Mike TRAMP - Songs Of White Lion Vol. II
Na těmi dvěma deskami jsem hůl zlomil, ale...

Mike TRAMP - Songs Of White Lion Vol. II
Dnes ráno jsem chtěl dát poslech zmíněného alba,...

Mike TRAMP - Songs Of White Lion Vol. II
To je smutnej příběh. Aspoň tse to tak může...

THEATRE OF TRAGEDY - Aégis
Pre mňa ich vrchol. 10/10

Powermetalové novinky roku 2016 - část VIII. - kapely SOULS OF DIOTIMA, SHIVER OF FRONTIER a SYLVANIA
https://youtu.be/1OtnunJi-M4?si=JJieoFFvL4Tov9i2

GREAT WHITE - ...Twice Shy
The House Of Broken Love je od GW můj top. Jiným...

GREAT WHITE - ...Twice Shy
K této desce není co dodat. Jsou v ní všechny ty...

GREAT WHITE - Once Bitten
Deska je to skvělá, ale asi o něco více u mě...

AMBROSE SLADE - Beginnigs
Seriál o Slade? - Super !!!

David GILMOUR - Luck And Strange
Plne súhlasím s H.R.












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Angra jako nezdravě vzývaný kult

O účasti zpěváka Fabia Lioneho v kapele Angra si může každý myslet své, pravdou ovšem zůstává, že tento sympatický Ital stvořil s nejslavnější power metalovou brazilskou partou několik povedených alb. Jenže Angra je ve své domovské zemi považována za totální kult, který ve vnímání fanoušků nemá daleko k fotbalovému šílenství. Pozice ne-brazilského zpěváka uvnitř jejich oblíbené kapely proto většině z nich nikdy příliš nevoněla. A protože nedávno éterem proběhla zpráva o pozastavení činnosti brazilské formace, ihned se objevily spekulace o návratu některých dřívějších členů. Jde ale spíše o zbožné přání: Edu Falaschi se dle svých slov cítí nadmíru spokojen ve své vlastní skupině a bicmen Aquiles Priester se z Angrou rozešel vyloženě ve zlém. Přesto je vhled do problematiky díky současné situaci velmi cenný. Potvrzuje pravdu o hlubokém konzervatismu brazilské power metalové scény, nejen na straně fanoušků, ale i interpretů (snad každá žánrová kapela chce znít jako Angra). Přestože se Bittencourtův spolek snaží o umělecký progres, tamní příznivci jej nutí k ústupkům. Současný stav může být odrazem tohoto tlaku, který se sice na první pohled tváří přátelsky, ve skutečnosti ale působí mimořádně nezdravě.

Petr Štěpnička, 20. 9. 2024

TRIPTYKON - Melana Chasmata


Triptykon tak trochu nenápadně přicházejí s novým albem „Melana Chasmata“, avšak dle ohlasů, které už pár týdnů kolují internetem, to je nesmírně očekávaný materiál. Tom Gabriel Warrior je opravdový metalový válečník a živoucí legenda. Hellhammer, Celtic Frost a dnes Triptykon. Jedna ze zakládajících postav black metalu, doom metalu a vůbec jeho temného pojetí. Dnes už jeho hudební výraz nepřekvapí, ale „Melana Chasmata“ je deskou, která tu už delší dobu nebyla..více

[recenze]

[02.05.2014]

[Tomáš Marton]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


QUEENSRŸCHE – Tribe


Po dlouhých čtyřech letech, kdy kapela patrně sbírala energii a inspiraci a otřepávala se ze dvou neúspěšných alb, byl na jaře 2003 čas nastoupit do studia a stvořit nástupce „Q2K“. Z Queensrÿche se dočasně stal kvartet, ale v dubnu toho roku byla oznámena překvapivá novinka. Pro nahrávání alba se ke kapele zpátky přidal její bývalý hlavní mozek Chris DeGarmo. Ačkoli v tu chvíli nebylo jasné, jestli jako stálý člen,..více

[recenze]

[01.05.2014]

[Ray]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


DEAD END FINLAND - Season of Withering


Kde vlastně začínají hranice melodeath metalu? A je dnes tenhle styl natolik oblíbený, aby se k němu hlásili i ti, kteří sice využívají (a dost intenzivně) chropot u mikrofonu, ale jejichž podstata je někde krapet jinde? Ale dobrá, respektujme vlastní názor kapely a ponechme finské Dead End Finland v chlívku „melodeath“. Za a) opodstatnění to má, za b) chlívek není podstatný, podstatný je obsah. A ten se Fiňákům na jejich druhém albu s názvem „Season Of Withering“ dost vydařil. ..více

