MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
S tím naprosto souhlasím, mě taky.

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
Tato deska mě z těch postcomebackových alb baví...

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
8,5/10

TIAMAT - Sumerian Cry
těším se na parádní počtení.

TIAMAT - Sumerian Cry
Dobrý debut. Zlo, noc, otevřený hrob, nezakrytá...

TESTAMENT - Para Bellum
Jasný, díky! (hlavně, že jsem je taky recenzoval)...

TESTAMENT - Para Bellum
Plný souhlas.... ovšem Dragonlord nikoli Dragonion

TIAMAT - Sumerian Cry
Na (předpokládám) další seriál o kapele se těším....

TESTAMENT - Para Bellum
dost dobré album!

TESTAMENT - Para Bellum
Trochu iné ale stale veľmi dobre,pomali to lezie...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku

Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.

Do světa legend vstoupil dávno. Nebyl sice tak komerčně úspěšný jako někteří z těch, kteří se mu léta klaněli, ale o to větší kult (i se svým vesmírným alter egem) představoval. Při vší úctě k poslední sestavě Kiss a Tommymu Thayerovi, který převzal jeho masku i kostým, když se řekne „kytarista Kiss“, vždy vás jako první napadne Ace Frehley. Bude to platit v podstatě navždy. Jeho skon není definitivní koncem. Ve fyzické podobě ano, ovšem jeho duch ožije vždy v každé skladbě, kterou s Kiss nebo sám nahrál. V tom spočívá nesmrtelnost velikánů.

Jan Skala, 17. 10. 2025

Soutěž:

Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu, rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku: Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?
Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com

LITA FORD - The Bitch Is Back... Live!


Lita Ford se pokouší ze všech sil znovu nastartovat svou kariéru. Čtrnáct let od vydání průměrné desky „Black“ žila v ústraní se svým manželem Jimem Gillettem, s nímž v roce 2009 vyprodukovala příšernou comebackovou desku „Wicked Wonderland“, po které záhy následoval rozvod dvojice. Lita, kterou její manžel oškubal nejen o majetek, ale vyhrál do své péče i jejich děti, začala hledat útěchu v hudbě. Vrátila se ke kořenům, k dobám, kdy působila po boku Joan Jett v The Runaways..více

[recenze]

[01.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


WOLFPAKK - Cry Wolf


Já to tušil, že duo M+M nezaváhá a úspěšný mustr využije znovu. A dokonce jsem to čekal natolik, že jsem už v recenzi jejich prvního společného počinu hlásal, že si nechám v záloze nějaké body, kdyby se jim podařilo vylepšit si fazónu. To se jim sice s druhým albem projektu Wolfpakk nepodařilo (především zásluhou kvalitativní nevyrovnanosti jednotlivých songů), ale i tak lze album „Cry Wolf“ s čistým svědomím doporučit. ..více

[recenze]

[30.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KING ALBATROSS – King Albatross


Tak nám zase jednou ze severu přicházejí dobré zprávy. Mladých talentů je ve Švédsku očividně netušené množství a jedním z téhle řady jsou i King Albatross. Ti letos vlastním nákladem vydali čtyřskladbové EP, jako první uchutnávku své budoucí kariéry, která, tuším, nebude zanedbatelná, když tak poslouchám jejich schopnosti. V čele kapely stojí dívka Therés Enström, která možná vyhlíží jako křehotinka s andělským obličejem, ale ve skutečnosti je to pořádná dračice. ..více

[recenze]

[29.11.2013]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TURISAS - Turisas2013


Co si počít s tím, když housenka je na první pohled zajímavější než motýl? Finští Turisas se od „Battle Hymns“ ustavičně vyvíjejí. A právě jejich aktuální desku, lakonicky nazvanou „Turisas2013“ bych považoval za jejich (kdo ví, jestli definitivní) vylíhnutí. Které trpí právě tím, že barvy tohohle jedince z řádu lepidopterů nejsou kdovíjak výrazné, byť na jejich pestrosti se rozhodně nešetřilo. A tak nám Turisas nabízejí na dřeň oholenou, syrovou podstatu, která navíc má takové množství chuťových odnoží, ..více

