29.10.2020
RAGE AGAINST THE MACHINE
Místo očekávaného nového alba své kapely přichází ..více

29.10.2020
THE BRONX CASKET CO.
Basista Overkill D.D. Verni připomíná svůj boční ..více

29.10.2020
QUIET RIOT
I když zpěvák James Durbin už není členem kapely ..více

29.10.2020
FOZZY
S navrátilcem, basisou Randym Drakem, se rozhodla kapela ..více

29.10.2020
ASPHYX
Nizozemská deathmetalová stálice ukončila studiovou ..více

29.10.2020
PHILM
Poprvé bez bubeníka Davea Lombarda (ex-Slayer) se hlásí ..více






SIX FEET UNDER - Nightmares Of The Decomposed
Ten VTIP MESIACA v Sparku som čital aj ja a veru ..

PARADISE LOST - Icon
True beliew je jednoznačně nejlepší věc. Poku ..

PARADISE LOST - Icon
Veledílo! Nadčasový skvost! ..

SIX FEET UNDER - Nightmares Of The Decomposed
Já na tohle četl je jednu recenzi a to ve Sparku ..

PARADISE LOST - Icon
Co si budeme povídat - Icon, Draconian Times a On ..

SIX FEET UNDER - Nightmares Of The Decomposed
Albumy ako Undead, Unborn by som VOBEC nezatracova ..

PARADISE LOST - Icon
Ne nadarmo mi už několik let visí plakát s ob ..

MANTICORA - The Black Circus Pt.2 - Disclosure
Ano, part 1 je na tom o něco lépe.Za mě 9/10. ..

SIX FEET UNDER - Nightmares Of The Decomposed
Velká tragédie! To fakt někdo vydal? ..

BENEDICTION - Scriptures
Skvělá fošna. ..




Za poslední měsíc:
BON JOVI - 2020
1337x

Jan Skleník SKLENÁŘ (S.P.S.) - Když dřív stál koncert za hovno, řekli to rovnou, teď si to přečteš na facebooku
1084x

BLUE ÖYSTER CULT - The Symbol Remains
1010x

FISH - Weltschmerz
998x

ZAKK SABBATH - Vertigo
891x

PARADISE LOST - Lost Paradise
875x





článků celkem: 7936
recenzí: 6527
reportů: 573
rozhovorů: 441













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Úvodník:

Only the good die young

Nestává se často, aby některá z novějších kapel zaujala způsobem, že o ní bude nadšeně referovat nejeden fanoušek či kritik nebo že se zároveň bude objevovat na tričkách a v doporučeních hudebníků z mnohem známějších uskupení. Američané Power Trip takovým spolkem byli. Hráli thrash metal, a přesto si v tomto zdánlivě dávno zakonzervovaném stylu dokázali najít průduchy, které nasytili vlastní autorskou invencí a osobitostí, jež se posléze stala inspirací pro mnoho dalších umělců. Tvůrčím vrcholem byla poslední studiovka "Nightmare Logic" z roku 2017. Mistrovské dílo, kterému krom thrashe dodával glanc hardcore nebo industriál, a v neposlední řadě také výkon zpěváka Riley Galeho. Rodák z texaského Dallasu uměl do svých vokálů propašovat dostatek sugestivní agrese a zároveň imponoval nejen pravým frontmanovským charismatem, ale také intelektem a duchaplnými názory. Power Trip měli zkrátka nakročeno k velké budoucnosti, nového alba se od nich však nedočkáme. Alespoň ne s Rileym, který v srpnu, ve věku 34 let, zemřel. Každé úmrtí je smutné, odchod tohoto amerického hudebníka mě ale zasáhl jako máloco a ani po dvou měsících s tím nejsem zcela srovnán. Nezbývá než doufat, že mu na "druhé straně" bude lépe, a při této myšlence si spolu s Iron Maiden zazpívat refrén jejich písně "Only the good die young"...

Pagan 22.10.2020

PARADISE LOST - Icon


Doba letěla kupředu jako o překot a rocková scéna zase připomínala doutnající sud plný střelného prachu. Co bylo ještě před pár lety běžným standardem, se teď jevilo jako dinosauří záležitost, dobrá leda tak pro pupkaté tatíky, a všechno nové, co přinášel každý měsíc, týden či den, bylo přijímáno s obrovskou vervou. Byla to velká doba, kdy trendy osmdesátých let ležely v prachu nastupující generací dávno odmítnuté a poplivané, a přes všechny proudy se valil syrový kytarový sound ze Seattlu, ..více

[recenze]

[29.10.2020]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


ORPHANED LAND - Sahara


Metal se hraje po celém světě. Pokud se však dozvíte, že posloucháte metalovou skupinu z Izraele, bude vám to připadat exotické a neobvyklé. A teď si představte, jaké to muselo být před téměř třiceti lety, když fanoušek z Evropy narazil na takovou bandu. V roce 1991 vznikla kapela, která si říkala Ressurection, ale název příliš dlouho nevydržel a skupina se přejmenovala na Orphaned Land (Osiřelá země). V roce 1993 vydala na kazetě šestiskladbové demo „The Beloved´s Cry“...více

