Ještě než stačily vyschnout potok slz, které rockový národ ronil za Ozzyho Osbournea, je tu další rána. Zemřel Ace Frehley. Sympatický chlápek, Spaceman opilec, co byl nedílnou součástí nejklasičtější éry Kiss, ale jenž také nevědomky inspiroval celou generaci rockových a metalových kytaristů. V době, kdy byl za největšího vyvrhela a z kapely, které pomáhal na svět, byl bez milosti vypoklonkován, začalo se jeho hře dostávat obrovského uznání. Hlásila se k němu heavy metalová mládež z Velké Británie, která obdivovala tvrdost riffů v „Shock Me“ nebo „Parasite“, hlásili se k němu navonění glameři z Kalifornie, kteří oceňovali zejména jeho melodická sóla. Ace se prostě stal fenoménem.
Po třech letech přichází karvinská heavy metalová banda Doga opět s novým albem. Desku, která nese název „Love Vole“, ještě před vydáním kapela prezentovala jako „průlomové“ album dosavadní kariéry. Podle mě je opravdu průlomové, protože celá nahrávka zní úplně jinak, než jak jsme tomu byli u Dogy doposud zvyklí. 
SCENERY naší krajinu objíždí již nějaký ten pátek, přesto mám pocit, že teprve nyní si jich začíná konečně všímat širší veřejnost. Nemalý podíl na tom má jistě i firma Élysion, která kapele vydala novinkové album „Continuity“. SCENERY válčí na poli technického deathu s výlety do různých stylů. Na mysl se mi občas vkrádá i HC. Gurmáni si užijí i špetky toho jazzu, ale to jen náznakově... Na „Continuity“ jsem se docela těšil. Někdy se ale člověk raději těšit nemá, protože pak také může být zklamaný. Neříkám, že já z tohoto alba jsem, ale čekal jsem přece jenom více...
V první části jsem s Kolinssem rozebíral klasické období kapely do nahrávky Vyhlazení. Nyní je čas na druhou část, kdy vám hlavní protagonista thrashové legendy poodhalí roušku kolem posledních deseti let existence. Časy totálního průplachu a brutality....
Dlouho jsem si lámal hlavu, z které strany se pustit do hodnocení prvotiny italských Dynamic Lights. Ale protože jejich výtvor je (jako obvykle) kulatý a já jen otáčel a otáčel a žádnou rozumnou stranu nenašel, vzal jsem si na pomoc berli v podobě promo materiálu. Dynamic Lights sami svůj styl popisují jako mix progresivního metalu a rocku, ve kterém hlavní roli hrají melodie, zabalené do heavy partů, komplexních rytmických sekcí, osobních vyznání se silnou hlubokou atmosférou, kde nejdůležitějším ..
Kdysi, kdesi, hrál si malý chlapeček: „Pojďte, pane, budeme si hrát.“ „A na co, pane?“ „Na muziku, pane!“ „Dobrý nápad, založíme kapelu, pane! Ale kdo bude zpívat, pane?“ „No přece my, pane!“ „Vy umíte zpívat, pane?!?“ „No trošku, pane. A vy?“ „No, já taky trošku, pane.“ „Tak vidíte, pane.“ „Pane, a jak se vlastně jmenujete?“ „Já jsem Huhlal Murmur, pane.“ Těší mě, pane, já jsem Ječák Skřípalovič Skřehotal, pane!“ „To nám to bude pěkně ladit, pane!“ „No, ale hodili by se nám ještě další pánové, pane!“ ..
Nedávno vyšlá deska a k ní následující turné, které našlo hned dvě zastávky v Brně a Liberci jasně ukázalo,že Deep Purple Ještě nepatří do starého železa. Ian Gillan, Roger Glover, Ian Paice, Steve Morse a Don Airey. Všichni tito pánové tvoří v současné době sestavu Deep Purple a nutno přiznat, jde jim to opravdu dobře.
