MOTÖRHEAD - Orgasmatron
Ten zvuk je fakt katastrofa. Ale dobrá písnička...

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
S tím naprosto souhlasím, mě taky.

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
Tato deska mě z těch postcomebackových alb baví...

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
8,5/10

TIAMAT - Sumerian Cry
těším se na parádní počtení.

TIAMAT - Sumerian Cry
Dobrý debut. Zlo, noc, otevřený hrob, nezakrytá...

TESTAMENT - Para Bellum
Jasný, díky! (hlavně, že jsem je taky recenzoval)...

TESTAMENT - Para Bellum
Plný souhlas.... ovšem Dragonlord nikoli Dragonion

TIAMAT - Sumerian Cry
Na (předpokládám) další seriál o kapele se těším....

TESTAMENT - Para Bellum
dost dobré album!












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku

Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.

Do světa legend vstoupil dávno. Nebyl sice tak komerčně úspěšný jako někteří z těch, kteří se mu léta klaněli, ale o to větší kult (i se svým vesmírným alter egem) představoval. Při vší úctě k poslední sestavě Kiss a Tommymu Thayerovi, který převzal jeho masku i kostým, když se řekne „kytarista Kiss“, vždy vás jako první napadne Ace Frehley. Bude to platit v podstatě navždy. Jeho skon není definitivní koncem. Ve fyzické podobě ano, ovšem jeho duch ožije vždy v každé skladbě, kterou s Kiss nebo sám nahrál. V tom spočívá nesmrtelnost velikánů.

Jan Skala, 17. 10. 2025

Soutěž:

Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu, rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku: Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?
Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com

SLOBODNÁ EURÓPA - Štvorka


Jedenáct let trvalo, než legendární Slobodná Európa vydala svoje čtvrté album. A nemám sebemenší pochyby o tom, že touhle deskou udělají kluci obrovskou radost svým dávným příznivcům (a snad i nějaké nové osloví). Slobodka totiž dokázala takřka nemožné – zůstala svá a přitom stále uvěřitelná. Stále sází na nekomplikované, houpavé rockovky (v jednoduchosti je síla, a když to umíte podat s ležérní uvolněností, může mít i lehký minimalismus grády), stále do svých glos aktuální (obyčejné a nepříliš radostné) reality dokáží ..více

[recenze]

[25.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


ANATHEMA - Distant Satellites


Před dvěma lety jsem „Weather Systems“ pasoval na jedno z nejlepších alb roku 2012. Za tímto hodnocením si zcela stojím, protože Anathema na něm dosáhla svého druhého vrcholu (za ten první můžeme považovat doommetalový monolit „The Silent Enigma“) a proto ohlášená novinka „Distant Satellites“ měla docela velká očekávání. K tomu do kapely přibyl portugalský multiinstrumentalista Daniel Cardoso, který v poslední době spolupracoval s Anneke van Giersbergen a na svém kontě už má desítky alb. ..více

[recenze]

[24.06.2014]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


AVATAR - Hail The Apocalypse


Švédská kapela Avatar mě uchvátila před dvěma lety, kdy vydala desku „Black Waltz“. Tehdy už tito pánové měli za sebou tři plnohodnotná alba, která se však silně držela hranic göteborgského trojúhelníku (In Flames, At The Gates, Dark Tranquillity) a příliš nevybočovala nějakou větší zajímavostí. Až v roce 2012 se zrodila postava psychicky vyšinutého klauna z béčkových hororů a jistá temná bizarnost se odrazila i v hudební stránce. O tom, že pětici Švédů tahle forma sedla a pořád sluší,..více

[recenze]

[23.06.2014]

[Kozel]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


EXISTANCE - Steel Alive


V tomhle případě jablko od stromu daleko nepadlo. Když v roce 1982 nazpíval Didier Izard v řadách francouzských heavíků H-Bomb jejich jediné album „Attaque“, nejspíš netušil, že další deska, u které bude v kolonce zpěv uvedené jméno Izard, vyjde až za dlouhých dvaatřicet let. Tenhle Izard se však jmenuje Julian, je synem toho prvně jmenovaného a z toho, co jeho spolek Existance narval do drážek svého debutu „Steel Alive“ bych si troufnul tvrdit, že velký Didier malému Julianovi ..více

[recenze]

[23.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Zuberoa AZNÁREZ (DIABULUS IN MUSICA) - Můj život je vlastně takový soundtrack!


