MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
S tím naprosto souhlasím, mě taky.

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
Tato deska mě z těch postcomebackových alb baví...

MICHAEL SCHENKER GROUP - Don`t Sell Your Soul
8,5/10

TIAMAT - Sumerian Cry
těším se na parádní počtení.

TIAMAT - Sumerian Cry
Dobrý debut. Zlo, noc, otevřený hrob, nezakrytá...

TESTAMENT - Para Bellum
Jasný, díky! (hlavně, že jsem je taky recenzoval)...

TESTAMENT - Para Bellum
Plný souhlas.... ovšem Dragonlord nikoli Dragonion

TIAMAT - Sumerian Cry
Na (předpokládám) další seriál o kapele se těším....

TESTAMENT - Para Bellum
dost dobré album!

TESTAMENT - Para Bellum
Trochu iné ale stale veľmi dobre,pomali to lezie...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku

Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.

Do světa legend vstoupil dávno. Nebyl sice tak komerčně úspěšný jako někteří z těch, kteří se mu léta klaněli, ale o to větší kult (i se svým vesmírným alter egem) představoval. Při vší úctě k poslední sestavě Kiss a Tommymu Thayerovi, který převzal jeho masku i kostým, když se řekne „kytarista Kiss“, vždy vás jako první napadne Ace Frehley. Bude to platit v podstatě navždy. Jeho skon není definitivní koncem. Ve fyzické podobě ano, ovšem jeho duch ožije vždy v každé skladbě, kterou s Kiss nebo sám nahrál. V tom spočívá nesmrtelnost velikánů.

Jan Skala, 17. 10. 2025

Soutěž:

Kern se vrací k nejúspěšnějšímu období debutového alba „...od narození“. To nyní vychází na CD znovu, rozšířené o singly z osmdesátých let, a my vám nabízíme tři kusy alba, které poskytla firma Supraphon. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování, stačí správně zodpovědět otázku: Po albu „…od narození“ se v kapele Kern udála důležitá změna na kytarovém postu. Kdo odešel a kdo kapelu posílil?
Odpovědi zasílejte do 20.10. do 12 hodin na adresu jan.skala1979@gmail.com

CRYSTALLION - Killer


Pokud byste snad někdo měl chuť mě jednoho krásného dne zabít, snažně prosím, pošlete na mě zabijáka made in Crystallion. Jednak ta holčina na obálce alba „Killer“ nevypadá úplně marně, takže by bylo aspoň na co koukat, druhak drtivá většina nábojů v jejím palebném průměru na desce je buď slepá nebo navlhlá, takže bych měl docela slušnou šanci se z toho dostat s jen lehce pocuchanou kůží. A přitom ta náplň na „Killerovi“ není až tak úplně marná, jen trpí diagnózou „naprostá ztráta osobitosti“...více

[recenze]

[21.05.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


GLORYHAMMER – Tales from the Kingdom of Fife


Christopher Bowes je… jak to říct? Velmi svérázná osobnost. To na metalové scéně dokazuje už nějakou dobu tím, že stojí za kapelou Alestorm. Jenže se svým novým projektem tomu vážně nasadil korunu. Asi už ho nebavilo hrát si pořád jenom na piráty, tak si protentokrát oblékl čarodějnický plášť, pojmenoval se Zargothrax, sehnal si k sobě další čtyři šílence a rozhodl se složit epické válečné chóry o alternativní historii středověkého Skotska. Zavání to neskutečným průšvihem, ale světe div se, ono to tak není. ..více

[recenze]

[20.05.2013]

[Ray]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TAUNTED - 9 Sins


Při poslechu „9 Sins“ amerických thrasherů Taunted jsem si tak nějak mimochodem vzpomněl na podvečer, kdy nám třídní pyroman a experimentátor v jedné osobě slíbil velkolepé představení s třaskavinou vlastní výroby, kterou se chystal veřejně odpálit a sliboval i dalekosáhlé následky. Z jeho lektvarů vycházely jen různobarevné čmoudíky a decentní pšoukance. I přes to, zábava se protáhla až do černočerné tmy a celkem jsme se ten večer i pobavili. Ale exploze se ne a ne dostavit… A takhle nějak to mám i s „9 hříchy“. ..více

[recenze]

[19.05.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ASYLUM PYRE - Fifty Years Later


