Rage slavili deset let od vydání prvního alba. A nebyl by to Peavy Wagner, aby oslavy nepojal svérázně – jiní podobné události odbydou prostým souhrnem největších hitů, Peavy zvládl jednou ranou zabít hned několik much naráz. Jednak představil novou sestavu, jednak se rozloučil s vydavatelskou firmou a ve finále nabídl fanouškům relativně nové album. Takže pěkně popořadě.
K Borlänge, tedy domovskému městu Astral Doors, mám citový vztah. Strávila jsem tam několik pěkných dní, přímo s výhledem na park, kam, jak praví legenda, chodí každé ráno venčit svého psa majestátní pěvec Nils Patrik Johansson. Nemůžu to potvrdit, ale ani vyvrátit – tak brzo jsem nikdy vzhůru nebyla. Každopádně – Astral Doors mě pár let zpátky totálně dostali albem „Astralism“ a od té doby jsem si jejich epický styl oblíbila. Vydání nové desky si tedy pozornost z mojí strany rozhodně zasloužilo...
Rob Mancini. Říká vám něco tohle jméno? Byť se informační zdroje odvolávají na jeho dávné působení v kapelách Hotwire a Crush, ať hledám, jak hledám, v diskografii jmenovaných ho prostě nemůžu nikde vyňuchat. No dejme tomu, že ti, kteří mají přehled o dospěláckém rocku devadesátých let by mohli něco tušit třeba o jeho připojení se k Hotwire v roce 1994, nebo o albu, na kterém Rob Mancini o rok později spolupracoval s bonfireovským duem Lesmann/Ziller… Ale nechme historii historií, Rob Mancini po letech přichází..
The Unguided jsou splněným snem fanoušků Sonic Syndicate a moderního metalu, kde oba ex-zpěváci Soníků opět spojili své síly. Vlastně by se dalo říct, že se The Unguided stávají logickým nepřímým pokračováním Sonics, neboť za nástroji se nachází i další členové známé kapely. Za kytaru se postavil Richardův bratr Roger a k bicím usedl i John Bengston, takže nakonec jedinými změnami v sestavě je nový basák Henric Carlsson a to, že druhou kytaru zároveň s čistým vokálem obsluhuje Roland Johansson, jehož návrat..
Americká kapela přináší na svém debutovém albu (jehož název bych nechtěl opisovat stokrát za trest na tabuli) nálož epického power metalu. A je to nálož tak výbušná, že její atomová radiace zasáhne většinu evropského kontinentu a některé žánrové kolegy ve své kvalitativní síle spolehlivě pohřbí. Při poslechu alba nám v asociační mysli bude nejčastěji naskakovat kapela DRAGONLAND, se kterou má LORENGUARD hodně styčných bodů (včetně hlasového zabarvení zpěváka Robba Gravese). Pokud bych ovšem měl porovnat..
Muzika všech tří interpretů představených v tomto článku má jednoho společného jmenovatele, kterým je HEAVY METAL. Pokaždé ovšem servírovaný s malinko jinými obměnami. Tak např. debut polské kapely HEXFIRE využívá tento žánr jako základní stavební kámen k rychlému, mnohdy až folkově skočnému rytmu. Naspídovanost nabízeného matroše hodně připomíná nedávno recenzovanou (rovněž debutovu) desku francouzských 
Najdou se kapely, které vyhlásí, že vydávají regulérní desku a vy s údivem po půl hodině zjistíte, že už se vám v přehrávači nic nevrtí. Jsou kapely, které zahlásí, že vydávají pouhé EP a je z toho padesátiminutová nálož. Jistě, bylo by bláhové očekávat, že všechny položky nabízeného menu budou dosud neslyšené novinky. A tak aktuální otázka stojí takhle: nabídla plzeňská Panychida na svém „předimenzovaném“ EP dostatek zajímavostí a libůstek, aby se jejich „Woodland Journey“ stalo zajímavým i pro fanouška, ..
Svěží moderní melodický deathmetal bořící typická finská klišé. To jsou mladíci Tracedawn se svou již třetí fošnou, na které se ale objevilo hned několik změn. Předně v sestavě kapely, kdy mmnohé potěší návrat na scénu bývalého zpěváka Amoral, Nika Kalliojärviho. Což už samo o sobě svádí k myšlenkám na změnu stylu kapely, která opravdu nastává. Nečekejme však, že by se z Tracedawn stali noví Amoral. Kapela sice využívá zkušeností a potenciálu nového zpěváka a přiklání se k poněkud tvrdším tónům, ..
Druhé album tohoto hard rockového projektu jsem ohodnotil luxusní, ale hlavně zaslouženou devítkou. Dle výsledné známky pod touto recenzí je tedy evidentní, že dnes budeme víceméně truchlit. Zatímco deska "House Of Dreams" ve své nadýchané jakosti významně čněla nad stovkami obdobně znějících nahrávek, aktuální (třebaže hezky nazvaná) placka "Emotional Fire" je průměrnost sama. A nic na tom nemění ani (jak jinak než) brilantní zpěv Joe Lynn Turnera, neboli největšího marketingového lákadla této party...
O desce „The Missing Link“ Peavy Wagner vyhlásil, že by s předchozím „Trapped“ mohla tvořit ucelené dvojalbum. Snad mistr mou opovážlivost omluví, ale coby prostý posluchač a fanoušek kapely si dovolím nesouhlasit. Jistě, budeme-li to brát z pohledu celkové vydařenosti, nenamítal bych ani slovo. Budeme-li to brát z pohledu individuálních výkonů, tady bych Peavyho slova pozlatil (i když tahle kategorie by u Rage mohla být opěvována systematicky a pravidelně). Budeme-li to brát však z pohledu hudebního směřování, nálady a hitovosti, ..
