MOTORBAND - 007
Obrovské ego šéfa Matejčíka opět zbytečně...

MOTORBAND - 007
Budu se asi rouhat, ale Made In Germany se mi...

MOTORBAND - 007
Sedm zpěváků .. Motorband se mi líbil v době...

MOTORBAND - 007
Motorband byla vždy pouze průměrná kapela, co na...

VADER - Litany
Jedna z nejlepších desek nejen Vader, ale i...

MOTORBAND - 007
Sedmé studiové album Motorbandu s názvem „007“ má...

BURZUM - The Land Of Thulé
Každopádne tým, že si tu napísal komentár sa ním...

JOURNEY - Journey
a tento článeček mě navnadil. Dík za výborný úvod.

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Debut Crownshift je fakt znamenitý.

SIX FEET UNDER - Killing For Revenge
Zrovna ráno jsem si album opět pustil a zas tak...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

WINTER MASTERS OF ROCK 2013 – 23. listopadu 2013 – Zlín, Sportovní hala Euronics


Letošní zimní Mástr se opravdu vyvedl a to i přesto, že se díky návštěvnosti přesouval ze stadiónu Luďka Čajky zpět na Euronics. No, minimálně pro mě to bylo vítanou událostí, protože stará dobrá Euronics (pro mě stále Novesta, i když už se tak dávno nejmenuje), je daleko příjemnějším místem a zimní MoR tam má dlouholetou tradici. Výběr kapel se tentokrát skládal převážně z lehce tvrdších (melo-deathových) formací, mezi něž se vpašovali Kamelot a ReVamp, a společně utvořily zajímavý konglomerát...více

[reporty]

[02.12.2013]

[Veronika]

[2 komentáře ]


VOODOO HIGHWAY - Showdown


„Tohle jsou noví Deep Purple!“ Hlásá o sobě s pýchou hrdého kohouta na smetišti italská pětice Voodoo Highway. Tvrzení je to skutečně odvážné, protože Deep Purple, zejména se svou nedostižnou tvorbou ze sedmdesátých let, jsou legenda nejlegendovatější. Jejich tvorbě se chtěl přiblížit kdekdo. Jako o nových Párplech se mluvilo začátkem osmdesátých let o Iron Maiden, jenže ti byli z trochu jiného těsta. ..více

[recenze]

[02.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


LITA FORD - The Bitch Is Back... Live!


Lita Ford se pokouší ze všech sil znovu nastartovat svou kariéru. Čtrnáct let od vydání průměrné desky „Black“ žila v ústraní se svým manželem Jimem Gillettem, s nímž v roce 2009 vyprodukovala příšernou comebackovou desku „Wicked Wonderland“, po které záhy následoval rozvod dvojice. Lita, kterou její manžel oškubal nejen o majetek, ale vyhrál do své péče i jejich děti, začala hledat útěchu v hudbě. Vrátila se ke kořenům, k dobám, kdy působila po boku Joan Jett v The Runaways..více

[recenze]

[01.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]


WOLFPAKK - Cry Wolf


Já to tušil, že duo M+M nezaváhá a úspěšný mustr využije znovu. A dokonce jsem to čekal natolik, že jsem už v recenzi jejich prvního společného počinu hlásal, že si nechám v záloze nějaké body, kdyby se jim podařilo vylepšit si fazónu. To se jim sice s druhým albem projektu Wolfpakk nepodařilo (především zásluhou kvalitativní nevyrovnanosti jednotlivých songů), ale i tak lze album „Cry Wolf“ s čistým svědomím doporučit. ..více

[recenze]

[30.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


KING ALBATROSS – King Albatross


Tak nám zase jednou ze severu přicházejí dobré zprávy. Mladých talentů je ve Švédsku očividně netušené množství a jedním z téhle řady jsou i King Albatross. Ti letos vlastním nákladem vydali čtyřskladbové EP, jako první uchutnávku své budoucí kariéry, která, tuším, nebude zanedbatelná, když tak poslouchám jejich schopnosti. V čele kapely stojí dívka Therés Enström, která možná vyhlíží jako křehotinka s andělským obličejem, ale ve skutečnosti je to pořádná dračice. ..více

