TIAMAT - Judas Christ
Judas Christ je dokonalou ukázkou sice konečného...

BONFIRE - Higher Ground
Nebyl někdo na nich v Plzni, v Šeříkovce? Hráli...

INNERWISH - Ash of Eternal Flame
Nebyl někdo na nich s Within Silence v Praze 1....

FROZEN LAND - Icemelter
Tak tak. Každý další poslech odhaluje nečekané...

ÜLTRA RAPTÖR - Fossilized
Souhlas. Zklamání.

ÜLTRA RAPTÖR - Fossilized
...ale ten obal je ültra geniálny :D

SOULFLY - Chama
Mně se to album docela i líbí, ale působí na mě...

AGNOSTIC FRONT - Echoes In Eternity
Přiznávám, že Miretovo šišlání mě občas ještě...

TRAUTENBERK - Vzpoura kanců
Vím, že tady ta deska zas dostane na p...l, ale...

DEFENDERS OF THE FAITH - Odes For The Gods
Tradiční osmdesátkový metal teď zažívá zvýšený...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Bílý had se svlékl z kůže a Coverdale si přiťukl na rozloučenou

Věnovat se padesát roků jedné činnosti je na jednoho člověka až až. Navíc, kdy během těch padesáti let je členem dvou kapel, které patří mezi absolutní špičku ve světě rockové hudby. Vyčítat Davidu Coverdaleovi, že ve čtyřiasedmdesáti letech chce mít od všeho pokoj a jít do zaslouženého důchodu, nelze ani v nejmenším. Dokázal toho tolik, na co by jiný potřeboval aspoň dva životy a jeho jméno bude navždy spojované s prototypem rockového frontmana, jakkoliv mohl na někoho působit jako pohlavní loudil, ale to k věci neodmyslitelně patří. Ostatně hádejte, podle čeho vybíral název pro svou nejslavnější kapelu…

Coverdale měl božský hlas. Jeho sytá barva dala kdysi Deep Purple bluesovější zabarvení a všechna tři alba, která s kapelou natočil, patří do ranku největších klasik, a je jedno, že dvě z nich fanoušci ve své době nepřijali. Svým hlasem také táhl kupředu Whitesnake, ať šlo o bluesrockovou éru, jejíž krásu je třeba stále doceňovat, nebo o americké pop metalové období, kdy se změnil v sexyidola, ačkoliv mu táhlo na čtyřicet. O hlas sice dávno přišel a jak ukázaly koncerty i alba z nového milénia, zmizela s ním i jeho síla, ale přesto aura, která kolem něho je dodnes, je nesmrtelná. Tak tedy… Long Live Mr. Coverdale, ač už jen u Lake Tahoe.

Jan Skala, 17. 11. 2025

GRAVE DIGGER - Clash Of The Gods


Grave Digger nás na své nové placce vrhli do říše mrtvých a na nás je, abychom se z ní zase vysápali ven. Pánové opouštějí skotský koncept a rozhodují se zúročit téma řecké mytologie. Pokud se nám podaří přeplavat řeku Acheron, chcete-li Styx, vzhledem k tomu, že úvodní song a převozník „Charon“ svou práci neodvádí zrovna dvakrát pečlivě, dostaneme se tedy svým vlastním úsilím do podsvětí. Jenomže novinkové album „Clash of Gods“ s námi nějak neputuje a my ho tak ze břehu vidíme proplouvat líným tempem ..více

[recenze]

[14.09.2012]

[Veronika]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ACCEPT - I´m A Rebel


Deska „I´m A Rebel“ přinesla pro Accept několik důležitých okamžiků. Především se na ní kapela poprvé představila ve svém legendárním (respektive jednom z legendárních) složení. Krátce po vydání debutové desky Accept vyrazili na turné, na kterém bicmena Franka Friedricha nahradil Stefan Kaufman a o složení kapely, ve kterém následně vznikaly metalové milníky, bylo (alespoň na chvíli) rozhodnuto. Druhým pozoruhodným (a pro kariéru Accept ojedinělým okamžikem) se stala skutečnost, ..více

[recenze]

[13.09.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


LILLIAN AXE, SEVEN THORNS, MORTICIAN - 9.9.2012, Praha, Exit-us


Když jsem na jaře loňského roku spouštěl seriál o Lillian Axe, ani v nejmenším mě nenapadlo, že by se tahle smečka mohla objevit na některém z tuzemských pódií. Kdo ví, proč jsem měl partu Steva Blaze zařazenou do kategorie pro našince nedostupných, vždyť v rámci svého evropského turné se Lillian Axe představili v České republice hned dvakrát. Na pražském „pseudo večírku jen pro zvané“ dělali Liliánům společnost rychlíci z Dánska Seven Thorns (ti na celé šňůře) a rakouští heavíci Mortician (ti počínaje pražským koncertem)...více

[recenze]

[12.09.2012]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: /10]


THE FACELESS - AUTOTHEISM


Po více jak roce jsem mohl hlasitě zvolat KONEČNĚ! Na nové album kalifornských techniků a ničitelů hranic, The Faceless, jsem se těšil jak malý kluk na Vánoce a ještě víc jsem byl potěšen, že jsem se netěšil zbytečně!