Silná, melodická a moderní. Tři slova, která prý dostatečně vystihují hudbu francouzských Asylum Pyre. S tím se dá celkem souhlasit, pokud bychom teda chtěli být co nejstručnější. Jenže na dokonalé zhodnocení nejnovějšího alba „Fifty Years Later“ pár slov prostě nestačí. Vývoj, který mě u poslechu tohoto díla provázel, to ostatně jenom potvrzuje. Ze zdánlivě průměrného a nenápadného materiálu se totiž najednou vyklubala velmi příjemná záležitost...více

[recenze]

[18.05.2013]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


TOM KEIFER - The Way Life Goes


Cinderella byla jedna z mnoha kapel, které v první polovině devadesátých let smetla mohutná vlna grunge. Přestože v roce 1994 vydala kapela pravděpodobně své nejlepší a nejdospělejší album "Still Climbling", znamenalo to pro ni stopku. Předchozí tři alba "Night Songs", "Long Cold Winter" a "Heartbreak Station" pokryla platina, "Still Climbling" to nedotáhla ani na zlaté ocenění. Cinderellu to zničilo. Nebyla jediná. Mötley Crüe se ale vzpamatovali z neúspěchu bezejmenného alba, ..více

[recenze]

[17.05.2013]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


HARDREAMS – Unbroken Promises


Mám vrozenou nedůvěru k veškeré muzice, která pochází ze Španělska či podobných zemí. Je to zřejmě způsobeno dlouholetou praxí. Prakticky pokaždé, když jsem dala příležitost nějaké bandě z těchto končin, měla jsem následně pocit, že budu muset dezinfikovat přehrávač. Existují zajisté světlé výjimky (moji omluvu nechť přijmou v první řadě Mägo de Oz a Father Golem). Jsem ráda, že můžu konstatovat, že Španělsko se může chlubit i minimálně jednou kvalitní AOR kapelou. Je nasnadě, že mám na mysli právě recenzované Hardreams...více

[recenze]

[16.05.2013]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NIGHTWISH - Angels Fall First


Vážení čtenáři METAL FOREVER, seriály jsou opět zpátky! Seznam vašich přání byl opravdu dlouhý, pojďme je začít plnit. Ponořeni do hlubin metalové historie začneme s velkou ikonou Nightwish.

Jméno této finské kapely dnes vyvolává spoustu odlišných reakcí. Někteří je milují, někteří z celého svého srdce nenávidí. Nechtěl bych zde však podrobně rozebírat ony důvody, které stejně všichni známe. Ať už prostě chcete nebo ne, Nightwish patří v současné době k nejpopulárnějším ..více

[recenze]

[16.05.2013]

[Mikka]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


NASTY BULLETZ - Right Time To Rock You


Pokud chcete slyšet opravdu muziku osmdesátých let, jaká se hrála v klubech na Sunset Boulevardu a nebojíte se těch nejstrašnějších klišé, které kapely téhle doby a scény nabízely, jste u německých Nasty Bulletz na správné adrese. Stačí se jen podívat na oficiální stránky kapely, kde jejich členové pózují se stylovými parukami a v dobovém oblečení a je vám všechno jasné. Teď jen záleží na tom, jak moc se kapela bere vážně nebo do jaké míry se jedná o recesi. Osobně se po poslechu desky "Right Time To Rock You"..více

[recenze]

[15.05.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


LORDI - To Beast Or Not To Beast


„Something Wicked This Way Comes…“, hurá, strejda Lordi se svojí porcí zábavy je zpátky! Eh, promiňte. Finská strašimonstra představují svojí další, v pořadí již šestou, studiově-strašidelně-horrorovou show! A teď už vážně, bez jakéhokoliv sarkasmu či úšklebků, neboť album „To Beast Or Not To Beast“ si nezaslouží být jakýmkoliv způsobem dehonestifikováno. Lordi se na něm snad definitivně vymotali z bludného kruhu, ve kterém se začali potácet na albu „Deadache“. Našli svojí dávnou formu, ..více

[recenze]

[14.05.2013]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


KEE MARCELLO - Judas Kiss


Přiznám se, že sólová alba kytarových hrdinů nemám moc v oblibě.Samozřejmě pár výjimek by se našlo. Třeba "Stranger In This Town" od Richieho Sambory, "Face The Truth" Johna Noruma nebo "The Extremist" od Joea Satrianiho, ovšem jinak ve většině případů se jedná o přehlídku kytarových riffů, které dotyčný umělec staví na celkovou kompozici skladeb. Vzpomeňme jen na desky Yngwieho Malmsteena a přesně víte, o čem mluvím. Proto jsem také k novince někdejšího kytaristy Europe Kee Marcella ..více

[recenze]