[recenze]

[30.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MATT SORUM´S FIERCE JOY - Stratosphere


Kdo je to Matt Sorum, snad není potřeba obšírně rozvádět. Někdejší hráč Guns n´Roses, The Cult a Velvet Revolver, už dva roky člen Rock n´Rollové síně slávy, se už dávno zařadil mezi bubenické legendy. Přestože jeho kolega z Motörhead Mikkey Dee na jeho adresu v polovině devadesátých let řekl, že „Matt je skvělej chlápek, ale to, že hraje s Guns z něj nedělá prvotřídního bubeníka…“, je Matt Sorum považován, a dovolím si říct, že právem, za světovou bubenickou extratřídu. ..více

[recenze]

[29.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Anette OLZON - Shine


Jak jinak začít tenhle článek, než tou nejlacinější otázkou, která se nabízí – tak jaký je život po Nightwish, Anetko? Jiný. S touto jednoduchou a hodně napovídající odpovědí máme tohle téma úspěšně za sebou a můžeme se v klidu věnovat Anetčinu „rozzářenému“ albu. Na kterém Anette Olzon dokazuje to, o čem donedávna ještě mnozí horlivě polemizovali. Totiž to, že umí zpívat. Ono když hlasivky napínáte pouze tím směrem a do těch vzdáleností, které vám jsou přirozené..více

[recenze]

[28.04.2014]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


OUTLOUD - Let's Get Serious


V pořadí třetí deska řeckých hardrockerů Outloud, kteří se pyšní v sestavě jednou z hvězdiček power progresivních Firewind, Bobem Katsionisem, přináší i změny v line-upu. Přestože se v sestavě objevuje nový bubeník, na „Let’s Get Serious“ se paliček ujal host navýsost povolaný, George Kollias, a je to především jeho zásluhou, že alespoň některé aspekty alba šlapou jako hodinky. ..více

[recenze]

[27.04.2014]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


STEELFAITH - Steelfaith


Ocelověrci z Lovosic mají kadenci necelou jednu skladbu ročně (a to ještě zaokrouhleně…). K tomuto postulátu jsem došel jednoduchým výpočtem. První demo s eponymním názvem vyšlo v roce 2009, letošní novinkové (opět eponymní) épíčko obsahuje celé čtyři písně. Ale čert vzal matematiku (třeba je v šuplíku toho materiálu podstatně víc), podstatné je, že ať šťouchnu do kterékoliv puzzlíku z celkové skládačky, prakticky u všeho je možné spokojeně konstatovat, že Steelfaith udělali, když ne krok, tak aspoň krůček vpřed...více

[recenze]

[26.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NICKE BORG HOMELAND - Ruins Of A Riot


„Čas pádí, čas letí, těžko ta léta vrátíš zpět…“ Přesně na tenhle popěvek deset let staré věci od Chinaski jsem si vzpomněl ve chvíli, kdy se mi do rukou dostala poslední deska zpěváka druhdy tááák slovutných švédských rockerů Backyard Babies Nickeho Borga. Kvůli tomu, že je na trhu už nějakou dobu a kromě jeho rodného Švédska se jedná o desku spíše utajenou, ale především kvůli tomu, že od rozpadu Backyard Babies je to letos už pět let. ..více

[recenze]

[25.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


QUEENSRŸCHE – Q2K


DeGarmo byl pryč a na jeho místo přišel kytarista, producent a dlouholetý přítel kapely Kelly Gray, který s Tatem působil už v jeho první kapele Myth. Dva roky po neúspěšném „Hear in the Now Frontier“ přišel následovník s pěkným obalem, pitomým názvem a ještě horší muzikou. Po krachu vydavatelské společnosti EMI přešla kapela pod záštitu Atlantic records a doufala u nich v úspěšný start. Bohužel, sázka na rádiový rock nevyšla ani náhodou. ..více

[recenze]

[24.04.2014]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


RADIX - Nezlomní a nezlomení


Už příští měsíc sfouknou bratislavští Radix čtrnáct svíček na svém narozeninovém dortu. I přes tohle úctyhodné číslo v kolonce věk se přiznám, že jsem o téhle partě slyšel poprvé až letos v souvislosti s jejich v pořadí druhým (od toho prvního jej dělí dlouhých osm let) studiovým albem „Nezlomní a nezlomení“. Ale na dobré věci není nikdy pozdě, co říkáte?..více

[recenze]

[23.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MAGNUM - Escape From The Shadow Garden


