CORONER - Dissonance Theory
Tady není co řešit! Deska roku! 10/10

UNRULY CHILD - Our Glass House
Ač jsem s ním lidsky rozhodně nesouzněl, jako...

DARKYRA - Life Force
dostal ke třetí desce; říká se, že třetí...

UNRULY CHILD - Our Glass House
Mark včera bohužel zemřel. 71 let.

AUTOGRAPH - Beyond
Tady máte se Stevem nové interview na jednom z...

CORONER - Dissonance Theory
Já miluji všechny desky od Coroner a čekání bylo...

BACK STREET CRAWLER - 2nd Street
a zmínce o Free jsem zpozorněl a po náslechu...

SABATON - Legends
jsem poprvé viděl naživo kdysi dávno ve Zlíně,...

PARADISE LOST - Ascension
Tak jsem se konečně dostal k CD a album je...

AUTOGRAPH - Beyond
Steve dal o sobě vědět i letos, kdy přehrál první...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku

Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.

Do světa legend vstoupil dávno. Nebyl sice tak komerčně úspěšný jako někteří z těch, kteří se mu léta klaněli, ale o to větší kult (i se svým vesmírným alter egem) představoval. Při vší úctě k poslední sestavě Kiss a Tommymu Thayerovi, který převzal jeho masku i kostým, když se řekne „kytarista Kiss“, vždy vás jako první napadne Ace Frehley. Bude to platit v podstatě navždy. Jeho skon není definitivní koncem. Ve fyzické podobě ano, ovšem jeho duch ožije vždy v každé skladbě, kterou s Kiss nebo sám nahrál. V tom spočívá nesmrtelnost velikánů.

Jan Skala, 17. 10. 2025

Soutěž:

Soutěž o jednu ze zásadních desek tuzemského porevolučního hard rocku má vítěze. Na otázku Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil? většina odpověděla, že sestavu opustili kytaristé Tony Vodička a Slávek Karásek a na jejich místo přišel Miroslav Horňák, který natočil následující desku „Lovci žen“. Z odpovědí jsme vylosovali tři výherce: Jiří Bauer (Karlovy Vary), Antonín Raulím (Lučany nad Nisou) a Lukáš Hlaváček (Opava), kteří dostanou CD „…od narození“, jež věnovala společnost Supraphon. Gratulujeme!

FEAR FACTORY - The Industrialist


Fear Factory nejsou dnes v moc dobré pozici. Kapela, která v polovině devadesátých let alby „Demanufacture“ a „Obsolete“ přepisovala metalové dějiny, se do pavoučích sítí zamotala sama. Když se podíváme na personální kotrmelce poslední doby - do sestavy se sice konečně vrátil kytarista Dino Cazares, ovšem zmizela strojově přesná rytmika – Christina Olde Wolbers (baskytara, nějakou dobu i kytara po Cazaresovi) a Raymond Herrera (bicí), která byla pro Fear Factory vždy stejně důležitá, ..více

[recenze]

[25.07.2012]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


NEMESEA - The Quiet Resistance


Zahrajeme si na školu… Máme dvě známé veličiny – Holandsko a sličná děva u mikrofonu, jaká kapela vás nejdřív napadne? Ano Within, jasně Epica, samozřejmě After Forever, výborně Delain, správně Imperia…, no, tak nemáte tam ještě něco? Nemesea! No konečně, to vám to trvalo… Ale já se vlastně ani nedivím. I když má tahle parta, kterou v roce 2002 zformovali kytarista Hendrik Jan de Jong a zpěvandule Mandy Ophuis na kontě právě třetí album, stále zůstávají spíš jen utajeným tipem fajnšmekrů ..více

[recenze]

[24.07.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


DRAGONY - Legends


Hodnotit debutové album rakouských DRAGONY je věc značně problematická. Tato země melodickému metalu příliš zaslíbená není, a (když vynecháme SERENITY nebo EDENBRIDGE) tak zajímavých kapel se tu zrovna moc nevyskytuje.

Počítám, že při poslechu tohoto alba se posluchači rozdělí na obligátní dvě skupiny „loverů“ a „haterů“. První skupina si při poslechu bude užívat cca milióntou kopii FREEDOM CALL, ..více

[recenze]

[23.07.2012]

[Hermes]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


THE MELVINS - Freak Puke


Mám za to, že kdyby členové The Melvins Buzz Osborne (kytara a zpěv) a Dale Crover (tehdy baskytara, dnes bicí) nehráli v polovině osmdesátých letech s Kurtem Cobainem v kapele Fecal Matter (tehdy kapele sice bezejmenné, ale po obrovském boomu Nirvany stokrát zmiňované) a kdyby na jejich hudbu mrtvá grungeová hvězda nesčetněkrát neupozornila jako na zdroj své inspirace, neštěkl by dnes možná po nich ani pes. Jsou totiž stále typickou undergroundovou kapelou s typickým seattleským zvukem, který už je skoro dvacet let za zenitem. ..více

[recenze]

[22.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MASTERS OF ROCK 2012 – sobota, neděle (14., 15. července), Vizovice


Sobota nabízela asi největší koncentraci hvězd a finsko/švédský večer. Obzvlášť kvůli Nightwish byly už od časného odpoledne přední řady zaplněné vytrvalými fanynkami, které měly před sebou ještě hodně dlouhý den. Hudebně ale rozhodně stál za to.