[recenze]

[29.10.2020]

[Supermartonátor]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


THE WAYMAKER - The Waymaker


Kdyby po smrti existovalo něco jako Ráj a umístění do něj zaručoval počet písní, kterým autor za života opěvoval boha, měl by tam švédský hudebník Christian Rivel alias Christian Liljegren už dávno zaručený svůj koutek. Dělo se tak v kapelách Narnia, Divinefire, Golden Resurrection nebo Wisdom Call, a hold nejvyššímu je vzdán i na Christianově aktuálním projektu The Waymaker. Velebících písní je tedy mnoho, obávám se však, že pokud by byl bůh zároveň hudebním kritikem, neměl by Švéd svoji rajskou pemanentku ..více

[recenze]

[28.10.2020]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


SIX FEET UNDER - Nightmares Of The Decomposed


Dávno tomu, co byli Six Feet Under zářivou kometou na deathmetalovém nebi. Když se po albu „The Bleeding“ rozešly cesty zpěváka Chrise Barnese a Cannibal Corpse, bylo jasné, že vokalista (v té době pyšnící se nejbrutálnějším murmurem na scéně) neřekl ještě poslední slovo. Když postavil o rok později Six Feet Under a vydal s nimi debut „Haunted“, zcela s ním zastínil své bývalé chlebodárce, kteří se s novým vokalistou Georgem ..více

[recenze]

[28.10.2020]

[Pepsi Stone]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 3/10]


FISH - Weltschmerz


„Nesnášel jsem kapely jako Marillion, o kterých se tvrdilo, že je to metal, přitom to žádný metal nebyl,“ řekl kdysi dávno jeden metalový fanatik a definoval tím postoj kovaných metalistů k britské progrockové legendě, která byla pravidelně řazena na různé stylové kompilace po bok Iron Maiden, W.A.S.P., či Motörhead. Ani jejich dávný a stále ikonický frontman Derek William Dick, zkráceně vždy zvaný Fish, nebyl typickým prototypem heavymetalového zpěváka jako Bruce Dickinson nebo Rob Halford. ..více

[recenze]

[27.10.2020]

[Pepsi Stone]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


GODSNAKE - Poison Thorn


Ačkoliv hamburská úderka Godsnake v závěru svého debutového alba „Poison Thorn“ na plné pecky vyřvává, že to je konec, pevně věřím, že to je naopak teprve začátek. Ne, že by tvorba Godsnake byla kdovíjak objevná, kapela sama se hlásí k přímému, tvrdému a riffově orientovanému modernímu metalu, kterému nechybí chytrost a chytlavost, v němž můžete najít vlivy Metallicy, Trivium, či Hellyeah, a v tomhle sebehodnocení jí lze dát plně za pravdu (snad je u pojmu moderní bych si dovolil zlehka polemizovat). ..více

[recenze]

[27.10.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


DEFTONES - Ohms


Doby, kdy byli Deftones protežovanou a viditelnou akvizicí zámořské tvrděmetalové scény, jsou už pryč. Přestože kapela je stále uznávaná, tvoří dobrá alba a skalní fanoušci na ni nedají dopustit, velký rozruch se kolem ní v posledních letech nekoná. Proto také novinka „Ohms" vychází tak trochu v tichosti, bez velkého mediálního humbuku, který by se od kapely takového formátu dal čekat. Jenže Deftones jej nemají moc zapotřebí. Fanoušci si cestu k jejich nové desce vždycky najdou a hitparádové úspěchy, i když se dostavují, ..více

[recenze]

[26.10.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BENEDICTION - Scriptures


Ještě než se začtete do recenze novinky deatherů Benediction, zkuste si představit následující scénu: parta chlapů v montérkách je nastoupená s úhlovými bruskami. Ve zpocených pěstích drtí rukojeť přístroje, ukazováčky nervózně těkají na spínači. Když v tom kdosi vykřikne "teď!" a všichni začnou diamantovým kotoučem zběsile řezat do betonového kvádru. Kolem paží lítá ostře zářivý jiskrný ohňostroj a prostor pohlcuje svírající vřeštivý rachot. Boj, kdy pevná a minimálně poddajná hmota..více

[recenze]

[26.10.2020]

[Pagan]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


Ivar BJØRNSON (ENSLAVED) – Hrát pro dvě stovky lidí je parádní oproti tomu, kdybychom nemohli hrát vůbec.