Více než čtyřicet let existence a osmnáct studiových alb na kontě dělá z Magnum živoucí legendu. Komerčně nejúspěšnější období z let 1985-1990 mají už dávno za sebou, ale každé jejich album je nositelem skvělé a dobře poslouchatelné hard rockové či AOR muziky. A ani nejnovější deska s (pro Magnum typickým) pohádkovým názvem „Escape From The Shadow Garden“ není výjimkou. ..více

[recenze]

[22.04.2014]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


VANITY BLVD - Wicked Temptation


Kapely v jejichž čele stojí frontwoman, jsou dnes docela v kurzu. Abych se přiznal, řadu z nich, už jen z toho důvodu, že většina se orientuje na druh hudby mně nesympatický, a rozdíly jsou prakticky minimální, moc rád nemám. Jsou samozřejmě výjimky. Když už si vezmeme legendární The Runaways, špindíry Girlschool nebo panenky Vixen. Tam šlo vždy o osobitost (i když neříkám, že u Arch Enemy u ní nejde) a tyto kapely v podstatě ženu v čele rockové kapely..více

[recenze]

[22.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WOLFMOTHER - New Crown


Dnešní doba přeje retru, to je nad slunce jasnější. Proto se v poslední době objevuje stále více kapel, odkazujících na zlatá sedmdesátá léta. Kapel, které přesně ví, kde leží kořeny rockové hudby a k nimž se stále častěji vrací. Důvod je prostý. Zdánlivě v rocku bylo vše vyčerpáno a jediné, čím si kapela může zaručit úspěch, je vlastně recyklace. Přesto australští Wolfmother mají v této retro vlně výsadní postavení. Hrají to totiž velice dobře a tak přesvědčivě, že těžko uvěříte, ..více

[recenze]

[21.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DAWN OF DESTINY - F.E.A.R. ( Forgotten, Enslaved, Admired, Released)


Ti, kteří mají rádi sladké, půjdou vpravo, ti, kteří upřednostňují kořeněné, půjdou vlevo. No a ti, kteří zůstali stát uprostřed (na důvodu nezáleží, i když ideální by bylo, kdyby jim voněla kombinace těchto chuťových elementů) si můžou pustit páté album německých Dawn Of Destiny „F.E.A.R. ( Forgotten, Enslaved, Admired, Released)“. Dawn Of Destiny na něm svým způsobem pokračují tam, kde před dvěma lety skončili s předchozí deskou „Praying To The World“. Nabízejí mix melodií, které (v těch nejkrajnějších polohách) umí být..více

[recenze]

[21.04.2014]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


Jaakko HÄNNINEN (MAD HATTER´S DEN) - Tvorba “Welcome To the Den” v sobě spojovala radost i bolest, ale výsledek je fakt dobrý


Jak to asi vypadá v hnízdě Šíleného kloboučníka? Jaké jedovaté nápady nosí tahle postavička pod svým rudým kloboukem? Na tyhle otázky najdete odpověď na hodně povedeném debutovém albu “Welcome To The Den” finské kapely Mad Hatter´s Den. A na pár dalších otázek, týkající se téhle kapely, jsem se zeptal kytaristy Jaakka Hänninena, kterému drobně vypomohl i zpěvák Tapio „Taage“ Laiho. ..více

[rozhovory]

[20.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]


RAVERS - Flat Out


Tak tady jsou karty rozdané naprosto jednoznačně. Havířovští hard-heavíci Ravers mají pod kůží muziku, která kořenila a bobtnala v době, kdy kluci snad ještě ani nebyli na světě. A protože se osmdesátkového mustru kapela drží víc než systematicky (ono třeba i to víc než povědomé logo ukazuje na inspiraci tímto obdobím), vzniká v podstatě dvojí efekt. Na jedné straně vám kterákoliv ze čtyř skladeb, zaznamenaných na jejich loňském EP „Flat Out“ bude připadat hodně známá (v jednom případě jsem i chvílemi váhal nad tím..více

[recenze]

[19.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BATTLEAXE - Heavy Metal Sanctuary


Battleaxe, to jsou další pamětníci samotných začátků Nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM), kteří vznikli přesně v ten rok, kdy Iron Maiden vydali svůj eponymní debut, Judas Priest uchvátili svět s „British Steel“ a Diamond Head s debutovou deskou „Lightining To The Nations“ zaujali dva mladíky z Los Angeles natolik, aby založili kapelu s názvem Metallica. O pár měsíců později, už v roce 1981, měli Battleaxe venku singl „Burn This Town“, který se v kruzích kolem časopisu Sounds stal okamžitě hitem...více

[recenze]

[18.04.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 430 / 630 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.20723 sekund.