Je fajn, že se opavští SKLEPMASTER poučili z chyb, které nasekali na předešlém demu „A Taste Of Demonology“. Nové krátkohrající demíčko nazvané „The Unforgiven Sin“ je ve všech směrech kvalitnější. Už jenom zvuk je daleko brutálnější, nasranější a výraznější. Materiál tak dostal větší koule. Svůj podíl na tom mají ale bezesporu i samotní muzikanti, kteří se celkem slušně vyhráli. Zní daleko jistěji a evidentně moc dobře vědí, co chtějí...
Plných pět let uplynulo od poslední řadovky "Divine Gates-part III: Last Gate". Mezitím italský Skřivan vydal jedno DVD, které je brakem největším a jsou u něj na místě pochybnosti, zdali to není jeden velký podvrh. V roce 2010 pak byla na svět přivedena zbytečná kompilace největších hitů, to aby ždímání financí z japonských kapes mohlo vesele pokračovat. Někdy poté v tichosti odešla nebo byla odejita zpěvačka Kiara, na jejíž místo nastoupila jiná lepá pěvkyně Ashley. Změna barvitého výrazu je minimální, ..
Je jen málo desek, které by aspirovaly na titul „nejočekávanější album letošní zimy“. Jednou z nich je bezesporu novinka legendárních Van Halen. A to hned z několika důvodů. Čtrnáct let tato kapela nic nevydala. Mezitím se rozloučila se zpěvákem Garym Cheronem, aby po epizodě se staronovým pěvcem Sammym Hagarem se na své místo vrátil ten původní - David Lee Roth. Už jen podle téhle informace je jasné, že noví Van Halen se prostě stanou hned po vydání fenoménem. Když ještě zmíníme, že Rothův hlas je vedle kytary Eddieho Van Halena..
Začátek února, vysloveně ideální čas na dovolenou v Řecku a povalování se u moře... NE! Jelikož neholduji zemím jako Itálie, Španělsko, Řecko a jim podobné, jen tak by mě sem něco nedostalo. Ovšem vidina toho, že uvidím naživo Arcturus, ve mně veškeré antipatie k této zemi dokázala, alespoň na krátkou chvíli, zlomit. A tak jsem se odhodlala, že těm Aténám přece jen šanci dám.....
Dohledat bližší informace o této argentinské kapele není vůbec snadné. Její existence si zatím nevšimnula ani investigativní webová Encyklopedie Metallum, z velmi skromného profilu na MySpace taky příliš moudří nebudeme. Až díky Facebooku jsem dal dohromady sestavu, ovšem stále nemůžu stoprocentně ručit za informaci, že jde o debutové album. Ať je to ale jak chce, bylo by velikým hříchem se o něm nezmínit, neboť jde o materiál vpravdě zdařilý a notně chytlavý...
Pokaždé, když vyjdou noví Master´s Hammer, je to událost. Už jen proto, že ta deska vůbec vyjde, ale také proto, že nikdy nikdo neví, co od této kapely očekávat. Každý má v paměti totálně kultovní debut „Rituál“, který neovlivnil jen českou metalovou scénu, ale i takové veličiny jako jsou třeba Moonspell, Behemoth nebo Immortal. Dvojka „Jilemnický okultista“ začala pošilhávat po avantgardnějšímu pojetí muziky a následující „Šlágry“ už byl takový úlet, že to řada fanoušků nezkousla...
Mám ráda kapely, které dělají věci neotřele. A to se o australské progressivní partě Voyager rozhodně říct dá. „The Meaning of I“ je už jejich čtvrtým počinem, přesto se jim poněkud nezaslouženě nedostává pozornosti. A ačkoli jsou samozřejmě kvůli původu stále dost odstrčeni od evropské i americké prog scény, a navíc vydávají pod malým labelem, pevně věřím, že právě tenhle počin by měl jejich jméno vyvést do pořádného světla, aby je bylo vidět, jak si po právu zaslouží. Hudba v podání Voyager se dá bez obav označit jako naprosto unikátní...|
Dnes je 24.7.2025, svátek má Kristýna
|
| Úvodník: |
|
Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda? |
|
[01.03.2012] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[29.02.2012] [hodnocení: 6/10] |
Rob MANCINI - Rock´n´Roll Circus
|
[28.02.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[27.02.2012] [hodnocení: 9/10] |
LORENGUARD - Eve of Corruption: The Days of Astasia - Part One
|
[27.02.2012] [hodnocení: 7,5/10] |
Trojrecenze: HEXFIRE, STEELWING a TABERAH
|
[26.02.2012] [hodnocení: /10] |
|
[25.02.2012] [hodnocení: 9/10] |
|
[24.02.2012] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[24.02.2012] [hodnocení: 6/10] |
|
[23.02.2012] [hodnocení: 10/10] |
SKLEPMASTER - A Taste Of Demonology & The Unforgiven Sin
|
[23.02.2012] [hodnocení: /10] |
|
[22.02.2012] [hodnocení: 5/10] |
VAN HALEN - A Different Kind Of Truth
|
[22.02.2012] [hodnocení: 8/10] |
ARCTURUS - Atény, Řecko 4. února 2012
|
[21.02.2012] |
|
[21.02.2012] [hodnocení: 7/10] |
MASTER´S HAMMER - Vracejte konve na místo
|
[20.02.2012] [hodnocení: 9/10] |
|
[20.02.2012] [hodnocení: 9/10] |