Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
děkuju za chválu, potěšils ;-)

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Tak to je škoda... Bez recenze je to takové...

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Nejspíš ne

Dalibor HALAMÍČEK (MORAVIUS) - Kdo si počká, ten se dočká. A nebudete litovat.
Recenze bude?

VANDEN PLAS - The Empyrean Equation Of The Long Lost Things
Hezky, Jirko, kapelu som aspoň raz videl live na...

ALIEN ANT FARM - Mantras
Rešpekt, že potiahli 25 rokov trvajúcu kariéru na...

AMERIKAN KAOS - Armageddon Boogie
plný súhlas s recenziou. Pohodové a veľmi dobre...

UNLEASH THE ARCHERS - Phantoma
..za mňa jedno obrovské sklamanie. Najslabšie a...

Sebastian BACH - Child Within The Man
Nějak mi ta deska sedla a v porovnání s Gangs All...

DOMAIN - Our Kingdom
Výborně. Prvni dvě desky jsou bomby












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Blíží se soumrak psaní recenzí?

Power metalové art-motivy na přebalech alb nikdy nepatřily mezi výkvět uměleckého oboru, přesto se zdá, že kapely v poslední době objevují nové dno. Stačí se podívat na covery novinek Freedom Call, Unleash the Archers, Sonata Arctica nebo Rhapsody of Fire, ve všech případech jde o nenápadité malůvky, které vyvolávají v lepším případě úsměv, v tom horším mírnou fyzickou nevolnost. Co je však zajímavé, krom infantility je na nich rovněž možné pozorovat jistou míru umělosti. Právě v tu chvíli se na mysl vkrádá otázka, nakolik za těmito výtvory stojí umělá inteligence. Jakoby hudebníci zadali kreslíři (ať už živému nebo nikoli) několik základních parametrů (např. "drak", "duha", "epická scenerie"), a o nic víc se nestarali. Je pravda, že power metal je kýčovitý žánr a jako takový snese leccos, navíc nejdůležitějším faktorem vždy zůstane hudba. Ta se ve většině uvedených i neuvedených případů těší slušné kvalitě a hlavně nese jasnou "člověčí" stopu, takže není nutné panikařit. Zároveň se ale objevuje čím dál větší počet alb, které jsou stvořeny umělou inteligencí. Jelikož se nacházíme v rané fázi těchto pokusů, je snadné poznat, že za tvorbou nestojí živá persona. Rozdíly už ale v mnohých případech nejsou velké a je třeba počítat s tím, že se budou nadále zmenšovat. Pak bude jenom na nás, posluchačích, s jakou mírou ochoty na tuto nelidskou hru přistoupíme. Já osobně se jí účastnit nehodlám, ale zároveň si kladu sžíravou otázku: budeme vůbec v budoucnosti schopni poznat rozdíl mezi tím, co vytvořil člověk, a co má na svědomí AI? A nepřibližuje se tím pádem soumrak psaní recenzí? Zatím není třeba bít na poplach, ale nikdo nemůže s jistotou říct, jak dlouho tento stav ještě vydrží...

Petr Štěpnička, 20. 5. 2024

IRON MAIDEN - Praha, Synot Tip Aréna, 29.7. 2013


Koncert Iron Maiden pro mě vlastně začíná už pár dní před ním. Pouštím si jejich desky, dívám se na videa, těším se. V pondělí 29. 7. 2013 nastal den „D“ a já vyrazil do Prahy. Cesta byla trochu nervózní. Na jednom úseku byla výluka a tak jsem se bál, zda stihnu rychlík v Ústí nad Labem. Bát jsem se nemusel, protože onen rychlík měl hodinu zpoždění. ..více

[reporty]

[02.08.2013]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]


BRET MICHAELS - Jammin´ With Friends


Bret Michaels je dnes v pozici, kdy si může dovolit cokoliv. Záda mu kryjí multiplatinové úspěchy (zejména prvních tří desek) jeho domovských Poison, na scéně i přes počáteční úšklebky patří mezi všemi respektovanou osobnost a ta léta, kdy patřilo k nejoblíbenějším kratochvílím hudebních kritiků bouchnout si do něj, respektive do Poison, jsou už dávno tytam. Vliv Poison na scénu je neodiskutovatelný, a kapela ještě dnes dokáže plnit i ty největší ..více

[recenze]

[02.08.2013]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 5/10]


DEEP PURPLE - Perfect Strangers


Osm dlouhých let jméno Deep Purple neexistovalo. Ritchie Blackmore žal úspěchy se svou kapelou Rainbow, kterou prošel paradoxně i Roger Glover, kterého se kdysi Blackmore nepěkně zbavil. Ian Gilan po vcelku neúspěšné sólové dráze, kde koketoval s jazz rockem, vyjel s kapelou Gillan, kde světu představil i budoucího kytaristu Iron Maiden Janicka Gerse a poté nazpíval s další legendou Black Sabbath jejich album "Born Again". David Coverdale s Jonem Lordem a Ianem Paicem postavil Whitesnake, ..více

