány v Praze, aby rozdováděl publikum v rytmech své hororové punk rock show. A nutno podotknout, že se do Nové Chmelnice vrátil se vší parádou.
Němečtí Dawn Of Destiny jsou dokonalým důkazem toho, že na to, aby se kapela vymanila z davu podobných (a podobně dobrých) spolků se silně melodickou muzikou, musí mít buď geniálně převratný nápad, sakra velkou kliku, nebo vydatnou podporu spřízněného média. Jinak zůstane jen utajeným tipem či veřejným tajemstvím pro omezený okruh příznivců. A přiznám se, že když před dvěma lety proskočila zpráva, že z Dawn Of Destiny odešla zpěvandule Tanja Maul, kterou jsem do té doby považoval za jasného žolíka v řadách kapely, ..
Už léta jsou tito britští upíři velice snadno průhlednou kapelou. V polovině devadesátých let s deskou „Dusk... And Her Embrace“ působili jako zjevení, když spolu s Dimmu Borgir dali black metalu tvář, která byla přijatelnější pro mainstreamovější publikum. S dalšími alby „Cruelty And The Beast“ a hlavně „Midian“ se dostali až na samý vrchol populartiy. Jenže pak jejich tvorba začala upadat. Alba jako „Nymphetamine“ nebo „Thornography“ už postrádala jakýkoliv moment překvapení, což vlastně trvá až do dnešních dnů...
Pouhé dvě desky stačili After Forever na to, aby si udělali ve female fronted metalovém světě jméno. „Prison of Desire“ a „Decipher“ dodnes považuji za nejlepší díla v oblasti symphonického (či gothického) metalu. Pojďme se ale teď přesunout do roku 2004, kdy těmto Nizozemcům vychází album „Invisible Circles“, které s sebou přináší velký zlom. Jak už totiž bylo řečeno v předešlé recenzi, od kapely odešel jeden z hlavních tahounů Mark Jansen. Hlavním mozkem se rázem stal Sander Gommans a věřte, že tato změna je hodně znát.
..
Sister Sin jsou ozdobou současné rock´n´rollové scény, zaměřené na klasiku ála osmdesátky, začátek devadesátek a dovoluji si říct, že tohle je ten správný směr pro současný rock´n´roll - zavání nejen dobami minulými, avšak je oblečen do moderních, na míru šitých šatů.
„Dominion“ je druhé a zároveň poslední album z éry Kamelot, o které se prakticky nemluví. Samozřejmě to má svoje opodstatnění vzhledem k dalšímu vývoji, ale pojďme se na výtvor z roku 1997, který kapela nahrála pořád ještě v původní sestavě, aspoň trochu podrobněji podívat. Opět tu máme tmavě fialový obal (tahle barva na obalech vydržela kapele až do „The Black Halo“), opět je nám předložen klasický power metal doplněný o vokál Marka Vanderbilta, jehož fanouškem se asi nikdy nestanu. Kytary ale začínají mít klasičtější ráz (z pohledu budoucí tvorby, samozřejmě)..
Když jsem u „Eat The Heat“ nasazoval růžové brýle a zcela pominul historii Accept, asi by bylo správné udělat to samé u desáté položky v pořadí, alba „Death Row“. No, pokusit se o to můžu, ale rovnou říkám – je to jediný důvod, jak zabránit konstatování, že jsme u nejslabší položky diskografie Accept. Kapela opět víc pokukovala po ostatních, než aby nechala hovořit svojí přirozenost a ono to podle toho dopadlo. Accept podruhé zopakovali tu samou chybu a tentokrát se chytili kolem letícího trendu..
Tahle kapela ušla za svou hudební existenci vcelku pozoruhodnou cestu. Jejich debut „Bump n´Grind“ (1992) se nesl v duchu tehdy doznívající vlny amerického hair metalu a kapela nezapřela velkou inspiraci Mötley Crüe, přestože svým vzorům nesahala po kotníky. Sama brzy přišla na to, že tomuto stylu hudby už pomalu na nějakou dobu zvoní hrana a nejpozději od alba „Wrap Your Troubles In Dreams“ (1997), kde si zahostoval i v tu dobu ještě zcela neznámý Ville Valo, začala do své hudby infiltrovat vlivy gotiky...
Ostravští NAHUM jedou! Ačkoliv o této ostravské partě nebylo ještě nedávno takřka vůbec slyšet, po vydání novinky „The Gates Are Open“ je všechno jinak. Dobré ohlasy na živé koncerty a neméně kladně přijatá nahrávka dává tušit, že se opět objevila parta, která mírně rozčeřila tuzemský death metalový rybníček. A skutečně - NAHUM na „The Gates Are Open“ předvádějí první ligu. Skvělé nápady, vynikající zvuk, perfektní skladby... ..
