SCORPIONS - Humanity - Hour I

„Welcome To The Humanity – this is hour one…

Touhle hláškou nás Scorpions vítají na další studiové desce, jejíž hitový potenciál naznačuje fakt, že při její tvorbě kluci vyrazili za oceán, kde si dali rande s proslulým hitmakerem Desmondem Childem a společně ukuchtili menu zvané „Humanity Hour I“. Ale nenechte se mýlit. Pokud čekáte album plné od první noty chytlavě líbivých a lehkých melodií, ..více

[recenze]

[19.12.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

REINXEED - A New World

„The Fall Of Tommy Johansson“ bylo první, co mě po pár posleších napadlo. Primární nepříjemné pocity ve mně vzbudil avizovaný klip „Guitar Hero“ (kde jsem se v koutku své melodické duše již začal obávat, že by mohlo jít ve finále o průser!). Velkoryse teď pomiňme jeho dementní a těžce neoriginální název, i to, že opět vidíme pařící kapelu, za níž na plátně tentokrát neběží další žádná „filmová“ projekce, ale zkrátka jen název zmiňované skupiny. Je evidentní, že se zase, a zdaleka ne poprvé, ..více

[recenze]

[18.12.2013]

[Hermes]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 3/10]

ALTER BRIDGE - Fortress

Alter Bridge byli od svého počátku ostře sledovanou kapelou. Nejprve šlo o to, že ji na nohy postavili tři čtvrtiny koncem devadesátých let multiplatinově úspěšných postgrungeových pánbíčkářů Creed. K nim se připojil do té doby ne zrovna moc známý zpěvák a příležitostný herec (zahrál si epizodní roli Thora po boku Marka Wahlberga ve filmu Rock Star) Myles Kennedy. Ten se postupem času vypracoval na jednoho z nejlepších současných hardrockových vokalistů. ..více

[recenze]

[18.12.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

DAVID REECE - Compromise

Je to na úhlu pohledu. Můžeme tvrdit, že kdyby David Reece nikdy nenahradil Uda Dirschneidera v Accept, neštěkl by po něm dnes ani pes. Ono je to totiž dvousečné. Skalní fanoušci jej tenkrát nepřijali a vytýkali mu, že německou ocelovou mašinu natlačil do amerického hardrocku. Reece tak musí po zbytek kariéry žít s vypáleným cejchem „voice from Accept“, což není jednoduché. Blaze Bailey, John Corabi nebo Ripper Owens by o tom dokázali mluvit celé dlouhé zimní večery. ..více

[recenze]

[17.12.2013]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 4,5/10]

Anneke van GIERSBERGEN - Drive

Jakže se tahle deska jmenuje? „Drive“? Jo, tenhle název se asi příliš dlouho vymýšlet nemusel, ten prostě vyplynul přirozeně ze samotné podstaty nahrávky. Myslím si, že Anekke van Giersbergen už dávno-dávno-dávno nemusí nikoho přesvědčovat o tom, že má v krku zlato. A přesto to prakticky na každé nahrávce (a přitom bez toho, abyste měli pocit, že jí to stojí byť jedinou kapičku potu a úsilí) dává najevo...více

[recenze]

[17.12.2013]

[Savapip]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

DEICIDE - In the Minds of Evil

Glen Benton si na hru s čísly vždycky potrpěl. Samozřejmě nejvíce s tím jedním a proto asi nebude náhoda, že si jako datum vydání pro jedenáctou desku své kapely vybral datum 22.listopadu 2013. Deicide jsou tedy po dvou letech zpět s novým flákem, zvaným „In The Minds Of Evil“. Deicide už od svého vzniku mají cejch hodně kontroverzní kapely a proto určitě nejeden fanoušek netrpělivě vyhlíží, co skupina pro svou posluchačskou obec po tak dlouhé době stvořila. Album zaujme už svým charismatickým přebalem. ..více

[recenze]

[16.12.2013]

[Jiří Kordovaník]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

PHILIP H. ANSELMO AND THE ILLEGALS - Walk Through Exits Only

O významu Phila Anselma snad nikdo ani v nejmenším nepochybuje. Když kdysi jako dvacetiletý hejsek nastoupil do Pantery, aby na desce „Power Metal“ demonstroval svůj halfordovský ječák, nebral jej ještě nikdo moc vážně. Aby také ano, když Pantera do té doby byla obskurní glammetalová kapela, hrající tak leda okresní přebor a na svém kontě měla tři bídná alba „Metal Magic“, „Project In The Jungle“ a „I Am The Night“. Jenže posměváčkům brzy jejich škleb ztvrdnul, když Pantera,..více

[recenze]

[16.12.2013]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]

EPYSODE – Fantasmagoria

Posledně jsem si v recenzi na debut tohoto belgického projektu stěžovala, že s podobným materiálem se daly dělat mnohem velkolepější věci. Deska „Obsessions“ působila na první poslech naprosto úchvatně, ale s postupem času byla díky nenaplněnému potenciálu docela zklamáním. Do budoucna jsem ale nešetřila nadějí a dobře jsem udělala. Pro jednou se moje předpověď vyplnila. Skoro jako by mě „velitel“ projektu Samuel Arkan poslouchal,..více

[recenze]

