Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Každou kapelu je třeba posuzovat jiným měřítkem. Ne, že bych nějak zastával dvojí metr, který se tak „nádherně“ uplatňuje v naší bordeliózní pseudo-anarchodemokracii (všichni jsem si rovni, jen někteří z nás rovnější, že jo…), ale tady ten úhel pohledu stojí trochu jinak. Judas Priest budete třeba posuzovat podle množství železa na kožené uniformě Roba Halforda, Poison podle spotřebovaného laku na vlasy..
Už je to více než pět let, co se na světě objevila poslední deska kapely Tesla „Forever More“. Pokud nepočítáme dvojalbum coverů „Real To Reel“, jednalo se o debutový zářez mladého kytaristy Davea Rudea u této americké legendy. O generaci mladší mladík nahradil u těchto ostřílených borců kokainového krále Tommyho Skeocha, který to přes prvotní ujišťování v období kolem comebackového alba „Into The Now“ s drogami znovu neukočíroval a musel se znovu poroučet...
Finská kapela Lazy Bonez by mi asi byla sympatická už jen díky svému poetickému názvu, tak dokonale vystihujícím podstatu mého vlastního bytí. Dalším (mnohem podstatnějším) lákadlem může být fakt, že polovina kapely dělá společnost bráchům Hietalům v domovských Tarot. Pro znalce finské scény přidám ještě nezbytnou informaci, že zbývající členové Líných kostí (a na dvou z nich ležela tvůrčí odpovědnost za album „Vol. 1“) působí v kapelách D-Cayed a Exception To The Rule. Ale tím nejpřitažlivějším momentem ..
Pojďme si to trochu zrekapitulovat. Příští rok tomu bude deset let, co se tahle kapela dala dohromady, a navíc se přijede představit domácímu publiku na spálenopoříčský Basinfirefest. Deset let v životě hair metalové kapely, to už může být slušný počinek. Mötley Crüe po té době skončili několikrát v kriminálech, s předávkováním v nemocnicích, v odmašťovnách, před soudem… Což u The Poodles asi nehrozí, protože to jsou spíš ti hodní kluci, kteří se před každým koncertem jdou vysprchovat..
Snad jen bratrská dvojice Youngových znamená v hudebním světě více než bří Schenkerové. Přestože tihle dva spolu nikdy moc nespolupracovali, každý z nich vtiskl do rockových dějin nesmazatelnou stopu. Oba spojují společné začátky na prvních dvou deskách Scorpions, ovšem Michael pak začal pošilhávat po větším světě, když svůj osud spojil s ostrovní legendou U.F.O.. S ní natočil její nejzásadnější desky jako „Phenomenom“ (kde se zpěvákem Philem Moggem složil největší hit „Doctor Doctor“), „Lights Out“, nebo „No Heavy Petting“, ..
Když vám přijde nahrávka od vydavatelství, které si pojem „metal“ vetklo přímo do svého názvu, může působit poněkud nečekaně, když vás jejím prostřednictvím pozvou na diskošku. Ale ono to s gotiko-elektroniky Mono Inc. není tak jednoznačné. Budeme-li ortodoxně trvat na příslušnosti k tvrdším žánrům, díky pochodově rytmickému tempu (a hrdelní němčině) vás možná napadnou (jen okrajově a navíc hodně umírnění) Rammstein, díky potemněle dramaticky dráždivému oparu ..
Pamatujete na přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy byl hair metal na absolutním vrcholu a vydavatelské firmy chrlily denně dvacet kopií Mötley Crüe, desatery Poison a patnáctery Guns n´Roses? Stačilo, aby kapela měla uječeného zpěváka, který měl pořádného kadeřníka, šikovného sólového kytaristu a o úspěch na MTV bylo postaráno. Těch jmen bylo: War Babies, Roxx Gang, Pretty Boy Floyd, 21 Guns, Bang Gang, Tangier, Big Bang Babies, Herricane Alice, Babylon A.D., Roxy Blue… ..
V jistých kruzích jsou Death Angel pojem. Jejich srovnávání s Velkou čtyřkou Metallica, Megadeth, Slayer a Anthrax je samozřejmě mimo mísu, protože takový dopad nikdy neměli a pochopitelně už nikdy mít nebudou. Vždycky významově tak trochu stáli i za tou druhou lajnou, kterou představují třeba Testament, Exodus, Overkill nebo německá špička Kreator a Destruction. Ale zase na druhou stranu se u nich jednalo o poctivé řemeslo. ..
„Welcome To The Humanity – this is hour one…
„The Fall Of Tommy Johansson“ bylo první, co mě po pár posleších napadlo. Primární nepříjemné pocity ve mně vzbudil avizovaný klip „Guitar Hero“ (kde jsem se v koutku své melodické duše již začal obávat, že by mohlo jít ve finále o průser!). Velkoryse teď pomiňme jeho dementní a těžce neoriginální název, i to, že opět vidíme pařící kapelu, za níž na plátně tentokrát neběží další žádná „filmová“ projekce, ale zkrátka jen název zmiňované skupiny. Je evidentní, že se zase, a zdaleka ne poprvé, ..