Ráno se mi sice na vystoupení Sebastien po dvou a půl hodinách spánku nevstávalo zrovna lehce, ale dojít byla prostě povinnost. Pro kapelu to byla velká událost..více

[reporty]

[21.07.2012]

[Ray]

[86 komentářů ]


SEGMENT - The Universe


Tuto kapelu z Holešovska většina lidí zaregistrovala hlavně díky soutěži „Československo má talent“, kam se ve vidině lepších zítřků přihlásili, zúčastnili, a dostali se až do finále (vítězi se ale nestali). Od té doby kalhotky fanynek nezůstávají suché a jejich fotky spolu se členy kapely dennodenně plní facebook.

Hned zpočátku nutno poznamenat, že se rozhodně nejedná o nějakou narychlo slepenou partu chlapečků, kteří mají kytary ..více

[recenze]

[21.07.2012]

[Hermes]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


MASTERS OF ROCK 2012 – čtvrtek, pátek (12., 13. července), Vizovice


Vizovický festival je každoroční stálice. Letos to pro mě byl už osmý ročník, který jsem navštívila, a za tu dobu se mnohé změnilo. Především ubylo sil. Na takhle velkém čtyřdenním festivalu je potřeba si pořádně rozvrhnout síly, jinak by se vám taky mohlo stát, že vám už třeba v sobotu večer po tom všem střídavém moknutí/smažení se na sluníčku/mrznutí/omdlívání hrůzou z cen v areálu, dojdou všechny síly. Také se změnilo to, že mnoho kapel na seznamu letošního ročníku jsem už viděla minimálně jednou a proto jsem ve výsledku provedla přísnou selekci toho, co opravdu chci vidět..více

[reporty]

[20.07.2012]

[Ray]

[10 komentářů ]


GUN - Break The Silence


V polovině devadesátých let platili Gun za jednu z hlavních akvizic ostrovního alternativního rocku. Jejich remake letitého hitu „Word Up“ slavil úspěchy ve většině (nejen) britských hitparád a kapela měla našlápnuto ovládnout spolu s Oasis, Blur a Manic Street Preachers celou britskou scénu. Ovšem nebyli tak popoví jako první dvě zmíněné kapely, a ani tak názorově vyhranění jako Manics. Byla v nich slyšet i jejich hairmetalová minulost, která je pojila spíše s jejich kamarády Little Angels, což se..více

[recenze]

[20.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]


AVVEN - Kastalija


Lze tak nějak považovat za přirozené, že kapely, věnující se folk metalu, obvykle sáhnou po lidových kořenech vlastního kraje. Ačkoliv u Slovinců Avven narazíte na vlivy chladného severu i prosluněného jihu Evropy, ve finále jim z jejich druhého alba „Kastalija“ ta prosluněná balkánská uvolněnost (podpořená měkkou slovinštinou) vyleze – a ve spojení s tím, že Avven nasypali na stříbrný kotouček mimořádně chytlavé a vydařené kousky (snad jen v případě nevýrazné „Hej ti!“ bych se dožadoval ztráty kytičky), ..více

[recenze]

[19.07.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


SAUROM - Maryam


Osud je nevyspytateľný a niekedy si berie nemilosrdne svoju daň. Vedel by o tom rozprávať bývalý vokalista Saurom Narc Lara, ktorému problémy s hlasivkami znemožnili spievanie a donútili ho prenechať toto miesto novému spevákovi Miguelovi Francovi. Ten so sebou priniesol nový vietor, ktorým sa kapela nechala unášať a je nutné poznamenať, že sa im to vskutku vyplatilo. Vďaka nemu sa stala známejšou, získala si viac fanúšikov a svoje meno preniesla aj cez hranice. Výrazný podiel na tom ..více

[recenze]

[18.07.2012]

[Rekshark]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MASTERCASTLE - Dangerous Diamonds