[13.05.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


GRASSITY - Genocide


Tři roky existující kapela (kterou uvedli do pohybu kytaristi Peter a Peter), toho na svém kontě logicky příliš mnoho nemá. Loni v červnu spatřilo světlo světa čtvrthodinová nahrávka s názvem "Genocide", obsahující čtyři skladby. K mým uším se dostala až letos a prostřednictvím tohoto článku se vám chci pokusit představit jak jmenované EP, tak hudební projev kapely GRASSITY, která již upustila od svého prvotního plánu - textově se věnovat botanice...více

[recenze]

[11.05.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


A HERO FOR THE WORLD - A Hero For New World


Díky kolegovi z redakce se mi do rukou dostala poměrně interesantní debutová deska až z dalekých Filipín, ovšem od muzikantů původně švédských, na těchto půvabných ostrovech nyní žijících. Tak se dozvídáme, že i v místě, kde by člověk očekával spíš skákavé elektronické rytmy, lze najít na něco, co dokáže potěšit ucho melodika. Jak moc, to si povíme na následujících řádcích.

Všechny písně se prakticky bez jakýchkoli zásadních výkyvů..více

[recenze]

[10.05.2013]

[Hermes]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 5,5/10]


PRETTY MAIDS - Motherland


Železnému jádru dánských melodiků Pretty Maids bude brzy už sto let. A na jejich muzice prakticky není znát, že oba hlavní protagonisté se blíží k završení páté desetiletky svého života. Nadhled, se kterým píší svoje písně a vyzrálost, se kterou je následně dokáží i přednést, by od nich člověk přirozeně očekával. Přitažlivost melodických nápadů, kterými svoje desky dokáží napěchovat, je jejich letitým poznávacím znamením. Že do svých songů dokáží pořád ládovat i kupu svěží energie,..více

[recenze]

[09.05.2013]

[Savapip]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


SKID ROW - United World Rebellion: Chapter One


Tak Skid Row jsou konečně zpět. Kapela, která byla poslední z multiplatinových zázraků hairmetalového hnutí konce osmdesátých let, je po sedmi letech opět zpátky s novým materiálem. Samozřejmě, ty tam jsou doby, kdy v roce 1989 vtrhla pětice z New Jersey v čele s kanadským zpěvákem Sebastianem Bachem do vysílání všech rádiových stanic a do pravidelné rotace MTV se svým debutovým albem, které zdobily takové hity jako „18 & Life“, „Youth Gone Wild“ nebo „I Remember You“. ..více

[recenze]

[08.05.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


CODE OF SILENCE - Dark Sides Of Babylon


Když od britských rockerů Eden´s Curse odešel jejich hlas (a svým způsobem i nositel autorských práv na jméno kapely) Michael Eden, kapela sice ohlásila jméno jeho nástupce a vypustila do světa i optimistické zprávy o práci na svém čtvrtém albu. Jenže nový pěvec Marco Sandron už to taky zabalil, práce na novince se lehce zasekla a jeden by řekl, že se kluci z Eden´s Curse asi začali nudit. Basák Paul Longe totiž napsal hromadu muziky, na kterou jeho kámoš James Murray napsal texty, ..více

[recenze]

[07.05.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


DEEP PURPLE - Now What?!


Pětačtyřicet let kariéry, devatenáct studiových alb, zlatá a platinová ocenění, věčné hádky, rozsekané hotelové pokoje, smrt dvou členů. Tak by se ve stručnosti dala charakterizovat kariéra britských pionýrů hard rocku Deep Purple. Kapela zažila nebývalé výšiny, kdy je začátkem sedmdesátých let hnal kupředu vražedný vztah frontmana Iana Gillana a kytaristy Ritchieho Blackmorea, ovšem potom i drastické pády na hubu, kdy zemřel Blackmoreův nástupce Tommy Bolin a Deep Purple takřka skončili naprosto..více

[recenze]

[06.05.2013]

[Jan Skala]

[33 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


DESTROYSELF - Rainy Riot


Rozhodně se nehodlám pasovat na kdovíjakého znalce tuzemského podhoubí. Pokud však má kapela za sebou dvacetiletou historii, šest řadových alb (pokud dobře počítám) a pohybuje se v tom našem domácím rybníčku, je asi něco zvláštního na tom, že o tomhle spolku jsem dosud nezaslechl sebemenší zmínku. Obzvlášť, když provozuje bigbít, smíchaný s heavíkem a thrashem (což je kategorie, která mi voní) a sází na tématické příběhy. Všechno je jednou poprvé, a tou osobní první zmínkou o děčínské kapele Destroyself..více

[recenze]

[03.05.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 495 / 669 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.25194 sekund.