„Život je jako bonboniera. Nikdy nevíš co ochutnáš.“ Kdo by neznal film „Forrest Gump“... Titul „Bonboniera“ nese tato placka oprávněně. Každá skladba má jinou chuť, ale přesto je v něčem podobná té předešlé. DARK GAMBALLE již před několika lety našli ten správný recept pro svojí kuchyni. Předešlá deska „Superstar“ byla kritikou přijata víc než vlídně a je jasné, že u aktuálního alba to nemůže být jinak. „Bonboniera“ totiž svého předchůdce překonává ve všem. V hlavní řadě se podařilo kapele dát dohromady opravdu silné..
Pozdě ale přece přicházím s krátkým reportem z jednoho z koncertů, který tahle hardrocková legenda uskutečnila v České republice (22.2. vystoupili DP v Brně – pozn. red.).
Když už jsem vám popisoval letitá dema kapely TUDOR, tak bych samozřejmě nemohl zapomenout ani na to nejhlavnější, co kdy tato kultovní smečka uvařila ve své ponuré kuchyni. Ano, řeč je samozřejmě o dlouho vyhlíženém a očekávaném debutu „Bloody Mary“ z roku 1992, který sice znamenal pro kapelu naprostý vrchol, ale zároveň také pád. Materiál si nedokázal najít vydavatele, takže se o vydání tehdy postaral aktivní fanklub. Efekt ale samozřejmě nemohl být takový, jak se možná čekalo. Hřebíčkem do rakve poté..
Z kapely SOLFERNUS se na naší scéně začíná stávat celkem známý pojem. Po pětiskladbovém minialbu „Diabolic Phenomenon“ z roku 2003 nám minulý rok konečně ukuchtili dlouhohrající debut, který byl pokřtěn na „Hysteria In Coma“. Hned na začátek musím pochválit výborné grafické zpracování. Obal a celkově booklet je lahůdka. O nic hůř na tom není ani samotný hudební obsah. Je to black metalová jízda od začátku do konce. Žádný prostor pro vydechnutí. Masakr toho nejhrubšího zrna, přesto prošpikovaný různými ..
Na desku „American Bull“ jsem slyšel hodně negativní kritiky pro její vyměklost a popové vyznění. Na dalším albu „Anděl Posledního Soudu“ se vše začalo vracet do přijatelnější rockové polohy a aktuální „Divadlo Snů“ se naštěstí této cesty nevzdalo. Najdeme zde sice klasické pomalejší rádiové skladby “Černá Růže“, „Kdo Naslouchá Mrtvým“ nebo „Máš Šaty Bílý“, ale zároveň jsou zde svižné a místy celkem rychlé kusy. Celé dvojalbum otevírá song „Lovci Lebek“, jenž se právě řadí do kategorie těch tvrdších. Vše pak pokračuje bez ..
Myslím, že trio RAGE není už dnes třeba nikomu dlouze představovat. Ačkoli na metalovém poli válčí už přes 20 let, asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že největších úspěchů se tahle parta dostala až po vydání posledních dvou řadových desek "Unity" a "Soundchaser" - pokud tedy nepočítám aktuální "Speak Of Death". Tyto dvě placky se řadí mezi má nejoblíbenější alba vůbec. Když jsem navíc RAGE viděl a slyšel na loňském ročníku Masters of Rock, myslel jsem, že jejich další zářez musí být jednoznačně bomba. Někdy je ale lepší..
Další zastávkou české metalové legendy Arakain na turné k nové desce „Labyrint“ se stal kulturní dům ve Stodě na jižním Plzeňsku. I přes mé obavy nakonec dorazilo, na místní poměry, docela velké množství metaluchtivých diváků. Jak už je u Arakainu poslední dobou zvykem, tak se opět rozšířila nabídka různých reklamních předmětů s logem kapely, takže hned u vchodu jste měli možnost nakoupit všechno možné, od podložky pod myš až po dámská tanga. Většina návštěvníků ovšem dala přednost kelímkovému pivu nevalné chuti za „lidových“ 20 Kč...
