4.12.2020
DARK GAMBALLE
DARK GAMBALLE představují nový videoklip k písni více

4.12.2020
Předvánoční blešák muziky na Echoes
Již po sedmé v předvánočním čase probrala redakce ..více

4.12.2020
SEVERALS
SEVERALS představili nový singl více

4.12.2020
THE CORONA LANTERN
THE CORONA LANTERN mají venku novou desku Certa Omnibus ..více

4.12.2020
SCARLET AURA
Vánoce se blíží a rumunští melodici SCARLET AURA už ..více

3.12.2020
BLACK SABBATH
Super deluxe edition, tak pojmenoval management této ..více






PARADISE LOST - Symbol Of Life
Nemám to tak naposlouchané, ale zní to dobře p ..

PARADISE LOST - Symbol Of Life
Jeden z mojich najobľúbenej ích PL 9/10 ..

TURBO - Noční dravci
To Guns : Noční dravci mi nepřijdou jako turbo ..

TURBO - Noční dravci
Já jsem se k Turbu dostal až díky této recenzi ..

PARADISE LOST - Symbol Of Life
,,Víra v nicotu´´ mě bavila trochu víc,ale i ..

Joe SATRIANI - Shapeshifting
I zpětně souhlasím s tím, že tohle ja na pom ..

JADED HEART - Stand Your Ground
to Jaroslav: přiznám se, žes mě dostal, nejsem ..

ŠKWOR - Tváře smutnejch hrdinů
Tváře ... jsou nejprodávaněj ší deska v česk ..

TURBO - Noční dravci
To Petr : Díky. Škoda že MacBeth nedělal typ ..

JADED HEART - Stand Your Ground
Jab teda nevim,ale neni to na obalu spis Spartan,n ..




Za poslední měsíc:
OLYMPIC - Kaťata
2547x

AC/DC - Power Up
1573x

PARADISE LOST - Draconian Times
1232x

TURBO - Noční dravci
1211x

Petr JANDA (OLYMPIC) - Co smrdělo popinou nebo bylo pomalý, muselo pryč
1210x

ARMORED SAINT - Punching The Sky
1134x





článků celkem: 8018
recenzí: 6599
reportů: 573
rozhovorů: 449













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


Úvodník:

Kdo nás křísí? Ejsí dýsí!!!

Řada kapel se postupem let stala nejen legendou, ale posléze i karikaturou sebe sama. Ovšem pak je tady hrstka vyvolených, o kterých si člověk ani nedovolí něco podobného pomyslet. Mezi ně patří i AC/DC. Když Angus Young někdy v osmdesátých letech řekl, že vydávají každý rok stejnou desku, jen s jiným obalem, byla v tom obrovská dávka nadhledu a ironie. Můžeme na AC/DC ukazovat jako na kapelu, která všechno, co měla říct, řekla do roku (dejme tomu) 1980, ale nikdy, skutečně NIKDY nikdo nemůže ignorovat fakt, že tahle parta dokázala spojit generace, vymyslet vlastní, v první vteřině rozpoznatelný styl a ještě s tím mít velký úspěch. Tak velký, že když se zeptáte na definici rockové kapely, většina lidí bude jmenovat právě tyto australské hegemony. A je jedno, jestli s nimi vyrůstali už v sedmdesátých letech nebo se k jejich tvorbě dostali mnohem později. V tom je nadčasovost téhlekapely.

Osobně jsem AC/DC poprvé zaregistroval na sklonku osmdesátých let, kdy Supraphon vydal jejich album „Blow Up Your Video“ a posléze, když v rádiu, ještě stále za komunistů, přehráli celou „Back In Black“. O životní lásce sice nebylo hned rozhodnuto, protože doba nabízela mnoho kvalitní hudby, ale AC/DC už tehdy v podstatě stáli nad vším. Nad všemi trendovými žánry a je jedno, jestli to tehdy byl thrash, hair metal, či později death metal nebo grunge. Tahle kapela všechno přežila, nikdy své jméno nedevalvovala ve zbytečných experimentech, které by jí příznivci rozhodně neopustili a ani na trh nevypustila šedou, průměrnou desku. Tu tahle parta vlastně ani natočit neumí. To dokazuje i teď, když vydává sedmnácté album „Power Up“. A zase ční nad vším a Angus Young je při svém prťavém vzrůstu ten největší kytarista na světě. Konkurence si zase hryže prsty, protože celá léta se může snažit skoro o nemožné a přijde tahle pětice chlápků v důchodovém věku, nahraje dvanáct a na jejich poměry v podstatě obyčejných skladeb a svět jim zase leží u nohou...

