Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Kamelot překlenuli krušné období, kdy byli bez zpěváka a vyhlídky byly nejasné. Khanovo místo zastoupil Tommy Karevik, který už na Masters of Rock předvedl, že byl patrně nejlepší možnou volbou, kapela vydala album, které je aspoň dle mého nejsilnější nahrávkou od „The Black Halo“ a úspěšně absolvovala severoamerické turné. Teď přišla řada i na Evropu a i když byl tento termín dodán až dodatečně, zkrátka nepřišla nakonec ani Praha. Turné navíc zahrnuje ještě tři další (a velmi různorodé) kapely, takže byl v plánu velký večer a já se pokoušela samu sebe přesvědčit, že ho nezkazí ani prostředí KD Vltavská. ..
Je po dešti (a kosové si štěstím pletou noty…), ehm, takhle tedy ne. Je tu Po dešti a s jejich „Beyond The Underground“ se kdesi hluboko v doomově temném podzemí rozprostírá svět melancholie a zjitřených emocí…
Pouhý rok po vydání „Siége Perilous“, debutu Roye Khana za mikrofonem, přišli Kamelot se svým „čtvrtým odkazem“, který konečně přinesl kvalitu, která je srovnatelná dokonce i s tvorbou o celou dekádu starší. Je až neuvěřitelné, jaký pokrok dokázala kapela během tak krátké doby udělat. A nezvykle velký podíl na tom tentokrát měla produkce. Konkrétně duo Sascha Paeth a Miro Rodenberg, kteří se jich ujali. Nedá se to říct s jistotou, ale mohlo by se zdát, že Kamelot v současné podobě by bez jejich zásahu neexistovali. ..
O brněnských Gate Crasher jsem se poprvé dozvěděl minulý rok, kdy předskakovali německé kapelé Die Happy. Nicméně těch zkušeností s rolí předkapely mají daleko více. Stačí zmínit jména jako Iron Maiden, Aerosmith, Ozzy Osbourne nebo KoRn. Ano, před všemi těmito legendami si mohla tato moravská čtyřka zahrát. Nyní ale mám před sebou jejich aktuální novinku „Bitterfly“.
Vůbec se nedivím tomu, že se Herman Frank čílí, pokud má novinářská obec tendence přirovnávat jeho letošní sólovku „Right In
The Guts“ k čemukoliv acceptovskému jen na základě toho, že je Herman pevnou součástí obrozené legendy. „Right In the Guts“ je z trochu jiného soudku. Jistě, pokud vám voní heavík a hard rock (což jsou pochopitelně zdroje, ze kterých Accept, stejně jako solitér Herman Frank hojně nabírají plnými hrstmi), u druhé Frankovy sólovky si spolehlivě pomlaskáte, ale ty nejvýraznější ingredience,..
Nightwish si udělali přestávku ve světovém turné a spočinuli na pár chvil ve vlasti, aby odehráli velkolepé vystoupení u příležitosti premiéry filmu 'Imaginaerum'. A taktéž představili novou zpěvačku, na turné vystupující Holanďanku známou z kapel After Forever nebo ReVamp, Floor Jansen.
Deals Death z metalového města Göteborgu mají místy Bodomovský sound. Rychlost, melodické linky, kytarové vyhrávky a občas pěkně zběsilé bicí přesto nezní jako kdyby Finůpm z pera vypadly, i když se jim silně přibližují. Nejvíce tomu tak je ve skladbách „Eradicated“ – jejíž úvod a mezihry znějí velice bodomovsky nebo ve „Fortified“. Není se vůbec čemu divit, neboť na předchozím debutním albu těchto Švédů si zahostoval i finský kytarista a právě ex člen..
Třetí album od After Forever "Invisible Circles" z roku 2004 ve mně vyvolalo velmi rozporuplné pocity. O to větší strach jsem měl, co bude následovat. Kapela neváhala moc dlouho, a aby uspokojila věčně hladové fanoušky, připravila si pro ně velmi zajímavého nástupce, který dostal název "Remagine".
T&N čili Tooth And Nail, čili kapela bývalých dvou členů Dokken, kytaristy George Lynche a basisty Jeffa Pilsona a jednoho současného bubeníka „Wild“ Micka Browna, je na světě. Už zhruba rok tahle trojice častuje tisk řečmi, že to svému bývalému chlebodárci Donu Dokkenovi pořádně natře starou silou. S přihlédnutím, jak dopadly ostatní projekty Lynche nebo Pilsona (včetně toho společného), tomu šlo věřit jen stěží. Ale budiž, samotní Dokken nejsou v současné době v bůhvíjaké formě ..
Po vydání druhého alba se Kamelot ocitli ve složité situaci. Odešel zpěvák Mark Vanderbilt a bubeník a textař Richard Warner. Za bicí soupravu se následně posadil nezkušený Casey Grillo, který na tomto postu vydržel až dodnes. Hledání vokalisty bylo ale složitější, a nakonec se rozšířilo až za oceán. Pro nahrání třetí řadovky posílil Kamelot tehdy osmadvacetiletý Roy Sætre Khantatat (vystupující pod uměleckým jménem Roy Khan, čemuž se nikdo nemůže divit) z norského městečka Elverum. Ten už tenkrát zkušenosti měl. Už od roku 1991 působil v prog metalové kapele Conception..