[recenze]

[29.11.2013]

[Ray]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


TURISAS - Turisas2013


Co si počít s tím, když housenka je na první pohled zajímavější než motýl? Finští Turisas se od „Battle Hymns“ ustavičně vyvíjejí. A právě jejich aktuální desku, lakonicky nazvanou „Turisas2013“ bych považoval za jejich (kdo ví, jestli definitivní) vylíhnutí. Které trpí právě tím, že barvy tohohle jedince z řádu lepidopterů nejsou kdovíjak výrazné, byť na jejich pestrosti se rozhodně nešetřilo. A tak nám Turisas nabízejí na dřeň oholenou, syrovou podstatu, která navíc má takové množství chuťových odnoží, ..více

[recenze]

[29.11.2013]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


COLD FEET CONTROL - Tales of the Brokenhearted Pt. 1


Cold Feed Control vznikli jako každá správná kapela, kdy se parta přátel rozhodla k hudbě přistoupit aktivně. Tak se toto uskupení poprvé objevilo v roce 2011 a několik měsíců po vzniku vydali první EP s názvem "Shake It, Shake It!", jenž bylo podle všeho kladně přijímáno nejširším okolím. V letošním roce k této nahrávce Finové přidali další dvě EP s názvem "Tales of the Brokenhearted." Na svých profilech Cold Feet Control uvádí, že texty vycházejí z každodenních zkušeností života a že metalcore hodlají hrát s moderním zvukem, ..více

[recenze]

[28.11.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


SCORPIONS - Pure Instinct


Ještě dřív, než se Scorpions znovu vydali do studia, zkusili navázat na tradici svých úspěšných živáků. Že něco není v pořádku, naznačil fakt, že album „Live Bites“ (pokud byste marně sháněli benefiční singl „White Dove“, cover od maďarských Omega, který Scorpions nahráli ve prospěch fondu OSN na pomoc obětem války ve Rwandě, najdete tenhle song jako přídavek právě na „Live Bites“), i přes to, že bylo napěchované samými hity, komerčně vyšumělo a žádný trhák se z něj nestal. Další problém se jmenoval ..více

[recenze]

[28.11.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


MANDRAGE - Siluety


Můžete si myslet, že „Františkovy Lázně“ jsou odrhovačka, sice chytře napsaná, ale stejně odrhovačka. Můžete si myslet, že „Šrouby a matice“ svým způsobem čerpají z „Prvního polibku“ od Brutusu, a i když se tváří bůhvíjak světoborně, pořád je to jen stařičký bigbítkový oplodňovák. Asi je to i pravda. A to, že se právě těmihle dvěma skladbami dostali Mandrage mezi tuzemskou hudební špičku, je pro ně možná trochu nešťastné...více

[recenze]

[27.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


JAMES LABRIE – Impermanent Resonance


Kanadský zpěvák James LaBrie je pro mě jednou velkou záhadou. Tedy ne konkrétně jeho osoba, na té nic až tak záhadného neshledávám, ale spíše jeho působení na scéně. Mnoha lidmi (včetně mě) je dlouhodobě považován za nejslabší článek sestavy Dream Theater. Je to vlastně ten faktor, který mě odrazuje od častějšího poslouchání kapely, protože to jeho kozí mečení ve výškách se nedá snášet delší dobu v kuse...více

[recenze]

[27.11.2013]