[recenze]

[29.11.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


COLD FEET CONTROL - Tales of the Brokenhearted Pt. 1


Cold Feed Control vznikli jako každá správná kapela, kdy se parta přátel rozhodla k hudbě přistoupit aktivně. Tak se toto uskupení poprvé objevilo v roce 2011 a několik měsíců po vzniku vydali první EP s názvem "Shake It, Shake It!", jenž bylo podle všeho kladně přijímáno nejširším okolím. V letošním roce k této nahrávce Finové přidali další dvě EP s názvem "Tales of the Brokenhearted." Na svých profilech Cold Feet Control uvádí, že texty vycházejí z každodenních zkušeností života a že metalcore hodlají hrát s moderním zvukem, ..více

[recenze]

[28.11.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SCORPIONS - Pure Instinct


Ještě dřív, než se Scorpions znovu vydali do studia, zkusili navázat na tradici svých úspěšných živáků. Že něco není v pořádku, naznačil fakt, že album „Live Bites“ (pokud byste marně sháněli benefiční singl „White Dove“, cover od maďarských Omega, který Scorpions nahráli ve prospěch fondu OSN na pomoc obětem války ve Rwandě, najdete tenhle song jako přídavek právě na „Live Bites“), i přes to, že bylo napěchované samými hity, komerčně vyšumělo a žádný trhák se z něj nestal. Další problém se jmenoval ..více

[recenze]

[28.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MANDRAGE - Siluety


Můžete si myslet, že „Františkovy Lázně“ jsou odrhovačka, sice chytře napsaná, ale stejně odrhovačka. Můžete si myslet, že „Šrouby a matice“ svým způsobem čerpají z „Prvního polibku“ od Brutusu, a i když se tváří bůhvíjak světoborně, pořád je to jen stařičký bigbítkový oplodňovák. Asi je to i pravda. A to, že se právě těmihle dvěma skladbami dostali Mandrage mezi tuzemskou hudební špičku, je pro ně možná trochu nešťastné...více

[recenze]

[27.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


JAMES LABRIE – Impermanent Resonance


Kanadský zpěvák James LaBrie je pro mě jednou velkou záhadou. Tedy ne konkrétně jeho osoba, na té nic až tak záhadného neshledávám, ale spíše jeho působení na scéně. Mnoha lidmi (včetně mě) je dlouhodobě považován za nejslabší článek sestavy Dream Theater. Je to vlastně ten faktor, který mě odrazuje od častějšího poslouchání kapely, protože to jeho kozí mečení ve výškách se nedá snášet delší dobu v kuse...více

[recenze]

[27.11.2013]

[Ray]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


QUEENSRŸCHE, CIVIL WAR - 6.11.2013, Stockholm – Tyrol


Queensrÿche jsou kapela, která mě zaujala už pěkných pár let zpátky, vlastně dávno předtím, než jsem se začala hlouběji věnovat samotnému progu. Jasně si také pamatuji, jak moc jsem se těšila, až je konečně uvidím živě na Masters of rock v roce 2010. A moje zklamání z tohoto vystoupení asi nemohlo být větší. Nejen, že Geoff Tate působil neskutečně arogantně a flákal zpěv, ale vrcholem všeho byl opravdu pitomý setlist ..více

[reporty]

[26.11.2013]

[Ray]

[2 komentáře ]


ŠKWOR - Sliby & lži


Otázka stojí jasně: Může kapela jako Škwor vůbec nečím překvapit? Spolek, který se řadí mezi Alkeholy, Harleje, Dogy a snad i Kabáty, musí mít pečlivě danou svou vlastní linii a kdyby z ní uhnul, vzalo by ho jeho vesnické publikum vidlemi. To ví naprosto každý. A samozřejmě to ví i kapela Škwor, která přichází se svou už sedmou studiovou (když nepočítám nulté album „May Day“) deskou, kterou nazvala „Sliby & lži“. Tady by mohla recenze skončit...více