Třetí album prý bývá pro kapelu rozhodující…, kdyby tomu tak bylo, měli by španělští Diabulus In Musica nejspíš vyhráno. Jejich letošní novinka “Argia” se totiž mimořádně vydařila. Možná i proto, že při jejím vzniku musela kapela překonávat nečekané problémy, Nejen o nich, ale třeba i tom, jaké má tohle album terapeutické účinky se rozpovídala velice racionálně a skromně uvažující frontmanka kapely Zuberoa Aznárez.

..více

[rozhovory]

[22.06.2014]

[Savapip]

[1 komentář]


ELECTRIC BOYS - Starflight United


Electric Boys jsou dnes v podstatě už zapomenutou záležitostí. Kdo si dnes vzpomene na kapelu, na kterou renomované světové časopisy v roce 1989 pěly tolik chvály, když vyšla jejich debutová deska „Funk-O-Metal Carped Ride“? Bohužel se i tehdy jednalo jen o záblesk slávy, protože dvojka „Groovus Maximus“ vyšla až v roce 1992, kdy už pro Electric Boys bylo pozdě. Deska z komerčního hlediska propadla a naděje, že se tahle švédská parta stane nástupcem svých slavných krajanů Europe, v tu ránu pohasla...více

[recenze]

[21.06.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


DELAIN - The Human Contradiction


Floor Jansen, Sharon den Adel, Simone Simons či Anneke van Giersbergen. To je výčet holandských metalových zpěvaček, které asi nemusím nijak zvlášť představovat. Země tulipánů však skrývá i mnoho mladých talentů. Tím největším je v současné době asi Charlotte Wessels z kapely Delain, jež se každým rokem neuvěřitelně zlepšuje. Aktuální deska „The Human Contradiciton“ je toho jasným důkazem. Ze Charlotte se stala sebevědomá zpěvačka, která se může rovnat s těmi nejkvalitnějšími (tedy i s těmi uvedenými výše). ..více

[recenze]

[20.06.2014]

[Mikka]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


METALLICA - Master Of Puppets


O tom, že „Master Of Puppets“ je jedním z nejdůležitějších metalových alb všech dob snad není ani třeba mluvit. Sama Metallica se na něj připravovala dlouhou dobu, protože sama si uvědomovala, že tahle deska ji buď vrhne na vrchol popularity, nebo jí také může zlomit vaz. Ne nadarmo se o třetích deskách kapel mluví jako o těch stěžejních pro další vývoj. Metallica byla v té době ostřílená kapela, a proto nechtěla nic nechat náhodě. Její hvězda už zářila po celém světě, ..více

[recenze]

[19.06.2014]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


ASCENDANCY - The Amazing Ascendancy versus Count Illuminatus


Po tři roky starém nadupaném debutu (s touhle statistikou mám trochu problém, neboť na mě dost silně zabralo už EP „The Primacy Of Reason“ a tak mám tendence i tenhle počin označovat jako důležitou studiovou řadovku) se vsetínští Ascendancy s novinkou "The Amazing Ascendancy versus Count Illuminatus" vrací zpátky na zem. Tedy alespoň tématem svého koncepčního příběhu, který nás po předchozí vesmírné výpravě zavede zpátky na matičku Zemi, přímo do víru boje o osud lidstva, ..více

[recenze]

[18.06.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]


Devin TOWNSEND - Casualties of Cool


Už první tóny vás pohladí a přinutí si pohodlně sednout. Decentní bicí navodí jednoduchý, ale svižný rytmus. Kytara brnká v country – bluesovém duchu a připojuje se krásný a líbivý hlas Ché Dorval. S metalem tahle hudba nemá nic společného, tak proč o ní píšu na Metal Forever? Odpověď zní: „protože Devin Townsend.“ Tenhle kanadský multiinstrumentalista svůj nejnovější počin schoval za název „Casualties of cool“. Tak se i oficiálně jmenuje celé album, ale já jsem do názvu článku napsal..více

[recenze]

[17.06.2014]

