WINGER - Better Days Comin´

Dobrá nálada se vrátila do Winger! Přesně to mě napadlo při poslechu jejich poslední desky „Better Days Comin´“, což už vlastně podporuje její název. Po tom, co si kapela zažila začátkem devadesátých let, ať už se jedná o ústrky od Metallicy nebo od seriálu Beavis And Butthead (tady tričko s nápisem Winger nosil ten největší blb, kterému se všichni smáli), začala kapela, potažmo její frontman Kip Winger tvořit desky spíše zádumčivější, které se snažily zachytit alternativnější tváře rockové hudby a zčásti popíraly to, ..více

[recenze]

[19.05.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

Mr. Dee (ELEAMENT) - Vize jsou a neustále budou!

To je tak. Hledáte zajímavé domácí kapely, které by stálo za to prohnat na dráze Metalparády a protože u toho člověk prokliká kdejaké zákoutí, na detaily pak už nekouká. Úplně stačí, když vás zaujme samotná hudba (v případě českobudějovických Eleament postavená na výrazném spojení elektroniky a metalu). Což se také stalo. Až když si tahle kapela nasadila pomyslné startovní číslo a dostala se na postupovou příčku, zjistíte, že už jen z domovských či bývalých působišť členů kapely ..více

[rozhovory]

[18.05.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

NARBELETH - A Hatred Manifesto

Když jsem se přihlásil o recenzování Narbeleth, říkal jsem si, že uslyším něco neobvyklého, co by mi mohlo rozšířit hudební obzory. Ono se totiž málokdy stane, že narazíte na black metal z Kuby. Jaké bylo mé překvapení, když jsem nahrávku pustil. Musel jsem kontrolovat, zda mi nepřišla omylem nějaká smečka se jménem Marduk, Mayhem nebo Darkthrone. Místo slunného Karibiku jsem byl vržen do ledového Norska. ..více

[recenze]

[17.05.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

DON AIREY - Keyed Up

Představovat Dona Aireyho by bylo něco jako nošení rumu do hospody. Minimálně od poloviny sedmdesátých let, kdy získal místo za klávesami v kapele bubeníka Cozyho Powella, je toto jméno všeobecně známo. Byl to Cozy Powell, který Aireyho představil koncem sedmdesátých let Ritchiemu Blackmorovi a mladý klávesista tak získal místo u Rainbow. Pak už se z angažmá z kategorie těch nejhvězdnějších roztrhl pytel...více

[recenze]

[16.05.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

QUEENSRŸCHE – Take Cover

Rok po vydání druhého dílu „Operation: Mindcrime“ měla kapela napilno. Rozhodla se vydat kompilační album největších hitů „Sign of Times“, a ještě na podzim téhož roku desáté řadové album, které se ovšem ukázalo být pouze albem coverů, nikoli vlastní tvorby. Nápad na vyšel ze hry „hádej riff“, kterou během zvukovek hráli kytaristé Wilton a Stone. Kapela se dohodla že každý člen vybere na nahrávku dvě skladby, na které nahrají cover ..více

[recenze]

[15.05.2014]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

DIABULUS IN MUSICA - Argia

Kdyby dosud neexistovalo okřídlené rčení o důležitosti třetího alba, mohli bychom si ho vymyslet s novinkovou deskou španělských Diabulus In Musica. A když už je to rčení jednou vymyšlené, tak pokud funguje, mohli by se v jeho duchu pamplonští ďáblíci definitivně zařadit mezi symfo-power-gothickou elitu. Na aktuálním albu „Argia“ totiž Diabulus In Musica rozehrávají barevně bombastické divadlo, ve kterém jednak zdůraznili ty elementy, za které si již vysloužili pochvalu v letech minulých, ..více

[recenze]

[14.05.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

GOTTHARD - Bang!

Jak černý byl pro Gotthard rok 2010 není asi třeba ani připomínat. Když pak dva roky po smrti frontmana Stevea Lee pozůstalci natočili s náhradníkem, Leeovým australským hlasovým klonem Nicem Maederem, comebackovou desku „Firebirth“, vypadalo to, že je kapela definitivně u konce s dechem. „Firebirth“ bylo suverénně nejslabším albem celé diskografie kapely a přesto, že Maeder se ukázal býti velice dobrým zpěvákem, který je od Lee k nerozeznání jen velice sporadicky..více

[recenze]

[13.05.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

MAYAN - Anatagonise

Vždycky jsem obdivoval muzikanty, kteří dokážou své hudební nápady použít pro více kapel a projektů, aniž by slevili ze svojí kvality. Z těch největších jmen vyberme třeba Arjena Lucassena, jenž ve své branži představuje tak velkou záruku kvality, že je vlastně jedno pod jakým jménem své skladby vydává. Podobně to vidím i u Marka Jansena, hlavního skladatele nizozemské kapely Epica, který své schopnosti zúročil již na prvních albech holandské legendy After Forever. Po poslechu aktuální desky „Antagonise“..více

[recenze]

[12.05.2014]