A sakra. Co napsat o desce, která jede přesně podle učebnice, nijak se nevymyká, vytrvale (snad kromě jedné skoro čtyřminutovky) se drží dávno napsané, milionkrát osvědčené a nespočítatelněkrát ohrané formule a přitom nenabídne žádný zásadní hit, který by se zapsal do zlaté knihy metalu? Třeba, že se to dobře poslouchá. Třeba, že to není vůbec špatné. Třeba že to, co jsem od téhle desky očekával, jsem skutečně i dostal… Vážení přátelé, tak přesně takové je třetí album ..více

[recenze]

[17.07.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


EPICLORE - Labyrinth Alpha


Byla doba, kdy pojem „finská kapela“ znamenal záruku vrcholného hudebního zážitku. Byla doba, kdy se z neznámé kapely této země stal celosvětově uznávaný kult (Nightwish, Stratovarius, Sonata Arctica, Children Of Bodom, Apocalyptica, HIM, Rasmus…). Tohle je cca 10 – 15 let vzdálená historie. A jak je na tom finská rock–metalová scéna teď? Zajeté kapely fungují dál, ale krom nich vzniklo i množství dalších, u nich však zaznamenáváme rapidní kvalitativní útlum. No a na dně rybníku ..více

[recenze]

[16.07.2012]

[Hermes]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


NIGHTMARE – The Burden of God


Nightmare jsou léty prověřená kvalita. Jejich fanoušci se můžou spolehnout, že obdrží svůj pravidelný přísun dobře rozpoznatelného rukopisu, který nikdy neklesne pod standard, který je od něj očekáván. Někdy se jim deska vyvede líp, někdy malinko míň, ale svoji pozici si budují velmi poctivě. Nezastavil je ani odchod kytaristy J.C. Lefevra (z kterého já jsem osobně docela smutná). Na jeho místo byl dosazen mladíček Matt Asselberghs, který sice nemůže nabídnout zkušenosti (v žádné větší kapele dosud nepůsobil), ale mladá krev ..více

[recenze]

[15.07.2012]

[Ray]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ROUGH ANGEL - Hear The Angels Rock


Představte si tu frustraci. Jste jednou z mnoha amerických kapel přelomu poslední desetiletky minulého století, konečně se dokopete k tomu vyrazit do studia a najednou přijde totální vichřice, která vám tyhle vytoužené dveře razantně přibouchne před nosem, div vám ho neurazí a následky jsou takové, že se do studia sice podíváte, ale o to málo, co tam vznikne, už stejně nikdo nemá zájem. Tahle křivda vám téměř dvacet let leží v palici…, no co je po těch letech jednoduššího, než v době, ..více

[recenze]

[14.07.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DELAIN - We Are The Others


Delain nejvíce sluší hitovky. Vypadá to, jako kdyby bylo Holandsko kolébkou kapel, které mají v čele charismatické zpěvačky. Nejinak je tomu právě i u Delain se sympatickou Charlotte Wessels, jejíž kvality nespočívají jen v příjemném vzhledu (jako u některých), ale i v hlasovém projevu, který možná není kdovíjak rozsáhlý, či zvláštně zbarvený, za to ale položený do zpěvavé tóniny, která se dobře poslouchá..více

[recenze]

[13.07.2012]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


LITA FORD - Living Like A Runaway


Když Lita Ford odhlásila nové album, nevzbudilo to ve mně žádné nadšení. Přestože její alba „Lita“, „Stilleto“ a „Damgerous Curves“ považuji za to nejlepší, co kdy jaká žena za rockovým mikrofonem nabídla, poslední desky mě rozhodně nepřesvědčily. „Black“ z pětadevadesátého absorbovala vlivy tehdy populárního grunge a alternativní hudby. Navíc album zabila absence hitového singlu. Pak je čtrnáct let ticho po pěšině. Lita se provdala za Jima Gilletta (druhdy předáka zoufale průměrných Nitro) a dlouhá léta se věnovala jen rodině. ..více

[recenze]

[12.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ASSESSOR - Štvanice


Zdá se to neuvěřitelné, ale pražský ASSESSOR je zpátky. Že je tomu tak naživo, je věc už nějaký ten pátek stará, ale že se kluci vydají i do studia, jsem nečekal. Ovšem, dobře tak! Nechápu reuniony, kdy kapela pouze přehrává starý materiál a na nové věci kašle. O lecčem to mluví. A ačkoliv ASSESSOR žádný klenot nevyprodukoval, jejich krok je minimálně sympatický. Bylo totiž zřejmé, že všichni budou srovnávat s legendárním debutem „Invaze“, který byl, pokud se nepletu, prvním opravdu extrémním metalovým nosičem, který u nás vyšel...více

[recenze]

[11.07.2012]

[Venca Votruba]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


Listování : << < 512 / 669 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.24385 sekund.