[recenze]

[01.08.2013]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


BATTLE BEAST - Battle Beast


V posledních letech je móda být retro. Retro rock jako ze sedmdesátých let, old school thrash vlna, návrat tradičního heavy metalu. A o jedné takové desce je i tato recenze. Battle beast jsou mladá finská kapela, která má na kontě album „Steel“ z roku 2011 (vyšlo i vloni v reedici) a letošní eponymní zásek. „BéBéčka“ hrají muziku, která vás hodí zpět o třicet let. Osobně tenhle boom skupin věnujících se hraní klasického „hevíku“ nemusím. Přesto mě tohle album dostalo...více

[recenze]

[31.07.2013]

[Tomáš Marton]

[29 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


HEIMDALL - Aeneid


Italské Heimdall jsem dlouhá léta považoval za jakéhosi černého koně tamní power metalové scény. Všechna čtyři alba, která Heimdall vydali na přelomu tisíciletí v rozmezí šesti let, měla svojí nespornou kvalitu a milovníky tradičních zpěvných a důrazných melodií musela (minimálně ve třech případech) když ne nadchnout, tak alespoň plně uspokojit. Před šesti lety, když kapela začala tvořit svoje páté album, si sbalil fidlátka tehdejší pěvec Giacomo Mercaldo a zbytek kapely pak nejenže nesehnal jeho vhodného nástupce,..více

[recenze]

[30.07.2013]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]


QUEENSRŸCHE - Queensrÿche


Ponechme stranou nechutnosti, kterým předcházel rozchod zpěváka Geoffa Tatea se zbytkem Queensrÿche poté, co se pěvec se zbylými členy popral přímo na pódiu. Je to už přece jen rok stará záležitost. Důležitější je, co se odehrávalo potom. Geoff Tate si ihned postavil svou verzi Queensrÿche, ponechal si původní jméno a vydal nepříliš vydařenou desku „Frequency Unknown“ s řadou najatých muzikantů. Zbytek hudebníků – tedy kytarista Michael Wilton, basista Eddie Jackson, bubeník Scott Rockenfield a druhý kytarista Parker ..více

[recenze]

[29.07.2013]

[Jan Skala]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


Honza Tölg (UNIFATE) - Stojím nohama na zemi


Poslouchá se to moc dobře…., těmito slovy jsem končil před čtyřmi lety recenzi na druhé épíčko kapely Okrozom. Změnil se název,částečně se změnil styl, částečně se pozměnilo složení kapely, změnilo se její sídlo, ale ta úvodní věta (po poslechu prvních dvou singlů) zůstává. Řeč je o Unifate, jejíž principál Honza Tölg byl na druhém konci drátu, se kterým vám v následujících řádcích nabízíme bližší seznámení s touhle nadějnou partou. ..více

[rozhovory]

[28.07.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]


MASTERS OF ROCK 2013 – neděle (14. července) – Vizovice


Letošní ročník uběhl skutečně bleskově. Většinou toho mají všichni čtvrtý den plné zuby. I tentokrát festivalový areál trochu prořídl, ale rozhodně ne tak výrazně, jako v předchozích letech. I neděle rozhodně měla svoje horká želízka a to nejžhavější z nich mělo přijít až úplně nakonec. Po pěti letech se na vizovické pódium vrátila Avantasia, která slibovala tříhodinovou megashow. Před námi byl ale ještě celý den, který bych v ideálním světě začala už německými Emergency Gate, ale v jejich hrací čas jsem nebyla schopná ani vstát na snídani..více

[reporty]

[27.07.2013]

[Ray]

[55 komentářů ]


THE QUIREBOYS - Beautiful Curse


Tytam jsou doby, kdy londýnští The Quireboys platili za naprostou ostrovní senzaci, které se dostalo i šance dobýt Ameriku. Jejich debutová deska „A Bit Of What You Fancy“ s nezapomenutelnými hity jako „I Don´t Love You Anymore“, „Roses And Rings“, „Hey You“ nebo „Sex Party“ (u nás jí kdysi zprznil Citron jako „Sexbomby“) se dokonce dostala do amerického žebříčku, v domovské Anglii vyšplhala až na druhé místo a vypadalo to, že na ohromný úspěch je zaděláno. Přestože to tehdy kapela slízla od části kritiků, ..více

[recenze]

[27.07.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MASTERS OF ROCK 2013 – sobota (13. července) – Vizovice


Polovina festivalu byla za námi, ale spousta hudebních zážitků byla ještě na obzoru. Pro mnoho lidí měl přijít vrchol festivalu právě v podobě sobotních headlinerů, ať už to byli mega-populární příšerky Lordi nebo kytarový mág Yngwie Malmsteen, o kterém nelze říct, že by ho poslední dobou byla plná pódia, takže jeho vystoupení pochopitelně vzbuzovalo zvědavost. No a někteří z nás si ten den aspoň našli své oblíbence mimo hlavní večerní program. ..více

