Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Chlapci z kapely NIKDY DOST by měli přestat asi hulit. Tentokrát to nejspíš s halucinogenním orgasmem dost přehnali, protože se ve studiu jaksi zapomněli probrat. Pánové, tuhle nahrávku myslíte vážně? Nerad jsem přehnaně kritický, protože vím, jak moc je těžké vymyslet něco kvalitního, ale jelikož jsem na vás tak trošku po prvním počinu „Halucinogenní orgasmus“ sázel, tak jsem nyní pěkně zklamaný. Kde je ta agresivita? Kde je ta nadrženost, nasazení? Svého času jsem o vás psal v souvislosti ..
Každá kapitola hudebního života Ladislava Křížka je svým způsobem velice specifická záležitost. A tak, aby se jeden dobral nějakého smysluplného konce, nezbývá než jednotlivé kroky jeho kariéry přesně oddělit a věnovat se vždy jen jedné konkrétní etapě. Éra vitacitovská mě minula, proto ji přenechám povolanějším borcům. Na citronovskou dobu zavzpomínáme v době co nejbližší a stať damienovskou preventivně ze zdravotních důvodů (umíte si představit ty následky…) zcela pominu. Zbývá nám plus ..
Á, pán bude fajnšmekr…!
Od červencového vystoupení Salamandry v Netřebicích uplynulo už docela dost vody. Ale znáte to, sluníčko, dovolená, čas letí a tak na tenhle koncert zbyla už jen milá vzpomínka. I přes to, že doba trošku pokročila, Salamandra nás s vydáním novinkového alba stále ještě napíná (ale snad už už) a tak povídání s kytaristou Salamandry Karlem Řepeckým přijměte jako avízo na jednu z nejočekávanějších tuzemských desek letošního roku. ..
Jak já jsem se na toto album těšil!!! DYING PASSION mám moc rád od dob minulé nahrávky „Sweet Dissilusion“, která mě tehdy položila na lopatky. Předešlé desky jsou sice také na velmi vysoké úrovni, ale na „Sweet Dissilusion“ se kapela nebála pořádné dávky experimentů. Svojí vzdušností a přístupem ke skládání kompozic trošku navodili atmosféru holandských THE GATHERING, přičemž hudebně jsou to samozřejmě naprosto odlišné kapely...
„Proč ta růže uvadá?“ pěli svého času Vladimír Mišík i David Koller s Lucií. Předpokládám, že všem zmíněným byl osud německé pochromované růže naprosto u vrtule. Nicméně tato otázka byla vzhledem k vývoji Chroming Rose naprosto na místě. Tak, jak jednoduchá je otázka, stejně tak jednoduchá by mohla být i odpověď. Inu, proto, že Chroming Rose předvedli další stylový veletoč, při kterém definitivně zmátli potenciální a odradili stávající příznivce...
Jak vzrušující je, když člověk projíždí novou, doposud neobjevenou krajinou. Sluchem neposkvrněnou a panensky čistou jak zasněžená louka netknutá dosud lidskou či zvířecí nohou. Do takové krajiny sestoupil jsem kdys, podlehnuv mámením, jaká ve mne vzbudily zprávy o hudbě ze severských krajů, z rukou bardů, jež Lumsk se zovou, přicházející.
Dokážete si představit, jak by asi vypadal váš obývák poté, co by se jím prohnala historická makedonská armáda? Radši to nebudu domýšlet, zvýšení adrenalinu by mohlo znamenat i to, že se vám v pokoji začne projevovat, byť jen jediný vojáček s kopím délky přesahujícím pět metrů, zvaným sarissa. Podobné účinky na hladinu vašich emocí by mohla mít i stejnojmenná kapela z řecké Soluně, která by se z hlediska doby svého vzniku dala pomalu zahrnout taky do učebnic dějepisu. Datum vzniku téhle skupiny se datuje do ..
Letos již po dvanácté se konal svátek všech extrémních metalových odnoží. Brutal Assault dostal nové místo konání vojenskou pevnost Josefov u Jaroměře - což zvýšilo atraktivitu festivalu. Třídenní menu bylo opravdu přepestré, takže si každý přišel na to své...
A tak jsem se ocitnul na jiné planetě…
Dění kolem ruské kapely Mechanical Poet po vydání jejich geniálního debutu "Woodland Prattlers" z roku 2005 připomínala telenovelu. Skupina se nejdříve rozhodla rozpadnout (což mě hluboce zasáhlo), poté znovu sloučit (což mě pohladilo na duši), následně ohlásit změnu stylu a hudebního směřování (což mě šokovalo) a nakonec vyměnit většinu kapely (z čehož se mi udělalo nevolno a týden se mi zdály noční můry). Ač se mi nechtělo tomu věřit, nakonec se jim i přes takové peripetie přeci jen podařilo vyrobit a ..