Poslední album téměř klasické (u bicích už Stefana Kaufmanna nahradil Michael Cartellone) sestavy Accept je hodně zvláštní záležitost. Jako by jí Accept natočili jen ze setrvačnosti. Jako by na ní kromě pár chytlavých kompozic zároveň nametli ze šuplíků i nějaké zbytky, díky čemuž jde o nejméně konzistentní album v dějinách kapely. Jako by snad kapela ani nevěděla, kterému ze svých výhonků dát přednost a na kterou z odnoží své hudby vsadit. Jednoduše řečeno, Accept prostě nevěděli, jak dál ..
V pořadí teprve druhé album mladé nadějné kapely Thyreos by na první poslech mohlo znít jako kdejaká powermetalová řadovka, to by to ale nebyli Švédi, aby si nezahráli na hudební kuchaře experimentátory, a nepřimíchali do tohoto žánru vlastní kořeníčko. „I Don´t Live To Fail“ se tak klidně může zařadit mezi ty lepší (nejen) švédské powermetalové nahrávky letošního roku.
Už před časem se američtí groove metalisté dočista zbavili svých nu-metalových kořenů. Vždyť taky od dob jejich památného debutu „Revolution Revolucion“ uběhlo už jedenáct let. V dnešní tvorbě skoro ani není památky po rapovaném vokálu. Ill Niňo jsou samozřejmě stále pořádně hustý metal s hardcore a ethno prvky, kde se vokalista Cristian Machado nebojí střídat snad všechny druhy metalového zpěvu, od čistého vokálu, přes murmur až skoro k blackovému štěkotu. Prostě to, co už jsme..
Je tomu již čtyři roky, co se charismatický Wednesday 13 objevil se svými kumpány v Praze, aby rozdováděl publikum v rytmech své hororové punk rock show. A nutno podotknout, že se do Nové Chmelnice vrátil se vší parádou.
Němečtí Dawn Of Destiny jsou dokonalým důkazem toho, že na to, aby se kapela vymanila z davu podobných (a podobně dobrých) spolků se silně melodickou muzikou, musí mít buď geniálně převratný nápad, sakra velkou kliku, nebo vydatnou podporu spřízněného média. Jinak zůstane jen utajeným tipem či veřejným tajemstvím pro omezený okruh příznivců. A přiznám se, že když před dvěma lety proskočila zpráva, že z Dawn Of Destiny odešla zpěvandule Tanja Maul, kterou jsem do té doby považoval za jasného žolíka v řadách kapely, ..
Už léta jsou tito britští upíři velice snadno průhlednou kapelou. V polovině devadesátých let s deskou „Dusk... And Her Embrace“ působili jako zjevení, když spolu s Dimmu Borgir dali black metalu tvář, která byla přijatelnější pro mainstreamovější publikum. S dalšími alby „Cruelty And The Beast“ a hlavně „Midian“ se dostali až na samý vrchol populartiy. Jenže pak jejich tvorba začala upadat. Alba jako „Nymphetamine“ nebo „Thornography“ už postrádala jakýkoliv moment překvapení, což vlastně trvá až do dnešních dnů...|
Dnes je 2.11.2025, svátek má Památka zesnulých
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Reedice klasických alb Arakain pokračují a zatím jako poslední přišla na řadu třetí deska „Black Jack“.
Tři CD s tímto albem, které věnovala firma Supraphon, můžete získat i vy. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování,
stačí správně zodpovědět otázku:
Kdo a proč natočil kytarové sólo do skladby „Ukolébavka“? Odpovědi zasílejte do pondělí 3. listopadu, do 12 hodin, na adresu jan.skala1979@gmail.com. |
KAMELOT, XANDRIA, TRIOSPHERE, BLACKGUARD – 15. listopadu 2012 – Praha, KC Vltavská
|
[24.11.2012] |
AFTER RAIN - Beyond The Underground
|
[23.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[22.11.2012] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[21.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
Herman FRANK - Right In The Guts
|
[20.11.2012] [hodnocení: 8,5/10] |
NIGHTWISH - 10.11.2012 - Hartwall Areena, Helsinki, Finsko
|
[19.11.2012] |
|
[18.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[16.11.2012] [hodnocení: 4/10] |
|
[15.11.2012] [hodnocení: 6/10] |
|
[15.11.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
THYREOS - I Don´t Live to Fail
|
[14.11.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[13.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
WEDNESDAY 13, BITCH&CHIPS - 4.11.2012 - Praha, Nová Chmelnice
|
[12.11.2012] |
DAWN OF DESTINY - Praying To The World
|
[12.11.2012] [hodnocení: 7/10] |
CRADLE OF FILTH - The Manticore And Other Horrors
|
[11.11.2012] [hodnocení: 6,5/10] |