DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...

MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

MASTERCASTLE - Dangerous Diamonds


A sakra. Co napsat o desce, která jede přesně podle učebnice, nijak se nevymyká, vytrvale (snad kromě jedné skoro čtyřminutovky) se drží dávno napsané, milionkrát osvědčené a nespočítatelněkrát ohrané formule a přitom nenabídne žádný zásadní hit, který by se zapsal do zlaté knihy metalu? Třeba, že se to dobře poslouchá. Třeba, že to není vůbec špatné. Třeba že to, co jsem od téhle desky očekával, jsem skutečně i dostal… Vážení přátelé, tak přesně takové je třetí album ..více

[recenze]

[17.07.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


EPICLORE - Labyrinth Alpha


Byla doba, kdy pojem „finská kapela“ znamenal záruku vrcholného hudebního zážitku. Byla doba, kdy se z neznámé kapely této země stal celosvětově uznávaný kult (Nightwish, Stratovarius, Sonata Arctica, Children Of Bodom, Apocalyptica, HIM, Rasmus…). Tohle je cca 10 – 15 let vzdálená historie. A jak je na tom finská rock–metalová scéna teď? Zajeté kapely fungují dál, ale krom nich vzniklo i množství dalších, u nich však zaznamenáváme rapidní kvalitativní útlum. No a na dně rybníku ..více

[recenze]

[16.07.2012]

[Hermes]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4/10]


NIGHTMARE – The Burden of God


Nightmare jsou léty prověřená kvalita. Jejich fanoušci se můžou spolehnout, že obdrží svůj pravidelný přísun dobře rozpoznatelného rukopisu, který nikdy neklesne pod standard, který je od něj očekáván. Někdy se jim deska vyvede líp, někdy malinko míň, ale svoji pozici si budují velmi poctivě. Nezastavil je ani odchod kytaristy J.C. Lefevra (z kterého já jsem osobně docela smutná). Na jeho místo byl dosazen mladíček Matt Asselberghs, který sice nemůže nabídnout zkušenosti (v žádné větší kapele dosud nepůsobil), ale mladá krev ..více

[recenze]

[15.07.2012]

[Ray]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


ROUGH ANGEL - Hear The Angels Rock


Představte si tu frustraci. Jste jednou z mnoha amerických kapel přelomu poslední desetiletky minulého století, konečně se dokopete k tomu vyrazit do studia a najednou přijde totální vichřice, která vám tyhle vytoužené dveře razantně přibouchne před nosem, div vám ho neurazí a následky jsou takové, že se do studia sice podíváte, ale o to málo, co tam vznikne, už stejně nikdo nemá zájem. Tahle křivda vám téměř dvacet let leží v palici…, no co je po těch letech jednoduššího, než v době, ..více

[recenze]

[14.07.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DELAIN - We Are The Others


Delain nejvíce sluší hitovky. Vypadá to, jako kdyby bylo Holandsko kolébkou kapel, které mají v čele charismatické zpěvačky. Nejinak je tomu právě i u Delain se sympatickou Charlotte Wessels, jejíž kvality nespočívají jen v příjemném vzhledu (jako u některých), ale i v hlasovém projevu, který možná není kdovíjak rozsáhlý, či zvláštně zbarvený, za to ale položený do zpěvavé tóniny, která se dobře poslouchá..více

[recenze]

[13.07.2012]

[Veronika]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


LITA FORD - Living Like A Runaway


Když Lita Ford odhlásila nové album, nevzbudilo to ve mně žádné nadšení. Přestože její alba „Lita“, „Stilleto“ a „Damgerous Curves“ považuji za to nejlepší, co kdy jaká žena za rockovým mikrofonem nabídla, poslední desky mě rozhodně nepřesvědčily. „Black“ z pětadevadesátého absorbovala vlivy tehdy populárního grunge a alternativní hudby. Navíc album zabila absence hitového singlu. Pak je čtrnáct let ticho po pěšině. Lita se provdala za Jima Gilletta (druhdy předáka zoufale průměrných Nitro) a dlouhá léta se věnovala jen rodině. ..více