Pepsi Stone, 16. 11. 2020

SHADOW TRIBE - Reality Unveiled


Altaria a Celesty. Dvě oblíbené finské kapely, které však shodně jedenáct let nevydaly nové album. I z toho důvodu zněla pro fanoušky těchto spolků zpráva o spolupráci basisty Markka Pukkily a zpěváka Kimma Perämäkiho velmi atraktivně. Debutové album "Reality Unveiled" jejich projektu Shadow Tribe však na první poslech - alespoň mě - ničím nezaujalo, spíše naopak. Jenom víra v prověřené schopnosti obou hudebníků volala po trpělivosti a nedovolila odložit nahrávku do říše věčného zapomnění...více

[recenze]

[04.12.2020]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]


WINTER`S VERGE - The Ballad Of James Tig


Rozpravu k sedmému albu (při sedmnácti letech existence velmi slušná kadence vydávání desek) kyperských Winter`s Verge „The Ballad Of James Tig“ je třeba nastartovat úplně od Adama. Tedy od Frixose Masourase, který stojí za koncepčním námětem novinky. Ten ve svém životopise přiznává, že od doby, kdy se poprvé setkal s hrou Dungeons &Dragons se snaží vytvářet své vlastní světy a charaktery. Jeho příběh o Jamesi Tigovi, jehož rodina zahynula na moři a on se po letech vydává na dobrodružnou cestu,..více

[recenze]

[04.12.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PARADISE LOST - Symbol Of Life


Poslední roky byly u Paradise Lost trochu chaotické. Poté, co synthpopovým albem “Host” skoro spáchali komerční sebevraždu a fanoušci je odepisovali, přišli s albem “Believe In Nothing”, které mělo staré ovečky přilákat zpět do stáda. To se až tak úplně nestalo, na albu bylo jasně slyšet, že se kapela nenachází v nejlepší skladatelské kondici. Věci jako “I Am Nothing” nebo “Mouth” sice částečně zafungovaly, ale co to bylo proti tomu, co Paradise Lost představovali v minulosti…..více

[recenze]

[03.12.2020]

[Pepsi Stone]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


MOB RULES - Temple Of Two Suns


Zabralo to necelé dva roky, než Mob Rules představili mladšího bratříčka svého debutového alba. V tomto případě je na místě zdůraznit příbuzenské pouto, protože s albem „Temple Of The Suns“ musela německá pětice nadchnout přesně tu cílovou skupinu, kterou oslovila už s albem „Savage Land“. Můžeme sice poukazovat na fakt, že Mob Rules zněli na nové desce o ždibec vyspěleji, ale jinak se jelo podle zcela stejných not. Nedošlo k žádné změně v sestavě, za zvuk byl znovu odpovědný Sascha Paeth..více

[recenze]

[03.12.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ŠKWOR - Tváře smutnejch hrdinů


Dokáže Škwor ještě někdy natočit opravdu dobrou desku, která by mohla stát v jedné linii s jejich (faktickým) debutem „Vyhlašuju boj!“? To je otázka, kterou si klade řada jejich příznivců nejpozději od alba „Drsnej kraj“, kde už bylo jasné, že parta kolem Petra Hrdličky kvalit prvních alb, dejme tomu do „Ameriky“ z roku 2005, ne a ne dosáhnout. To, že Škwor se na každém dalším více přibližovali k mainstreamu, ale i ke klasickému bigbítu české vesnice, nakonec přece jen fanoušci skousli, horší už byl fakt,..více

[recenze]