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá… A co že se ozve, budete-li halekat do hor? Jsou dvě možnosti. Buď vyrazíte do kopců a vyzkoušíte si to sami a nebo zastrčíte do přehrávače loňské album frýdlantské Silesie „Ozvěny hor“. A protože horská echa Silesie u mě nedopadla zrovna jednoznačně a já nevěděl, z které strany se do hodnocení pustit, rozhodl jsem se vzít to tentokrát nikoliv od lesa, ale úplně od konce...
Od dema mě neznámé kapely Strange Feelings jsem čekal takovou tu klasickou plus mínus průměrnost nějaké lokální kutálky, čemuž napovídala i chudost balení promo materiálu. Teď se ale stydím za to, že jsem tak soudil, navíc částečně na základě obalu. Hluboce se kapele omlouvám.
Kolikrát jste už v životě zakopli o frázi, že třetí album je pro život kapely rozhodující? A kolikrát vás už napadlo, že se jedná o naprostý nesmysl? Hm, myslím, že u jednociferného čísla se málokdo z nás zastaví. Dost by mne zajímalo, co vlastně chtěl autor tímto rčením vyjádřit. Jestli to, že když první dvě alba zmatláte a třetí se podaří, je vyhráno. Nebo to, že když stvoříte dvě geniální alba a na třetím zakolísáte, jde celá kariéra do háje. Nevím. Pokud byste však hledali typického představitele výše uvedeného výroku,..
AMOK mě celkem překvapil. Věděl jsem, že pánové doma něco kuchtí, ale čekal jsem spíš zvukově slabší demíčko (na domácí nahrávání mám stále poměrně vyhraněný názor). Místo toho AMOK do světa vypustil právoplatný debut „Negative World“. Bál jsem se zvuku, ale ten je ve finále velice slušný. Určitě pomohlo, že se bicí natočily v Hellsoundu.
AMOK drhnou klasický old school death metal. Tím by mohla recenze vlastně skončit...
Na Benátskou noc jsem se letos vypravil zcela poprvé. Mohlo za to jedno jméno na soupisce – THE GATHERING. Kapela, která je u mě na tom pomyslném vrcholovém žebříčku. Fakt, že se mělo jednat o předposlední koncert se zpěvačkou Anneke, naprosto rozhodl... Bohužel mě ale ostatní povinnosti odvolali hned v sobotu na druhý konec republiky. Docela mě mrzí, že jsem neviděl Suzi Quatro, ale nedá se nic dělat...|
Dnes je 31.10.2025, svátek má Štěpánka
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Reedice klasických alb Arakain pokračují a zatím jako poslední přišla na řadu třetí deska „Black Jack“.
Tři CD s tímto albem, které věnovala firma Supraphon, můžete získat i vy. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování,
stačí správně zodpovědět otázku:
Kdo a proč natočil kytarové sólo do skladby „Ukolébavka“? Odpovědi zasílejte do pondělí 3. listopadu, do 12 hodin, na adresu jan.skala1979@gmail.com. |
|
[01.09.2007] [hodnocení: 2,5/10] |
|
[29.08.2007] [hodnocení: 10/10] |
ASTRA - About Me: Through Life And Beyond
|
[27.08.2007] [hodnocení: 6/10] |
Karel ŘEPECKÝ (SALAMANDRA) - Jestli chceš, aby kapela fungovala, nesmíš myslet na sebe
|
[25.08.2007] |
|
[24.08.2007] [hodnocení: 10/10] |
|
[23.08.2007] [hodnocení: 5/10] |
|
[21.08.2007] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[20.08.2007] [hodnocení: 7/10] |
ARSEBREED - Munching The Rotten
|
[18.08.2007] [hodnocení: 8/10] |
BRUTAL ASSAULT vol. 12, Josefov - Jaroměř, 9.-11. 8. 2007
|
[17.08.2007] |
|
[16.08.2007] [hodnocení: 6/10] |
MECHANICAL POET - Creepy Tales For Freaky Children
|
[14.08.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[13.08.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[11.08.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[10.08.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[09.08.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
BENÁTSKÁ NOC - Malá Skála - 27.7. - 29.7. 2007
|
[08.08.2007] |