[recenze]

[12.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


ASSESSOR - Štvanice


Zdá se to neuvěřitelné, ale pražský ASSESSOR je zpátky. Že je tomu tak naživo, je věc už nějaký ten pátek stará, ale že se kluci vydají i do studia, jsem nečekal. Ovšem, dobře tak! Nechápu reuniony, kdy kapela pouze přehrává starý materiál a na nové věci kašle. O lecčem to mluví. A ačkoliv ASSESSOR žádný klenot nevyprodukoval, jejich krok je minimálně sympatický. Bylo totiž zřejmé, že všichni budou srovnávat s legendárním debutem „Invaze“, který byl, pokud se nepletu, prvním opravdu extrémním metalovým nosičem, který u nás vyšel...více

[recenze]

[11.07.2012]

[Venca Votruba]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


STUKA SQUADRON - Tales Of The Ost


Vzpomínáte na film Dvojčata? Možná se členové britských Stuka Squadron ve způsobu početí inspirovali a namíchali totální genetický koktejl. Takže na společné fotografii stojí v první řadě tatíci Iron Maiden, Judas Priest, Saxon a Manowar (druhá řada nositelů genetických informací je trochu rozplizlá, ale s trochou fantazie můžete dosadit i další hrdiny klasického heavy metalu), kteří obklopují matičku Sabaton. A nám zbývá zodpovědět jedinou otázku – jestli se na „Tales Of The Ost“ skrývá dokonalý Julius..více

[recenze]

[10.07.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Rock Rebellion – 29.-30. 6. 2012 – Vojenská pevnost Josefov, Jaroměř


První víkend letních prázdnin, nádherné prostředí Josefovské pevnosti, skvostné počasí a zvučná jména na seznamu vystupujících kapel. I přes jistou šuškandu, která tvrdila, že s festivalem Rock Rebellion není všechno úplně v pořádku (především šlo o kauzu kolem zrušení účasti kapely U.D.O.), vypadalo to ještě v pátek ráno dost nadějně. Většina hvězd a zároveň kapel, kterých jsem se nemohla dočkat (především Delain, Grave Digger, Primal Fear, Xandria, Slade nebo Blaze Bayley) měla sice přijít až v sobotu, ale i pátek vypadal lákavě, v první řadě kvůli Pretty Maids...více

[reporty]

[09.07.2012]

[Ray]

[9 komentářů ]


TUFF - What Comes Around Goes Around Again


Je to více než dvacet let, co se americká kapela Tuff dostala na svůj vrchol, když vydala desku „What Comes Around Goes Around“. Tehdy sice hair metalové grupy vyklízeli své pozice nastupujícím grungeovým hvězdám ze Seattlu, ovšem Tuff byli jednou z posledních kapel této vlny, která zažila komerční úspěch. Lví podíl na tom měla rozhodně balada „I Hate Kissin´ You Goodbye“, kterou si oblíbilo MTV a nasadilo ji vedle stálic té doby. Jak už to v příbězích hair metalových kapel bylo, přišel úspěch, pak rychlý pád na hubu. Hádky, drogy, neúspěch a rozpad. ..více

[recenze]

[09.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


CRASHDIET, Spálené Poříčí (Basinfirefest), 30. 6. 2012


Přestože reportáž z Basinfirefestu jsme už přinesli, považuji za nutné vypíchnout jednu kapelu, která se v Čechách představila poprvé a kvůli které jsem se na Basinfirefest vypravil. Pochopitelně Destruction, Apocalyptica, Children Of Bodom, Lacuna Coil nebo Cannibal Corpse jsou na rock/metalové scéně pojmy, ovšem všechny tyto kapely u nás hrály už několikrát, ale švédské hairmetalové stars Crashdïet tu byly poprvé. Pro většinu návštěvníků Basinfirefestu představovali Crashdïet velkou neznámou, přestože už i v sousedním Německu jejich hvězda strmě stoupá...více

[reporty]

[08.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]


GENUINE RELIEF – Behind The Smile


Na dlouhohrající debut pražské smečky GENUINE RELIEF jsem se těšil. Zhruba dva roky zpátky jsem kluky viděl naživo a jejich set mě velmi mile překvapil. Black metal s výraznými klávesami, řada nálad, změn. Přesně tohle mi chutná! Jenomže od té doby se u kapely leccos změnilo.