[Mikka]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

VESPERIA - An Olden Tale

Nad problémem, zda někdy Keltové a Vikingové dorazili až do Kanady, jsem nikdy nedumal. Mám-li vycházet z autenticity, jakou na mě dýchá loňské album celtic-pagan-folk-black-sympho-melo-death (nehodící se dle potřeby škrtněte a hodící se dle libosti křižte a mixujte) party Vesperia z Toronta, tak určitě ano. Z alba „An Olden Tale“ je totiž cítit pohanština, syrovost, rozvernost i nespoutanost, ocásky lidových motivů i nějaké ty nezbytné „nemetalové“ inštrumenty. Pokud jste o téhle kapele ještě neslyšeli, ..více

[recenze]

[12.05.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Alex, Viktor (SYMBIOSIS) - Je to akoby v tých skladbách bola všitá akási vlastnosť či kvalita, ktorá nejakej štýlovej vyhranenosti nedá šancu

Z pohledu hudebních ingrediencí si lepší jméno pro kapelu tahle slovenská parta jen těžko mohla vybrat. Bratislavští Symbiosis mají na svém kontě (kromě postupu v naší Metalparádě) debutové EP “Purple” a aktuálně pracují na jeho full následovníkovi. Nejen o něm jsme vedli debatu s kytaristou Alexem, kterému lehce vypomohl i jeho parťák Viktor...více

[rozhovory]

[11.05.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

ANGERMAN - No Tears For The Devil

Z historického pohledu by se mohlo zdát, že grungeová vlna začátku devadesátých let byla jen módním výstřelkem, který mocně zahýbal hudební scénou jako o patnáct let předtím punk. Jenže tahle vlna, reprezentována v té době Nirvanou, Alice In Chains, Pearl Jam a Soundgraden, má své následovníky i v dnešní době. Jistě, nedá se mluvit o žádném hnutí, přestože tři z velké grungeové čtveřice stále ještě existují a vydávají nová alba. Ale ten vliv, který před dvaceti lety tahle hudba měla, je stále citelný a hmatatelný. ..více

[recenze]

[10.05.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

MACBETH - Neo-Gothic Propaganda

Ten návratový bacil, o kterém jsem se již v souvislosti s italskými (nejen, ale tady je to snad vážně epidemie) kapelami zmiňoval, postihl i partu kolem dnes už manželské dvojice Fabrizia Cislaghiho a Moreny Rossi. Milánští Macbeth sice nikdy oficiálně neprohlásili (alespoň jsem to nezaregistroval), že končí, ale dnes, po sedmileté studiové pauze hlásí, že jsou znovu zpět. S agresivnějším modernějším zvukem, se svojí typickou melodikou i poutavou duetovou spoluprací, s odvoláváním se na křížení vlivů od klasického gotického ..více

[recenze]

[09.05.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

QUEENSRŸCHE – Operation: Mindcrime II

V téhle době to v Queensrÿche začínalo být opravdu divoké. Hned po turné „The Art of Live“ dostal padáka dlouholetý manažer kapely Lars Sorensen a na jeho místo nastoupila Tateova dcera Susan, která působila jako jeho asistent od roku 2001. Tate si z toho udělal pěkný rodinný podnik a jeho nadvláda tak byla úplná. V mezidobí stihl Michael Wilton sólo album pod hlavičkou kapely Soulbender a v roce 2004 oznámila kapela,..více

[recenze]

[08.05.2014]

[Ray]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

GAMMA RAY - Empire Of The Undead

Dlouhé čtyři roky jsme čekali na to, až nás vrchní lich Kai se svou družinou poctí další návštěvou. Tentokráte nás zve rovnou do Říše nemrtvých. Abych pravdu řekl hned zkraje, na tomto místě se mi příliš nelíbí. Kostlivci na pověstnou paprskovou rychlost důkladněji zatlačí jen na dvou zastávkách, ty zbylé projedou v relativně klidném, středním tempu, a na jedné i přibrzdí. Tento fakt by mi nijak nevadil, víc mě mrzí, že kluci v zombácké říši nejspíše poztráceli hodně spisů se zpěvnými a melodickými linkami,..více

[recenze]

[07.05.2014]

[Hermes]

[120 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

ASIA - Gravitas

Asia už navždy bude Asií. Je to totiž jedna z kapel, kterou jste si buď zamilovali při jejich slavném debutu z roku 1982 (samozřejmě s geniální „Heat Of The Moment“) nebo vás nechala klidnou a je tomu tak i doteď. Přestože se v kapele během let vystřídala řada slavných či méně známých jmen (stálý zůstával jen klávesista Geoff Downes), základní mustr zůstával stále stejný. Asia je prostě veličina AOR, stejně jako Journey, Foreigner, Survivor a Boston. Každou z těchto kapel poznáte podle pár tónů a podle charakteristického zvuku...více

[recenze]

[06.05.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

KIRK - Masquerade

Tak schválně, pamětníci, co vám říká kapela Kirk? Přiznám se, že když se mi objevilo jejich aktuální album „Masquerade“ v poště, považoval jsem tuhle švýcarskou skvadru za novou hvězdičku na metalovém nebi. A představte si, že ona už tam svítí patnáct let a dokonce před jedenácti lety debutovala s albem „The Final Dance“! Ale jak už to tak bývá, členové kapely se v průběhu let rozutekli ke konkurenci, takže pokud jste o Kirk nezaslechli něco v souvislosti s debutovým albem, bylo pak o nich ..více

[recenze]

[05.05.2014]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]