Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Z historického pohledu by se mohlo zdát, že grungeová vlna začátku devadesátých let byla jen módním výstřelkem, který mocně zahýbal hudební scénou jako o patnáct let předtím punk. Jenže tahle vlna, reprezentována v té době Nirvanou, Alice In Chains, Pearl Jam a Soundgraden, má své následovníky i v dnešní době. Jistě, nedá se mluvit o žádném hnutí, přestože tři z velké grungeové čtveřice stále ještě existují a vydávají nová alba. Ale ten vliv, který před dvaceti lety tahle hudba měla, je stále citelný a hmatatelný.
..
Ten návratový bacil, o kterém jsem se již v souvislosti s italskými (nejen, ale tady je to snad vážně epidemie) kapelami zmiňoval, postihl i partu kolem dnes už manželské dvojice Fabrizia Cislaghiho a Moreny Rossi. Milánští Macbeth sice nikdy oficiálně neprohlásili (alespoň jsem to nezaregistroval), že končí, ale dnes, po sedmileté studiové pauze hlásí, že jsou znovu zpět. S agresivnějším modernějším zvukem, se svojí typickou melodikou i poutavou duetovou spoluprací, s odvoláváním se na křížení vlivů od klasického gotického ..
V téhle době to v Queensrÿche začínalo být opravdu divoké. Hned po turné „The Art of Live“ dostal padáka dlouholetý manažer kapely Lars Sorensen a na jeho místo nastoupila Tateova dcera Susan, která působila jako jeho asistent od roku 2001. Tate si z toho udělal pěkný rodinný podnik a jeho nadvláda tak byla úplná. V mezidobí stihl Michael Wilton sólo album pod hlavičkou kapely Soulbender a v roce 2004 oznámila kapela,..
Dlouhé čtyři roky jsme čekali na to, až nás vrchní lich Kai se svou družinou poctí další návštěvou. Tentokráte nás zve rovnou do Říše nemrtvých. Abych pravdu řekl hned zkraje, na tomto místě se mi příliš nelíbí. Kostlivci na pověstnou paprskovou rychlost důkladněji zatlačí jen na dvou zastávkách, ty zbylé projedou v relativně klidném, středním tempu, a na jedné i přibrzdí. Tento fakt by mi nijak nevadil, víc mě mrzí, že kluci v zombácké říši nejspíše poztráceli hodně spisů se zpěvnými a melodickými linkami,..
Asia už navždy bude Asií. Je to totiž jedna z kapel, kterou jste si buď zamilovali při jejich slavném debutu z roku 1982 (samozřejmě s geniální „Heat Of The Moment“) nebo vás nechala klidnou a je tomu tak i doteď. Přestože se v kapele během let vystřídala řada slavných či méně známých jmen (stálý zůstával jen klávesista Geoff Downes), základní mustr zůstával stále stejný. Asia je prostě veličina AOR, stejně jako Journey, Foreigner, Survivor a Boston. Každou z těchto kapel poznáte podle pár tónů a podle charakteristického zvuku...
Tak schválně, pamětníci, co vám říká kapela Kirk? Přiznám se, že když se mi objevilo jejich aktuální album „Masquerade“ v poště, považoval jsem tuhle švýcarskou skvadru za novou hvězdičku na metalovém nebi. A představte si, že ona už tam svítí patnáct let a dokonce před jedenácti lety debutovala s albem „The Final Dance“! Ale jak už to tak bývá, členové kapely se v průběhu let rozutekli ke konkurenci, takže pokud jste o Kirk nezaslechli něco v souvislosti s debutovým albem, bylo pak o nich ..
Je jen málo kapel, které se staly většími po odchodu svých klasických zpěváků. Van Halen, AC/DC… a tím tento výčet asi končí. Do té druhé kategorie, kam si můžeme s klidem zařadit kde koho, patří i Skid Row. Dnes sice mohou pánové Bolan nebo Sabo svého někdejšího zpěváka (sice ne úplného zakladatele kapely) Sebastiana Bacha proklínat až do pekel, je ale jasné, že po jeho odchodu/vyhazovu se ze Skid Row stala kapela klubové úrovně, která (i přes to, že pod kvalitativní laťku nikdy nešla) ..
Ha, polské Turbo! Tahle kapela ještě žije! Pamatuji si na druhou polovinu osmdesátých let, kdy jsem, jako sotva krátce dítě školou povinné, hltal pořad Posloucháte větrník na Československém rozhlase a jednou z kapel, která mi v paměti utkvěla, byla právě polská heavymetalová formace Turbo. Už ani nevím, jakou skladbu tam od nich tenkrát hráli, ono už je to vlastně i jedno, ale donedávna jsem netušil, že tahle kapela je stále ještě funkční...
Triptykon tak trochu nenápadně přicházejí s novým albem „Melana Chasmata“, avšak dle ohlasů, které už pár týdnů kolují internetem, to je nesmírně očekávaný materiál. Tom Gabriel Warrior je opravdový metalový válečník a živoucí legenda. Hellhammer, Celtic Frost a dnes Triptykon. Jedna ze zakládajících postav black metalu, doom metalu a vůbec jeho temného pojetí. Dnes už jeho hudební výraz nepřekvapí, ale „Melana Chasmata“ je deskou, která tu už delší dobu nebyla..