A tím leccos myslím hlavně muziku. GENUINE RELIEF v první řadě výrazně přitvrdili. Nevím, jestli je to úbytkem velkých klávesových ploch, nebo jestli byl tento nástroj na zmiňované akci ..více

[recenze]

[08.07.2012]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BASINFIREFEST - část druhá, Spálené Poříčí, 29. 6. - 1. 7. 2012


Jestliže páteční den bylo opravdu k padnutí, sobotní odpoledne teplotní rekordy kulminovaly. Na scénu nastupuje zpocená chilská deathová trojice Thornafire, která se stěhuje z menší scény přímo na Áčko. Trochu mi tento krok přišel zbytečný, protože pro změnu na Béčku se představuje kytarová legenda Radim Hladík se svými Blue Effect. Ale co... Thornafire hraje death metal toho nejobyčejnějšího ražení a jejich vystoupení po několika skladbách působí monotónně až nudně.
..více

[reporty]

[07.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]


LUCA TURILLI´S RHAPSODY - Ascending To Infinity


Letošní rok je pro kluky patrně nejzlomovější v jejich dosavadní kariéře. Patnáct let funkční autorský tandem Turilli – Staropoli se rozešel s tím, že každý posbíral část muzikantů z původní kapely a sestavu doplnil novými. Díky tomu vlastně máme dvoje RHAPSODY, jen s drobnými nuancemi v názvech.

Původní RHAPSODY OF FIRE má nyní pod taktovkou klávesák Alex Staropoli, zatímco kytarista Luca Turilli pouze přidal ..více

[recenze]

[07.07.2012]

[Hermes]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BASINFIREFEST - část první, Spálené Poříčí, 29. 6. - 1. 7. 2012


Asi nejhvězdnější obsazení za celou kariéru festivalu. A naprosto extrémní vedra. Přesně tyhle dvě věci zůstanou v paměti návštěvníkům jubilejního desátého ročníku Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí. To, že se festival stává rok od roku vyhlášenějším, je jasná věc. Aby také ne, když se na jeho letošní ročník podívali takové kapely jako je Apocalyptica, Children Of Bodom, Crashdïet, Lacuna Coil, Cannibal Corpse nebo Destruction. Déšť, jak bývá už v Poříčí zvykem, čáru přes rozpočet pořadatelům a fanouškům tentokrát neudělal, ale ani extrémní vedra..více

[reporty]

[06.07.2012]

[Jan Skala]

[1 komentář]


ŠAŠCI V MANÉŽI – Naštěkaný f bódě


Nevím, kdo vymyslel název kapely ŠAŠCI V MANÉŽI, ale měla by se na něj hodit síť. A na kluky ze skupiny ostatně také, že něco tak hloupého přijali. Nechci malovat čerta na zeď, ale kapela se tím defakto odsoudila na pokraj zájmu. Ruku na srdce, co byste čekali od souboru, co se takto jmenuje? Technicky velmi vyspělý progresivní metal? Já teda v žádném případě. Aby toho nebylo málo, v kapele jsou takoví masochisté, že svoji desku nazvali „Naštěkaný f bódě“. O smutně amatérském grafickém provedení..více

[recenze]

[06.07.2012]

[Venca Votruba]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


WIG WAM - Wall Street


Je asi v Norsku v současné době málo kapel, které by vzbuzovaly takový rozruch, jako právě hair metalisté Wig Wam. Tento fakt může mít různé důvody. Jedním z nich je rozhodně skutečnost, že hair metalu se v současné době daří. Ovšem kdyby Wig Wam neuměli napsat dobrou věc, bylo by jim to platné asi jako chlupy na zadnici. Navíc provokativní image čerpající částečně i z homosexuálního vzevření Village People jim už od začátku kariéru zaručovala pozornost médií...více

[recenze]

[05.07.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Listování : << < 463 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.23879 sekund.