Je příjemné pozorovat, jak slovenští FAIRY TALE dostali postupem let rozum a z velmi nepřístupných experimentálních začátků došli až k dnešní tváři. Ne že by se parta kolem zpěvačky Barbory Kolárikové vrhla do mainstreamových vod, to v žádném případě. Už na předcházející fošně „Dream“ ale předvedli defacto normální písničky. Slovem normální myslím skladby s jasnou melodií, tak nějak snad i strukturu a přijatelnější vokální linkou. ..
Tvrdit, že u Coronatus je všechno při staré,m by bylo trochu scestné tvrzení. Nicméně, pomineme-li fakt, že kromě bicmena Matse Kurta, který jediný se drží od počátku dějin téhle bandy a personální rošády, které s kapelou otřásaly v posledních dvou letech, totálně změnily „zasedací pořádek“, dá se s tím víceméně souhlasit. Zejména proto, že Coronatus jsou univerzálním prototypem bandy, která sice občas zlobně zachrastí řetězem, ale ve finále chtěli, chtějí a zřejmě vždycky budou chtít být hodnou kapelou..
„Alpha Noir/Omega White“ by se bezesporu dalo označit za nejambicióznější dílo těchto portugalských čertů. Už jen proto, že vychází jako dvojalbum, z nichž je každé úplně jiné. Je to jako kdyby Moonspell sebrali všechny důležité momenty (když vynecháme avantgardně industriální momenty alb „Sin/Pecado“ a „The Butterfly Effect“) a napěchovali je do sedmnácti skladeb.
Kdyby na desce „Per Somnum“ pražských Pergamen bylo vše tak dokonale promakané, precizní, originální, působivé a přitažlivé jako booklet, kandidovala by tahle nahrávka na album roku. Hned na úvod předesílám, bohužel, je to to nejpozitivnější, co jsem na téhle nahrávce objevil. Důvod je prostý – Pergamen, byť je z jejich muziky black metal cítit na sto honů, se pokusili z této škatule vyklouznout, či alespoň pokroutit její hrany směrem k výrazné nesnadno zaškatulkované osobitosti. A byť uznávám, ..
Když v roce 1999 vydali Shameless debut, působili jako zjevení. V tehdejším boomu alternativní hudby přinesli album napěchované kytarovou high octane muzikou, která evokovala hair metalu zaslíbené osmdesátá léta, ale zároveň měla energie na rozdávání. V jejich řadách se objevila taková jména jako Gilby Clarke (ex-Guns n´Roses), Tracii Guns (L.A. Guns), Steve Rachelle (Tuff), Bruce Kulick (ex-Kiss) nebo Steve Summers (Pretty Boy Floyd). ..
Italští Silent Opera jen těžko se svojí prvotinou „Immortal Beauty“ budou aspirovat na titulní stránky magazínů, ale jednu kandidaturu na primát jim je přece jen možné přiznat. Takhle dobře charakterizovat podstatu svojí hudby samotným názvem kapely si zaslouží ocenění (i když možná že pojem Silent by bylo vhodnější ještě nahradit výrazem soft či gentle…). Tvrďákům je tedy snad už zřejmě jasné, že tohle nebude jejich krevní skupina. Co je však horší, nepředpokládám, že ani příznivci jemnějších odstínů metalu by se měli vrtět blahem. ..
Aby bylo jasno hned od začátku. Nikdy jsem nebyl obdivovatelem muzikálů. Nikdy mě muzika z Broadwaye nic neříkala. A Twisted Sister? Ty už dnes beru jako artefakt osmdesátých let, jejichž desky jsem v pubertě miloval, dnes mi přijdou sice jako výpověď doby, ale z dnešního pohledu už přežité. Proč bych se tedy vůbec měl pouštět do něčeho, co se jmenuje „Dee Does Broadway“? Asi jen čistě ze zvědavosti. Anebo z toho důvodu, že první sólovka předáka Twisted Sister „Never Let The Bastards Wear You Down“ ..
Aby byla jasno, většinu true metalových kapel naprosto nejsem schopná brát vážně. Většinou jsou totiž bohužel k smíchu. Obzvlášť, když jim sotva rostou vousy (narážím samozřejmě na Skull Fist, Steelwing a jim podobné). Už jen díky Manowar je u mě hluboce zakořeněný odpor ke všem těm válečníkům a věrným obráncům metalu. Naštěstí ale i v tomhle žánru existují výjimky. A francouzští Lonewolf patří k výjimkám nejlepším. Ačkoli používají naprosto stejné množství klišé, v jejich případě to rozhodně není jen prázdná póza, která by je degradovala na úroveň výše zmíněných...
Když jsem před rokem a půl posílal první mail italským White Skull s dotazem, jestli by neměli chuť se objevit na Absolute Dose Of Metal vol. 1, přišla potěšující zpráva. Lebkouni do Výravy sice nedorazí, ale do jejich řad se vrací zpěvandule Federica „Sister“ de Boni a kapela se dává dohromady, takže se můžeme domluvit na příští rok. Jenže znáte to, takovéhle dohody. Kdo si ještě po roce bude pamatovat nějaký mail?..