[reporty]

[26.07.2013]

[Ray]

[5 komentářů ]


DARK MOOR - Ars Musica


Skoro to vypadá, jako by se Dark Moor chtěli vrátit do doby vinylů a sami se se sebou natočili splitko. Jejich deváté album je totiž poměrně jasně rozdělené na dvě půlky – strana první upřednostňuje jejich svižně pohodový a silně melodický power metal, na straně druhé dominuje záliba principála Enrika Garcii v symfoniích, dramatičnosti a atmosféře. A pochopitelně, že tyhle dvě strany mince spolu tvoří velice hodnotný penízek. Který možná není na první poslech tak blyštivý, jako byla alba „Tarot“ a „Autumnal“,..více

[recenze]

[26.07.2013]

[Savapip]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MASTERS OF ROCK 2013 – pátek (12. července) – Vizovice


Počasí se letos opravdu vyvedlo nadmíru. Chvílemi sice slunce pařilo až příliš, ale naštěstí se občas vyskytly i milosrdné mraky, které daly obecenstvu na rozpáleném betonu i ubohým kapelám na pódiu trochu odpočinout. Do mých osobních preferencí v pátek zapadaly pouze dvě odpolední kapely, takže to vypadalo na trochu klidnější den. A ačkoli to byl teprve druhý den festivalu, síly už přeci jen trochu ubývaly, takže přesvědčit se k časnému vstávání byla opravdu známka odvahy. Já si sice gratulovala za svůj včasný příchod do areálu..více

[reporty]

[25.07.2013]

[Ray]

[6 komentářů ]


DEEP PURPLE - Come Taste The Band


Začátkem roku 1975 se zbylá čtveřice Lord, Paice, Hughes a Coverdale sešla, aby se poradila, co bude dál. Blackmore byl nenávratně pryč a nechtěl se současnou sestavou mít nic společného. Lord s Paicem se přikláněli k myšlence kapelu úplně pohřbít, kdežto Coverdale s Hughesem se namlsali úspěchem, a nechtěli o konci Deep Purple ani slyšet. Nakonec původní členy přemluvili a začala se řešit otázka prázdného kytarového postu. S kapelou zkoušel Clem Clempson z Humple Pie nebo Rory Gallagher,..více

[recenze]

[25.07.2013]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MASTERS OF ROCK 2013 – čtvrtek (11. července) – Vizovice


Těžko uvěřit, že mám za sebou už devátý ročník klasického festivalu v malebné Vizovické kotlině. Čas letí, léta přibývají a kapely se neúnavně opakují, takže z festivalu, který člověk dřív zvládl prakticky celý odestát pod pódiem, se pomalu stává spíš dovolená, zpestřená několika pečlivě vybranými hudebními vložkami. I letos se ale našlo pár věcí, které rozhodně stály za shlédnutí, a dokonce i několik, které jsem nemohla minout ani za nic. A překvapivě hned první den patřil k těm nejnabitějším. ..více

[reporty]

[24.07.2013]

[Ray]

[6 komentářů ]


CARDIANT - Verge


Příjemný a nenucený poslech. To byla první poznámka, kterou jsem si napsal při seznámení s finskou power metalovou nadějí Cardiant. I s odstupem času je tato charakteristika pro desku „Verge“ asi nejvýstižnější. Slabé místo byste mezi deseti skladbami hledali opravdu těžko. Pokud máte rádi silné melodie a chytlavé refrény, třetí deska této šestičlenné formace je přímo pro vás.

Zpočátku jen musíte překousnout určitou podobnost s jinými ..více

[recenze]

[24.07.2013]

[Mikka]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


TRACII GUNS´ LEAGUE OF GENTLEMEN - The First Record


Poslední dobou budily aktivity Tracii Gunse spíše pobavený úsměv než respekt, který by si tento muzikant zasloužil. Už jen díky tomu, že stál na samém zrodu Guns n´Roses, kde jej na postu sólového kytaristy nahradil v roce 1985 Slash. Renomé si proto Guns získal až ve své kapele L.A. Guns, kde působil od svého odchodu z Guns n´Roses až do roku 2003, kdy s basistou Mötley Crüe Nikkim Sixxem založil průměrňoučký projekt Brides Of Destruction. ..více

[recenze]

[23.07.2013]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


REAPTER - M.I.N.D.


Možná, že kdyby se Metallica nebyla v roce 1991 po vydání svého černého alba odrazila od mantinelu a pokračovala přesně ve směru, vytyčeným touto deskou, mohla za pár let znít tak, jak Italové Reaper na svojí prvotině. Z jejich melodického, optimismem nasáklého (a někdy poměrně jemného) thrashe, důvtipně naředěného (sami Reapter používají ve svém promu výrazu kontaminovaného) heavy-power metalem stříkají chytlavé melodie, agresivní riffy i přitažlivá atmosféra. A Reapter to velice chytře..více

[recenze]

[22.07.2013]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Listování : << < 438 / 617 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.19888 sekund.