[recenze]

[26.11.2013]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


PSILOCYBE LARVAE - The Labyrinth Of Penumbra


Skupina Psilocybe Larvae vznikla již v roce 1996 ve městě Vyborg (Rusko). Už od počátku se věnovali melodickému dark/death metalu. Novinka „The Labyrinth Of Penumbra“ je čtvrtým zářezem do diskografie. Jejich muzika je bohatá na nápady a nové album je jimi doslova naplněno. Už úvodní kus „Soul Trekking“ jasně dává najevo, že i když se nejedná o známé jméno, hraje kapela, co to umí...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


EVILE - Skull


Thrash metal zažívá v posledních letech svou renezanci. Nejen, že slavná jména vydávají skvělá alba a téměř zapomenuté kapely obnovily svou činnost, především se ale objevily zcela nové skupiny, mladá krev, která pozvedá prapor žánru.

A mezi ty nové tváře patří i Evile. Rovnou musím říct, že se poměrně brzo vyšvihli do naprosté špičky. Čtvrtý zásek do jejich diskografie je ukázkou toho, že i když si hodně berete ze svých vzorů, můžete k tomu přidat svou vlastní invenci a vznikne skvělé dílo...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


TYLA J. PALLAS (DOGS D´AMOUR) - Snad o Vánocích nevyhoříme...


Timothy Taylor čili Tyla, který si dnes říká Tyla J. Pallas, je všestranný člověk a především nebývale plodný umělec, kterého poznáte podle prvního tónu i barvy jeho specifického hlasu. V osmdesátých letech a začátkem devadesátých vedl velice svojskou formaci Dogs D´Amour, která s alby „The Dynamite Jet Saloon“ a „A Graveyard Of Empty Bottles“ představovala vrchol britského glampunku. Přestože je s debutovou deskou „A Bit Of What You Fancy“ z tohoto pomyslného trůnu sesadili ..více

[rozhovory]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


TYLA J. PALLAS - Devils Supper (Electric Sitting)


Se zpožděním, ale přece, tu máme druhý díl „Devil´s Supper“, dvojalba, které přichystal frontman kultovních britských šraml rockerů Dogs D´Amour, Tyla. Jak už jsem poznamenal v recenzi na akustickou část dvojdíla, Tyla je v posledních době nebývale čilý a už teď se mluví o comebacku Dogs D´Amour i na studiové bázi a to dokonce v sestavě, která má na svědomí pravděpodobně nejlepší album „The Dynamite Jet Saloon“. Ale to předjímáme věci, které buď přijdou, nebo ne. ..více

[recenze]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


IRON KINGDOM - Curse Of The Voodoo Queen


Téměř na den přesně, kdy do redakce dorazilo debutové album kapely Iron Kingdom, nazvané „Curse Of The Voodoo Queen“, vydali tihle Kanaďané už svojí druhou desku. A neb už od doručení uběhl taky nějaký pátek, dovolím si zabít dvě mouchy jednou ranou a určitou vzpomínkou na budoucnost naznačit, zda se Iron Kingdom podařilo z prokletí voodoo královny vysvobodit. Po pravdě řečeno, ono totiž první kolo těhle mlaďáků naznačilo hodně slušný potenciál, který však potřeboval trochu usměrnit. ..více

[recenze]

[23.11.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


METAL CHURCH - Generation Nothing


Kromě osoby Kurdta Vanderhoofa dnes nemá současná sestava Metal Church s jejich průkopnickou minulostí osmdesátých let nic společného. I Vanderhoof, ač působil stále jako skladatel, za sebe do hry s klasickou deskou „Blessing In Disguise“ poslal kytaristu Johna Marshalla, který v budoucnu proslul tím, že na turné k metallicovské "Černé desce" převzal kytarové party zraněného Jamese Hetfielda. Dnes Metal Church nemají personálně nic společného s minulostí, hudebně ovšem rozhodně ano...více

[recenze]

[22.11.2013]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 481 / 668 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15389 sekund.