U norských stálic Enslaved je živo. Vydávají novou desku „Utgard“, dělají živé přenosy z koncertů a přivítali ve své tlupě nového bubeníka. Kytarista Ivar Bjørnson se ale rozpovídal i o dalších zajímavých věcech, jako třeba jaká jsou jeho nejoblíbenější místa v Norsku, jak vzpomíná na Prahu, o jeho vztahu k black metalu, co dnes podle něj norská hudební scéna nabízí nebo o jednom ze svých předků.....více

[rozhovory]

[25.10.2020]

[Peťulín]

[0 komentářů ]


ENSLAVED - Utgard


Každá deska norských Enslaved je zárukou kvality. Ano, zní to jako nejotřepanější klišé světa, avšak jejich neuvěřitelná stálost zajišťuje, aby tomu opravdu tak bylo. Od původního blackmetalového hýření si kapela prošla značným vývojem, avšak stále se vášnivě a ráda ohlíží zpět. Sestava zaznamenává jednu výraznou změnu, po bubeníkovi Catovi na stoličku usedl dlouholetý kapelní producent Iver Sandøy. O výraznou změnu se jedná z toho důvodu,..více

[recenze]

[25.10.2020]

[Peťulín]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


S.P.S. - Adios, kamarádi pankáči


Punková scéna Čechách a na Moravě stále žije! Jak jinak si vysvětlit, že pražská legenda a ikona zmíněného stylu v tuzemsku S.P.S. (Snížená pracovní schopnost) vydává po devíti letech novou desku. s výmluvným názvem “Adios, kamarádi pankáči”, který může znamenat cokoliv, včetně loučení se s fanoušky. Důležité je, že tahle kapela, která hned po revoluci formovala celou scénu, stojí znovu na startu. Tuzemská scéna její oldschoolový punk,..více

[recenze]

[24.10.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Jan Skleník SKLENÁŘ (S.P.S.) - Když dřív stál koncert za hovno, řekli to rovnou, teď si to přečteš na facebooku


Legendární pražská čtveřice S.P.S. je jedním ze symbolů tuzemského oldschoolového punku, který tu byl už za komunistů. Kapela je dodnes činá, putuje po českých, moravských i slovenských pódiích a aktuálně nabízí album „Adios, kamarádi pankáči“. S tou se však (jak by mohl název napovídat) loučit nechce. Podle basisty a zpěváka Jana „Skleníka“ Sklenáře se sice pravděpodobně bude jednat o poslední album, ale v příštích letech chce kapela vydávat další a další singly a až to situace dovolí, vrátit se ke koncertování..více

[rozhovory]

[24.10.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]


KATAKLYSM - Unconquered


Občas to fanoušci s kanadskými deathmetalisty Kataklysm nemají lehké. Vždyť si vzpomeňme na konec devadesátých let, kdy po výstavních kusech smrtícího kovu „Sorcery“ a „Temple Of Knownledge“, přišli s albem „Victims Of This Fallen World“, kde koketovali s tehdy moderním hardcorem, ač šmrncnutým starou deathmetalovou hnilobou. Tehdy z toho byl slušný poprask a kapele šly akcie sakra dolů. Co na tom, že se znovu vrátila k původnímu death metalu, což korunovala výtečným albem „In The Arms Of Devastation“..více

[recenze]

[23.10.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


HAVUKRUUNU - Uinuos syömein sota


Po výtečném albu „Kelle surut soi“ představuje finská smečka Havukruunu čerstvého nástupce, který to ale nebude mít vůbec snadné, poněvadž předchozí opus nasadil laťku zatraceně vysoko. Od nastolené syrové pohanské atmosféry novinka „Uinuos syömein sota" („Chřadni, ty válko mého srdce“) neustupuje ani o píď, naopak se o ždibec hlouběji noří do černého kovu, a opět se nese v bathoriánském duchu. Co dalšího finský poklad Havukruunu, jenž na scéně působí osm let, přichystal?..více

[recenze]

[23.10.2020]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PARADISE LOST - Shades Of God


Díky albu „Gothic“ začínalo jméno Paradise Lost vylézat z undergoundu a stoupat mezi metalovou smetánku. Britský i evropský hudební tisk je pasoval na jednu z nových nadějí pro devadesátá léta a jelikož kapela nebyla zatížena minulostí předchozí dekády, za své je přijali jak fanoušci Iron Maiden či Black Sabbath, tak mladí metalisté, kteří apriori odmítali vše, co bylo jen trochu spjato s osmdesátými lety. Přestože v tvorbě kapely nelze hledat žádné slyšitelné spojnice s grungeovým seattleským hnutím, ..více

[recenze]

[22.10.2020]

[Pepsi Stone]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


MANTICORA - The Black Circus Pt.2 - Disclosure


Dva díly „Černého cirkusu“ od sebe odděluje necelých devět měsíců. To je natolik krátká doba, u které si řeknete, že oba díly takhle rozsáhlého příběhu prostě musely vznikat ne-li vyloženě souběžně, tak alespoň v časovém rozpětí, ve kterém se nezmění emoční rozpoložení kapely, její postupy budou totožné, a nejen dějová, ale i hudební kontinuita celého kompletu bude plně zachována. Ale když během tohoto období Manticora dokázala změnit i vydavatele, asi nepřekvapí, že to až tak úplně neplatí. ..více

[recenze]

[22.10.2020]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Listování : 1 / 464 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.64131 sekund.