[Ray]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


QUEENSRŸCHE, CIVIL WAR - 6.11.2013, Stockholm – Tyrol


Queensrÿche jsou kapela, která mě zaujala už pěkných pár let zpátky, vlastně dávno předtím, než jsem se začala hlouběji věnovat samotnému progu. Jasně si také pamatuji, jak moc jsem se těšila, až je konečně uvidím živě na Masters of rock v roce 2010. A moje zklamání z tohoto vystoupení asi nemohlo být větší. Nejen, že Geoff Tate působil neskutečně arogantně a flákal zpěv, ale vrcholem všeho byl opravdu pitomý setlist ..více

[reporty]

[26.11.2013]

[Ray]

[2 komentáře ]


ŠKWOR - Sliby & lži


Otázka stojí jasně: Může kapela jako Škwor vůbec nečím překvapit? Spolek, který se řadí mezi Alkeholy, Harleje, Dogy a snad i Kabáty, musí mít pečlivě danou svou vlastní linii a kdyby z ní uhnul, vzalo by ho jeho vesnické publikum vidlemi. To ví naprosto každý. A samozřejmě to ví i kapela Škwor, která přichází se svou už sedmou studiovou (když nepočítám nulté album „May Day“) deskou, kterou nazvala „Sliby & lži“. Tady by mohla recenze skončit...více

[recenze]

[26.11.2013]

[Jan Skala]

[10 komentářů ]

[hodnocení: 3,5/10]


PSILOCYBE LARVAE - The Labyrinth Of Penumbra


Skupina Psilocybe Larvae vznikla již v roce 1996 ve městě Vyborg (Rusko). Už od počátku se věnovali melodickému dark/death metalu. Novinka „The Labyrinth Of Penumbra“ je čtvrtým zářezem do diskografie. Jejich muzika je bohatá na nápady a nové album je jimi doslova naplněno. Už úvodní kus „Soul Trekking“ jasně dává najevo, že i když se nejedná o známé jméno, hraje kapela, co to umí...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


EVILE - Skull


Thrash metal zažívá v posledních letech svou renezanci. Nejen, že slavná jména vydávají skvělá alba a téměř zapomenuté kapely obnovily svou činnost, především se ale objevily zcela nové skupiny, mladá krev, která pozvedá prapor žánru.

A mezi ty nové tváře patří i Evile. Rovnou musím říct, že se poměrně brzo vyšvihli do naprosté špičky. Čtvrtý zásek do jejich diskografie je ukázkou toho, že i když si hodně berete ze svých vzorů, můžete k tomu přidat svou vlastní invenci a vznikne skvělé dílo...více

[recenze]

[25.11.2013]

[Tomáš Marton]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


TYLA J. PALLAS (DOGS D´AMOUR) - Snad o Vánocích nevyhoříme...


Timothy Taylor čili Tyla, který si dnes říká Tyla J. Pallas, je všestranný člověk a především nebývale plodný umělec, kterého poznáte podle prvního tónu i barvy jeho specifického hlasu. V osmdesátých letech a začátkem devadesátých vedl velice svojskou formaci Dogs D´Amour, která s alby „The Dynamite Jet Saloon“ a „A Graveyard Of Empty Bottles“ představovala vrchol britského glampunku. Přestože je s debutovou deskou „A Bit Of What You Fancy“ z tohoto pomyslného trůnu sesadili ..více

[rozhovory]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]


TYLA J. PALLAS - Devils Supper (Electric Sitting)


Se zpožděním, ale přece, tu máme druhý díl „Devil´s Supper“, dvojalba, které přichystal frontman kultovních britských šraml rockerů Dogs D´Amour, Tyla. Jak už jsem poznamenal v recenzi na akustickou část dvojdíla, Tyla je v posledních době nebývale čilý a už teď se mluví o comebacku Dogs D´Amour i na studiové bázi a to dokonce v sestavě, která má na svědomí pravděpodobně nejlepší album „The Dynamite Jet Saloon“. Ale to předjímáme věci, které buď přijdou, nebo ne. ..více

[recenze]

[24.11.2013]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 432 / 620 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 1.18085 sekund.