Alter Bridge byli od svého počátku ostře sledovanou kapelou. Nejprve šlo o to, že ji na nohy postavili tři čtvrtiny koncem devadesátých let multiplatinově úspěšných postgrungeových pánbíčkářů Creed. K nim se připojil do té doby ne zrovna moc známý zpěvák a příležitostný herec (zahrál si epizodní roli Thora po boku Marka Wahlberga ve filmu Rock Star) Myles Kennedy. Ten se postupem času vypracoval na jednoho z nejlepších současných hardrockových vokalistů. ..
Je to na úhlu pohledu. Můžeme tvrdit, že kdyby David Reece nikdy nenahradil Uda Dirschneidera v Accept, neštěkl by po něm dnes ani pes. Ono je to totiž dvousečné. Skalní fanoušci jej tenkrát nepřijali a vytýkali mu, že německou ocelovou mašinu natlačil do amerického hardrocku. Reece tak musí po zbytek kariéry žít s vypáleným cejchem „voice from Accept“, což není jednoduché. Blaze Bailey, John Corabi nebo Ripper Owens by o tom dokázali mluvit celé dlouhé zimní večery. ..
Jakže se tahle deska jmenuje? „Drive“? Jo, tenhle název se asi příliš dlouho vymýšlet nemusel, ten prostě vyplynul přirozeně ze samotné podstaty nahrávky. Myslím si, že Anekke van Giersbergen už dávno-dávno-dávno nemusí nikoho přesvědčovat o tom, že má v krku zlato. A přesto to prakticky na každé nahrávce (a přitom bez toho, abyste měli pocit, že jí to stojí byť jedinou kapičku potu a úsilí) dává najevo...
Glen Benton si na hru s čísly vždycky potrpěl. Samozřejmě nejvíce s tím jedním a proto asi nebude náhoda, že si jako datum vydání pro jedenáctou desku své kapely vybral datum 22.listopadu 2013. Deicide jsou tedy po dvou letech zpět s novým flákem, zvaným „In The Minds Of Evil“. Deicide už od svého vzniku mají cejch hodně kontroverzní kapely a proto určitě nejeden fanoušek netrpělivě vyhlíží, co skupina pro svou posluchačskou obec po tak dlouhé době stvořila. Album zaujme už svým charismatickým přebalem. ..
O významu Phila Anselma snad nikdo ani v nejmenším nepochybuje. Když kdysi jako dvacetiletý hejsek nastoupil do Pantery, aby na desce „Power Metal“ demonstroval svůj halfordovský ječák, nebral jej ještě nikdo moc vážně. Aby také ano, když Pantera do té doby byla obskurní glammetalová kapela, hrající tak leda okresní přebor a na svém kontě měla tři bídná alba „Metal Magic“, „Project In The Jungle“ a „I Am The Night“. Jenže posměváčkům brzy jejich škleb ztvrdnul, když Pantera,..
Posledně jsem si v recenzi na debut tohoto belgického projektu stěžovala, že s podobným materiálem se daly dělat mnohem velkolepější věci. Deska „Obsessions“ působila na první poslech naprosto úchvatně, ale s postupem času byla díky nenaplněnému potenciálu docela zklamáním. Do budoucna jsem ale nešetřila nadějí a dobře jsem udělala. Pro jednou se moje předpověď vyplnila. Skoro jako by mě „velitel“ projektu Samuel Arkan poslouchal,..
Kdeže jsou doby, kdy Krucipüsk působili jako zjevení. Svým specifickým crossoverem, kde míchali thrash metal s hardcorem a hospodským rockem si podmanili celou republiku a skladby jako „Sexy Voodoo“, „Druide“, „Belzebub Disco“, „Musim do Mexika“ a hlavně „Láska je kurva“ patří rozhodně k tomu lepšímu, co kdy v české rockové produkci vzniklo. Před deseti lety byli Krucipüsk na vrcholu. Měli aktuálně venku nejlepší desku „Druide!“, Hájíček na pódiích bouřil s liščím ocasem za kalhotami a kapela ..|
Dnes je 22.10.2025, svátek má Sabina
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu,
rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon.
K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku:
Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com |
|
[25.12.2013] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.12.2013] [hodnocení: 7/10] |
|
[24.12.2013] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[23.12.2013] [hodnocení: 7/10] |
MICHAEL SCHENKER´S TEMPLE OF ROCK - Bridge Of Gap
|
[22.12.2013] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[21.12.2013] [hodnocení: 5,5/10] |
WHITE COAST REBELS - Hangin´ With The Wild Boys
|
[20.12.2013] [hodnocení: 5,5/10] |
DEATH ANGEL - The Dream Calls For Blood
|
[20.12.2013] [hodnocení: 8/10] |
|
[19.12.2013] [hodnocení: 7/10] |
|
[18.12.2013] [hodnocení: 3/10] |
|
[18.12.2013] [hodnocení: 8/10] |
|
[17.12.2013] [hodnocení: 4,5/10] |
Anneke van GIERSBERGEN - Drive
|
[17.12.2013] [hodnocení: 9/10] |
DEICIDE - In the Minds of Evil
|
[16.12.2013] [hodnocení: 7/10] |
PHILIP H. ANSELMO AND THE ILLEGALS - Walk Through Exits Only
|
[16.12.2013] [hodnocení: 2/10] |
|
[15.12.2013] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[15.12.2013] [hodnocení: 4/10] |