[Tomáš Marton]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


METALFEST 2014 - Plzeň, Lochotínský amfiteátr - den třetí


Jak je to jenom možné, že každý rok ty festivaly tak rychle utečou? Na Metalfestu jsem se ještě pořádně ani nerozkoukal a už tu byl třetí finálový den. Ten si já osobně dovolím označit za nejpříjemnější. Počasí klapalo (nebylo ani horko, ani zima), line-up z mého pohledu vypadal taky hodně zajímavě a i atmosféra si dokázala udržet laťku z předešlých dnů (ač lidí možná trochu ubylo). Pojďme tedy s chutí na poslední dojmy a hodnocení...více

[reporty]

[16.06.2014]

[Mikka]

[0 komentářů ]


SIX MINUTE CENTURY - Wasted Time


Druhé album houstonských power-progresivců Six Minute Century „Wasted Time“ je v první řadě příběhem o tom, kterak rozpouštět a vzápětí znovu budovat (a bytelněji) pomlčku mezi pojmy power a progres, v druhé řadě bojem mezi komplikovanými pasážemi a projevem křiklouna Chucka Williamse, a ve třetí řadě oslavou umění krotitelů strun, z něhož si absolutorium odnáší basák Michael Millsap. A i když v těch nejukličkovanějších pasážích znějí Six Minute Century poměrně upracovaně, ..více

[recenze]

[16.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


LINKIN PARK - The Hunting Party


Linkin Park byli kapelou jedné generace. Generace, která se do šestice muzikantů okamžitě zamilovala a adorovala první dvě alba. Z přímého nu-metalu se však náhle stala experimentující alternativa a elektronický rock. Kapela dávno přesáhla okruh svých věrných fanoušků a stala se celosvětovým fenoménem, který hraje nejen na rockových koncertech a v rádiích, ale i na diskotékách, v počítačových hrách a ve filmech. Marketingový kolotoč se nezastavuje a Linkin Park je slyšet všude. ..více

[recenze]

[15.06.2014]

[Radek Neuman]

[41 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]


AKROMA - La Cene


Akroma je kapela hrající už od roku 2003, ale nové album „La Cene“ je jejich teprve třetí dlouhohrající nahrávkou. Jenže ona není přeci důležitá kvantita, ale kvalita. Předně musím říci, že „La Cene“ je velice ambiciózním dílem. Album je koncepční a už podle názvů skladeb je jasné, o čem pojednává. 12 písní, to je dvanáct apoštolů, tucet Ježíšových nejbližších. 75 minut muziky! Tomu se říká sebevědomí. ..více

[recenze]

[14.06.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MICHAEL SWEET - I´m Not Your Suicide


Když zmíníte jméno zpěváka Michaela Sweeta, hned v další větě nutně musí padnout jméno jeho domovské kapely Stryper. Ovšem i když je jeho vokální projev poznávacím znamením Stryper, Sweet je činný na více frontách. Kromě toho, že pár let byl frontmanem legendárních AOR rockerů Boston (přispěl na poslední album „Life, Love And Hope“), je také sólovým umělcem. Na dráhu pod svým vlastním jménem se vydal už začátkem devadesátých let, kdy vlna grunge spláchla na více než deset let i Stryper. ..více

[recenze]

[13.06.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


METALLICA - Ride The Lightning


Debut „KIll´Em All“ vynesl Metallice až nečekané ovace, kdy se kapela doslova za hodinu stala v undergroundových kruzích jedničkou. Stále se sice hrálo po klubech, ovšem už začaly chodit nabídky na účinkování na větších akcích, kde Metallica ukázala svou živočišnou sílu a leckdy smetla z pódia i zavedenější jména. „Bylo to, jako kdybychom byli ve snu. Mysleli jsme si, že už jsme rockové hvězdy, že jsme jako Diamond Head,“ popsal období po debutu Lars Ulrich...více

[recenze]

[12.06.2014]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


EVENOIRE - Herons


Když přišli italští Evenoire se svojí debutovou deskou „Vitriol“, poplácával jsem je pomyslně po rameni a označoval je za naději gotického metalu, především pro velice povedený zpěv jejich dominantní frontwoman Lisy Stefanoni, mistrně využívající bohatou škálu hlasových odstínů, dovedně zpracované melodické nápady, jejich nezbytnou chytlavost, umění hrát si s atmosférou, probouzet emoce i schopnost napsat výraznou hitovku. Albovou prvotinu a aktuální desku „Herons“ dělí přesně dva roky a dvacet dní. ..více

[recenze]

[11.06.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 465 / 669 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.18248 sekund.