[02.12.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


JADED HEART - Stand Your Ground


Co se asi tak může stát, když kapela, která si prakticky po celých třicet let svojí existence zakládá na melodiích, odsune tuhle svoji zbraň na vedlejší kolej. Inu, něco se změní. Němečtí Jaded Heart naštěstí mají v záloze i jiné přednosti, na kterých mohou stavět. Ale spolehlivost, o které se u nich nedalo dlouhá léta pochybovat, se potvrzuje tentokrát snad jen v tom, že kapela znovu dodržela svůj tradiční dvouletý rozestup mezi alby. Novinková deska „Stand Your Ground“ tak bude jedním z nejpřekvapivějších alb kapely...více

[recenze]

[02.12.2020]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


GLORY FORCE - The Restoration Of Erathia


Je dobře, když mají hudebníci nadhled, je ale ještě lepší, když se pokus o vtip snoubí se skladatelským umem. Italská kapela Glory Force přichází na scénu, aby zvěstovala pravý metal, jenž znamená boj proti průměrnosti a konformismu. Čtveřice hudebníků údajně pochází ze sicilské vesnice Vansbrucci, která ovšem neexistuje a na debutu "The Restoration Of Erathia" se makalo víc než dvacet let, což ale zase neladí s věkem mladých Italů. Otázkou zůstává, jestli je tahle mystifikace do puntíku promyšlená ..více

[recenze]

[01.12.2020]

[Pagan]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DRACONIAN - Under A Godless Veil


Draconian mají neobyčejně vyrovnanou diskografii a všechny jejich nahrávky si drží vysoký standard a svůj gothic/doom metal dělají moc dobře. Na novinku si fanoušci museli počkat nezvykle dlouho. Pět let mezi alby je dosud nejdelší pauza, avšak ne vždy jde vše, jak člověk chce. Vloni v lednu jsme na koncertě mluvil s Andersem Jacobsenem, který říkal, že deska se rýsuje a rád by, aby vyšla do konce roku.....více

[recenze]

[01.12.2020]

[Supermartonátor]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]


TURBO - Noční dravci


Co vždy odlišovalo plzeňské Turbo od zbytku české bigbítově-tancovačkové kultury? Bezesporu to byla hra a osobnost jejího někdejšího lídra Richarda Kybice, už kdysi dávno pasovaného na českého Ritchieho Blackmorea. Byl to právě Kybic, který (spolu s obratností textaře a manažera Ladislava Vostárka) udělal z Turba jednu z největších tuzemských rockových kapel osmdesátých let. Dokázal reagovat na vlivy ze zahraničí a k původnímu hard rocku, hranému po vzoru Deep Purple..více

[recenze]

[30.11.2020]

[Pepsi Stone]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Thrashmetalové novinky roku 2020 - část XII. - kapely ACCU§ER, VOMIT DIVISION a CHAINBREÄKER


Němečtí dělníci zase po dvou letech nastoupili do thrashové kolbenky, odpíchli šichtu a vrhli se na směnu. Pěkně zostra a plni energie, tak jak je známe z minulých desek. Pracovní způsoby německého kvarteta - do kterého se vrátil kytarista René Schütz - jsou trochu neohrabané, jdoucí zásadně na sílu a efekt, žádné vědátorství a jemná progresivní práce se zde nekoná. Masakr střídá masakr, z linky vyskakuje jeden thrashový riff za druhým, občasná melodická vyhrávka poslouží k narovnání páteře..více

[recenze]

[30.11.2020]

[Pagan]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


Tyla CAMPBELL (PHIL CAMPBELL AND THE BASTARD SONS, THE PEOPLE THE POET) - S tátou jsem jako malý na turné nikdy nebyl


Kdyby se nenaplnil osud Motörhead, pravděpodobně by Phil Campbell And The Bastard Sons dosud neexistovali. Jenže skutečnost je taková, že se kytarista Phil Campbell po smrti Lemmyho Kilmistera spojil s trojicí svých synů (a zpěvákem Neilem Starrem) a spolu dali dohromady kapelu, která vydává aktuálně druhou plnohodnotnou desku „We`re The Bastards“. V době našeho rozhovoru byl principál Phil zaneprázdněný jinými aktivitami, a tak místo sebe poslal svého syna, basistu Tylu Campbella...více

[rozhovory]

[29.11.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]