Situace pro Great White není v současnosti jednoduchá. Kapela, která dostala pár platinových ocenění koncem osmdesátých let logicky padla na hubu s příchodem grunge. Ale stále vydávala desky. Rozložily ji až vnitřní spory zejména mezi zpěvákem Jackem Russellem a kytaristou Markem Kendallem. To mělo za následek, že po několika hubenějších letech, ale přesto po dobrých albech „Let It Rock“ a „Can´t Get There From Here“, kapelu Kendall opustil. Brzy to ale zabalil i Russell. Zmáhaný vlastní alkoholovou závislostí se na ..
Akce Absolute Dose of Metal se na Letním parketu ve Výravě uskutečnila už minulý rok a rozhodně přinesla do Královehradeckého kraje hudební oživení. Vedle českých kapel představila Italy Elvenking a Serenity ze sousedního Rakouska a jako celek byla velmi povedená. Proto rozhodně potěšilo, když byl oznámen její druhý ročník. Ten sice nabídl pouze jedno zahraniční jméno, ale zase ne jen tak ledajaké. Do italských White Skull se totiž nedávno vrátila jejich legendární frontwoman Federica de Boni..
(anglická verze)
Slash je rozhodně jedním z nejčinnějších hudebníků bývalé sestavy Guns n´Roses. Pokud pomineme Axla Rose, na jehož alba se vždy čeká dlouhé roky, studiově je nejpilnější právě Slash, společně s Izzym Stradlinem. Zatímco Izzy sedí doma a nahrává svá alba sám na osmistopém magnetiku jen proto, aby to znělo co nejjednodušeji, Slash se vždy obklopuje řadou muzikantů a pracuje v těch nejlepších studiích. Přesně tohle potvrdila jeho debutová sólovka z roku 2010. ..
Podařilo se vám někdy hodit si mincí tak, aby mince zůstala stát na hraně? V případě mosteckých Alchemist a jejich dalšího krátkometrážního počinu, nazvaného „Alchemy Of Rising“ to tak nějak dopadlo. Hodnocení jejich předchozího díla „Doublemind“ jsem končil konstatováním, že se jedná o obyčejný průměr, u kterého si klidně můžete hodit korunou v očekávání toho, zda příště bude líp nebo hůř. A byť pár změn u kapely nastalo, z výsledku jsem zase tak nějak so-so...
Člověk mohl srovnávat. V březnu přijela do Plzně své třicáté narozeniny oslavit česká metalová stálice Arakain. S sebou si přivezla jako posilu mnohanásobnou zlatou slavici Lucii Bílou, jejíž jméno se pojí zejména se začátky kapely v osmdesátých letech. A tento týden přijel stejné narozeniny do Plzně oslavit dlouholetý frontman Arakainu Aleš Brichta. Ani ten nepřijel osamocen. Jemu, kromě poslepované doprovodné kapely, záda kryli jeho někdejší spoluhráči z osmdesátých let. ..
V posledních letech nepatří The Cult mezi ty nejpracovitější kapely. Za osmnáct let po prvním rozpadu vydávají teprve třetí album. Jejich comeback s deskou „Beyond Good And Evil“ v roce 2001 je zastihl ve výborné formě, kdy se do soundu kapely infiltrovaly moderní vlivy, které předtím trochu nešťastně zaplevelily bezejmennou desku z roku 1994. „Beyond Good And Evil“ nabídla poctivou porci tvrdé kytarové hudby, kdy především věc „American Gothic“ trhala svým riffem koule...|
Dnes je 17.7.2025, svátek má Martina
|
| Úvodník: |
|
Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda? |
MINIRECENZE: FAIRY TALE - Loveland, VIBRATHÖRR - Kingdom
|
[13.06.2012] [hodnocení: /10] |
|
[12.06.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
MOONSPELL - Alpha Noir/Omega White
|
[11.06.2012] [hodnocení: 8/10] |
|
[10.06.2012] [hodnocení: 4/10] |
|
[09.06.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
SILENT OPERA - Immortal Beauty
|
[08.06.2012] [hodnocení: 6,5/10] |
DEE SNIDER - Dee Does Broadway
|
[07.06.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.06.2012] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[05.06.2012] |
|
[05.06.2012] [hodnocení: 8/10] |
Absolute Dose Of Metal vol.2 – 26. května 2012, Letní parket Výrava
|
[04.06.2012] |
|
[04.06.2012] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.06.2012] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.06.2012] [hodnocení: 6/10] |
ALEŠ BRICHTA - ARAKAIN MEMORIAL, 29. května 2012, KD Šeříková, Plzeň
|
[01.06.2012] |
|
[01.06.2012] [hodnocení: 9,5/10] |