Kapela už minulý rok slibovala novou hudbu, takže jsem pochopitelně, jako plno dalších příznivců, očekával novou desku v brzké době...více

[recenze]

[12.09.2012]

[Tony]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


MIKE PARADINE GROUP - Death In The Family


Ó, jak stylové to mohlo být, kdyby nad sólovou (což je krapet zavádějící, neboť kapela vystupuje pod jménem Mike Paradine Group a samotný Mike nenapsal na desce jedinou notu) prvotinou bubeníka ArcticFlame a příležitostného zpěváka (a třeba i spisovatele) Mika Paradina šlo ve finále vřísknout „Paráda!“ Ale nebudeme si nic nalhávat, takhle oslavný výkřik ve finále nezazní. A to ani od příznivců KISS, Deep Purple, Motorhead, Alice Coopera či Guns n´ Roses, jejichž jmény se Mike zaštiťuje v promomateriálech...více

[recenze]

[11.09.2012]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


ALCEST - Les Voyages De L'Âme


Je tomu asi tři roky, kdy mě doslova očarovali francouzští Alcest. Nejspíš za to může ta snová atmosféra, přitažlivá melancholie, či pestrá nabídka podmanivých melodií. Největší přednost v Alcest však vidím v tom, že jejich hudba je naprosto jedinečná a identická. Za absolutní špičku považuji předchozí album „Ecailles de Lune“, které ve mně dokázalo vyvolat nespočet emocí, dokonce až euforii. Neige, hlavní tvář kapely, zde dokázal skvěle pracovat s blackmetalovou agresivitou a spojit ji s krásnými melodiemi, čistým vokálem a již zmíněnou snovou atmosférou...více

[recenze]

[10.09.2012]

[Mikka]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


TEODASIA - Upwards


Pustit do éteru klip na skladbu „Lost Worlds Of Forgiveness“, ve kterém účinkuje Fabio Lione, bylo od veronské Teodasie rozhodně skvělým marketingovým tahem. Z hlediska naznačení toho, co se na debutovém albu této kapely skrývá, však jde o silné klamání tělem. Mohli byste totiž nabýt dojmu, že Fabio má s kapelou společného víc, než jen hostovskou účast – ne snad, že by pěnice Priscilla Fiazza potřebovala nějakou pomoc, ona si v pohodě vystačí i sama, ale emotivní duet s rhapsoďáckým kolegou ..více

[recenze]

[09.09.2012]

[Savapip]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


HOTEL DIABLO - The Return To Psycho, California


Co se stane, když se spolu dají dohromady ti méně důležití členové kapel W.A.S.P., Bang Tango nebo Adler´s Appetite? Založí spolu kapelu, kterou pojmenují Hotel Diablo. Nahrají spolu desku, která nese snad všechny průvodní znaky zmíněných kapel. A kupodivu s tím budou mít i úspěch. Ten se sice nedá srovnávat s tím, co v osmdesátých letech znamenali W.A.S.P. nebo ve svých začátcích i Bang Tango, ovšem i tak je to podle mě úspěch, že se deska dostala ven za hranice West Hollywoodu...více

[recenze]

[08.09.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


ROCKSTAD FALUN – 18. 8. 2012, Falun (Švédsko) – den třetí


Sobota pro mě trochu nedobrovolně začala už hodně brzy a tak jsem zahlédla i kapely, které hrály dříve, než v nějaké čtyři odpoledne, kdy jsme obvykle předchozí dny přijížděli. Poslední den festivalu zahrozil trochu nepříjemným počasím, ale nakonec naštěstí pršelo jenom chvíli a jedinou nepříjemností byla ukrutná zima, která přišla se soumrakem. Tady bych si rovnou ráda postěžovala na jedno z negativ festivalu. Na areál vyhrazený k pití jsem si stačila za ty roky zvyknout, ale když mi během Hypocrisy začala být opravdu nesnesitelná zima..více

[reporty]

[07.09.2012]

[Ray]

[0 komentářů ]


ACCEPT - Accept


Když jsem před třemi lety lapal po dechu po excelentním výkonu družiny Udo Dirkschneidera na hradecké Metalomanii, rozhodl jsem se vzdát poctu tomuto malému velkému muži světového metalu seriálovou procházkou po jeho diskografii. Než jsem však rozlouskl oříšek, jak neošidit jeho dávné kumpány z Accept o jedinou albovou položku, na které se Udo nepodílel, stalo se to, co čekal asi málokdo. Accept povstali z popela vzpomínek a s novou posilou u mikrofonu nejen že dobývají pódia..více

[recenze]