Myslím, že německo-českou kapelu Die Happy v čele se zpěvačkou Martou Jandovou nemusím nijak dlouho představovat. Ostatně metaloví fanoušci je mohli už několikrát slyšet na festivalu Masters of Rock, a tak si svůj názor jistě udělali. Já osobně jsem je viděl v rámci jejich turné po ČR minulý rok v Plzni, kde jsem se ocitl úplnou náhodou. Letos se celé turné opakuje (a zároveň rozšiřuje na devět koncertů), a to nejspíš díky kladnému ohlasu z minulého roku. Stejný zůstává i výběr předkapel,..
Uděláme si takový malý exkurz do historie, protože o Aerosmith se na těchto stránkách ještě nikdy nepsalo. Asi nikdo nepochybuje, že tihle Vzdušní kováři z Bostonu jsou jednou z největších amerických kapel všech dob. Možná dokonce tou úplně největší. Jsou na scéně přes čtyřicet let, po celém světě prodali víc než sto padesát milionů svých alb. S takovým portfóliem se nemůže chlubit jen tak někdo. Navíc nikdy zas těch čtyřicet let neuhnuli od svého stylu, který ač se někdo snažil nazývat heavy metalem, je klasickým rhythm n´bluesem pořádně střiženým hardrockem..
Před rokem a půl jsem v recenzi na debutové album Diabulus In Musica hlásal, že čtyři roky společného hraní, které předcházely vydání desky, i nasáté zkušenosti z kapely Dragon Lord jsou dostatečnou zárukou, že Diabulus In Musica nevypustí žádnou jalovinu. A je hrozně fajn, že tohle konstatování platí i po dvojnásobné změně letopočtu, která dělí debut a nedávno vydanou novinku „The Wanderer“. Hned na začátek prozradím, že Diabulus In Musica se se svým tulákem zatoulali o drobný krůček dopředu..
Nebudu popírat, že první album od této nizozemské kapely mě doslova dostalo. Očividně jsem ale nebyl jediný, kdo byl z tohoto debutu nadšený. Kapela si ihned získala mnoho fanoušků a dokonce i mnoho recenzí desku hodnotilo velmi kladně. Dokáže nástupce desky „Prison of Desire" kvalitativně obstát? Nejdřív než se dostanu k samotnému albu, nelze nezmínit obměnu sestavy, která kapelu zasáhla koncem roku 2000...|
Dnes je 24.10.2025, svátek má Nina
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Soutěž o jednu ze zásadních desek tuzemského porevolučního hard rocku má vítěze.
Na otázku Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel
a kdo kapelu posílil? většina odpověděla, že sestavu opustili kytaristé Tony Vodička a Slávek Karásek
a na jejich místo přišel Miroslav Horňák, který natočil následující desku „Lovci žen“.
Z odpovědí jsme vylosovali tři výherce: Jiří Bauer (Karlovy Vary), Antonín Raulím (Lučany nad Nisou)
a Lukáš Hlaváček (Opava), kteří dostanou CD „…od narození“, jež věnovala společnost Supraphon. Gratulujeme!
|
|
[15.11.2012] [hodnocení: 6/10] |
|
[15.11.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
THYREOS - I Don´t Live to Fail
|
[14.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[13.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
WEDNESDAY 13, BITCH&CHIPS - 4.11.2012 - Praha, Nová Chmelnice
|
[12.11.2012] |
DAWN OF DESTINY - Praying To The World
|
[12.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
CRADLE OF FILTH - The Manticore And Other Horrors
|
[11.11.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
AFTER FOREVER - Invisible Circles
|
[10.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[09.11.2012] [hodnocení: 9/10] |
|
[08.11.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[08.11.2012] [hodnocení: 6/10] |
|
[07.11.2012] [hodnocení: 8,5/10] |
MINIRECENZE: Nahum, Minority Sound, X-Core, Somnus Aeternus
|
[06.11.2012] [hodnocení: /10] |
DIE HAPPY, GATE CRASHER, NIL - 1.11.2012 - Plzeň, KD Šeříkovka
|
[05.11.2012] |
AEROSMITH - Music From Another Dimension!
|
[05.11.2012] [hodnocení: 9/10] |
DIABULUS IN MUSICA - The Wanderer
|
[04.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[03.11.2012] [hodnocení: 10/10] |