Velice obsáhlé povídání s kultovní osobou českého metalu Kolinssem máte právě před sebou. DEBUSTROL je legenda, kterou netřeba představovat. Před pár dny oslavili již neskutečných dvacet let existence, takže nebylo vůbec od věci si s Kolinssem pokecat o celé historii kapely. Jelikož materiál je víc než dost dlouhý, tak jsem se rozhodl udělat článek na dvě části. A protože DEBUSTROL není o vypiplanosti a zbytečných řečičkách kolem, tak jsem rozhovor zanechal v pěkně syrové podobě. Bez zbytečných úprav. Ponořte se ..
Tak tahle nahrávka mi sedla!!! FOB jsem již několikrát viděl živě, ale nikdy mě nedostali do kolen, jak se tak pěkně říká. Uznával jsem, že jsou na tom technicky dobře, ale prostě mě nedokázali strhnout. To však neplatí o studiovém materiálu. Předešlá placka „Follow The Instructions“ mým sluchovodům unikla, takže nemohu srovnávat. „Default“ je death metal přesně podle mého gusta. Přímočarý, avšak technický a plný výborných nápadů. Vím, že nikdo nebude souhlasit, ale chvílemi mě napadá i pojem ..
Po boku větru tančila ona... Stála nehnutě - zkameněla... Někdy je třeba dát si rozhovor z kategorie odlehčujících... Myslím, že se to s Tisíc let od ráje povedlo a navíc jsme si doufám navzájem přiblížili vlastnosti této ambiciózní české skupiny.....
Když mi Venca podával k recenzi demo kapely EUTHANASIE, docela jsem se na ně těšil. S podobným úšklebkem ve tváři mi totiž předával i cd RIMORTIS a nakonec se z toho vyklubala velice slušná pecka. Tentokrát to však vůbec neplatí. Po prvním poslechu jsem nevěřil vlastním uším... Na tomto demu je pouze jediná píseň s názvem "Dech Draka", a tak těžko můžu soudit skupinu jako celek, ale tahle nahrávka se řadí hluboko do podprůměru. Na jednu stranu zde sice kopáky uhánějí co to jde a kytara vůbec nezůstává pozadu..|
Dnes je 31.10.2025, svátek má Štěpánka
|
| Úvodník: |
|
Legendy nikdy neumírají. Vesmířan Ace jen opustil pozemskou schránku
Reedice klasických alb Arakain pokračují a zatím jako poslední přišla na řadu třetí deska „Black Jack“.
Tři CD s tímto albem, které věnovala firma Supraphon, můžete získat i vy. K tomu, abyste byli zařazeni do slosování,
stačí správně zodpovědět otázku:
Kdo a proč natočil kytarové sólo do skladby „Ukolébavka“? Odpovědi zasílejte do pondělí 3. listopadu, do 12 hodin, na adresu jan.skala1979@gmail.com. |
|
[08.05.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.05.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
DEBUSTROL - Poflusali jsme Ironům podium... (Část 2)
|
[06.05.2006] |
|
[04.05.2006] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[02.05.2006] [hodnocení: 7/10] |
DEEP PURPLE - Rapture Of The Deep
|
[02.05.2006] [hodnocení: 8/10] |
|
[01.05.2006] [hodnocení: 8/10] |
DEEP PURPLE - Liberec, TipSport Arena 22.2.2006
|
[29.04.2006] |
|
[24.04.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[22.04.2006] [hodnocení: 7/10] |
ALEŠ BRICHTA BAND - Divadlo Snů
|
[20.04.2006] [hodnocení: 8/10] |
|
[19.04.2006] [hodnocení: 7/10] |
ARAKAIN, SECOND END - 15.4.2006, KD Stod
|
[18.04.2006] |
DEBUSTROL – Nedoufali jsme v nic... (Část 1)
|
[15.04.2006] |
|
[14.04.2006] [hodnocení: 9/10] |
Tisíc let od ráje - Do nitra krásných žen a Moravského krasu...
|
[11.04.2006] |
|
[11.04.2006] [hodnocení: 4/10] |