[15.12.2013]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

KRUCIPÜSK - Boombay

Kdeže jsou doby, kdy Krucipüsk působili jako zjevení. Svým specifickým crossoverem, kde míchali thrash metal s hardcorem a hospodským rockem si podmanili celou republiku a skladby jako „Sexy Voodoo“, „Druide“, „Belzebub Disco“, „Musim do Mexika“ a hlavně „Láska je kurva“ patří rozhodně k tomu lepšímu, co kdy v české rockové produkci vzniklo. Před deseti lety byli Krucipüsk na vrcholu. Měli aktuálně venku nejlepší desku „Druide!“, Hájíček na pódiích bouřil s liščím ocasem za kalhotami a kapela ..více

[recenze]

[15.12.2013]

[Jan Skala]

[86 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

COLD FEET CONTROL - Tales of the Brokenhearted Pt. 2

Nedávno jsem se pokusil představit EP nepříliš známé, ale za to neokoukané (neoposlouchané) party z Finska. Mírně rozporuplná reakce ve mně vyvolává zvědavost na EP „Tales of the Brokenhearted, Part 2“, které vyšlo v poslední dekádě měsíce září. Stejně jako v předchozím případě, i tady na posluchače čeká pětice skladeb, a to o téměř stejné stopáži. S první nahrávkou ta čerstvá příliš nekoresponduje..více

[recenze]

[14.12.2013]

[Kozel]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SIRGAUS - Sofia's Forgotten Violin

Sirgaus je kapela z Itálie, která vznikla v roce 2011. A za tak krátkou dobu už vydává druhou desku. Hudba, kterou hraje, se dá popsat jako rock/metal se symfonickými prvky, převážně dívčím zpěvem a s hostujícím violoncellistou Lethienem ze známější italské formace Elvenking. Avšak s touto kapelou si příliš hudebně podobní nejsou. ..více

[recenze]

[13.12.2013]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

SAMMY HAGAR - Sammy Hagar and Friends

Pochybuje snad někdo o tom, že Sammy Hagar je jedna z největších žijících legend rockové hudby? Chlápek, který toho prožil více, než někdo stihne za pět životů, si zase udělal radost. Jinak se totiž nedá o jeho desce, kterou natočil s kupou svých kamarádů, snad ani mluvit. Dá se také říci, že nová deska „Sammy Hagar and Friends“ jako by rekapitulovala jeho čtyřicetiletou kariéru, která je plná všemožných vzestupů, ale i pádů. Ty se naštěstí Sammymu díky jeho přirozené inteligenci a dobrému obchodnímu čuchu podařilo srazit na minimum. ..více

[recenze]

[13.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SCORPIONS - Unbreakable

Jsme nezlomní!!! Titulem svého patnáctého studiového alba toto vykřikují do světa němečtí Scorpions. A nutno přiznat, že po nepříliš tučných letech mají zase jednou pravdu. Na albu „Unbreakable“ kluci výrazně obživli, vrátili se zpátky k tomu, co jim roky přinášelo úspěch, a předvedli se ve výtečné formě. Je jasné, že přelomová či zásadní alba, srovnatelná s dosahem „Blackout“, „Love At First Sting“, „Crazy World“ či „Face The Heat“ se od těchto rockových dinosaurů dají očekávat už jen stěží, ale k plnému uspokojení fanoušků úplně stačí,..více

[recenze]

[12.12.2013]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

SIN CITY SINNERS - Divebar Days Revisited

Je to asi dva roky zpátky, kdy jsem tady konstatoval, že přece jen těch cover alb už je trochu přehršel. Začala to Metallica a Guns n´Roses a pak se s nimi roztrhl pytel. Přišel s nimi Vince Neil, L.A. Guns (dokonce dvakrát), Faster Pussycat, BulletBoys a bůhví kdo ještě. Trochu mi to vadí. Je ale pár výjimek. Jednou z nich jsou právě Sin City Sinners. A důvod? Tihle chlápci si nikdy nehráli na regulérní kapelu. Měli kolem sebe vždycky neuvěřitelné množství hvězdných hostů, neustále tvrdili, že si hrají jen tak pro radost ..více

[recenze]

[11.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

PLACE VENDOME - Thunder In The Distance

Michael Kiske (ex-Helloween, Unisonic) je v posledních letech skutečně v jednom kole. Po návratu na koncertní pódia s kapelou Unisonic a projektem Avantasia nabral druhý dech a především energii k vytváření hudby, která jeho hlasu sluší nejvíce. Po četném hostování v různých kapelách (Gamma Ray, Masterplan, Edguy, Thalion…) se v roce 2005 rozhodl spolupracovat také s baskytaristou Dennisem Wardem (ex-Pink Cream 69, Unisonic)..více

[recenze]

[11.12.2013]

[František Šafr]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

KILLER DWARFS - Start @ One

Položme si otázku. Byla tahle kapela někdy zajímavá něčím jiným, než že si všichni členové po vzoru „bratrských“ Ramones říkali stejným příjmením Dwarf? Jistě, patřila do generace kanadských heavy metalových kapel, které se snažilx začátkem osmdesátých let konkurovat těm z Ameriky, jako byli Mötley Crüe, Ratt, Quiet Riot, Y & T, Twisted Sister, Malice, Armored Saint a další. Možná to bylo destinací nebo tím, že neuměli napsat takové hity jako zmínění Amíci, ale Killer Dwarfs nezažili ani těch patnáct minut slávy...více

[recenze]

[10.12.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]