[06.09.2012]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


ROCKSTAD FALUN - 17.8. 2012, Falun (Švédsko) - den druhý


I další den slunečné počasí pořád drží, což velmi oceňuji, neboť bych nerada namísto příjemného posezení na travnatém kopečku, které Ray zmiňovala na úvodu předešlého čláku, absolvovala „Hry bez hranic“ nebo „Takeshiho hrad“ v podobě šplhání se na nezdolnou bahnitou stěnu, sjezd po neméně bahnité skluzavce anebo nedej bože zápasy v blátě… Každopádně pátek pro nás hudebně začínal znovu švédsky a to sympatickou mladou melodicko-deathmetalovou formací Deals Death z metalového města Göteborgu..více

[reporty]

[05.09.2012]

[Veronika]

[0 komentářů ]


ROCKSTAD FALUN – 16. 8. 2012, Falun (Švédsko) – den první


Rockstad Falun, ačkoli se koná prakticky přes půl kontinentu od naší domoviny, se už pro mě pomalu stává tradicí. Před čtyřmi lety jsem se na něj vypravila poprvé na desáté výročí kapely Sabaton. Tenkrát se ještě konal v centru města na parkovišti a byl jednodenní. Dnes je všechno úplně jinak. Zaprvé – festival našel své pevné místo konání. Už potřetí je umístěn velmi poeticky na doskočišti skokanských můstků, kousek nad městem, obklopen švédskou přírodou. Další změnou pro mě bylo rozmístění pódií. Dva roky zpátky, kdy jsem na festivale byla naposled..více

[reporty]

[04.09.2012]

[Ray]

[4 komentáře ]


LYNCH MOB - Sound Mountain Session


Asi není sporu o tom, že George Lynch (ex-Dokken) je jedním z nejzručnějších hardrockových kytaristů všech dob. Jeho nesmrtelné kytarové laufy a feeling z alb „Under Lock And Key“ nebo „Back For The Attack“ se už dávno staly legendami a rozhodně, vedle charismatického hlasu frontmana kapely, dotáhly Dokken v osmdesátých letech zaslouženě do pozice hvězd. Co se ale pak stalo? Před sedmnácti lety to v rozhovoru Don Dokken řekl jasně: „Najednou jsme prodali miliony alb. Nosy nahoru...více

[recenze]

[03.09.2012]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


EMPIRES OF EDEN - Channelling The Infinite


Urob si sám? Australští Empires Of Eden, respektive jejich hlavní hlava Stu Marshall, vykultivoval další variantu sbírky hvězd á la Avantasia. Jenže zatímco Sammetové a jim podobní si alespoň napíšou kompletní skladby, nájemní zpěváci, kterých se na desce „Channelling The Infinite“ sešel stejný počet jako skladeb – tedy jedenáct (respektive skladeb je třináct, ale dvě se v různých variacích opakují) si z drtivé většiny sami napsali text a vokální linku. Ulejváky se stali pouze největší hvězda projektu..více

[recenze]

[01.09.2012]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MINIRECENZE: Liveevil, Fall A Prey, Snail, Souldrainer


Vlna znovuzrozeného thrashe se v posledních letech dotkla také České republiky. Jako po dešti zde vyrostlo několik nových kapel, které se rozhodly pro kulometná tempa, štěkavý zpěv, pískající sóla. FALL A PREY jsou jedněmi z nich. Nesázejí ale ani tak na rychlost, jako spíše na střední tempa a výraznější melodie. Přesně tak, jak to mám rád. Nutno podotknout, že tentokrát mi ale nějaká výraznější palba schází. Kluci se pohybují ve svých mantinelech, odkud jen tak nikam odskočit nehodlají...více

[recenze]

[31.08.2012]

[Venca Votruba]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]


SEVENTH WONDER – The Great Escape


V prosinci to budou dva roky, co švédská progressivní špička Seventh Wonder vypustila do světa své zatím poslední album. Předchozí počin „Mercy Falls“ velmi vážně aspiroval na dokonalost a kapele se s ním podařilo všem vyrazit dech. O to pak měli těžší práci při překonávání vlastní laťky. Když se to ale umí, tak se to prostě umí a ty největší zázraky v podání takových muzikantů pak vypadají jako naprostá samozřejmost. A tak na mě přesně působí právě zatím poslední počin „The Great Escape“. Zatímco „Mercy Falls“ fungovalo dokonale jako celek..více

[recenze]

[30.08.2012]

[Ray]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


THE MURDER OF MY SWEET - Bye Bye Lullaby


Kapelu The Murder of My Sweet budou znát asi jen ti nejzarytější fanoušci gothického metalu. Ale co, když řeknu jméno Daniel Flores? Řekne vám to něco více? Možná ne. Kdo to teda vlastně je? Především je to zakladatel a hlavní mozek této formace. Ve Švédsku, odkud kapela pochází, bude ale spíše spojován s progresivní kapelou Mind’s Eye, která na scéně působí už od roku 1992. Daniel Flores tedy není ve své branži žádným nováčkem. Naopak je to velmi zdatný bubeník, klávesista a dokonce i producent. ..více

[recenze]

[29.08.2012]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Listování : << < 512 / 672 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.15301 sekund.