Po dlouhých čtyřech letech, kdy kapela patrně sbírala energii a inspiraci a otřepávala se ze dvou neúspěšných alb, byl na jaře 2003 čas nastoupit do studia a stvořit nástupce „Q2K“. Z Queensrÿche se dočasně stal kvartet, ale v dubnu toho roku byla oznámena překvapivá novinka. Pro nahrávání alba se ke kapele zpátky přidal její bývalý hlavní mozek Chris DeGarmo. Ačkoli v tu chvíli nebylo jasné, jestli jako stálý člen,..
Kde vlastně začínají hranice melodeath metalu? A je dnes tenhle styl natolik oblíbený, aby se k němu hlásili i ti, kteří sice využívají (a dost intenzivně) chropot u mikrofonu, ale jejichž podstata je někde krapet jinde? Ale dobrá, respektujme vlastní názor kapely a ponechme finské Dead End Finland v chlívku „melodeath“. Za a) opodstatnění to má, za b) chlívek není podstatný, podstatný je obsah. A ten se Fiňákům na jejich druhém albu s názvem „Season Of Withering“ dost vydařil. ..
Kdo je to Matt Sorum, snad není potřeba obšírně rozvádět. Někdejší hráč Guns n´Roses, The Cult a Velvet Revolver, už dva roky člen Rock n´Rollové síně slávy, se už dávno zařadil mezi bubenické legendy. Přestože jeho kolega z Motörhead Mikkey Dee na jeho adresu v polovině devadesátých let řekl, že „Matt je skvělej chlápek, ale to, že hraje s Guns z něj nedělá prvotřídního bubeníka…“, je Matt Sorum považován, a dovolím si říct, že právem, za světovou bubenickou extratřídu. ..
Jak jinak začít tenhle článek, než tou nejlacinější otázkou, která se nabízí – tak jaký je život po Nightwish, Anetko? Jiný. S touto jednoduchou a hodně napovídající odpovědí máme tohle téma úspěšně za sebou a můžeme se v klidu věnovat Anetčinu „rozzářenému“ albu. Na kterém Anette Olzon dokazuje to, o čem donedávna ještě mnozí horlivě polemizovali. Totiž to, že umí zpívat. Ono když hlasivky napínáte pouze tím směrem a do těch vzdáleností, které vám jsou přirozené..
V pořadí třetí deska řeckých hardrockerů Outloud, kteří se pyšní v sestavě jednou z hvězdiček power progresivních Firewind, Bobem Katsionisem, přináší i změny v line-upu. Přestože se v sestavě objevuje nový bubeník, na „Let’s Get Serious“ se paliček ujal host navýsost povolaný, George Kollias, a je to především jeho zásluhou, že alespoň některé aspekty alba šlapou jako hodinky. ..
Ocelověrci z Lovosic mají kadenci necelou jednu skladbu ročně (a to ještě zaokrouhleně…). K tomuto postulátu jsem došel jednoduchým výpočtem. První demo s eponymním názvem vyšlo v roce 2009, letošní novinkové (opět eponymní) épíčko obsahuje celé čtyři písně. Ale čert vzal matematiku (třeba je v šuplíku toho materiálu podstatně víc), podstatné je, že ať šťouchnu do kterékoliv puzzlíku z celkové skládačky, prakticky u všeho je možné spokojeně konstatovat, že Steelfaith udělali, když ne krok, tak aspoň krůček vpřed...
„Čas pádí, čas letí, těžko ta léta vrátíš zpět…“ Přesně na tenhle popěvek deset let staré věci od Chinaski jsem si vzpomněl ve chvíli, kdy se mi do rukou dostala poslední deska zpěváka druhdy tááák slovutných švédských rockerů Backyard Babies Nickeho Borga. Kvůli tomu, že je na trhu už nějakou dobu a kromě jeho rodného Švédska se jedná o desku spíše utajenou, ale především kvůli tomu, že od rozpadu Backyard Babies je to letos už pět let. ..|
Dnes je 20.10.2025, svátek má Vendelín
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu,
rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon.
K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku:
Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com |
ANGERMAN - No Tears For The Devil
|
[10.05.2014] [hodnocení: 7,5/10] |
MACBETH - Neo-Gothic Propaganda
|
[09.05.2014] [hodnocení: 7,5/10] |
QUEENSRŸCHE – Operation: Mindcrime II
|
[08.05.2014] [hodnocení: 5/10] |
GAMMA RAY - Empire Of The Undead
|
[07.05.2014] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[06.05.2014] [hodnocení: 7/10] |
|
[05.05.2014] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[04.05.2014] [hodnocení: 8,5/10] |
TURBO - Piaty zywiol/The Fifth Element
|
[03.05.2014] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.05.2014] [hodnocení: 9/10] |
|
[01.05.2014] [hodnocení: 7,5/10] |
DEAD END FINLAND - Season of Withering
|
[30.04.2014] [hodnocení: 7/10] |
MATT SORUM´S FIERCE JOY - Stratosphere
|
[29.04.2014] [hodnocení: 9/10] |
|
[28.04.2014] [hodnocení: 7/10] |
|
[27.04.2014] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[26.04.2014] [hodnocení: 7/10] |
NICKE BORG HOMELAND - Ruins Of A Riot
|
[25.04.2014] [hodnocení: 8,5/10] |