PHIL CAMPBELL AND THE BASTARDS SONS - We`re The Bastards


Bývalý dlouholetý kytarista Motörhead Phil Campbell se na scéně definitivně etabloval se svým rodinným projektem. Ten zprvu stavěl na tom, že jej vede právě věrný parťák Lemmyho Kilmistera Phil Campbell, tolik spjatý s ostrovní legendou. Při představování Campbellovy hudby se čekalo, že bude mocně navazovat na obří odkaz Motörhead. Zejména proto, že to byl právě Campbell, který byl největší skladatelským tahounem Lemmyho party poté, co už principála decimovaly zdravotní problémy...více

[recenze]

[29.11.2020]

[Pepsi Stone]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


D.O.L. - Between Love And Death


Pokud jste někdy přišli na chuť severské melancholii (a jedno, jestli se za to zasloužili To/Die/For, The 69 Eyes, Sentenced, Sinamore, či HIM) mohla by vám zvěst o čerstvě vydaném EP s přitažlivým názvem „Between Love And Death“ helsinských D.O.L. lehce zvýšit tep. Tahle pětice, jejíž zakladatelé bubeník Catsy a zpěvák Eero „MC“ Veri po rozpuštění svého původního spolku Days Of Lost v roce 2017 zkrátili název a během následujících dvou let vybudovali novou sestavu, totiž právě z ingrediencí výše zmíněných spolků umíchala..více

[recenze]

[28.11.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Rado PRIPUTEN (GLOOM) - Snáď bude rok 2021 lepší


Ukažte mi hudebníka, který si při hodnocení letošního roku bude mnout ruce spokojeností… Sabinovským Gloom se v celém tom marastu přece jen podařilo vykřesat optimistickou jiskřičku – na jaře vydali výborné album „Awaken“, a i když jeho křest na první pokus nevyšel, Gloom se ho přece jen (byť jen o fous) na podzim dočkali. A nakonec to byl jediný koncert, který kapela letos odehrála. S bubeníkem Gloom Rado Priputenem jsme probrali to, ..více

[rozhovory]

[28.11.2020]

[Savapip]

[0 komentářů ]


LORDS OF BLACK - Alchemy Of Souls, Part I


Zapomeňte na Lords Of Black jako na powermetalovou kapelu. Tento hřích mládí je už dávno pryč a španělská formace míří k novým výzvám. Přitom to s ní vypadalo ještě vloni docela bledě. Rozloučil se s ní totiž zpěvák Ronnie Romero, který podlehl lákavému volání rockové legendy. Kromě toho, že už několik let stojí v čele reaktivovaných Rainbow Ritchieho Blackmorea, spojil se i s někdejším kytaristou Whitesnake Adrianem Vandenbergem, aby mu pomohl obnovit jeho vlastní značku..více

[recenze]

[27.11.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


THEM - Return To Hemmersmoor


A budeme se bát… znovu… a hodně…!

Svým způsobem se to nabízelo. Od chvíle, kdy mistr horroru King Diamond vydal svoji poslední řadovou desku, už uplynulo třináct let. Mezera, která na poměrně specifickém kousku metalového kolbiště vznikla, si přímo říkala o to, aby ji někdo s podobným charismatem a postupy dřív nebo později měl snahu zaplnit. Že to není záležitost jednoduchá, jasně vypovídá fakt, že těch, kteří by se mohli honosit ..více

[recenze]

[27.11.2020]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


PARADISE LOST - Believe In Nothing


Místo cesty na vrchol uvrhla deska “Host” Paradise Lost do propasti. Čekalo se, že se díky ní tito Angličané stanou globálními hvězdami, ale nastal efekt úplně opačný. Další fanoušky si díky “Host” kapela nenašla a ti staří, kteří neustále přísahali na přelomová alba “Gothic”, “Icon” a “Draconian Times”, se k ní otočili prudce zády. Houpala se i pozice u vydavatele EMI, Paradise Lost se rozhodně nepodařilo splnit očekávání, protože prodejnost “Host” byla v porovnání s minulými alb tristní. Kapela poprvé v životě zakusila nepřízeň osudu..více

[recenze]

[26.11.2020]

[Pepsi Stone]

[1 komentář]

[hodnocení: 6/10]


Listování : 1 / 469 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2020     RSS - články

stránka byla načtena za 0.73957 sekund.